Abeceda mladého rybáře - Moderní kaprařina

- Tomáš Lotocki

Když jsem byl ještě hodně malý kluk, vyprávěl mi můj děda, jak jeho známý chytil na Brněnské přehradě čtrnáctikilového kapra: „Tos chlapče neviděl! Napustili plnou vanu, hodily do ní šupináče a ten byl tak velkej a tlustej, že se v té vaně vůbec nemohl otočit. A vysokej byl tak, že mu koukal z vody celej hřbet!“ básnil děda a já toto povídání poslouchal se zatajeným dechem, v duchu jsem si představoval velké šupinaté monstrum, které škrtí v pase bílé stěny vany a strašně si přál vidět ho aspoň jednou na vlastní oči, protože takovou rybu sám ulovit přece nikdy nedokážu! „A na co ho chytil, dědo?“ zeptal jsem se. „No na bramboru přece, na co jinýho bys chtěl takovýho macka dostat!?“


Kapr je odnepaměti naší nejlovenější rybou, po níž baží i ti nejmladší rybáři

Na toto vyprávění si často vzpomenu, když listuji dnešními rybářskými časopisy nebo projíždím internetové servery a doslova ze všech stran na mě hledí monstrózní kapři, kteří si svojí velikostí v ničem nezadají s šupinatým obrem z dědečkovy historky. Možná vám připadá, že se tento příběh o starém kaprovi, který neodolal chuti vařené brambory, odehrál kdysi dávno v jakémsi rybářském pravěku. A přitom je starý jen několik desítek let. Za tu dobu se však svět rybařiny velice proměnil a „bramborové éře“ je už dávno odzvoněno. Velcí kapři se dnes chytají na speciální nástrahy, zvané boilies a neházejí se (ve většině případů) do vany, ale pouštějí se s patřičnou šetrností zpět do volné vody. A čtrnáctikilový kapr je sice i dnes úlovkem úctyhodným, ale už zdaleka ne tak výjimečným, jako tomu bylo ještě před nedávnem. To vše se děje díky moderní kaprařině, speciální metodě lovu, za jejímž rozmachem stojí odvěká touha člověka po přelstění a zdolání skutečně velkých ryb.

Lov velkých kaprů

Kapr je odnepaměti naší nejpopulárnější, nejvyhledávanější a nejlovenější rybou. Rybáře láká svými rozměry, bojovností na prutu a v neposlední řadě (bohužel někdy v první řadě) i svým masem. Chytit velkého kapra, to je hozená rukavice, kterou se snaží zvednout celé generace rybářů. Není to ovšem nijak jednoduché. Velký kapr je ryba zkušená a opatrná, jejíž životní a potravní návyky jsou jiné, než mají jeho mladší soukmenovci. Navíc je to urputný bojovník, na jehož zdolání je zapotřebí opravdu kvalitní vybavení. Rybáři tedy neustále hledali způsob, jak na takovouto rybu vyzrát. Zlom v jejich snažení nastal někdy v 80. letech minulého století ve Velké Británii, kde se objevili rybáři zaměřující se speciálně na lov velkých kaprů. Tito rybáři přišli s některými zlepšováky, které znamenaly doslova revoluci v lovu ryb na položenou. Tehdy se zjistilo, že lovit velké kapry není tak složité, jak se původně předpokládalo a ve světě nastává opravdový kaprařský boom. K nám sice přichází o něco později, ale zato s nebývalou intenzitou. Jako houby po dešti začínají vznikat různé carpteamy, sdružující specialisty na lov velkých ryb. Z kaprařiny se stává zcela specifické odvětví rybářského sportu. Nejedná se jen o speciální techniku lovu, nové montáže a nástrahy, ale i o nový přístup k samotnému rybolovu.


Novomlýnské nádrže na Jižní Moravě stále lákají kapraře svými trofejními rybami

A o jaké revoluční vynálezy to vlastně jde? V prvé řadě je třeba zmínit vlasovou montáž, která umožnila začít používat tvrdou nástrahu, jež byla vytvořena cíleně k lovu velkých kaprů. Této nástraze se říká boilies. S používáním vlasové metody souvisí i vývoj různých speciálních navazovacích materiálů, které doplnily klasické vlasce. Do světa rybařiny především díky moderní kaprařině pronikla i elektronika, ať už v podobě sonarů pro mapování dna, GPS navigací nebo elektronických hlásičů záběru.

Moderní kaprařina však přinesla i revoluci v chápání samotného lovu ryb a zacházení s úlovkem. V minulém článku o tradiční položené jsme si představili některé rybolovné techniky a montáže, jejichž používání je z dnešního pohledu poněkud sporné, protože nemusí být k rybám úplně šetrné a mohou jim způsobit i vážnou zdravotní újmu. Moderní kaprařina jde v tomto směru cestou úplně opačnou - rybář zachází s úlovkem s maximální ohleduplností a šetrností a snaží se rybě v prvé řadě co nejméně ublížit. Právě z prostředí kaprařů moderního věku se rozšířil pojem „chyť u pust“, což je motto některých rybářů, prosazujících pouštění všech ulovených ryb zpět vodě.

Podívejme se tedy podrobněji, jak vypadá taková výbava moderního kapraře a o jaké věci tito lovci vodních obrů svět rybařiny obohatili.


