Lov ve velkých vzdálenostech
na propad nebo i u dna. Používají se těžší odhozové pruty (10-50 g
4-5 m dlouhé) a velké angličáky 10-30 g. Krmení nastřelujeme pomocí praku.
Kmenový vlasec používáme 0, 12 - 0, 15 mm s nahazovacím nástavcem 0, 18-0, 23
mm a návazcem 0, 06-0, 10 mm. Hlavní vlasec použijeme v každém případě potápivý-
i tak je vzhledem k velké vzdálenosti poměrně těžké udržet spolehlivý kontakt
prutu se splávkem. Splávek vždy navážeme na pevno. Sestavení udice je patrno
z obr. 24. Nahazujeme poněkud zvláštním způsobem. Prut máme skloněný k hladině. Vlasec
navineme tak, aby se splávek dotkl špičky prutu. Jedním rychlým pohybem přemístíme
prut za hlavu a tahem nahodíme.
3. 8. lov na dlouhý odhozový prut
- bolonézku :
Obr. 26 : nadržování s bolonézkou
Lov s teleskopickým odhozem na
vzdálenost 20-30 m. Používáme pevné splávky 5-20 g s dobře viditelnou anténkou. Většinou
používáme přehloubenou udici nadržovanou pomocí zvednutí prutu. Tuto techniku
používáme na proudných řekách. Lovíme cejny, plotice a skaláky. Taktéž můžeme
použít tuto techniku k ulovení obzvlášť velkých exemplářů kapra, parmy, ostroretky
a tlouště. Taktiku krmení uzpůsobíme podle druhu převládajících ryb a typu
povodí.
3. 9. lov drobných ryb na bič :
Obr. 27 : rozložení zátěže při lovu
ouklejí
Lov drobných ryb je styl lovu, kterým
začínáme trénink plavané a v dalších letech jej vybrušujeme a zrychlujeme. Lov
spočívá v neustálém krmení v blízkosti břehu a lákání ryb do vodního sloupce
a k hladině. Krmení si připravujeme rozpadavé, jemné a často velmi vlhké. Krmení
může mít i velmi nápadnou barvu -bílou, žlutou, červenou (Sensas 3000 Ablettes
-jasně bílá, Record 515 -žlutá, červená ). Krmení vhazujeme do vody v malých
dávkách. Při sestavení udice použijeme splávek většinou podlouhlý ve velikosti
0, 3 -1 g , vyvážený několika broky, jak je patrno z obr. 27
Vlastní lov spočívá v častém nahazování, popotahování
a změnách hloubky. Se splávkem udržujeme pomocí špičky prutu neustálý kontakt. Nejvhodnější
je trénovat tento způsob lovu na vodě velmi dobře zarybněné ouklejí, plotičkou, nebo
hrouzkem. Za dobrý výsledek lze považovat ulovení 400-500 ks ryb za 3 hodiny. Český
rekord drží Jindřichohradecký závodník Pavel Prášek výkonem 1056 ks.
Trénink kadetů, juniorů a žen
Kadetem je mladý rybář do věku 14 let
(nesmí mu být 14 let 1. ledna v tom roce). Junior nesmí být starší 18-ti
let(v tom kterém roce). Ženy u nás provozují závodní plavanou zpravidla
do věku 35-40 let.
Trénink všech těchto kategorií musí
být přizpůsoben jejich fyzické i psychické kondici.
