Migrace ryb na řece

Úsek střední řeky 5 KM MEZI JEZY, jsou některé ryby schopny tento úsek, třeba jen tak ze zvědavosti, projíždět celý od jezu k jezu? Třeba takový candát, má-li na obou koncích úseku příhodné podmínky, jetli ten "můj" může brouzdat vodu 5 km ode mě, když jsem ho ještě včera (předevčírem, před týdnem), měl u podběráku zde, než mi spadnul? Mezitím se podmínky nezměnily (bez změny výšky hladiny, bez změny počasí, be migrace za rozmnožováním). Je taková ryba jakéhokoliv druhu, kterou by bavilo v průběhu roku projíždět se mezi jezy?

Hážu do pléna z toho důvodu, že mám z pro mě neznámého důvodu podvědomě zafixováno, že na příhodných flecích z pohledu ryb (kterých na takové řece není mnoho), třeba minimálně velká chytrá ryba po většinu roku stojí zaparkovaná v okolí svého "domečku", a objíždí jen příliš nevzdálený prostor kolem, jako štika.
22 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

NRybkin - Profil | Út 13.5.2025 19:44:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

siluri >> Jemu ukousl ocásek z gumy:-)

    NPiskořík - Profil | St 14.5.2025 14:46:45 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

    Zajímavé téma...a informačně obsáhlé, když by na to přišlo....:o)

    Co se týče říčních systémů, tak jsou ryby, které rády cestují a jsou ryby, které neradi opouštějí svoje místo nebo úsek....a je taky rozdíl, jestli se jedná o tok přirozeného charakteru nebo o tok s upraveným korytem....:o)

    Mezi ryby, které rády a dlouze cestují a markantní je to zejména na upravených tocích dolních úseků velkých řek, patří určitě candáti, kdy jsou u nás zdokumentovány cca. 60km migrace na dolním úseku Labe, kdy označené ryby byly opětovně chyceny až v Německu. Ale absolutním rekordmanem je Jelec Jesen, kde migrace prokazatelně dosahovala přes 100km a ryby označené na našem území byly až v úsecích mezi Drážďany a Míšní. Z Holandska jsou popsány migrace jesenů ještě delší. Zajímavostí jsou i dlouhé labské migrace karasů stříbřitých - 80km. O něco méně cestují parmy - 10-30km, ale to jsou migrace spojené s reprodukcí, jinak jsou parmy věrné svým úsekům. To samé tloušti a boleni. Kapři dokáží taky obstojně toulačit, aspoň v měřítku našich poměrů. Však lovci velkých kapřích celebrit z dolního Labe znají, že se kapři dokáží pohybovat na dvou dlouhých úsecích mezi jezy.....:o)

    Na tocích přirozeného charakteru je tohle samozřejmě jiné a zde jsou výraznější rybí cesty vázané především na období tření. Ale dalo by se o tom určitě taky dlouze povídat...:o)

    Co se týče ryb a povodní, tak mám praktickou zkušenost, že o původní říční ryby se nemusíme strachovat a po velký vodě je najdeme většinou na svých místech. Samozřejmě platí, že čím původnější koryto, tím lépe řádění vodního živlu ryby zvládají. Evoluce je na tohle vybavila a oni přesně ví, jak se v takových situacích chovat. Na jedný malý říčce, kam chodím na tlouště a na parmy a kde normálně teče něco kolem kubíku za vteřinu, tak při poslední povodni teklo apokalyptických 204 kubíků...strašnej pohled to byl....měl jsem trošku obavu, jestli to nehnulo s rybama, ale věřil jsem jim. Když to opadlo, hodně věcí v korytě bylo jinak, ale ryby, který tam jsou odjakživa doma, tak byly na svých místech. Parmy byly zase v proudu a i ten starej velkej tloušt, kterýho tady mám v evidenci už několik let, tak byl v tom samým ouplavu.... i když ho měl o půl metru hlubší, což určitě uvítal. Stejně tak velký zlatý cejni, kterých tady moc není, tak bez problému. Udrželi se i nějaký kapři, ale povětšinou jen ty, co to maj tu řeku aspoň ještě trochu v krvi a ani mi v tý malý řece moc nevaděj. Dlouhý šupináči. Lysci s rybníčníma móresama jdou časem skoro všichni dolů o dům dál .....a nebo do igelitky... což je při dnešním překaprování tak nějak v pořádku...:o)

      Notoš - Profil | Út 13.5.2025 22:25:45 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

