Lopaťáci - roční doba

1.11.1998 - MM

3. Roční období

Na lopaťáky chodím od února do listopadu, ale nevylučuji, že by se dali chytnout i přes zimu - já jsem to nikdy nezkoušel.
Pokud bych měl určit nejlepší období pro lov cejnů na řekách, tak bych to viděl asi takto (od nejlepšího po nejhorší, bez ledna a prosince): květen, červen, červenec, duben, srpen, záři, březen, říjen, únor, listopad. Kdybych to měl hodit do grafu, tak by to vypadalo asi takhle:

Je zajímavé, že se cejni (na rozdíl od většiny jiných ryb) dají úspěšně lovit i v době jejich tření (tj. květen-červen). Vysvětluji si to tím, že se netřou všichni zároveň. Právě v tuto dobu lze nachytat opravdu pěkné exempláře, kteří se před třením c htějí pořádně nažrat. Doporučuji však chytat dál od břehu, aby jste neúmyslně nepodsekávali třoucí se cejny. Ostatně ti cejni, kteří v tuto dobu žerou, bývaji většinou uprostřed řeky. Ti, co jsou teď u břehu, mají zájem o něco jiného, než jsou naše nástra hy. Když jsou cejni vytřeni, nastává asi 1-2 týdny klid (z)braní a pak opět začínají přijímat potravu.

Výběr místa podle ročního období:
Brzy na jaře ryby nejsou tak aktivní jako vlétě a většinou jen stojí a čekají na potravu na jednom místě. Toto místo je potřeba najít a proto často měním flek. Někdy přejdu jen o několik metrů a do ryb se trefím. Hlavně hledám místa, kde jsou tíšiny - myslím, že ryby po zimě nejsou tak silné, aby mohly čelit většímu proudu nebo prostě nechtějí plýtvat energií. Také potravy není tolik, tak raději zůstávají v klidnu v tíšině a do proudů vyplouvají jen velmi málo. Pokud se teplota vzduchu (a tím pádem i vody) zvyšuje, pak raději volím mělčí místa - tam se ryby mohou vyhřívat. Pokud teplota klesá tak raději místa hlubší.
V létě chytám více staticky. Najdu si místo, kterému věřím, a i přesto, že třeba nemám skoro žádné záběry, na něm zůstanu aspoň 2 hodiny. Vycházím z toho, že v teplé vodě cejní hejna při hledání potravy více cestují vodou a na mé jemně provnaděné mís to jednou přijedou. Pokud ani po této době nic nechytím, raději místo změním. Když říkám změním, tak tím myslím, že se přesunu alespoň o 100 metrů. Tak daleko proto, že předpokládám, že kdyby byly ryby jen několi desítek metrů od mého místa, tak by sem mu seli občas zabloudit, což se nestalo. Vybírám si taková místa, kde lze chytat co nejblíže silného proudu, kam ryby v létě vyjíždějí. Nejvíce se mi líbí místa, kde přechod mezi proudem a tíšinou je velmi ostrý. Pak nahazuji udici tak, abych měl splávek v t íšině a olovo a háček v proudu. V létě se dá chytat také na dost mělkých místech (70 cm stačí), protože voda je zbarvena řasami a jinými org. látkami, takže mne ryba nevidí a troufne si na mělčinu vyjet "na pastvu". Tato místa mají tu výhodu, že nemám pod vodou tak dlouhou část vlasce a tlak vody na něj tedy není tak velký a mohu proto chytat ve větším proudu než na místech hlubokých (myslím, že každý chápe, že je rozdíl mít pod vodou v proudu 1 m nebo 3 m vlasce). Nevýhoda těchto míst je ale ta, že při ulovení ryby často ostatní ryby z mělčiny vyplaším, hlavně větší kusy.
Na podzim moc na řekách nechytám, ale dalo by se říci, že čím menší proud, tím lépe. Voda bývá dost čistá, takže musím také chytat ve větší hloubce.