Celoroční hájení Pstruha obecného a Lipana podhorního

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 13:16:57

Honza7 >> Jenže zkus to prosadit, vždyť všechno hraje jim do not .-(

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 12:50:17

1Mara >> Chce to změnu v legislativě, není možné aby v této funkci byla drtivá většina těchto lidí déle jak 20 - jako na našem ÚS. Podle mě by se mělo nastavit funkční období a po dvou takových funkčních období by už neměl na další funkční období kandidovat.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 12:00:05

Honza7 >> Jenže tady právě narazí kosa na kámen, vedení SUS je spokojený se stavem a nic dělat nebude a zkus se vzepřít, nemáš šanci je odvolat, mají velkou i podporu lidí, co o rybách vědí úplný hovno , ale mají levné maso, které si chytí a tak je to nekonečný začarovaný kruh. Na schůzi ti přijde ani né 15% členů z celkového počtu, takže jak bys tohle chtěl změnit ? Přes DK ? Jak ? Jinak s tebou plně souhlasím, za 20 let se nic nezměnilo a asi ani nezmění, vždyť vranku, střevli, mihuli a jiné a jiné původní rybí druhy nejsou ani ZP., nebo se mýlím ? :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 11:55:06

Honza7 >> zdar-ZP na PO2 je lepší už mnohde neplnit než plnit-pokud se neplní naplno tím že se rozumně slovují potoky které se poctivě osazují plůdkem a sloví se jen potoky u kterých to dává ekologický a možná i ještě nějaký ekonomický smysl-ale ten ekon. už asi není nikde-nastupuje plnění přes tržního PO2 která je po dvou letech na rozdíl od dvouroka s potoka vlastně v tržní velikosti ale adaptabilita je blbá-to je většíne rybářů jedno- i když tady na akademickém foru To tak nevypadá. Musíme si sáhnout do svědomí jestli To hospodaření na potocích v minulosti právě kvůli lpění na plnění zp jež nešel za stávajících podmínek splnit --nenarušilo populace - kdy se vzalo s potoka vše co PO připomínalo a vše se jako PO2 deklarovalo i ročci ještě s fungujícího samovýtěru-. -aby se vykázalo a proplatilo Po2. a bylo proplaceno- popř. si ještě přijeli jini-aby MO nebyli ve fin ztrátě a byli ve fin. kondici- tyhle díry v populaci společně s nástupem predátorů - zacelení ústí potoků po povodních v 97 -odlesnění v horních úsecích potoků díky rozjeté kůrovcové kalamitě se už těžko hojí- zvlášť když není vůle napříč členskou základnou a nikdo nemá na nic čas- pomalu ani jednou za rok poctivě roznést plůdek tam kam ryba už nevytáhne- ale s trochou péče by dlouhodobě žít i mohla. I dnes musíme rozlišovat co je slov chovného potoka a jeho zbytečné drancování bez efektu - kvůli nalepšení pár číslům do tabulky.
- - 150 000 ks plůdku co platíš z svého a vysadíš po potocích- nejsou součástí ZP protože je v nich chováš-a máš z nich vyrobit násadu P02- protože nejsi ignorant víž že vodní tok je otevřený vodní ekosystém- a spousta plůdku tohoročka , ročka i Po2 než se tam dostaneš s agregátem splave do toku sama - některé potoky jsou postaveny tak že tam zmigruje většina ryb - slouží jen jako rybí školka- To se do ZP nepromítá - dostaneš proplaceno za ks Po2 co sloviš z potoka a vykážeš.- samozřejmě naklady jsou i + na práci sazečů a lovící čety. To co ti zabije příroda se nepočítá-když chováš přírodní rybu.-přitom mám ověřeno že na řadě potoků se tohoročci i ročci drží dobře.
-pokud MO veme tržního PO od dodavatele několikrát do roka na lukrativní místa do toku a má splněno.- je To méně starostí- svaz rybu proplati v rámci ZP v plné výši i když je dražší- pokud si rybu děla MO na potocích dostane svazocenu PO2 -1ks-16 kč jestli se nepletu.
- co se týče střevlí a mřenek- někteří hospodáří měli kdysi zlozvyk čistit potoky od všeho žívého co nemělo tečky měli spadeno hlavně na vranky
-minulý týden- jsme dělali transfer-100metrový úsek potoka - nalovili jsme na 400 střevlí, asi 100 mřenek a 1 pstruha
- před 14 dny- jiný potok- střevle žádná, mřenek pár a pstruhů na 100 metrech skoro 80 :-)
- potom si vyber čím to je.
-v podstatě ale všecny potoky - jsou celkem bohaté na hmyzáky - v některých ale spíš už žije ta rybniční havěť- např splešťule blátivá

