Nejlepší srandovní příhody při lovu ryb :)

Pište sem svoje příhody a příběhy co se vám udály u vody :)

Grasel - Profil | Út 26.12.2017 9:40:35

Co si budeme povídat, jsme češi a cizí neštěstí nás potěší vždy nejvíc, takže jedna z loňské výpravy za kapry...
Sedíme s kolegou navečer u nahozených prutů a dopřáváme si po parném letním dni luxus v podobě vychlazeného piva a protože jsme oba (byť já příležitostný) kuřáci, máme mezi sebou pet lahev s trochou vody a do ní hážeme nedopalky, aby po nás u vody nezůstal bordel...
Jenže...
S přibývající tmou a co si budeme povídat - i pivy, kolega nějak zapoměl na to, že petka v roli popelníku je po jeho pravé ruce a ta s ,,panenským" pivem po levé, takže stalo se co muselo - kolega dokouřil, vajgl si hodil do piva a dal si mohutný lok z našeho ,,popelníku" aby jak u nás říkáme ,,spláchl špinku"...
Co následovalo si určitě dovedete představit, kolega se málem udávil, já jsem měl problémy s udržením obsahu močového měchýře na místě.
Když on dokuckal a donadával, já se asi po pěti minutách dosmál tak si šel vypláchnout pusu vodou a pro nové pivo, říkal jsem si že tohle se může stát jen nám, potažmo jemu..
Jenže...
To jsem ještě nevěděl, že ten vůl to udělá za půl hodiny znova...

Dart Ness - Profil | Út 26.12.2017 8:10:05

Jednou na zahájení dravců jsme se s kamarádem vydali na přívlač, jako každý rok. Došli jsme k zátoce, stoupli si vedle sebe a pročesávali vodu. Pod hladinou byly vidět rostliny, tak jsem poslal woba v podobě miniatury štiky mezi ně. Při jednom opatrném tažení woblera mezi rostlinami se najednou vydula hladina, převalilo se velké žluté břicho a dobře metrová štika zobla woblera. Co následovalo se natěsnalo snad ani ne do tří vteřin, byl to okamžik. Štika zřejmě woblera zcvakla do čelistí tak šikovně, že se ani jeden ze dvou trojháčků nezasekl. Nicméně mi parádně napružila prut a woblera pustila. Ten vystřelil z vody jak projektil a trefil vedle stojícího kamaráda do kolena. Ten v návalu bolesti poslal do prdele nejen štiku, ale i mě, že čí to byl nápad jít dneska na přívlač. Bolest za chvíli přešla, trojháčky naštěstí neskončily zaseklé v kamarádově noze a my pokračovali v lovu...

Kolben - Profil | Út 26.12.2017 0:24:27

Můj známý Jesef byl postarší zavalitý a dost nemotorný pán. Měl trochu naváto ze slivovičky, kterou zapíjel lahváčem, když chytal na plovoucím molu na Vranovské přehradě. Bylo to takové lehčí molo na dvou sudech, tedy vratké a nestabilní. Seděl na skládací stoličce, která pod jeho váhou úpěla, vidličky zastrčené mezi prkny a držadla prutů opřená o batoh. Pohoda, klídek, tabáček.........Najednou projela rychlá motorová loď, udělala vlny a ty rozhoupaly molo. Pruty položené na chatrně zapíchnutých vidličkách se zakymácely a Josef po nich prudce sáhl, aby nespadly. Protože měl na tom vratkém molu problém se svoji stabilitou, málem sám spadl do vody. Naštěstí se udržel na molu, ale při těch nemotorných pohybech mu oba pruty i s vidličkami spadly do vody.
Až se voda zklidnila, lehl si břichem na molo a díval se do hlubin vody, zda neuvidí ty dva svoje utopené pruty. Jak byl nakloněný nad vodou a snažil se je pod hladinou uvidět, spadly mu tam ještě brýle. Tak po nich lapl, ale marně. Přitom zavadil tělem, či nohama o stoličku a rychle po ní sáhnul, trefil se do ní, ale tak, že ji katapultoval do vody a ta se poroučela do hlubin za prutama a vidličkama. Trefil však přitom ještě nohama batoh tak šikovně že ho skopnul z mola do vody.
Tak zůstal na mole chudák Josef sám, bez brýlí, bez prutů, vidliček, bez stoličky a bez batohu.
Po této tragikomické příhodě se zapřísahal, že se na rybařinu vys.re. Samozřejmě to nedodržel a rybařil dál. Tu příhodu vzal s humorem a rád ji vyprávěl a rozesmával kamarády.Vždyť se stávají i horší věci...........

