Hrouzek běloploutvý

      Hrouzek běloploutvý je velmi podobný ostatním druhům hrouzků žijícím na našem území. To, že není lehké všechny tyto druhy od sebe rozeznat, dokládá i rok vědeckého popsání tohoto druhu (1933) a fakt, že na našem území byl zprvu pokládán za křížence ostatních druhů. Dlouho se mělo za to, že se na našem území vyskytuje pouze v povodí Dunaje – tj. na Moravě. Po roce 2000 byl ale zaznamenán na třech lokalitách na dolním toku Labe.
      Někteří autoři soudí, že tyto nálezy mohou příslušet druhu Romanogobio belingi a jihomoravské populace jsou zástupci dalšího druhu Romanogobio vladykovi. Je nanejvýš pravděpodobné, že se touto otázkou bude v příštích letech někdo zabývat a možná se po jejím rozřešení počet druhů našich hrouzků zvýší.
      Veškeré další informace v textu se budou týkat populací obývajících řeky jižní Moravy.
      Hrouzek běloploutvý je štíhlejší než hrouzek obecný, ale o poznání silnější než hrouzek Kesslerův. Tenké vousky dosahují na úroveň zadního okraje oka a jak napovídá jméno, má ze všech hrouzků nejsvětlejší ploutve. Pouze na hřbetní se nachází několik skvrnek a na ocasní jediný tmavý pruh kopírující její zadní okraj. Hrdlo je holé bez šupin.

Základní údaje

Rozměry

Hmotnost
průměrná: 4 až 12 g

Typické znaky

podobný hrouzku obecnému, ale menší a štíhlejší
v porovnání s příbuznými druhy světlejší ploutve
vousky dosahují na úroveň zadního okraje oka
skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí jednu hůře viditelnou čáru

Výskyt v ČR

      Těžiště jeho areálu rozšíření leží dále na východ až do povodí Volhy. Hojnější je na Slovensku. U nás byl zaznamenán na dolním toku Moravy, Dyje, kde by měl být relativně hojný a v říčce Rokytné. Ze tří vzácných druhů hrouzků žijících ve střední Evropě je u nás zdaleka nejhojnější.

Biologie druhu

      Jako ostatní hrouzci žije u dna řek. Dává přednost hlubším úsekům s mírnějším proudem nejraději v řekách nižších poloh. Pokud žije na jedné lokalitě s příbuznými druhy, vybírá si každý z druhů jiná stanoviště podle síly proudu a charakteru dna.
      Živí se především drobnými živočichy a rozsivkami, které hledá na dně..
      O rozmnožování se ví málo, údaje z našeho území chybí, v Rumunsku se tře v květnu a červnu.

Rozměry a růst

      Údaje o růstu i stáří nejsou dostupné ani ze sousedních států, lze předpokládat určitou analogii s hrouzkem obecným. Maximální věk zřejmě nepřekročí 5 let a růst bude ještě pomalejší než má jeho větší a hojnější příbuzný.

Sportovní rybolov

      Na většině našeho území není možnost tento druh lovit, na místech výskytu může být uloven do čeřínku nebo na prut podobným způsobem jako hrouzek obecný.