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 9:51:00

JJx >> Děkuji za informace z okolních zemí. Jenom si myslím, že jejich problémy můžou být zcela jiné, než ty naše, případně část těchto problémů může být společná.
V každém případě by bylo víc než vhodné se i podívat do publikací autorů, které jsou stále i v dnešní době pojmem v rybářství.
Frič, Liška, Dyk, Šimek, Bucek, Polášek, Tejčka a spousta dalších. Znovu tedy musím zdůraznit co tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Tohle bych dal opravdu zarámovat - je to stručné, přesné a dokonale výstižné.
Pořád se tady pouze skloňují "ekonomicky " zajímavé ryby. Ani jedna zmínka zde není o stavu střevle, vranky, mřenky a dalších, které jsou součástí potravního řetězce "ekonomicky lukrativních " ryb. Bez těchto druhů ryb rozhodně návrat PO do stavu jakým byl cca před 30 lety nedostaneme. K tomu si připočti jak to vypadá s hmyzem, který je nedílnou součástí potravinového řetězce taky a už máš další dvě neznámé, které se jednoznačně podílejí na stavu PO a Li v našich tocích.
Veškeré snahy na oživení populace PO a Li by podle mě mělo začít na revírech, které jsou pod ÚN a je spolehlivě tak zajištěna na delším toku teplota vody, která nebude ohrožovat v letních měsících uvedené druhy ryb.
Pak musím znovu zopakovat členové DK by měli vysvětlit co se stalo financemi, které v daném roce nebyly utraceny podle ZP na nákup lososovitých ryb.
Poněvadž takové kecy jak budeme zavádět další nesmysly na ochranu ryb a přitom neplníme zarybňovací plány ( a peníze se stále ztrácejí bůhví kde ) považuji za totální idiotismus.

• Nelíbí 0
• Líbí 7

NJJx - Profil | St 27.9.2023 20:15:53

Francouzský Peche Mouche, výtah z článku na téma chyť a pusť:
Zákaz zabíjení v rybolovu: co kdybychom provedli inventuru?
Opakující se předmět sporu mezi „pro“ a „proti“, zákaz zabíjení se široce rozšířil na lososovitých řekách s rozšířením tras speciálně vyhrazených této praxi. Jaké závěry můžeme dnes vyvodit z přínosu tohoto nezabíjení, pokud jde o kvalitu populací a posílení rybolovu? Časopis Pêche Mouche bilancuje situaci.
Základní hypotéza bez zabíjení je založena na myšlence, že při zastavení sklizně se hustota ryb zvyšuje mechanickým (až magickým!) efektem, který se může na první pohled zdát samozřejmý. Kurzy bez zabíjení pak odpovídají „aktivním rezervacím“, ale na rozdíl od konvenčních rezervací jsou tam ryby neustále rušeny rybáři. Motivace pro instalaci takových toků jsou různé, ale obecně odpovídají dvěma různým přístupům: buď je hřiště instalováno na řece „v dobrém stavu“ a snaží se „uchovat“ část řeky, aby byla zajištěna určitá udržitelnost populací, nebo si klade za cíl obnovit populace zdecimované epizodou znečištění nebo epidemií.
Splňují výsledky očekávání?
Pokud jde o Francii, je pouze několik studií týkajících se účinků zákazu zabíjení, které poskytují podněty k zamyšlení.
Pozitivní efekty nebo ne?
Na malých a středních řekách nedochází k pozitivnímu efektu dlouhodobého neusmrcování, i když některé toky v dobrém stavu vykazují rychlý nárůst počtu a průměrné velikosti ryb během prvních tří let. Po určité době se biomasa stabilizuje, aniž by nutně dosáhla očekávané úrovně na základě vlastností a kapacit prostředí. Abychom uvedli pouze jednu zemi blízkou naší, stejné pozorování lze provést ve Španělsku na Rio Sègre a v Kastilii-et-León na Orbigo a Cabrera pro většinu studovaných stanic. Znamená to, že jde o selhání? Je možná trochu brzy se o tom rozhodnout, protože pokles populace se někdy zastaví bez jakéhokoli zlepšení environmentálních parametrů, když se otevře zákaz zabíjení v sektoru, který zaznamenal prudký pokles populace. Již nyní však můžeme říci, že zrušení kurzů není všelékem ani prioritou vzhledem k naléhavosti obnovy našeho vodního prostředí nebo alespoň boje proti jeho neustálému zhoršování.
Názor profíků:
- na vodních tocích v dobrém stavu zajišťují tyto kurzy dobrou hustotu dobrého- velké ryby, a proto jsou pro rybáře velmi atraktivní tím, že zajišťují také dobrou hustotu jikernaček. Ale stejně jako já připouštějí, že je iluzí myslet si, že mohou přispět k obnově populace po znečištění nebo epidemii. Pozorování na sérii tratí bez zabíjení o celkové délce více než 90 kilometrů (viz níže) potvrzují pocit, který může mít mnoho vytrvalých rybářů v těchto odvětvích a mnoho vědců. Pokud se zpočátku zdá, že hustota a průměrná velikost rostou, je poměrně rychle dosaženo plató s podílem velkých vzorků výrazně vyšším než jinde, aniž by se celková biomasa zvýšila. Nakonec můžeme někdy pozorovat i velmi pomalou obnovu jiker v důsledku konkurenčního efektu nepříznivého pro malé a středně velké ryby.
- Pokud jde o účinky nezabíjení na degradované rybářské revíry nebo populace zdecimované epidemiemi, studie (například Horní Savojsko) ukazují, že jsou dlouhodobě nulové, pokud přetrvávají environmentální příčiny degradace životního prostředí. No-kill jako režim řízení proto nepředstavuje příliš efektivní řešení.
- Přestože se populace na některých trasách zpočátku zvyšovaly poměrně rychle, po chvíli jsme zaznamenali stagnaci. Navíc u těchto ryb a zejména u krásných exemplářů výrazně klesla „chytatelnost“. Hlavním účelem rekreačního rybolovu je však lov ryb. Tato pozorování nás dnes vedou k přemýšlení o jiném způsobu řízení.
(kráceno, přeloženo překladačem bez další úpravy, pouze pro osobní potřebu)
JJ