      Každá větší dravá ryba má svůj vyhrazený flek a je úplně jedno jestli je to řeka nebo stoják. Z toho místa pak vyjíždí za potravou. Funguje to přesně tak jak u dravých šelem. ,,Ubytování" je vždy poblíž výskytu - zdroje potravy. Tak jak lev odpočívá pár set metrů od stáda zeber, tak i candát to stejně praktikuje. Byl by z hlediska zákonů přírody odsouzen k vymření pokud by to tak nepraktikoval. Přeci nebude plavat 10 km za potravou, když ji má pod nosem. Žádný tvor nevydá ze sebe zbytečně energii, prostě se šetří...Tu energii vydá až během samotného lovu. Většina přesunů těchto ryb na revíru je pak z nějakého jiného důvodu jako např. změna výšky hladiny, teplota vody, roční období, tření a pod. Samozřejmě, že pro rybu není problém poplout i nějaký ten kilometr. Ale zbytečně to nedělá. Pokud nenajde poblíž potravu, tak jednoduše změní stanoviště...

        NMartin M. - Profil | Út 13.5.2025 19:21:10 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

        Nasel jsem video, candat nekde kolem 30. minuty, jsou tam i stika a sumec z jinych reviru. Pro meritko prehrada Rimov ma na delku asi 6km.
        https://www.youtube.com/watch?v=PlkXp-WxOv4

          NPiskořík - Profil | St 14.5.2025 15:48:59

          Vévoda z Wellingtonu >> Když si Otoš mimořádně nedělá z něčeho prdel, tak mívá pravdu založenou na praktických zkušenostech, takže určitě souhlasím...:o)

            NPedro1 - Profil | St 14.5.2025 15:42:11

            Piskořík >> Strejda Prošek by z Tebe měl radost, Ti poudám, hlavně z toho evidovanýho tlouště v ouplavu, velkých zlatých cejnů a zdomácnělých dlouhých šupináčů, votomnic:-)

              NMartin M. - Profil | St 14.5.2025 13:05:38

              Vévoda z Wellingtonu >> bral bych to tak, ze ryby zde ziji stovky milionu let a zadna povoden je jeste uplne nesplachla i bez dosazovani lidmi poslednich 100 let, je to jejich prirozene prostredi a normlani povoden je jako kdyz na suchozemska zvirata snezi, je bourka, sucho. Extremni povoden je treba jako pro nas velky pozar, zase se tam ale zivot vrati.

                NRybkin - Profil | Út 13.5.2025 16:07:10

                Vévoda z Wellingtonu >> Já chytil candata kterého kolega netrefil dvě možná tři hodiny nazpět cca o 500m vejš proti proudu

                  NPedro1 - Profil | St 14.5.2025 15:44:13

                  Vévoda z Wellingtonu >> Na spodní Berounce (řekněme od Karlštejna k soutoku s Vltavou) nemají povodně výrazný vliv na složení obsádky. Mnohem větší vliv mají rybožraví predátoři, rybáři (poslední dobou hlavně ti z východu) a způsob a druhy nasazovaných ryb, včetně tun kaprů.

                    Nsiluri - Profil | Út 13.5.2025 21:04:18

                    Rybkin >> tak to je dobra haluz! :) Pytal bych filetu, to jako rozhodnepadne :)

                      NRomanS - Profil | St 14.5.2025 9:20:23

                      Vévoda z Wellingtonu >> ahoj, no ono to tak asi prostě je, doporučuji shlédnout to video co dával Martin, mluví tam o individualitě ryb, měl tam čipy v candátovi a 1 se pohyboval po půlce přehrady a měl své dvě oblíbené odpočívadla a druhý se pohyboval po značně menším prostoru, na řece to asi bude podobné. Nejzajímavější, ale byli ti sumci, 2 podobné přehrady a na jedné byli sumci aktivní celý den a na druhé více méně jen v noci

                        NJaro-mir - Profil | Út 13.5.2025 18:08:42

                        No minimálně velká chytrá štika se nedrží na svém fleku, to dělají menší štiky, že mají svůj flek kolem kterého se drží . Velké štiky se drží na otevřené vodě a migrují s hejnama rybiček😉.