Osobně mám zkušenosti s tréninkem mládeže
od 8 let. U nejmladších začínáme s tréninkem lovu na bič, protože ten je
nejjednodušší a po jeho zvládnutí má každý zažité základní úkony (koordinace
pohybu při nahazování, přiměřený zásek, přiměřené zdolávání úlovku, částečně
přesné krmení, dráždění ryb pohybem udice. . . . ), potřebné k tréninku dalších, složitějších, způsobů
lovu. Velmi důležité je začít s lovem drobných ryb, protože těch je vždy
u břehu dostatečné množství, ať už ouklejí, plotiček, nebo hrouzků. Lov těchto
ryb zvládne opravdu každý a dobré výsledky zvýší a upevní zájem našich
svěřenců o další trénink a zvedne jejich sebevědomí, což je obzvlášť důležité. Trénink
nejmladších závodníků by měl pokračovat lovem na děličku(kadetům je povolena
maximální délka 9 m). Nejvhodnější model dostupný na našem trhu je Milo
T-M 105. Tento prut je v ceně asi 2500 Kč a je vyroben ve spodní části z
kompozitu a topset(4 díly) je grafitový. Tato kombinace zaručuje poměrně
dobré vlastnosti prutu, při absolutně nejnižší ceně. Také značná trvanlivost
spodních dílů a jejich snadná opravitelnost je pro nás přínosem. Vhodným
typem by mohl být také prut Maver Microrub 8 m.
V první řadě věnujeme velkou pozornost
nácviku správného oddělení a přidělení topsetu. Poté správnému záseku, protože
zásek s bičem a s děličkou je poněkud odlišný(zatímco s bičem většinou
zasekáváme vzhůru, s děličkou do strany).
Velmi důležitá je i fáze zdolávání
a vylovení úlovku. Správné je použití amortizéru ve špičce prutu od začátku
tréninku touto technikou. Od začátku dbáme na to, aby naši svěřenci dokázali
udržet udici napnutou v celém průběhu zdolávání, oddělení a vylovení úlovku, a
nedocházelo tak ke ztrátám ryb v této fázi lovu. Vhodné úseky pro trénink
vybíráme tak, aby měli naši svěřenci možnost co nejvydatnějších úlovků(menších
ryb) a teprve později volíme vody těžší, s výskytem větších ryb. Je dobré
začít s lovem v blízkosti břehu, kam dovedou chlapci nakrmit poměrně přesně
a teprve s větší jistotou v zakrmování lovit dále od břehu. Přesnost krmení
je v této kategorii nejvíce limitujícím faktorem, po kterém následuje špatná
fyzická kondice. Zlepšení těchto nedostatků věnujeme velkou pozornost v
zimním období. Zejména v rybářských kroužcích je naším pomocníkem přirozená
soutěživost dětí.
Trénink lovu s odhozovým prutem začínáme
až poté co získáme jistotu, že zakrmování na vzdálenost 15 -20 m je poměrně
přesné.
U juniorů a žen postupujeme v tréninku
rychleji díky větší zručnosti a fyzické zdatnosti těchto kategorií. U starších
svěřenců se setkáváme s větším pochopením při vysvětlování taktiky lovu, krmení
a využití jednotlivých technik lovu na specifických lokalitách. Pozornost
věnujeme vysvětlování zákonitostí přípravy, míchání a zvlhčování krmení
a ošetřování a získávání živých nástrah a návnad.
Bohužel velkým problémem u této kategorie
je ztráta zájmu o sportovní činnost a upření zájmu ke zkoumání „mezilidských
vztahů". Pokud se některým trenérům(vedoucím mládeže) podaří snížit počet
odpadlíků pod 80%, pak před nimi upřímně smekám a doporučuji rybářským organizacím
jejich vyvažování zlatem.
Vyzývám všechny mladé soutěživé rybářky
a rybáře, aby kontaktovaly funkcionáře MO ČRS a žádaly jejich pomoc při
oslovení aktivních závodníků. Tito závodníci Vám zajisté pomohou se začátky
v závodění a budou Vašimi průvodci náročným tréninkem. Zajisté mají mladí
závodníci, se zájmem neúnavně trénovat, velkou perspektivu a možnost sebeuplatnění.
Příprava kadetů, juniorů
a žen pro vystoupení na MS
Kadety musíme začít připravovat od 8-9
let a nasadit je na MS ve věku 13 -14 let. Start na MS v nižším věku znamená
podstatně menší výkonnost a velké zklamání z konečného neúspěchu. Taktéž
start juniorů ve věku 14-15 let nemá žádný význam. Junioři z vyspělých zemí
se účastní MS maximálně 2 x ve věku 16-17 let, a dosahují dobrých výsledků.
