Hydrostatiský tlak vody a jeho pôsobenie na ...

Pri prívlači s ľahkými jigmi (sami o sebe nekladú veľký odpor) pociťujem pri vyťahovaní nástrahy z hlbšej vody väčší odpor ako z plytkej. Vysvetľujem si to pôsobením hydrostatiského tlaku na povrch šnúry (zvieranie). Niečo analogické s klinecom zatlčeným do dosky s tým rozdielom, že trenie v prípade vody je rádovo menšie ale zase s hĺbkou (zväčšovaním hydrostatického tlaku) narastá .
Markantný je tento rozdiel najme pri použití šnúry, ktorej nerovný povrch podľa mňa znásobuje účinok trenia.

Na základe týchto pozorovaní (experimentov :-) predkladám Ctenému Fóru túto hypotézu na posúdenie. Potvrdí mi ju, alebo ma s ňou pošlete do prepadliska dejín na MRK-u?

P.S. Táto otázka mi zišla na um v súvislosti s diskusiou či bol zlomený jemný jigový prút pri hĺbkovom morskom jigovaní v dôsledku preťaženia lovcom alebo v dôsledku výrobnej vady.
Autor diskuse: oreno - Profil , 1.6.2010 dravci - ostatní

Zaregistrovali ste zmienený účinok pri rybolove?

A) Áno, ale nepripisujem tomu žiadny zásadný význam.14%

B) Áno, do určitej miery to dokonca ovplyvňuje kontakt s nástrahou a identifikáciu záberu14%

C) Nie. Ako hypotéza mi to pripadá "trochu" uletené :-)71%

Od 1.6.2010 hlasovalo 42 čtenářů.

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:06:06

oreno >> jenomže na tření nemá hydrostatickej tlak vliv. Na tření má vliv hustota a ta se nemění

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:02:40

sliver - samolibý vůl >> tych 18 atmosfer posobi z kazdej strany. nemozes pocitat,ze sa ta hydrostaticky tlak snazi utopit. Tu ide len o to,ze ked ti tu snuru nieco v tej hlbke zviera (hydrostaticky tlak),tak ide malinko tazsie vytiahnut.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:00:12

Vyzerá to tak (aspoň podľa mňa), že diskusia sa pomaly číri v tom zmysle že pripušťame závislosť trenia na hydrostatickom tlaku a hustote vody ale jedným dychom konštatujeme, že je zanedbaťeľná. Aby som bol presný, v našom prípade (že prívlačiary :-), zanedbaťeľná pri praktickom rybolove.

Ale stále mi vŕŕŕta v hlave, či je nepostrehnuteľná a teda, že sa v svojich pocitoch mýlim - teda nevyznám :-)))

Nie som ortodoxný UL prívlačiar, ani nemám tú najjemnejšiu výbavu (18g) ale neraz som počul - čítal ako sa chvália, že na svoje UL fidlátka registrujú sebemenšiu zmenu dokonca niektorí ako vlnky zčerenej hladiny narážajú do vlasca.

Preto výzva: NÁJDE SA NIEKTO, KTO DOMNIENKY ŽE VPLYV HYDROSTAT.TLAKU NA TRENIE JE PRI PRAKTICKOM RYBOLOVE NEPOSTREHNUTEĽNÝ
JEDNOZNAČNE - EXAKTNE POTVRDÍ ALEBO VYVRÁTI?

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 13:58:54

sliver - samolibý vůl >> resp. on ten pocit bude danej spíš tím, že většinou ikdyž chytáme z hloubky, tak šňůru netaháme kolmo ode dna a tak je při přitahování, byť jen z malý dálky překonávanej tím větší hydrodynamickej odpor, čím je větší hloubka >- delší šňůra >- větší plocha protínající vodu...

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 13:57:16

DeProfundis >> kapaliny obecně jsou minimálně stlačitelný...

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 13:55:34

sliver - samolibý vůl >> asi máš pravdu čéče, fakt tu teorii nemám o co opřít, snad jedině o nepatrnou stlačitelnost kapalin, ale jak jsem již říkal - s tím se ani nikde nepočítá

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 13:47:02

DeProfundis >> ale když nad tím přemýšlím, tak jsem ten příměr ani nepřehnal. Protože kdyby měl být patrný odpor na šňůře při vytahování nástrahy ze 30m ( 3atm ) tak z těch 180m ( 18 atm ) by se už fakt nedalo vynořit.

