Cejnek malý

      Cejnek malý je hojnou rybou dolních toků řek i velkých stojatých vod na celém našem území. Jde o nesmírně přizpůsobivý druh, který je schopen žít ve stojaté vodě stejně dobře jako vystupovat v letním období do silně proudících úseků parmových řek.
      Typickým znakem cejnka je značná výška těla vzácně přesahující i 50% celkové délky, malá hlava s výraznýma očima a narůžovělé až hnědočervené břišní a prsní ploutve. Barva ostatních ploutví je tmavě hnědá až černá. Šupiny na bocích jsou stříbrné, čímž se liší od příbuzného cejna velkého, jehož šupiny získávají s rostoucím věkem ryby šedožlutý nádech. Dobrým rozlišovacím znakem oproti cejnovi velkému je i délka řitní ploutve – cejnek ji má znatelně kratší.
      V nedávné době byl cejnek malý zařazen do rodu Abramis, kam patří i cejn velký. Ve starší literatuře se u tohoto druhu běžně setkáme s latinským názvem Blicca bjoerkna.
      V mnoha našich vodách je cejnek velmi hojnou rybou běžnou i v úlovcích sportovních rybářů. Díky vysoké aktivitě v zimním období je jedním z nejčastějších úlovků v chladné části roku.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: do 35 cm
rekordní hodnoty: kolem 45 cm

Hmotnost

průměrná: 0,15 až 0,4 kg
obvyklé maximum: do 0,75 kg
rekordní hodnoty: kolem 1,5 kg

Typické znaky

vysoké ploché tělo
stříbrné šupiny na bocích
spodní ústa
malá hlava s velikýma očima, které mohou opalizovat
načervenalé prsní a břišní ploutve
při srovnání s ostatními cejny kratší řitní ploutev

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v řekách parmového a cejnového pásma, údolních nádržích, říčních ramenech a větších stojatých vodách. Místy ho lze označit za jeden z dominantních druhů. V teplých rozlehlých vodách roste rychleji, proto pravděpodobně největší cejnky na našem území najdeme v úživných revírech jižní Moravy.

Biologie druhu

      Cejnek malý je běžnou rybou žijící v menších nebo i početných hejnech. Přestože se nejlépe cítí ve stojaté nebo jen mírně proudící vodě, je schopen vytahovat v letním období do úseků se značným proudem, pod jezy a podobně. Proto může být velmi početný i na ryze parmových řekách jako je například Otava.
      Potravu shání cejnek nejčastěji u dna, ale není na tom závislý do takové míry jako cejn velký. Bez potíží se pohybuje i ve vodním sloupci a sbírá potravu i tam. Na jeho výživě se značnou měrou podílejí bentické organismy (žijící na dně) a v nemalé míře i hrubší plankton. Podle podmínek lokality, kde žije, převládá v jeho potravě jedna z uvedených složek. Omezeně konzumuje i rostlinnou potravu a detrit.
      Potravu přijímá cejnek i v zimním období, kdy je při sportovním rybolovu jedním z nejčastějších úlovků.
      Na pohlavní dospívání cejnka má značný vliv úživnost prostředí a díky ní dosažená velikost. V příznivých podmínkách dospívají obě pohlaví ve 2. – 3. roce života, na hladovějších vodách o rok později. Ke tření dochází, když teplota vody dosáhne 16 – 20°C, což bývá obvykle v květnu až červnu. Výtěr probíhá v 1 až 3 dávkách. Někde je tedy porcionální, zatímco na jiných lokalitách se ryby vytřou v jediném termínu.
      Jikry jsou ukládány na vodní rostlinstvo, ryby mohou před výtěrem migrovat a ke tření dochází často společně s výtěrem dalších druhů, především plotice a cejna. Výsledkem je občasný výskyt kříženců všech zmíněných druhů.
      Samice obvykle klade 4 000 – 80 000 (vzácně i přes 100 000) jiker v jedné sezóně, pokud je výtěr porcionální, bývá první dávka jiker nejpočetnější.
      Cejnek je častou kořistí dravců, zejména sumce a nezastupitelným druhem našich nížinných vod.

Rozměry a růst

      Ačkoli ze zahraničí je udáván maximální věk cejnka v rozmezí 15 – 17 let, na většině lokalit jsou už desetileté ryby výjimkou. Na některých revírech lze pozorovat, že až do určité velikosti lze cejnky běžně lovit a náhle přichází zlom a větší ryby jsou mimořádně vzácné.
      Rychlost růstu cejnka lze hodnotit jako průměrnou a příliš se nelišící od jiných druhů našich původních kaprovitých ryb.
      Při evidování trofejních úlovků cejnka působí značné potíže kříženci s cejnem velkým, kteří mohou dosahovat délky kolem 45 cm a při odlišnosti od cejna velkého jsou často „vylučovací metodou“ určeni jako cejnek malý. Zde pomůže už jen pohled do literatury a následné počítání ploutevních paprsků, počtu šupin v postranní čáře a další podobné znaky.

Některé úlovky cejnka z našeho území

Délka	Hmotnost	Revír	Datum ulovení	Nástraha
46 cm	1,50 kg	Lužnice 5	30.7. 1978	?
40 cm	1 kg	Labe u Pardubic	rok 1982	?
39 cm	0,78 kg	ÚN Orlík	3.5. 2003	bílí červi, plavaná

Růst cejnka na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

dolní tok Dyje – rok 1962 (836 exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9
Celková délka (mm)	63	92	118	148	173	188	204	220	234

Žehuňský rybník – rok 1958 (31 exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9
Celková délka (mm)	52	104	148	188	215	246	273	285	320

      Na ukázkách je zřetelně vidět rychlejší růst ryb z rybničního prostředí. Je také třeba připomenout, že současný růst cejnka na Dyji se od uvedených hodnot může lišit – vybudování jezer pod Pálavou ovlivnilo podmínky na mnoha kilometrech toku.

Sportovní rybolov

      Cejnek je vynikající sportovní rybou oblíbenou především plavačkáři a lovci na feeder. Je hojný, snadno se stahuje krmením, zabírá ze dna i ve sloupci, není náročný na prezentaci nástrahy, je při chuti po celý rok a zabírá zpravidla velmi poctivě. Navíc nepatří k úplně nejmenším rybám a celkem snaživě bojuje. Kromě plavané a položené nejsou vyloučeny ani úlovky muškařením nebo přívlačí.

Možný výběr náčiní pro lov cejnka:

      Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů - matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost revíru nebo potřeby rybáře. Koncový návazec v rozmezí 0,08 - 0,16 mm. Nástraha - bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.
      Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut. Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 - 0,16 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb, zejména kapra. Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta, kroupy, kukuřice, extrudy, burizony, …
      Muškaření: Jemný prut - AFTMA v rozmezí 3 - 5, délka podle místních podmínek. Návazce 0,10 - 0,14 mm. Menší mokré mušky a zejména nymfy vedené pomalu v blízkosti dna. Zabírá spolu s jinými bílými rybami a nepříliš ochotně.
      Přívlač: S rozvojem ultralehké přívlače a s nástupem miniaturních nástrah je možno docílit úlovku cejnka i touto technikou. Použít lze například nejmenší velikosti marmyšek s červem na háčku nebo drobné tmavé twistříky v přikalené vodě. Úspěšnější je lov na řekách, zejména v okolí jezů v letním období. I tak ale bude daleko méně záběrů než na plavanou. Často je záměrný lov bezvýsledný.