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NHonza7 - Profil | St 27.9.2023 16:11:04

Jak už tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Na každém toku můžou být jiné. V případě revírů, které jsou hned pod ÚN je situace s teplotou vody relativně v klidu a přesto jak PO, Li se tam nedaří. Problém je tedy třeba hledat jinde - náprava ve formě dovezení násady v pánvičkové velikosti bůhví odkud nás dostala do této situace.
Když na to upozorňovali náš ÚS, že to povede z biologického hlediska k úplné katastrofě, tak nikdo na to nereagoval. Dnes cca po dvaceti letech tohoto hospodaření jsme konečně procitnuli. Bohužel stále chybí odvaha se ptát strejců z DK co celou dobu dělali ve svých funkcí, když je na ten bordel rybáři upozorňovali.
Do této chvíle tito geronti stále sedí na svých funkcí a tváří se jako by se nic nedělo. Opravdu si někdo myslí, že s těmi co tohle umožnili ( co se křečovitě drží svých postů ) dá něco napravit?

• Nelíbí 0
• Líbí 6

NPstruh27 - Profil | St 27.9.2023 13:33:07

tasovj >> u nás práve s úbytkom vody ubudlo aj iných (na pstruhovke nežiaducich druhov) - Tloušť, Nosák, Mrena (Parma). Kedysi týchto rýb bývalo na našich pstruhovkách skutočne veľa, hlavne teda v tých nižších partiách ako sa vlievajú do Váhu ale dokázali sa dostať aj vyššie. Teraz ich je minimum - držia sa naozaj len do pár stoviek metrov od ústia - z tých vyšších partií pstruhoviek vymizli úplne.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NDrozďák - Profil | St 27.9.2023 9:33:21

tasovj >> tloušť je na vzestupu, protože se prohřívá voda, je jí míň a tím pádem i zpomaluje průtok, zkrátka na menší vodě vidím, že už se charakterem pstruhovky podobají mnohem víc pásmu tlouště a navíc reprodukční schopnosti u tlouště jsou někde jinde než u salmonidů. Tloušť je hodně agresivní, při vhodných podmínkách /a ty většinou má/ hodně expanduje a vše na úkor původních salmonidů.

• Nelíbí 0
• Líbí 3

Ntasovj - Profil | St 27.9.2023 7:50:04

Pstruh27 >> Děkuju za postřeh ze Slovenska. Tak koukám, že je u vás situace úplně stejná. Jedná věc mi ale přijde zajímavá a to ta, že u nás na pstruhovce (a podobný je to prý i jinde) je hodně tloušťů. Přijde mi zvláštní, že rybám, který jsou vlastně škodný a vůbec se do pstruhových vod nevysazují, se daří mnohem líp než lipanovi a potočákovi, který se ve vodě snažíme silou udržet. Říkám si, že kdyby hlavní příčinou byli rybožraví predátoři, zatočili by i stloušťama nebo s ostroretkama, který se blyštěním ve vodě snadno prozradí... ale fakt je, že u nás se hlavně ty vydry taky hodně rozšířili a na malý říčce je to velkej problém

