Hydrostatiský tlak vody a jeho pôsobenie na ...

Pri prívlači s ľahkými jigmi (sami o sebe nekladú veľký odpor) pociťujem pri vyťahovaní nástrahy z hlbšej vody väčší odpor ako z plytkej. Vysvetľujem si to pôsobením hydrostatiského tlaku na povrch šnúry (zvieranie). Niečo analogické s klinecom zatlčeným do dosky s tým rozdielom, že trenie v prípade vody je rádovo menšie ale zase s hĺbkou (zväčšovaním hydrostatického tlaku) narastá .
Markantný je tento rozdiel najme pri použití šnúry, ktorej nerovný povrch podľa mňa znásobuje účinok trenia.

Na základe týchto pozorovaní (experimentov :-) predkladám Ctenému Fóru túto hypotézu na posúdenie. Potvrdí mi ju, alebo ma s ňou pošlete do prepadliska dejín na MRK-u?

P.S. Táto otázka mi zišla na um v súvislosti s diskusiou či bol zlomený jemný jigový prút pri hĺbkovom morskom jigovaní v dôsledku preťaženia lovcom alebo v dôsledku výrobnej vady.
Autor diskuse: oreno - Profil , 1.6.2010 dravci - ostatní

Zaregistrovali ste zmienený účinok pri rybolove?

A) Áno, ale nepripisujem tomu žiadny zásadný význam.14%

B) Áno, do určitej miery to dokonca ovplyvňuje kontakt s nástrahou a identifikáciu záberu14%

C) Nie. Ako hypotéza mi to pripadá "trochu" uletené :-)71%

Od 1.6.2010 hlasovalo 42 čtenářů.

vicx - Profil | Čt 3.6.2010 20:08:23

pepa-č >> ok, tak som ticho :-) A preco sa teda piesok 'leje' (rozumej sype) ako voda a robi vlny (rozumej duny) ako voda? :-))))

pepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 20:01:32

vicx >> nedá se to porovnat, tření v písku a tření v kapalinách není ani trochu to samé.

smradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:57:12

match-oun >> my si asi nerozumíme. Moje úvahu nebrala v úvahu žádný tlak( bo mu hovno rozumím), ale jen hustotu, potažmo teplotu vody.

vicx - Profil | Čt 3.6.2010 19:53:51

sice sa do hydrodynamiky vobec nevyznam, ale napadlo ma, ze ci sa to da porovnat s nejakym prostredim, kde je trenie podstatne markantnejsie. ako napriklad piesok. cize ak by sme mali snuru 10 m kolmo do piesku, dala by sa nejakym sposobom este vytiahnut, ale dajme tomu tych 50m si myslim, ze by sa uz ani nepohlo. to je iba otazka trenia - resp. velkosti povrchu snury. tlak tam radsej nemiesam, nakolko by sa v piesku asi nedal nejako merat. (i ked je to podobne ako voda, ze v 50m hlbke je o mnoho vacsi tlak a nieje stlacitelny) Ked je vsak nestlacitelny, tlak nebude posobit iba smerom dolu, ale aj do stran v danej hlbke. teda bude aj viac stlacat snuru. a ta sa bude tazsie vytahovat.

takze si myslim, ze to ASI bude podobne aj vo vode, ale kvoli minimalnemu treniu je to asi nemeratelne a nepodstatne pre zatazenie prutu.

match-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:48:07

smradzjzd >> Zkrátka zahrňme to do výpočtu.

smradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:45:37

match-oun >> tak to já se nechám rád poučit.
Myslíš jako, že když se "otáčí voda" tak to bude stejný, nebo co máš na mysli?

match-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:40:57

smradzjzd >> ...a nezapomeň kalkulovat s teplotní anomálií vody (4st)

né, že bych tě chtěl jakkoliv poučovat, to nemám ve zvyku

smradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:37:31 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Když tak o tom dumám, tak nebylo specifikováno, v jakém ročním období se to má dít.
V létě, kdy je "hustá" studená voda dole, tak to bude mít při tažení z hloubky určiě větší odpor, k podzimu se bude rozdíl zmenšovvat a v zimě hrozí, že to zamrzne.

match-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:35:05

Náhodou dobrá diskuze (hlavně když to není o dragonech, ani skeletorech...) !

Jinak tajně sázím na prachobyčejnou gravitaci, která v případě vertikálního vytahování nástrahy působí přímo proti směru pohybu.