Heršvec - Profil | St 18.1.2017 8:25:00

Knapík >> No vidíš a já třeba ne, tak mám aspoň co číst k obědu.

Knapík - Profil | St 18.1.2017 8:22:05

Heršvec >> to už snad četli všichni ...

http://knapik.mrk.cz/?id=3334

Heršvec - Profil | St 18.1.2017 8:16:52

Knapík >> Tak nám to pověz ať se taky pobavíme všichni.

Knapík - Profil | St 18.1.2017 8:06:30

Nejsrandovnější to bylo na rybách s Anýzovým Dědkem.

Widl_CZ - Profil | St 18.1.2017 7:58:27

Jo, něco podobnýho, normálně bych je zakázal :)

doliz - Profil | Út 17.1.2017 16:14:16

Widl_CZ >> Jo, to znám

Widl_CZ - Profil | Út 17.1.2017 15:56:48

Pár příhod by se taky našlo :) Loni mě nemile překvapila říčka za Chocní, respektive její obsah. Proklestil jsem se křovím ke krásnému vodnímu přepadu pod kterým byla hluboká tůňka. Tam být hezká rybka musí! Teď to jenom nepokazit a neudělat nějaký zbytečný hluk. Postupuju se zatajeným dechem níž po proudu ke břehu, odkud půjde hezky nahodit. Dojdu ke břehu, kouknu pod nohy a v tu chvíli jsem myslel, že dostanu infarkt - ležela tam taková ta mrkací panenka v životní velikosti, zanesená bordelem a řasou, vypadala jako živá. Teda spíš jako mrtvá. Jak to pokračovalo už vás asi napadlo. Lekl jsem se, ujela mi noha a podle hesla "hende s prutem vždycky hoch" jsem sebou praštil efektní polopiruetou po zádech do vody. A pak že je na rybách nuda :D

Sa(l)micka - Profil | St 15.6.2016 14:52:30

Sem toho asi přihodim víc, protože podobných událostí se najde nespočet, ale začnu u rybníku Bušek u Velhartic. Před dvanácti nebo možná patnácti lety to byl pstruhovej revír, chytat se tam smělo 2x tejdně a kapři tam měli bezkonkurenčně nejlepší maso, co jsem kdy jedla. Rybník vynašel otecko a poměrně záhy jsme to tam začali pravidelně o víkendu okupovat. Netrvalo dlouho a vlídně nás přijalo i místní pravidelné "osazenstvo", složené převážně z dědulů - a taky teda z labutí. Usazenej tam byl ukázkovej pár, no a začal si stavět hnízdo poblíž tátovo oblíbenýho fleku. Jak stavěli tak stavěli, táta byl pro labutě už zřejmě takovým ordinérním zjevem, že jim nevadil. Ba co víc, když se vylíhla ta ochmýřená droboť, labutě otecka nijak neodháněly, ač jim vlastně dřepěl skoro v hnízdě. Krmit ho teda nezkoušely. Když už tam ta ptačí mládež korzovala pod dohledem rodičů po rybníce, nevypadalo to, že se může semlít to, co se semlelo.

Jeden místní děda (kterej měl parádní zvyk za každej den, co byl na rybách, poděkovat vodě - i když třebas nechytil nic) seděl rovnou vedle nás. Táta nahozeno, vyvaloval pupek na sluníčku, já tahala okouny a děda s náhozem na těžko hudroval, že to je s kaprama už druhej tejden nějaký nemastný neslaný. Je fakt, že bylo dost horko, ale dalo se všimnout, že sem tam berou kapři z hladiny. Tak dědovi řikam, aby to zkusil na srkačku na kus rohlíku. Zkusil a vytáhnul menšího kapříka, kterej putoval nazpátek do vody, celej natěšenej nahodil znova a pak přišla taková ta chvíle, který se v kuloárech řiká katastrofa. Zkrátka kolem nás projížděla ona nadějná labutí rodinka. Nejmenší z mladých bylo nějaký zvědavý či co a nenapadlo ho nic lepšího, než vzít do zobáku zrovna tu špičku rohlíku, ve kterej byl háček. Popojelo - no a bylo vymalováno.