Konečná fáze přípravy širšího kádru
by měla být ovlivněna především podle typu povodí, dominantních druhů ryb
a předpokládaným způsobem lovu na nadcházejícím MS.
Typ povodí zvolený pro Mistrovství
ČR juniorů a žen by měl být co nejpodobnější typu povodí při nadcházejícím
MS. Taktéž soustředění by měla proběhnout na podobných povodích. Důležité
je, aby se soustředění neskládala pouze z kontrolních závodů, ale i z cílených
tréninků.
Abychom začali dosahovat uspokojivých
výsledků na mezinárodním poli, je třeba uvést do života určitou koncepční
práci vrcholových trenérů, školení vedoucích mládeže a uvést v život promyšlený
způsob financování práce s mládeží.
V současné době je práce s mládeží
v každém kraji jiná a státní trenéři se starají pouze o soustředění a účast
na MS. Nemají žádnou možnost ovlivnit místo konání M ČR juniorů a žen. Nejsou
ani žádným způsobem školeni. Odpovědní funkcionáři ve většině krajů spíše
hledají důvody proč práce s mládeží stagnuje nebo i zaniká, než aby se snažili
zavést fungující model práce s mládeží a jeho financování. V některých krajích
ještě fungují družební závody s regiony v SRN, Polsku a Maďarsku. Tyto akce
jsou velmi nákladné, jejich přínos v získávání nových znalostí a dovedností
je pramalý a ještě se jich zúčastňují stále stejní „vyvolení" závodníci. Pak
na práci s mládeží nejsou peníze. Doporučuji tyto akce zrušit a převést
prostředky na cílenou práci s mládeží. Dobrou se jeví hlavně spolupráce
MO ČRS s Domy dětí a mládeže. DDM poskytuje prostory pro schůzky v zimních
měsících, přináší alespoň nějaké peníze na činnost kroužku a je zde možnost
postupného nákupu a půjčování základních prutů pro trénink. MO ČRS pak mohou
financovat nákup krmení pro trénink a závody, nebo zakoupení děliček pro
zdatnější jedince.
Práce trenéra
V podstatě každý závodník, ať už začínající, či
pokročilý (záměrně používám slovo pokročilý místo hotový či zkušený, protože
nikdy nedosáhneme maximální možné hranice dokonalosti a vždy se budeme
této hranici jen pomalu a ztěžka přibližovat) potřebuje mít svého osobního
trenéra proto, že si těžko uvědomí své špatné návyky a nedostatky. A tyto
musí se svým trenérem při tréninku odstraňovat. Práce trenéra je v naší
zemi velmi podceňována a výchově trenérů se nevěnuje žádná pozornost. Dobrým
trenérem nemusí být pouze vysloužilý závodník. Ba právě naopak. Dobrými trenéry
by se mohli stát například současní vedoucí rybářských kroužků po důkladném
proškolení a při neustálém každoročním zvyšování jejich kvalifikace. Školení
trenérů by měla provádět trenérská rada, která snad co nejdříve vznikne.
Spolupracovat při školení trenérů by měli také reprezentanti, kteří získají
každoročně nové cenné zkušenosti při závodech v zahraničí.
Co by měl trenér dělat?
