Hájení pstruha duhového

Dobrý den, chci sej zeptat, jestli nevíte, jak je to s hájením pstruha duhového, v rybářském řádu jsem vůbec jeho dobu hájení nenašel...
Autor diskuse: bazzi1 - Profil , 5.3.2010 muškaření - RŘ, MO, svazy

NJarda Š. - Profil | St 10.3.2010 14:03:51

Mrknato >> Když o ty malé toky není zájem, pak tam není ani rybářský tlak, tedy nemusí se tolik vysazovat.

NMrknato - Profil | St 10.3.2010 13:35:28

Salmo1 >> Právě z důvodů, které jsi popsal vidím pozici MO ne ani jako zbytečnou, ale ve vztahu k tokům a hlavně menším, jako škodlivou. Většina členstva chce chytat kapry a tak si to zařídí. Proto myslím, že hospodaření na menších tocích musí dělat někdo z "větší vzdálenosti", který se zezblázní s toho, že jedna MO má svazový stoják s kapry, druhá ne a třetí MO má soukromák. V tomto systému se stávají toky přítěží. Aby ta přítěž byla MO alespoň trochu k užitku, tak se z podílu zarybnění toků, zarybní ty všemi sledované stojáky, kačáky, které zajímají většinu.

NSalmo1 - Profil | St 10.3.2010 13:05:27

Mrknato >> Já předpokládám,že i v té době(hojnosti ryb) se pan Vacek snažil udělat násadu Pd,která bude přínosem pro danou vodu a bude co nejméně kolidovat s původní a místní rybou.Kdy tedy hledal linii co nejvíce podobnou vlastnostem našeho m.fario.A i přes tyto snahy ke kolizím evidentně došlo.Dnešní snahu"obohacovat P vody",kdy hlavním kritériem je cena nebudu dále komentovat.
Vaše"vysazovali 1000 násady" ale jaké,jaké násady??
Dříve se dělala násada,která vody obohacovala,byla životaschopná a snad i reprodukce schopná.To dnes ovšem neplatí,násada se vysazuje ne k obohacení,ale pouze ke splnění zarybňovacích plánů.Mimo jiné to dokazují výsledky odborných prací ichtyologů,nebo prezentace těchto výsledků (Daphne-Mgr.Dušek)aj.
Násada se musí vejít kvalitativně hlavně do svazoceny....že nepřežije a zajde,to je jedno.
Toto ovšem nevyřeší bezhlavé vysazování nepůvodních druhů,to je pouze slabá a ještě ke všemu špatná záplata,která dále pokřivuje už tak špatný stav našich pstruhovek.
Ještě si dovolím něco od pana Dyka.
"V společných bydlištích se snáší u nás duhák s Po dobře a nebylo pozorováno odjinud popisované vytlačování domácích pstruhů"Takže doma dobrý,jinde vytlačuje-je to tedy 1:1.Nicméně o odrážku níže píše."Do dobrého pstruhového pásma,poskytujícího našim pstruhům dobré podmínky není vhodné s hospodářského hlediska zavádět duháka"

Nmasař00 - Profil | St 10.3.2010 11:37:35

Mrknato >> Ono možná působí i fakt, že pstruzi jsou dravci a z toho co se samo rozmnoží moc nezůstane. Si navzájem sežerou mladý. Záleží hlavně jak úživná je voda.

NMrknato - Profil | St 10.3.2010 6:50:43

Salmo1 >> Jak jsem psal níže, je mi divné, že tam malé kusy lipana, ani pstruhů nebyly. To podle mě nasvědčuje, že přišly s vodou ze pstruhovky. Pokud dnes je lipana pomálu i na pstruhovce, těžko se divit, že není na MP... Navíc u nás jsme do Loučné pravidelně vysazovali 1000 násady, hájili, ale výsledek skoro 0. Podobná byla situace i na Tiché Orlici.
Právě proto nesu velmi těžko, když v takto těžké době pro lososoidy a reofily na rybařině parazitují MO, které k těmto rybám nemají až na vyjímky vztah.

