NNICKLOTERS - Profil | Po 4.6.2012 20:07:13 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
JPlov - >> Boj s rybou která nade mnou zvítězila v rovném souboji jsem zažil opravdu za mou dlouhou rybářskou karieru velmi mnho...............Ale to byly spravedlivé prohry...většinou jsem udělal chybu já ...a ryba zvítězila svou chytrostí.....Jen jednou jsem zažil ne prohru ale vzpomínku pro mne na celý život..................................Byl jsem velmi krátce ženatý a se svou láskou která byla v osmém měsíci těhotenství jsme byly na společné jednodenní výpravě na Jordánu......Den jak vystřižený................Já jsem se snažil ulovit Jihočeského kapříka a mý děvče se slunilo na dece a ládovalo se kyselejma okurkama.................Přišel krásnej rozjezd a já hrdě vedl krásnýho zlatového šupináče ke břehu...odhadem měl takových sedm osm kilo...........Nabídku že mi ho moje podebere jelikož se chytalo z mělčiny jsem neodmítl ........a tak budoucí maminka s pěkným velkým bříškem vyhrnula sukni až nad kolena a našeho kapříka se snažila podebrat..........jenže jak se ho dotkla poběrákem kapr se lekl trhnul ve svém boji na život a na smrt hlavou a ryba nám spadla................Boj jsme prohráli a moje žena se strašně nahlas rozplakala..........nemohl jsem jí utišit a vysvětlit že takovýhle krásných chvil spolu ještě zažijeme mo a moc............Nedávno jsme si na to vzpoměli...........dceři bylo rovných třicet let.......
Ndelfinek92 - Profil | Po 11.6.2012 10:50:40 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Minulý rok na Labi.
Jel jsem s kámošem na Labe a třetí parný a slunečný den,když to moc nebralo,jsem stáhnul obě dílny.Na jednu jsem pověsil patnácti centimetrovou gumu s docela solidní kotvou , neb jsem věděl že u proteěší vrby se nachází nemalé štiky,tak kdyby se náhodou pověsila ,abych o ni nepřišel.Jak říkám, jako vláčecí "proutek" jsem měl tří-librovou děličku a 0,32mm vlasec.Asi při pátém náhozu mi přišel lehký drb , a cítím jak se mi tam něco "oběsilo",prut byl ohnutý ale k povolení brzdy měla tato ryba ještě daleko.Rybu jsem přitáhl asi o 15metru blíže a uprostřed koryta v hloubce šesti metrů,mi najednou přišla taková rána do prutu,div mi ho to nevytrhlo z ruky,prut se ohl do maxima a brzda si začala kvílet svou písničku.Když to viděl kámoš začal se smát a říkal mi, ať si z něj nedělám prdel,když vysím někde o kámen. Když ale viděl, že vlasec docela marně utíká z mé cívky,spadl mu úsměv,"nastartoval"člun a pelášil ke mě.Dostali jsme se nad rybu a já vypínal vlasec do maximálního tahu a říkal jsem si .Buď půjdeš ,nebo NE.Kupodivu se ryba po dvaceti minutách u dna rozmyslela že se podívá k hladině.Oba jsme nevěřili vlastním očím.Na gumě vysel asi šedesáticentimetrový sumík,jenže byl problém v tom ,že toho sumíka držel asi stošedesáticentimetrový sumík.Jenže ten větší sumík ,když se dostal pod hladinu , otevřel tu svou obří tlamu a ten malej sumík , úplně rozdrápanej ,z ní jen vypad.Sumec se pouze otočil,mávl ploutví pustil,pustil bubliny a šel zpátky kde dnu. Nevěřícně jsme na sebe koukali a pomalu pluli ke břehu,kde už sousedící rybáři čekali co vezeme.Ten den , jsem byl tak zklamanej, že jsem neměl ani chuť nahodit pruty.Po hodinovém bdění,sem nahodil a spravil si chuť aspoň jedním pětasedmdesátníkem ,který mě lehce zvedl náladu.
