Hydrostatiský tlak vody a jeho pôsobenie na ...

Pri prívlači s ľahkými jigmi (sami o sebe nekladú veľký odpor) pociťujem pri vyťahovaní nástrahy z hlbšej vody väčší odpor ako z plytkej. Vysvetľujem si to pôsobením hydrostatiského tlaku na povrch šnúry (zvieranie). Niečo analogické s klinecom zatlčeným do dosky s tým rozdielom, že trenie v prípade vody je rádovo menšie ale zase s hĺbkou (zväčšovaním hydrostatického tlaku) narastá .
Markantný je tento rozdiel najme pri použití šnúry, ktorej nerovný povrch podľa mňa znásobuje účinok trenia.

Na základe týchto pozorovaní (experimentov :-) predkladám Ctenému Fóru túto hypotézu na posúdenie. Potvrdí mi ju, alebo ma s ňou pošlete do prepadliska dejín na MRK-u?

P.S. Táto otázka mi zišla na um v súvislosti s diskusiou či bol zlomený jemný jigový prút pri hĺbkovom morskom jigovaní v dôsledku preťaženia lovcom alebo v dôsledku výrobnej vady.
Autor diskuse: oreno - Profil , 1.6.2010 dravci - ostatní

Zaregistrovali ste zmienený účinok pri rybolove?

A) Áno, ale nepripisujem tomu žiadny zásadný význam.14%

B) Áno, do určitej miery to dokonca ovplyvňuje kontakt s nástrahou a identifikáciu záberu14%

C) Nie. Ako hypotéza mi to pripadá "trochu" uletené :-)71%

Od 1.6.2010 hlasovalo 42 čtenářů.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:51:05

pepa-č >>
Pane pepo-č, mám silný pocit, že medzi toto akademické fórum nepatríte :-)))

Keby ste aspoň napísali niečo v tom zmysle ako pán sliver - samolibý vůl :
"Ještěže zahájení už je za dveřmi"

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:47:40

oreno >> jo, jasně... myslim, že je to správná teorie. Z metrový hloubky ty prakticky ani nedosáhneš maximální akce prutu, kterou je schopen pro tu zátěž poskytnout, takže tu sílu nepociťuješ... Když dáš ruku 10 cm pod hladinu, tak jí taky vytáhneš snáz než z půl metru... protože ten pohyb, kterej je zatíženej třenim vody, neni tak dlouhej...

pepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:46:44

DeProfundis >> já se sem bojím psát

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:45:50

pepa-č >> ty Pepo, nechtěls mi helfnout s tou Caldií, místo těch vstupů tady? :-) Aneb, kdybys to rozsekl v prvním příspěvku, nemuselo se tady to stádo tak množit:-)

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:43:25

3stan >> koeficient ani nehledej, protože obecně hydrodynamickej odpor se počítá velice složitě, nejdou tam aplikovat normální vzorce, jelikož se ten odpor skládá z různejch podružnejch veličin a nidky to nevypočítáš přesně, maximálně se k reálu budeš jakž takž přibližovat, ono jen určit podíl laminárního a turbulentního proudění kolem šňůry asi nebude jen tak, odpor bude proměnnej v závislosti na rychlosti atd atd...

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:42:08

oreno >> fakt toto nema zmysel riesit ,prace mam momentane dost:)

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:39:17

oreno >> jo, teď chápu, co máš na mysli. v tý mojí první větě je to trochu zmatečný a v zásadě tam můžou bejt použitý oba pojmy. Princip je zkrátka v tom, že v tobě vynaložení větší práce vyvolává pocit, že jsi musel použít větší sílu...

pepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:38:34

ty vole! (podruhé)
to snad není pravda.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:38:20

Venca888 >> Už som to opravil. Pozri dole.

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:36:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

oreno >> nemýlim... právě proto jsem to napsal tak, jak jsem to napsal. Na vytažení nástrahy z pěti nebo padesáti metrů potřebuješ stejnou sílu, ale rozdílnou práci. A právě proto, že z tý hloubky musíš vyvinout větší práci, zdá se ti to namáhavější a tedy to subjektivně vnímáš jako silově náročnější.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:34:07

Venca888 >> Nemýliš si pojmy SILA a PRÁCA ?

Opravujem: Beriem späť horenapísané. Zle som prečítal. Sorry.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:32:47

3stan >>
Skús ho nahradiť nejakou Bulharskou konštantou - čo by potvrdzovala moju hypotézu :-)))

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:29:18

řekl bych, že jádro problému vězí v něčem uplně jinym a daleko prostším:

pokud vytahuješ nástrahu kupř. z metru, než ti stihne pořádně zareagovat prut, než se do toho pořádně opřeš, tak je nástraha venku a ty si tu vynaloženou práci ani pořádně neuvědomíš. Kdežto pokud budeš mít nástrahu ve 20-ti metrech, tak už to bude nějakou dobu trvat, než se objeví na hladině a sníží se její odpor, musíš vynaložit větší práci a tudíž se ti subjektivně může zdát, že síla, kterou jsi musel vynaložit byla větší.

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:28:02

oreno >> neviem najst koeficient trenia ziadneho materialu s vodou. mozno v nejakych potrubarskych normach,ale nemam na to dosah

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:26:09

DeProfundis >> napr. olej sa pouziva na to,aby sa znizilo trenie 2 materialov. V podstate olej je kvapalina a tvori medzivrstvu a trenie sa v nom uplatnuje.

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:25:03

3stan >> takže ty chceš tvrdit, že hydrostatickej tlak zvyšuje tření a tím přímou úměrou i sílu nutnou k vytažení tělesa z hloubky? To by potom znamenalo, že už z pár set metrů by prakticky nebylo možný cokoliv vytáhnout.
Zásadnim činitelem je v tomhle případě hustota (na kterou má hydrostatickej tlak naprosto zanedbatelnej vliv). Takže bude vcelku jedno, zda budeš chtít vytáhnout nástrahu z půl metru nebo z 50-ti metrů. Ale rozdil bude, pokud budeš nástrahu tahat z 20-ti metrů vody nebo z 20-ti metrů oleje. A to právě kvůli tý hustotě, nikoliv tlaku...

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:24:50

3stan >> 3stan, nemohol by si si k tomu večer sadnúť a vypočítať ? :-)

Plochu šnúry môžeš zobrať odo mňa :-). Je uvedená na začiatku diskusie :-)))))

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:19:52

copak to je pravda a tak nějak jsem to na začátku mých úvah taky střelil, otázka je jestli je to aplikovatelný na kapaliny, pomalu si začínám myslet, že ne, bo to nemůžu fakt nikde dohledat:-)

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:13:08

Venca888 >> 3stan uvádza: "trenie je sucinom koeficienta a sily posobiacej na povrch" a ja som tiež v tom, že to tak funguje :-)

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:11:33 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Venca888 >> co je trenie? bezne s trenim pocitame ako silu posobiacu kolmo na povrch velkosti X a vynasobime ju koeficientom trenia. v 30metroch posobi predsa 30x vacsia sila na povrch snury ako pri hladine. ked si predstavis,ze ten koeficient ma radovo hodnotu 0,000000x a vynasobis tym plochu snury a hydrostaticky tlak,tak dostanes malinke cislo. to je vysledna sila,ktoru musis pouzit,aby si snuru z hlbky vytiahol