Vítek - Profil | Čt 3.6.2010 18:38:31

Jistou roli hraje i množství piv.

drda - Profil | Čt 3.6.2010 18:29:28

Myslím, že rozdílný odpor v tažení umělé nástrahy v různých hloubkách je dán něčím poněkud jiným.
Voda je opravdu v podstatě nestlačitelná, tedy při stejné teplotě je hustota stejná od hladiny až na dno. I když v reálu je v teplotě vody na hladině a u dna určitý rozdíl, vliv na hustotu to má minimální - doporučuji zanedbat stejně jako rozdíl v hustotě vody způsobený rozdílem tlaku vody v různé hloubce. Tato "teorie" se dá ověřit při vertikální přívlači například z lodi. Vytahuji-li nástrahu z velké hloubky, odpor se po celou dobu vytahování až k hladině prakticky nemění.
V čem tedy tkví rozdíl tahu stejné nástrahy v hloubce a u hladiny? Je to způsobeno délkou vlasce či pletenky, která se musí vodou "prořezávat" při pohybu nástrahy vpřed. Markantní je to u woblerů s velkou lopatkou, která nástrahu "tiskne" ke dnu zatím co lovec má "snahu" nástrahu zvednout. Tedy ve větší hloubce je vymotáno více vlasce (pletenky) a tím je dán i větší odpor.
Mimochodem, kdo si myslí, že vlasec či pletenka při tažení nástrahy vodou je v přímce, tak by se podivil křivce, kterou vlasec či pletenka vytvoří. To právě způsobuje odpor vody.

Vítek - Profil | Čt 3.6.2010 18:29:08

Ano. Patafyzicky vzato se jedná i o zvýšený odpor vodního živlu vůči průměru monofilu.

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 17:45:29

pepa-č >> na margo tvojho tvrdenia web.tuke.sk/hf-kch/Fyzikalna.../Fch.../VISKOZITA_KV​AP.doc
ano hustota vody sa meni s teplotou a nie tlakom

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 17:14:01

pepa-č >> jasná věc, hustota vody se mění s teplotou.

Venca888 - Profil | Čt 3.6.2010 17:11:27

sliver - samolibý vůl >> to je jasný... hlavně, kdyby skutečně to "sevření" existovalo v popisovaný podobě, tak by se všechny potopený předměty zasekli mezi hladinou a dnem... (za předpokladu hloubky v řádu kilometrů)

pepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 17:09:12

3stan >> nápověda: tření v kapalinách (neideálních - vazkých) souvisí s vizkozitou. Souvisí vizkozita s tlakem? Souvisí vizkozita s tlakem u vody, kterou považujeme za nestlačitelnou? Opravdu si myslíš, že hustota vody se mění s hloubkou (považujeme-li vodu za nestlačitelnou)? ...hm...no tak vidíš.

sliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 17:04:20

3stan >> no ale však právě o tom případě píšu. Jasně, že tlak v kapalinách působí rovnoměrně. Ale kdyby sevření ve třiceti metrech bylo znatelné na tenké šňůře, tak těleso jako je člověk by se z 6 x větší hloubky pro odpor prostředí nemohlo samo vynořit.

A co profi rybáři, co kladou na lanech klece na hlubinné kraby do 1 km hloubky ? Kdyby překonávali nejen váhu kilometru lana, ale ještě odpor tření vody vzniklé tlakem, tak by tu klec nikdy nedostali nahoru.

DeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 15:00:28

3stan >> je to tak, to je taky asi to jediný co platí, plocha šňůry se zvětší s dýlkou, ale i tak je ten koeficient ve vodě tak mizivej, že to nebude dvakrát cítit. Daleko větší problém bude odpor překonávanej šňůrou která vodu "krájí" při stahování, tam se ta délka šňůry projeví se vzrůstající hloubkou mnohonásobně víc. S tím tlakem to bude asi to nejzanedbatelnější v celý problematice.

pepa-č: o roláku radši víc v SZ, ale mohl bys překonat strach a hodit sem trochu teorie:-)

3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:54:17

DeProfundis >> je mi jasne,ze to neviem zratat,lebo ako som pisal hydrodynamiku som ani nevidel. len jednoduchy priklad na objasnenie problematiky plocha x sila x "koeficient trenia" ako funguje v normalnej fyzike.

pepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:52:45

DeProfundis >> kolečko objednáno - mě musíš furt uhánět, jinak zapomínám nebo usínám. :-) a mohla by tam být o něco lepší cena.