NMrknato - Profil | St 10.3.2010 6:39:49

masař00 >> Nemyslím že kecáš, to vůbec ne. Pouze je mi divné, že na hranici P a MP se vyskytují pouze (vyskytovali) jen velké kusy a žádná omladina. To podle mě znamená, že se tam asi nerozmnožovali..... ale to je dost divné.

NSalmo1 - Profil | St 10.3.2010 1:36:02

Scout >> Tak a ještě tu něco máme od MVDr.V.Dyka CSc.k chovu duháků panem S.Vackem,kterému se podařilo získat první dovezené jikry nestěhovavého ku moři Pd a založit cenný chov těchto ryb.V roce 1900 ze starého Arensova závodu v Cleysingen na Harzu získal také jikry pstruha purpurového,který měl intensivně karmínové nejen boky a skřele,ale i břicho a to stále i mimo dobu tření.Krásné svoje vybarvení si zachoval jenom pokud žil v chladné proudící a tvrdé vodě.Na zbarvení duháků mají podle Vacka vliv teplota vody,její rychlost,osvětlení a druh potravy.Ze studené a prudce tekoucí vody mají zpravidla intensivně karmínové zbarvení na bocích,skřelích i na břichu.
MVDr.V.Dyk CSc-Naše ryby.str.259

NSalmo1 - Profil | Út 9.3.2010 23:48:26

Mrknato - >> Přelouskal jsem něco od Ing.Šimka a pár statí od Prof.Tejčky a ejhle on ani ten Lipan p.neměl na Loučné na růžích ustláno.Rovnováha u Po,Pd a Li se hledala bolestivě hezkých pár let.Po faktickém opakovaném vymizení musel být Lipan opětovně několikrát vysazován,aby se ustálila a udržela jeho populace.Pochopitelně že úloha rybářů-lovců na tomto vymizení v dané době byla zanedbatelná.
Ono rybář k vodě přijde,ale po pár hodinách lovu zase odejde,ale ty ryby,ty ryby tam musí vydržet pospolu 365 dni v roce a někdy i 366:-)

Nmasař00 - Profil | Út 9.3.2010 22:45:55

bazzi1 - >> pstruh duhový nemá dobu hájení

Nmasař00 - Profil | Út 9.3.2010 22:43:43

Mrknato >> Já mám na mysli P vodu a to pouze horní část revíru. Lipana jsem zaregistroval 1 náhodný kus zhruba před 10 lety (nikdy jsem se oně nezajímal). S těmi 7 statečnými nevím co máš na mysli. Doufám že si nemyslíš, že o těch 40 cm kecám, to by mně mrzelo. Ryby menších velikostí tam byly už i tenkrát, ale ty jsem pouštěl, když jsem si mohl vzít větší. Bohužel z těch dob nemám žádné fotky, protože nebyly pořádný foťáky za solidní peníz, natož digitál. Už aby ta zima přestala, mám absťák. Petru Zdar.

NUxa - Profil | Út 9.3.2010 12:36:18

masař00 >> já taky beru duháky ale PO pouštím a kolowraty taky..

NMrknato - Profil | Út 9.3.2010 6:44:00

masař00 >> Já jezdím na Loučnou stále, hlavně na MP a tam to podle mě skončilo tak v roce 1990-1995. Tím nechci říci, že se tam ryba nechytí, ale nyní tam zajedu tak 1x, 2x ročně, spíš se podivat, co se zase změnilo. Mám odtud dva postřehy. Po onom roce 1975, kdy začalo územní hospodaření a na Loučnou se začli valit rybáři z Pardubic, jsem tam potkával i místní rybáře, bobkaře. Na řece byla totiž spousta kaprů. Už tak 10-15 let jsem tam nikoho místního neviděl a ani ty kapry, i proto jsem se ptal na to zarybnění. No a ještě jeden, Winovi ze ze sedmi statečných bylo divné, že v mexikánské vesnici, kterou chránili, se nevyskytují žádná mladá děvčata. Mě bylo zase divné, že na MP Loučné se nevyskytovali lipani pod 35cm a ani pstruzi pod 30cm......