Háček vězel jak židovská víra, starej pán lomil rukama a stahoval prut, samozřejmě i s tou pidilabutí. Jak to viděla velká labuť, odvedla ty ostatní prcky doprostřed rybníka a labuťák se do nás pustil. Na břehu se strhla lítá holomajzna, kdy se otecko s dědou snažili chránit otevřeným deštníkem, coby štítem před nasraným labuťákem, přitom chytat to prtě a páčit mu háček ze zobáku. Já osobně jsem vzala kramle a hodila masku pod břeh pstruhovýho rybníčku, co byl hned vedle, podle hesla "Kdo uteče, vyhraje" - labutí štípanec opravdu neni příjemnej. Nakonec to nějak dopadlo, háček byl uvolněn, řvoucí labutí dorostenec puštěn a kvapně odjížděl na hladinu za ostatníma. Labuťák ještě chvíli pouštěl hrůzu na deštník a pak se odklidil taky. Prcek tu nenadálou operaci přežil ve zdraví, ale od tý doby se rohlíkům vyhnul i když byly sebehezčí. Je možný, že když se osamostatnil, tak z toho vyrost, ale o tom už by se dalo jenom polemizovat.

MARK - Profil | St 15.6.2016 13:35:40

Mimořádná událost.doc

Určitě nejsem jediný kdo si takhle po ránu položí otázku, co může dnes asi očekávat
a máme- li před sebou běžný všední den tak nám bleskne hlavou co se dnes
povede či nepovede a „dá mě ten zub dneska pokoj“ a podobně, ale na mně
podobná otázka dotírá vždy, když s Václavem, jedeme na ryby.
Jsou to vlastně otázky dvě: „Potkáme ryby?“ a „Co nás čeká?“, když ta
druhá otázka je stěžejní a někdy přímo „osudová“.
V pohodě jsme vyjeli do ještě potemnělé krajiny za městem a po hodince jízdy
a ve skvělé náladě jsme vyhledali známé místo na břehu jezera.
Celý den a noc jsme strávili skvělým rybařením a mě v té pohodě dávno přešly
myšlenky na to co bude a co by se mohlo stát.
Ale stejně jsme jednou museli balit. Bylo to jako vždy s poznámkami
typu: „Ti rybáři jsou hrozní, kolik krámů s sebou tahají.“ Ale
nakonec byla pouzdra s pruty, batohy a oblečení u auta. Václav otevřel páté dveře
oktávky a začal nakládat jako první, ale pěkně rozvážně, jako že to trochu napřed
uspořádá a se slovy: „ Tady je ale binec.“, uchopil krásný červený, hasící
přístroj a lehce jej hodil dozadu do kufru.
Ovšem, to, co následovalo, na to, se nedá zapomenout.
Tlumený výbuch, žlutá tma a děsivý výkřik vydaný snad tvorem ve smrtelné agónii,
byly ukončeny těžkým žuchnutím pod kterým se zachvěla zem. Před mýma
očima se odehrával chemický útok těžkého kalibru. Oblak žlutého prachu se
vznesl nad místem a v mžiku pohltil Václava i zasažené vozidlo a jen
periferním viděním jsem zahlédl Václavův bystrý skok stranou a následný
pád. Z úžasu nad neočekávaným jevem mě definitívně probral až Václavův
výkřik: „Mám zlomenou nohu.“
Neměl. Zvrtla se a zabolela.
Ve chvíli výbuchu jsem stá l trochu stranou, nezasáhl mě snad ani prášek, ale
auto a nejbližší okolí zářilo nádhernou žlutí umocněnou sytou zelení okolních
keřů a černým asfaltem úzké silničky. Skvělý výkon hasícího přístroje navíc
dokládala rychlá proměna černého interiéru vozidla ve žlutý. Stalo se to tak rychle, že jsem
se nestačil ani leknout.
Chvíli jsme, zaraženi, zírali na tu katastrofu a pomalu začali počítat raněné.
Raněný byl, naštěstí jen slabě, Václav, ale postižené bundy a
batohy se mohly pochlubit novým maskováním, vhodném tak do cirkusu. Hasičák byl fakt
výkonný, byl to dvoukilový macek s ovládací páčkou, zajištěnou drátěnou plombou.
„To je tak blbě udělaný“, prohlížel Václav přístroj: „Teď ho budu muset nechat naplnit“.
Nevěděl jsem co na to říct, podotkl jsem snad jen něco v tom smyslu, že s tím nemusí
spěchat.
Oprášili jsme co šlo, naložili a s představou nejbližší benzinky se silným
vysavačem jsme opustili osudné místo, na kterém zůstaly zvláštní a podezřelé
stopy a jedno opuštěné ptačí hnízdo kterému se změnila fasáda z přírodní hnědé na
atraktivní žlutou.
Pokračování příběhu dnešního dne se odehrálo u čerpací stanice.
Nekompromisně jsem začal vysávat vnitřek auta i zavazadla. Mírně kulhající
přítel popadl jako první bundu, plnou zářícího žlutého prachu a pěkně
po větru ji vytřepával. Neměl to dělat.
Ve chvílích přípravy na očistu našeho vozu jsme si nevšimli, že u druhého
vysavače, vedle nás, přistál nádherný černý automobil, pyšnící se krásným
černým interiérem. Řidič otevřel všechny dveře dokořán a v pohodě se
chystal na nedělní očistu svého miláčka. Nemohl tušit co jej čeká. V následujících
okamžicích však poznal krutost osudu, když ho i s autem, zasáhl mrak žlutého
prachu a žlutým nánosem pokryl i vnitřek jeho vozidla.
Jazykem agenturních zpráv by se dalo říci, že reakce byla adekvátní situaci.
K ozbrojenému konfliktu nedošlo.
Na to, jak málo času jsme měli k dispozici, proběhla očista rybářského
auta celkem dobře a se smíšenými pocity jsme ustoupili možnému násilí a prchli z
emocemi nabitého ovzduší čerpací stanice.
Možná by se dalo pokračovat v líčení dalších chvil, které Václav strávil při čištění vozidla, ale
nebyl jsem u toho a nebyl jsem ani při setkání Václava s jeho milou manželkou u jejich milé
čtyřkolky, ovšem nechme také prostor naší představivosti a trochu soukromí, prosím, a
nenechme se odradit, vždyť, hasící přístroj je užitečná věc.