                          NPiskořík - Profil | St 14.5.2025 15:49:39

                          Pedro1 >> V pořádku, Prdelko....;o)

                            NVévoda z Wellingtonu - Profil | St 14.5.2025 15:35:44

                            Piskořík >> a kdybychom se zapovídali o tocích přirozeného charakteru a menších než Labe - tocích typu horní Berounka, Sázava, a vynechali bychom období tření, tam by panovala shoda s Otošem?? (zápis Út 13.5.2025 22:25:45)

                              NPiskořík - Profil | St 14.5.2025 15:16:29

                              Tom - Tuk >> Neznalost problematiky migrace ryb v ČR prominut samozřejmě můžu.....horší je to s Tvojí divnočeštinou zde MRKu....to asi prominout nedokážu....kouše mě to skrz oko do levé hemisféry....:o)

                                Notoš - Profil | St 14.5.2025 9:29:36

                                Vévoda z Wellingtonu >> Rozumím otázce...Pokud se ryba dostane do nového prostředí (povodně a pod.) tak po poklesu hladiny vody do normál stavu tam zůstane pokud najde místo s úkrytem (prohlubně, překážky). Těch míst zas není hodně a tak se ta ryba posouvá a neustále hledá nové ,,bydlení" a nám - vláčkařům na břehu se pak zdá, že se ty ryby někam ztratily...Si pamatuji jak po povodních na Dyji se objevil candát i na místech, kde by to člověk nečekal. Po opadu vody najednou jako kdyby mávnutím proutku nezůstala po nich ani stopa. Tak jsem hledal místa, kde jsou vázky, vracáky s větším výskytem bílé ryby. Ve večerních hodinách jsem pak zaznamenal zvýšenou aktivitu dravců (i jsem někdy něco chytil :-))). Těch ryb na těch místech bylo jasně víc, což před povodní tak rozhodně nebylo...Dyje je zvláštní tím, že po veliké vodě dochází k ,,umělému zarybnění" z NM nádrží. Samozřejmě ,,něco" dopluje i ze spodu z Moravy, ale už to není taková sláva jak před cca 20ti lety (viz. candát východní)

                                  NPedro1 - Profil | St 14.5.2025 9:25:47

                                  Vévoda z Wellingtonu >> Pod elektrárnami na řece jsou na jaře velcí kapři (kromě jiného) naskákáni na betonu pod "kapličkou", kde chcípnou, protože už nedoskáčou zpět do vody. Myslí si že skáčou proti proudu.

                                    NPedro1 - Profil | St 14.5.2025 9:23:43

                                    Vévoda z Wellingtonu >> Na stojáku jdou s velkou vodou jednoznačně první candáti a tolstojové.

                                      NPedro1 - Profil | St 14.5.2025 8:35:14

                                      Myslím že mají ryby obecně místa, kde odpočívají a místa, kam se jezdí nažrat. A ta místa od sebe mohou být vzdálená dost daleko. Já když mám chuť, tak jedu do oblíbené restaurace klidně 20 km. Ryby to budou mít stejně.
                                      A jsem přesvědčen, že když odpočívají, tak fakt nežerou a nemá cenu je tam chytat. XY se mi stalo, že jsem házel dvě hodiny na jednom místě bez kontaktu a pak jsem podseknul jedlého candáta, ty ryby tam prostě byly, ale nežraly.
                                      A někdo tady kdysi psal, že třeba kapři jsou schopni cestovat i mezi úseky pod a nad jezem, normálně proplavou komorou s lodí. Což se mi potvrdilo při výletě lodí po Labi, kde při napouštění komory normálně lovili kolem lodi dravci. Bude to pro ně snadnější, posbírat zblblé rybky, které neví co se s nimi děje.
                                      Stejně tak mám potvrzené, že po projetí lodi jsou ryby aktivnější. Jednak to může být způsobeno zkalením dna a druhak právě zmatením potravy dravců.

                                        Nsiluri - Profil | Út 13.5.2025 19:41:16

                                        Rybkin >> jak ste vedeli ze ten isty??
                                        K teme - osobne tiez tipujem ze drave ryby "jazdia" menej ako kaprovite, vynimku moze tvorit nejaky presun na zimovisko, ale o tom nie je rec

                                          NMartin M. - Profil | Út 13.5.2025 19:09:06

                                          byl tu nekde odkaz na studii s candaty, kde jim dali vysilacky a pozorovali jejich pohyb. na prehrade candat mel sve denni a nocni stanoviste ted nevim presne ale pres kilometr to bylo. a vracel se pokazde na stejne misto.

                                            NPaul van Drax - Profil | Út 13.5.2025 16:39:00

                                            Vévoda z Wellingtonu >> neni to teda na rece, ale na Lipne myslim delali pokus se sledovanim candatu. Jestli si pamatuju dobre, tak cast se jich drzela v podstate cely rok na jednom fleku a cast cestovala pri brehu kolem cele prehrady.