Candát východní

      Candát východní je, jak už samo jméno napovídá, druhem obývajícím vody východní Evropy. Vyskytuje se od povodí Dunaje až po řeku Ural, tedy v přítocích Černého a Kaspického moře. U nás je to poměrně vzácný druh pronikající do nejspodnějších úseků řek jihovýchodní Moravy.
      Vzhledem i chováním připomíná candáta obecného a hlavním rozdílem mezi nimi je maximální velikost, která u tohoto druhu dosahuje obvykle jen do 40 cm. Hlavními rozdíly umožňujícími rozlišení obou druhů je nepřítomnost velkých „psích“ zubů u a ošupení hlavy až k úrovni očí u candáta východního. Ve zbarvení je candát východní malinko výraznější se zřetelnějšími bočními pruhy a skvrnami na ploutvích.
      U nás je candát východní hospodářsky nevýznamným druhem, který se záměrně nechová ani nevysazuje. Na seznamu chráněných druhů není. V Rusku je průmyslově loven.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 20 až 30 cm
obvyklé maximum: do 40 cm
rekordní hodnoty: kolem 45 - 50 cm

Hmotnost

průměrná: 0,15 až 0,3 kg
obvyklé maximum: do 1 kg
rekordní hodnoty: kolem 1,4 kg

Typické znaky

dvě hřbetní ploutve, první ostnitá
ploutve šedé až bělavé
v tlamě jen drobné zuby
šupiny až na lících kolem oka

Výskyt v ČR

      Jedná se o druh nížinných řek a nikde není příliš hojný. U nás se s ním můžeme setkat prakticky jen na dolní Moravě a Dyji. Občasná větší koncentrace candátů východních se může vyskytnout pod jezem v Břeclavi, což je překážka, která zastaví většinu ryb migrujících z Dunaje proti proudu. Hojnější je na Slovensku.

Biologie druhu

      Candát východní je říční ryba z dolních toků řek a jim přiléhajících ramen velké části východní Evropy. Může žít i v brakické vodě říčních ústí. Vybírá si s oblibou hlubší místa s písčitým dnem.
      Podobně jako candát obecný se živí v mládí vodními bezobratlými a postupně přechází na drobnější rybky. Vzhledem ke své velikosti si na příliš velkou kořist netroufá a ani nemůže.
      Rozmnožování připomíná candáta obecného. Candáti východní dospívají ve 3. – 5. roce života a stejně jako jejich větší příbuzný kladou jikry do hnízd, která buduje a hlídá samec. Při stavbě hnízda mnohem více využívají rostlinný materiál a tak se často vytírají i na velmi mělkých místech. Samci hlídají své jikry se sebezničující neústupností a v případě poklesu hladiny je odmítají opustit, i když jim už osychají hřbety. Občas byla nalezena hnízda obou druhů candátů pohromadě na jednom místě.
      Počet jiker je 12 000 – 450 000 a u některých samic zřejmě dochází k jejich uvolnění ve dvou až třech dávkách.
      V místech hojného výskytu je candát východní poměrně významnou rybou, hrající v kalné vodě nížinných řek podobnou roli jako v čistějších vodách okoun, u nás má jen okrajový význam.

Rozměry a růst

      Candát východní je pomaleji rostoucí ryba. Jeho růst je srovnatelný zhruba s růstem jelce tlouště. Jen málokdy se dožívá více než 10 let, údaje o růstu v našich podmínkách nebyly pravděpodobně publikovány, z údajů z Ruska vyplývá, že délku 40 cm může dosáhnout v optimálním případě ve věku 8 let. Řada jedinců jí ale nedosáhne vůbec.

Sportovní rybolov

      Candát východní těžko bude objektem záměrného lovu – možná jen pro rybáře znalé místních podmínek. Může ale být uloven při lovu jiných dravých ryb zejména na nástražní rybky drobnějších rozměrů, případně i na žížaly a červy.