tam v rákosí - Profil | St 15.6.2016 12:07:39

Dávejte sem další :) příhody i vtipy :)

Heršvec - Profil | Čt 26.5.2016 13:19:49 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Byli tři. Vláďa, Burák a Honza. V tomto příběhu ovšem hrají roli jen dva z nich a to Burák a Vláďa. Jednoho dne, nevím už co to bylo za období nebo rok, ale už to bude doba, se tihle tři vykukové vydali na ryby na Labe. Flek si našli slušnej, vody bylo dost a ryby celkem braly. Pak ale přišla první perla. Projela první rychlejší loď a jelikož byli všichni blízko u vody a vlny se rychle blížily, balili všichni tak rychle jak bylo v jejich silách. V tom Burák rychle zvedá svůj prut z vidliček, který má nahozený "na houpačku" těsně pod břehem, a utíká s ním svahem do bezpečí. V tom se však Burák zasekává v půli kopce a ozývá se ukrutný řev starýho Vládi. Burák při úprku zaseknul háček Vláďovi do prstu a utíkal s ním do kopce dokud mu to prut dovolil. Ono zdolat pomalu metrákovýho chlapa na prut na plavačku nic moc záležitost. No budiž, háček se vytáhl Burák dostal dršťkovou a jelo se dál. Přichází druhá perla. Jelikož je Burák tvor neuvážený a zbrklý a jeho záseky jsou opravdu řádné stalo se následující. Burák trpělivě sledující svůj splávek nad vodou najednou zasekává. Z vody vylétá cejn menších rozměrů, ano opravdu vylétává, ve vzduchu vyprazdňuje obsah střev a ten dopadá na Vláďovo bosou hlavu. Všichni, až na Vláďu, mají co dělat aby nevypustili obsah svých močáků do gatí. Vláďa už toho má dost. Burák opět dostává dršťkovou. Všechno pak po celý den probíhá v pořádku. Ryby žerou, něco se pochytá, občas se rýpne do Buráka. Nastává čas balení. Přichází třetí perla. Vláďa odkládá své pruty za sebe do trávy, ale stále je nemá složené. Burák bloumá po břehu a hledá své věci. V tom se ozve nemilý zvuk. Křup. Vláďovo prut je na 2 díly a mezi nimi stojí Burák. Vláďovi už naskakuje žíla na krku a Burák dělá co může aby ho uklidnil. Pomáhá i Honza, což je jen tak mimochodem Vláďovo syn. Jelikož, je ale Vláďa hlava rozumná dá Burákovi třetí nášup dršťkový, pošle ho do všech svatejch míst a tím se vše uklidní. Myslím, že na tento den budou ještě hodně dlouho všichni vzpomínat....hlavně Vláďa.