Trenér musí pečovat o všestranný rozvoj
závodníka. Musí dbát na závodníkovu kondici, psychickou rovnováhu , materiální
vybavenost, techniku lovu, rychlost, teoretické znalosti závodníka. Musí vést
závodníka nejen při závodech, ale hlavně v tréninku. Musí dohlížet na to, aby
byl trénink tréninkem a ne jen bezcenným chytáním ryb. Tak jako při závodech
je třeba lovit ty druhy ryb a tou technikou lovu, kterou dosáhneme v tu
danou chvíli největšího hmotnostního výsledku, tak při tréninku nám nejvíce
dá lov těch druhů ryb, které zrovna neberou, či tou technikou která je v
daných podmínkách nejnáročnější. Je třeba trénovat za těch nejméně vhodných
povětrnostních podmínek. Jen tak mohou závodníci poznat skutečnou fyzickou
zátěž při jednotlivých způsobech lovu a skutečnou technickou náročnost
těchto způsobů lovu. Chytat ryby s odhozovým prutem kousek od břehu za krásného
počasí asi není hodnotný trénink. Ale pokusit se lovit za silného nárazového
větru v co největší vzdálenosti, nebo střílet proti větru prakem -to je
hodnotný trénink. Trenér musí poznat skutečné hranice možností svého závodníka
a musí je svému svěřenci vysvětlit. Na základě tohoto poznání musí při tréninku
se závodníkem pracovat. Trenér musí se závodníkem zdokonalovat již známé
techniky lovu a pracovat na zrychlení při lovu těmito technikami. Dále musí
být schopen naučit závodníka techniky nové. Při vlastních závodech musí
udržovat závodníka v psychické rovnováze, stanovit taktiku lovu(na základě
informativního tréninku) a provést úspěšně závodníka celým závodem.
Trenér si musí uvědomovat možnosti
svého svěřence a musí přizpůsobit taktiku pro lov v závodě právě těmto
možnostem každého konkrétního závodníka. Velmi často má trenér obrovskou
převahu nad svým svěřencem ve zvládnutí precizní techniky většiny způsobů
lovu a nemůže se nechat unést svými možnostmi a nechat svěřence lovit technikou, kterou
ještě nemá závodník dostatečně zvládnutu a zažitu.
Jak posunout českou plavanou
do jiné výkonnostní sféry?
Plavaná jako sportovní odvětví potřebuje
nové závodníky a trenéry schopné spolupracovat při zvyšování výkonnosti. Jen
tak se budeme moci směle postavit předním zemím na mezinárodním poli. Tato
spolupráce by měla zahrnovat především společná soustředění co největšího
počtu závodníků, vedená těmi nejlepšími (domácími i zahraničními) trenéry. Část
nákladů na tato soustředění by zajisté snesl Rybářský svaz, namísto dnes
již nic nepřinášejících a velmi nákladných družebních závodů či placení
závodů v zahraničí pro velmi úzký okruh vyvolených reprezentantů. Tyto akce
totiž jen ztěží mohou přispět k celkovému zlepšení výkonnosti celé závodnické
základny.
Jinou možností by zřejmě bylo založení
určité asociace plavané kterou by zastřešila Rada ČRS - asociace by jistě
měla lepší podmínky k jednání se sponzory či různými sportovními nadacemi
a zástupci jednotlivých klubů by jistě rychle pochopili kam peníze dát
a kam ne.
Určitě by mohl být naším velkým pomocníkem
náš mateřský Rybářský svaz -kdyby chtěl. Dalo by se uvažovat o vyčlenění
částí revírů-tam kde jsou naše závodní úseky -pro lov chyť a pusť. Tyto
úseky by mohly být cíleně zarybňovány určitými druhy ryb ( po dohodě místních
a krajských hospodářů)tak, aby se tyto druhy ryb staly dominantními. Na takových
závodních úsecích by mohla probíhat soustředění před odjezdem na MS. U nás
zatím nemáme závodní tratě, kde by se lovilo mnoho parem, kaprů, karasů, ostroretek, nebo
línů či tloušťů. Potom nám lov těchto ryb většinou činí na MS určité potíže
a není to zajisté způsobeno tím , že bychom byli horšími rybáři než ostatní.
Celkově se však musíme s co největším
úsilím pustit do práce s mládeží, protože staří matadoři a zkušení závodníci
začnou již brzy odcházet do závodního důchodu a závodníků mladé s střední
generace zase tak moc není. A právě matadoři by mohli předat své cenné zkušenosti
mladým rybářům (juniorům a kadetům) a mohli by také svou autoritou získat
pro plavanou mnoho dnešních „bobkařů".
FishMax.cz – rybářská prodejna v UH
