Cejn perleťový

      Cejn perleťový nepatří u nás mezi známé a široce rozšířené druhy ryb. Jako ryba dunajského povodí se vyskytuje pouze ve vodách jižní Moravy a ani tam není hojný. Poznáme ho podle krátké jakoby uťaté hlavy, na cejna poměrně nízkého těla a dlouhé řitní ploutve.Ploutve jsou ve srovnání s cejnem velkým subtilnější. Velikost šupin je podobná jako u cejna velkého, podobný cejn siný má šupiny podstatně jemnější.
      V naší fauně je spíše vzácným a zajímavým druhem než rybou, která by měla hospodářský nebo sportovní význam. Pro svůj ojedinělý výskyt je i na seznamu chráněných druhů ryb.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: do 35 cm
rekordní hodnoty: kolem 40 cm

Hmotnost

průměrná: 0,1 až 0,3 kg
obvyklé maximum: do 0,5 kg
rekordní hodnoty: kolem 0,8 kg

Typické znaky

ploché tělo
čistě stříbřité zbarvení boků
spodní ústa
krátká tupá hlava
extrémně dlouhá řitní ploutev

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v nížinných řekách cejnového pásma a někdy i ve stojatých vodách. Areál výskytu zahrnuje východní Evropu a táhne se až ke Kaspickému moři. Na našem území se vyskytuje pouze v řekách dunajského povodí a pravidelně se s ním můžeme setkat zejména na dolním toku Moravy a Dyje.

Biologie druhu

      Jako všichni cejni se i tento druh vyskytuje především v blízkosti dna, kde hledá i svou potravu. Tu tvoří drobní živočichové – larvy pakomárů (patentky), jepic, chrostíků, muchniček a někdy i měkkýše. Vzácně konzumuje i řasy nebo plankton. Planktonní organismy najdeme hlavně v jídelníčku nejmladších ročníků.
      Pohlavně dospívá ve 4. – 5. roce života, samci obvykle dříve než samice. Výtěr probíhá jednorázově v dubnu až květnu v proudech. Za výtěrem podnikají cejni perleťoví dlouhé migrace – na neregulovaných asijských řekách až stovky kilometrů. Třecím substrátem jsou nejčastěji vodní rostliny, ale jikry mohou být uloženy i na štěrkovité dno. Běžně udávaná plodnost je 7 000 – 50 000 jiker na jednu samici, vzácně snad může dosáhnout i 100 000.
      Během roku žijí cejni perleťoví v malých hejnech v hlubších částech řečiště, na jaře se spojují ve větší hejna a táhnou proti proudu na trdliště, aby se po výtěru postupně vraceli zpátky. Většinou se drží pouze na hlavním toku větších řek, do menších přítoků příliš neproniká. Zkušenosti z Ruska nasvědčují tomu, že stojatá voda této rybě příliš nesvědčí a po vybudování přehrad na řekách tam tvoří cejn perleťový mnohem menší část jejich obsádky než tomu bylo na původním toku.
      Na našem území tvoří tento druh jen mizivou část rybích společenstev a nemá velký význam, na východě tvoří v některých řekách i přes 10 % obsádky a byl i průmyslově loven. Dnes jeho početnost klesá.

Rozměry a růst

      Cejn perleťový je z našich cejnů nejmenší a údajů o jeho růstu je málo. Zdá se, že jedinci nad 10 let jsou vzácní. Protože tento druh není atraktivní ani pro sportovní rybáře, je jen málo údajů o velkých exemplářích.

Růst cejna perleťového na vodách ČR a SR:

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
minimální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8
Celková délka (mm)	72	120	171	207	233	248	258	258

maximální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8
Celková délka (mm)	92	139	198	233	263	278	294	314

      V tabulkách je vidět zpomalení růstu ve čtvrtém roce života, kdy ryby dosahují pohlavní dospělosti a většinu energie investují do rozmnožování a s ním souvisejících migrací. Stejné hodnoty v posledních sloupcích první tabulky se dají vysvětlit malou početností vzorku nebo skutečností, že nejdéle žijící ryby zpravidla nejsou ty nejrychleji rostoucí.

Sportovní rybolov

      Cejn perleťový může být na lokalitách svého výskytu uloven při lovu cejnů a dalších kaprovitých ryb na plavanou či položenou , nejsnáze na drobnou živočišnou nástrahu nabídnutou v blízkosti dna. Vzhledem k tomu, že se jedná o chráněný druh, nelze jeho lov doporučit.