Saddám - Profil | Čt 26.5.2016 12:50:21 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Takové hezké říjnové odpoledne. To chce aspoň na chvíli na na ryby. Stačí pár kolínek, uvařit, obalit ve strouhance a hurá pod pardubický jez. Pod vyústěním odtoku z brozanského ramene už sedí tři podobní nadšenci, co si přišli potahat cejny.Jak to jde chlapi? Nejde. Umíte prd, říkám si v duchu. Lehce zakrmím, nahodím usednu.... Za chvíli potažení, pak další. Při třetím opatrně zaseknu. Ejhle něco tam je. Z vody vyndavám kapitálního velevruba. Háček seklý za jeho zámek, tři lovci nade mnou se uchechtávají do hrsti. No co. To se stává. Přikrmím, nahodím, sluníčko svítí, voda plyne, po vodě plují kačenky. Idylka. Najednou záběr, až se prut oklepal. To budete čubrnět posměváčci. Sekám. Je tam a je velký. Tři páry očí lehce závistivě provrtávají konec mého vlasce pod ohnutou špičkou prutu. Vtom zpod hladiny vyjíždí hezký kačer s mým háčkem zaseklým v koutku zobáku. Najednou mi je horko k zadušení a ze tří rybářských hrdel se ozývá huronský řev. Kačer tu patnáctku vzápětí trhá a s vřískotem odlétá. Ti tři se chechtají, až jim tečou slzy. Hele vole, to je prdel, předveď ještě něco, sténá jeden mezi záchvaty smíchu. Sbalenej a usazenej na kole jsem byl za pár vteřin. Sranda to ale byla. Ale až po čase. Pro mne tedy.

soboťák - Profil | So 14.5.2016 17:05:41

Asi v roce 2013 jsme jeli s parťákem do Ostrova n/Oslavou,obsadili jsme místo č.11.Už v den příjezdu pršelo,tak kdo to zná ví jaké je to krásné zabivakování.No nic 21.00 zakrmíno,zaveženo,nahozeno zalezli jsme do mého bivaku a kuli jsme pike a nadávali na počasí.Celou noc se nedělo nic,asi po deváté ráno má můj prťák záběr ze zavážky a zdolává krásného(jak jinak v ostrově) šupináče-11.7kg.Na to mu zvoní telefon a on mi oznámil,že bohužel musí na otočku domů(130km).Říkám mu musíš tak jeď,já to stáhnu a to svoje převezu a přehodím.Podotýkám,že na hrázi(myslím č.12 kdo to zná)byla parta 5ti rybářů.No prostě převezl jsem prut a jelikož jsem si chytrák před tím pravý prut přehodil jel jsem zpět přímo,ale tam je břeh trochu strmější,pche to zvládnu no a nezvládnul,jedna noha na břehu druhá v lodi,špatně přenesená váha,loď v pr.... a já se válím ve vodě,ještě ke všemu jsem při tom nekontrolovatelném pádu zlomil špičku.Řeknu vám,že na tu hráz jsem se ani nepodíval,ale podle zvukového ohlasu měli vše jak na dlani.Volám parťákovi aby vzal kolíčky na prádlo a ten reaguje-jen odjedu tak si se pos.....Večer když přijel jsme se tomu ještě dlouho řehtali. Jinak super výprava,škoda Ostrova jsem rád,že si tímto způsobem tu vodu budu připomínat Petrův zdar.