NJPlov - Profil | St 6.6.2012 10:43:45
Přikládám další příběh s nezdolanou rybou. Tenhle se stal na jedné pískovně poblíž Chlumce. Už když jsem z výšky uviděl stříbřitou vodní hladinu, tušil jsem, že to bude mimořádný rybářský den. Netrpělivě jsem sestupoval trochu náročným terénem, už abych byl u vody. Nejprve jsem nastražil nějaké twistry a sem tam prohazoval vodu. Bylo to však spíš takové rozcvičování, nikde jsem se moc nezdržoval a spěchal do rohu pískovny, kde jsem tušil stanoviště větší ryby. Najít rybu, to se nedá vyčíst z knih, na to musí mít člověk cit a leta zkušeností. Když někde začnete rybu tušit, jsou to krátké okamžiky, kdy se zdá, že se čas zastavil. Okamžik splynutí s přírodou. Taková zvláštní vůně, rozbušení srdce, ztišení a vy víte, že tady je to místo, ta chvíle a ten pravý čas. Jistě, rybu můžete i vypozorovat, když třeba zaloví, nebo ji přímo spatříte, ale tady se musel použít šestý smysl, který rybu v hlubinách vytušil. Nastražil jsem svého oblíbeného woblera - okouna, který již několikrát přesvědčil k záběru zajímavé ryby. Trefoval jsem se do blízkosti leknínů a pomalu s přestávkami přitahoval. Asi na třetí nához to přišlo. Rána do prutu. Div, že mi to nevytrhlo vláčák z ruky. Hned jsem věděl, že se jedná o silného protivníka. Ryba vyrazila od břehu jak torpédo. Táhla a nešla zastavit. A mně stoupal v těle adrenalin. Brzda kvílela, prut se ohybal, byl na pokraji prasknutí, ryba však nehodlala ustoupit. Plula v hlubinách a nedala se zvednout. Zastavila se asi čtyřicet metrů od břehu, tam se otočila. Až nyní jsem soukal snad po centimetrech vlasec na naviják. Přetahovali jsme se o každý metr. Trvalo to asi deset minut, když jsem tu krásku poprvé spatřil. Paní štiku, královnu místní pískovny. Metrovou krásku. Rozbušilo se mi srdce, o tuhle rybu jsem nechtěl přijít. Bojovala ještě několik minut, u břehu skákala nad hladinu a já se proti modrému nebi kochal jejím ladným tvarem. Doslova ve vodě tančila, prostě nádhera. Postupně však její síla slábla, až si pokorně lehla asi do metrové hloubky a čekala na svůj úděl. Byl jsem přesvědčený, že je zdolaná. A pak jsem udělal chybu. Mohl jsem ji přitáhnout blíž a vylovit rukou, ale rozhodl jsem se použít podběrák. Musel jsem k němu docouvat. Trochu jsem povolil a pro podběrák se sehnul. Štika stále čekala na místě. Stačilo ji přitáhnout nad podběrák. Zatáhl jsem, ale překvapením jsem zkoprněl. To snad nebylo možné. Štika jen pootevřela hubu a wobler jí vyplul z tlamy, stejně jak loďka z velryby v příběhu o Guliverovi. Pak mi jen zamávala ploutví a majestátně odplula do hlubin. Drobný okamžik povolení vlasce jí stačil ke zbavení háčku. Ani k tomu nepotřebovala žádný prudký pohyb, nechápu to dodnes. Přesto to byl jeden z nejnádhernějších dní mého rybářského života, chytil jsem ten den ještě pět štíhlat a několik pěkných okounů. Ale hlavně mi v paměti zůstal nádherný zážitek, úlovek největší.
Příště třeba o synově amurovi, nebo o kapru Medníkovi.
NAnýzový dědek - Profil | Út 5.6.2012 8:11:05
Bohužel kolega Soptík 52- prohrál svůj souboj s největší rybou....-((((
Čest jeho památce.....
NSaddám - Profil | St 13.6.2012 12:26:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Řeka Labe, konec října, první ranní mrazík, začátek týdenní lovecké výpravy. Asi 30 minut po nastražení 15cm plotice do malého vracáku se rozhrčí kolečko, bambusový štikovec se lehce ohýbá proti proudu a ryba bere metry vlasce. Zásek, snaha přibrzdit, ale ryba jede a jede. Jede i když už má štikovák zlomený poslední metr, jede i když mi v ruce zůstali oba ,,čmuflíky" kterými se navíjí, jede i když brzdím trosku navijáku rukou v rukavici a momentální špičku prutu mám opřenou o kmen urostlé olše. Mezitím začíná svítat, sumec zalehává tak 150m proti proudu, občas bouchne ocasem do napnuté třicítky a já začínám dumat , co s tím. První ranní cigárko na uklidnění a už se rodí nápad. Ryba stále leží, otvírám kufr auta , vyndavám masivní kaprák a rezervní naviják s prázdnou cívkou. Za pár vteřin je předěláno a já si říkám ,,teď si hochu můj ". S laminátem v ruce se cítím pánem situace. Ještě svléknout, nazout kecky a s prutem nad hlavou hurá do vody za rybou. Adrenalinu mám v krvi tolik, že ani neregistruji , jak je zima. Po sto metrech řekou se ryba zvedá a jede mi naproti. Pak zase ode mě a takhle střídavě zhruba hodinu. Brodím řekou a začínám toho mít plný kecky. a najednou je to tady. Sumec projíždí asi metr hlubokou vodou, kde právě stojím a mě se i v ranním mrazíku orosí čelo.Nejsem žádný prcek, ale tahle ryba je větší. Úplně mě zamrazilo a nemám představu, jak ji dostanu na břeh. Sumec, to vyřešil za mne. 30m proti proudu se zamotává do ponořených větví vrby, tlustých jako můj palec a tady s jednohákem v tlamě definitivně opouští ,,bojiště". Vylézám z vody, zapaluji retko a teprv teď se do mě dává zima. Je devět ráno, dvouhodinový boj s rybou je u konce . Jinovatka taje, oblékám se, nakládám trosky štikováku a jedu domů. Jsem tak na dně, že si neumím představit, že bych teď ještě vůbec mohl chytat ryby.
Byl jsem tam za ním ještě párkrát. S výbavou na sumce. Nezabral.
NButchi - Profil | Po 4.6.2012 16:04:13
JPlov - >>
Pár potočáků kolem 50-60cm, protože vzali v moment, kdy jsem to nečekal - nához do zdánlivě nesmyslného místa, byli špatně seklí nebo se mnou strašlivě vydrbali.
Pár duháků kolem 50-60, protože nebylo v mých silách kontrolovat takové ryby, divoce skákající půl metru nad vodu.
Lipany kolem 45-50cm, kteří se nedali zvednout ode dna a nakonec si tu mušku vymlátili z tlamky.
Jinak nic moc, co by stálo za řeč - pár větších kapř a amurů na plavačku, které jsem ani neviděl.
Kámošovi amur přes metr zlámal boloňku v tahu.
načítám...
SvětPVA.cz – Carp PVA Specialist