• Nelíbí 0
• Líbí 0

NPstruh27 - Profil | Út 26.9.2023 15:55:14

tasovj >> Ahoj. Síce skúsenosti zo Slovenska, ale dúfam, že to nebude vadiť. Naša MSO do pstruhoviek 2 roky vysadzovala čisto len Potočáka a Lipňa - žiadne Duháky ani Sivone. Výsledok : čo sa týka Lipňa tak ten sa u nás vyskytuje v zlomkoch oproti dobám minulým (aj keď nie až tak minulým - bavíme sa o rokoch 2000 - 2008, vtedy boli ešte Lipňov mraky). Teraz je vzácny akýkoľvek Lipeň - aj 20 cm. Čo sa týka Potočáka - tých sú mraky ale drvivá väčšina malé ryby ( 15 - 20 cm). Veľkých je málo a väčšina tých veľkých sú Kolowraty - teda nasadené (farmové) Potočáky v odstate určené na konzum. Dá sa poznať - zakrslé prsné plutvy, vyššie telo ako pôvodný potočák, menšia chvostová plutva a mraky veľkých čiernych bodiek v oblasti chrbta. Samozrejme - dokáže prejsť na prirodzenú potravu a "normálne" vo vode fungovať. Otázne je do akej miery je žiadúce, aby vo vode zostal a došlo k rozmnožovaniu s pôvodným Potočákom. Tu by ma zaujímal názor niekoho znalého v tejto oblasti. Každopádne - po 2 rokoch , kedy sa u nás sadili len Potočáky a Lipne, nie je situácia na pstruhovkách ohľadne týchto druhov o nič lepšia, ako keď sa sadil aj Duhák a Sivoň. Preto sa od budúceho roka znova vracia klasický model zarybňovani - aj s Duhákom. Za úbytkom Lipňa bude podľa mňa viacero faktorov: 1.) úbytok vody (každý rok to sledujeme, že v riekach a potokoch je vody menej a menej), 2.) prehrievanie vody - keď je vody menej - viac sa prehrieva a pomáha tomu výrub stromov a kríkov okolo riek. 3.) predátory - hlavne Vydra, Volavka. Okolo roku 2000 o Vydre nik ani nechyroval, vidieť Volavku bola vzácnosť. Teraz je všade plno Vydier, Volavky bežne vidím na poliach chytať asi myši /hraboše. Nie je to žiadna vzácnosť. Hneď za dedinou na poli - bežne 3 - 5 ks. Hlavne tie predátory sú poďla mňa dôvod, že sa veľký Lipeň alebo Potočák udrží vo vode len veľmi ťažko. Inak miery sú u nás : Potočák : 30 cm, Lipeň : 33 cm. Čo som pozeral sumár úlovkov našej MSO, tak sa na pstruhovkách zobrali (boli zapísané) 3 Lipňe - jedná sa o 2 rieky s dĺžkou cca 20 km, tak asi tak :-(

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NDrozďák - Profil | Út 26.9.2023 14:23:09

eskymak Mrakomor >> stručně a jasně řečeno vše.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Nu x a - Profil | Út 26.9.2023 13:53:03

eskymak Mrakomor >> hájeni není to blbost, co je zrušené hájení tekoucích vod (do 16 června) to rybám opravdu neprospělo..

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 26.9.2023 13:14:40

Hájení je blbost. Základem je tvorba podmínek k životu. Pak bude ryb pokokot jako dřív.
Není se čemu divit, když povodí vydláždí břehy lomovym kamenem, vybetonují jezy, nasypou balvanité skluzy...původně ledová prokysličená voda horských potoků je teplá jak chcanky.....místo dřevěných splávků co byly dřív apod. Vrby a porosty kolem vody co stínily a zajištovaly žrádlo atd... jsou vykácené.....z pstruhových potoků jsou kanály. To je oč tu běží. Hájením v podmínkách nahovno nic nezískáme. Jen příjdeme o možnost - jít si zachystat ke kanálu...

• Nelíbí 0
• Líbí 17

NKnapík - Profil | Út 26.9.2023 8:11:07

u x a >> značka ideál, double winwin.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Nu x a - Profil | Po 25.9.2023 20:41:31

Knapík >>ano a místo rozhodčích by rovnou mohli být majitelé restaurací a ulovené ryby okamžitě odkupovat...

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 13:09:31

pepa-č >> dobře=) a jak by jsi to udělal ty?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Npepa-č - Profil | Po 25.9.2023 13:07:10

zmatesh >> souhlasím s tebou tak napůl.
souhlasím s tím, že je to kravina. se zbytkem ne.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 13:04:57

kakr >> nejde o rybáře ale o rybu, taková je otázka.Jinak je jasný,že je to kravina ale pro rybu by to bylo to nejlepší.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

N.pepé. - Profil | Po 25.9.2023 12:54:22

kakr >> Ono je to jedno, v MRS to dopracovali tak, že stejně v té vodě už toho moc není.

• Nelíbí 0
• Líbí 1