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 13:37:54

DeProfundis >> já vím, přeháním. Ale taky proto jsem psal, že hraje roli pocit, který nám říká, že z hloubky tažená nástraha má větší odpor než z dálky. Řek bych , že je to neměřitelné a nepočítá se s tím ani v obrovských hloubkách, viz batyskafy a jejich tvary. Tam se zohledňuje jen ten tlak.

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 13:33:58 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

sliver - samolibý vůl >> nebavíme se o sílách, který by ti otrhaly neopren, ale pouze čistě teoreticky - jestli to má nějakej, byť i zanedbatelnej vliv

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 13:31:19

podle vašich teorií by nádechoví potápěči ( rekordmani ), co sjedou 180m , museli mít otrhané neopreny a krvavé záda nebo zpátky lézt po žebříku a teprv až od 30m by zas mohli plavat až k hladině.

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 13:27:03

DeProfundis >> hydrodynamiku som nikdy nestudoval,ale podla mna su tieto veci meratelne ale zaroven uplne zanedbatelne

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 13:21:01

3stan >> taky to byla moje první myšlenka, ale pořád si lámu hlavu s tím jestli to tak opravdu je:-) Jestli on ten hydrodinamickej odpor nebude nakonec závislej jen na povrchu šňůry, kde by bylo jedno jestli to taháš z hloubky nebo z dálky... A nebo máme pravdu, ale je ten vliv hydrostatickýho tlaku tak zanedbatelnej, že se s ním nikde neuvažuje. Už jsem nějak dlouho ze školy a tak si fakt nevybavuju jedinou teorii, která by se hydrostat. tlakem při proudění zabývala:-)

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 13:20:28

3stan >> Pokud budu puntíčkář, tak ano - působenim hydrostatickýho tlaku se čistě teoreticky zvyšuje hustota vody. Ale naprosto zanedbatelně a v hloubkách dosažitelnejch našima nástraha prakticky neměřitelně. Tudíž se nezvyšuje ani tření.
Zásadnějšim faktorem pro hustotu vody je její teplota - ta dosahuje maximálních hodnot při cca 4 stupních, tudíž taková voda klesá ke dnu a to, je ten důvod, proč nezamrzne celý jezero.

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 13:09:44

Venca888 >> ale hustota vody sa s hlbkou meni. keby nie,tak ti zamrzne cele jazero. koeficient trenia je vo vsetkych hlbkach rovnaky,ale trenie je sucinom koeficienta a sily posobiacej na povrch. kedze na povrch posobi hydrostaticky tlak,ktory sa s hlbkou zvacsuje,tak sa zvacsuje aj trenie. takto si to vysvetlujem ja

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 12:51:15

to jsou všecko jenom pocity a strach z hloubek. Lidem připadá voda nebezpečnější , když je pod lodí 50m , než když jsou 2m. A přitom utopit se dá na lžičce vody.

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 12:46:43

ale tření vody i její hustota je stále stejná. s hloubkou narůstá pouze hydrostatickej tlak.

oreno - Profil | Čt 3.6.2010 12:37:03

sliver - samolibý vůl >> tí majú výnimku :-)))))

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 12:31:52

a co teprv vorvani, co se perou 2 km hluboko s krakaticema ?

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 12:25:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

podla mna treba vziat do uvahy koeficient trenia na povrchu teleso-kvapalina. vzhladom na to,ze tento koeficient je urcite velmi maly a aj povrch snury je takmer zanedbatelny,tak trenie bude tiez pomerne zanedbatelne,avsak zvysujuce sa s hlbkou. to ze trenie na 100m dlzky takmer necitit,neznamena ,ze tam nie je. ale su to banalne hodnoty. tak isto aj odpor nastrahy vo vacsej hlbke bude z dovodu len minimalnej zmeny hustoty vody zanedbatelny

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 12:19:15

oreno >> už jsem si to přečet a řek bych, že si pleteš hydrostat. tlak s hydrodynamickým odporem. A ten je snad stejný v každé hloubce.