Nmasař00 - Profil | Po 8.3.2010 17:56:42

Mrknato >> Nevím, jestli to má v pronájmu, nebo to koupil, ale snad v Nedošíně hospodaří p.Holcman co má rybářství v Litomyšli. Dříve Státní rybářství.

Nmasař00 - Profil | Po 8.3.2010 17:45:52

Mrknato >> Bohužel nemohu doložit nic o současném zarybňování loučné . Na výročce to sice uvedeno bylo, ale papíry kde to bylo napsáno jsem si domů nebral. Ostatně papír snese hodně. Na otázku před rokem 1975 a i po něm ti taky neřeknu nic, protože v tom roce jsem se narodil a nechci nikomu kecat a dělat chytrýho.Ale stojím si za tím, že ještě zhruba před 8 a více lety tam bylo hoooodně ryb a když jsi byl jen trošku šikovný, mohl jsi si vybírat. Ono to bylo i tím, že jsem chodil jako kluk na hájený. Ono to bylo způsobeno i občasným vypláchnutím sádek v nedošíně, jak jsi uvedl. A přiznám se že pod 40 cm jsem nikdy pstruha nevzal. Ať Po nebo Pd.

Np.horys - Profil | Po 8.3.2010 14:13:44

Mrknato >> JJ,vím,že tam začinali s Duhakem,který byl dle učěbnice pstruhařstvi dovezen na naše uzemi v roce1888 z Německa.Nedošin byl až druhý chov po Malči,(1860).Jj,je vrácen,ale co mi posílala,Vackova vnučka psala,tak prý pokračuji v rodiné tradici ,sám nevim,budu to vědět v patek ,jeden týpek z Nedošina má přijet do Třeboně a domluvit se na podmínkách zkoušek na pstruhaře.jestli to tam umožní.Pak dám echo:o)

NMrknato - Profil | Po 8.3.2010 12:56:56

p.horys >> Jestli potočáka, tak to nevím. Byli vyhlášeni duháky. Již od r.1862 je tam Vackové chovali a zarybnili jimi celou Loučnou. Údajně to byl první umělý chov pstruhů jak v Československu, tak i v Evropě. Původem to byli pstruzi od Salcburku. Pak v roce 1965 dovezli jikry duháků "kamloops" z Dánska, které dle jejich prohlášení daly základ chovu v celém Československu. V Roce 2000 dle info z internetu jim vrátili v restituci majetek a nemocný chov, ale krátce na to p. ing. J. Vacek zemřel. Dnes prý rybochov pronajímají...

Np.horys - Profil | Po 8.3.2010 9:10:12

Mrknato >> Mate úplnou pravdu,nedělají nahodou v Nedošině pstruha potočního,ale linii Kolowrat?Což je to samé jako pd,myslím nároky na intenzivní odkrm.A ryziko pro naše puvodní populace potočáka.

NSalmo1 - Profil | Po 8.3.2010 9:01:16

Mrknato >> Tak to bohužel máš pravdu,je to taková ta Česká cesta,vono se to ňák udělá......:-).

NMrknato - Profil | Po 8.3.2010 7:44:57

Navíc nevím, jak "původního" duháka v Nedošíně ještě chovají. Když jim to občas vypláchlo sádky, měl jsem dojem, že to jsou běžní Tescodravci, žádní endemité..... kde jinde už pak brát "původní rybu" ?

NMrknato - Profil | Po 8.3.2010 7:37:37

Salmo1 >> ano, věda je věda, s tou nechci polemizovat, ale podívej se, kdo chová násady, jaké násady to jsou, případně kdo je zajišťuje u koho a proč. To je podle mě první věc, na kterou by se měl ten, kdo chce dělat pořádek v rybařině, zaměřit. Je běžnou praxí, že za peníze ÚS knechti z MO nakoupí tu nejlevnější rybu, protože ÚS to není v současném stavu schopen kontrolovat a ani tomu učinit přítrž, a za ušetřené penízky si MO nakoupí nejlépe do RMV kapříky....