Vidličky a závěsná číhátka už dnes při lovu kaprů uvidíme spíše výjimečně

Vybavení moderního kapraře

Moderní kaprař věnuje svým milovaným rybám spoustu času a pochopitelně i financí. Kaprařina rozhodně není o tom jít se po škole provětrat na chvíli s batůžkem a proutkem v ruce k vodě. Moderní kaprařina sebou nese spoustu přípravných prací, důkladné mapování terénu, pečlivé vnadění a strategii lovu a pak většinou dlouhé a trpělivé čekání na první záběr. Proto jsou dnes běžnou součástí výbavy moderního kapraře bivaky, stany, termokřesla, vařiče, echoloty a jiné vymoženosti, bez kterých se většina ostatních rybářů při svých toulkách přírodou v klidu obejde.

Co se týče čistě rybářského vybavení, jeho základní součástí jsou pochopitelně pruty, navijáky, vlasce a háčky. Těmto jednotlivým součástem výbavy pro lov na položenou se budeme podrobněji věnovat v příštích článcích tohoto našeho seriálu. Řekněme si jen, že výbava pro lov velkých kaprů je poněkud odlišná od běžného náčiní na položenou. K modernímu kaprařině patří štíhlé uhlíkové pruty v délce 3,6 - 3,9 m, se kterými lze na poměrně značnou vzdálenost nahazovat zátěže o hmotnosti 80 - 150 g. K těmto prutům patří také velkokapacitní navijáky, na jejichž cívky se vejde až půl kilometru vlasce o průměru 0,25 - 0,33 mm.

A jaké další součásti kaprařské výbavy jsou převážně nebo výhradně spojovány pouze s touto metodou lovu?

Stojany na pruty

Zatímco dříve nám sloužily k ukládání prutů při lovu na položenou klasické vidličky, moderní kaprař už se prakticky neobejde bez stojanů pro bezpečné a stabilní uložení prutů. Kaprařských stojanů existuje několik typů:

Univerzální stojany tvoří největší skupinu stojanů pro uložení dvou až tři prutů. Mají různou podobu i technologii výroby a slouží k všestrannému využití při lovu velkých kaprovitých ryb.

Rod pod je název pro čtyřnohé stojany, které jsou vhodné zejména pro lov na stojaté nebo mírně tekoucí vodě.

Tri pod je název pro třínohé stojany, které dobře poslouží zejména při lovu v proudných úsecích řek či při chytání na velkou vzdálenost.


Břehy opanovaly různé typy stojanů na pruty

Indikátory záběru

V minulém článku jsme si představili tradiční indikátory záběrů na položenou, jako jsou různá číhátka nebo tzv. panákové splávky. V moderní kaprařině však prodělal i systém indikace záběrů podstatnou změnu a rybáři se i tady museli naučit znát některé zcela nové termíny:

Závěsná číhátka jsou dnes už v podstatě konzervativní a v moderní kaprařině nepříliš používaný způsob indikace záběru. Skládají se ze čtyř částí - klipu na uchycení vlasce, tělíčka, závaží a provázku, kterým se číhátka připevňují k vidličkám, stojanu nebo k zemi tak, aby při záseku odpadly z vlasce a zůstaly na místě. Jejich výhodou je to, že se nám číhátko při lovu - zejména při záseku - neztratí, ani se nám při zdolávání ryby nezamotá do vlasce, což byly největší neduhy klasických číhátek a policajtů.

Swingery neboli houpačky jsou dnes velmi populárním typem indikátorů záběru. Jsou velmi citlivé a zároveň nejsou tolik ovlivňovány klimatickými podmínkami, jako jsou vlny nebo silný vítr. Nejrozšířenější typ swingeru se skládá z nerezového drátu (houpačky), posunovacího válečku, který slouží jako závaží a plastového výlisku s klipem pro vlasec.


Nejrozšířenější typ swingeru se skládá z nerezového drátu (houpačky), posunovacího válečku, sloužícímu jako závaží a plastového výlisku s klipem pro vlasec

Elektronické hlásiče záběru Dnešní kaprařinu si lze už jen velmi těžko představit bez použití „pípáků“. Je pravdou, že s jejich používáním přestalo mít sousloví „tichý blázen“ obecnou platnost, neboť to dnes u vody občas vypadá jako na nějakém koncertu hodně svérázné elektronické hudby. Proto nejsou tyto hlásiče u mnohých rybářů zrovna v oblibě. Zkušený kaprař vám však potvrdí, že v určitých situacích jsou tyto hlásiče neocenitelnou pomůckou. Své uplatnění najdou zejména při nočním rybolovu a ve chvílích, kdy ryby berou obzvláště opatrně, neboť jsou schopny indikovat i ty nejjemnější záběry. U moderních hlásičů si už lze navíc nastavit na displeji výšku, citlivost i hlasitost signalizace, což umožňuje chovat se i ohleduplněji vůči okolo lovícím rybářům.

Elektronika v moderní kaprařině

Elektronika nepronikla do kaprařiny jen v podobě hlásičů záběru, ale používá se dnes i k mapování podvodního terénu, či k lokalizaci ryb a lovného místa. Velkou revoluci přineslo do sportovní rybařiny využití sonaru k mapování dna a lokalizaci ryb. Dříve většinou kapraři zdlouhavě mapovali dno a hledali správné lovné místo pomocí olovničky. Dnes používají echolot, který snímá dění pod vodní hladinou a získané informace sonar promítá nahoru na obrazovku. Tak se získají rychle informace o charakteru dna i o tom, nakolik je pod hladinou živo. Dnešní kapraři často používají i GPS navigaci, která jim slouží zejména tam, kde je zakázáno instalování bójek k označení lovného místa, nebo za zhoršených viditelnostních podmínek, jako je tma nebo mlha

Ochranné pomůcky

Podložky pod ryby

Jak už jsme si řekli, moderní kaprař si zakládá na tom, že s úlovkem zachází velmi šetrně a ohleduplně. K manipulaci s rybou proto používají kapraři speciální navlhčené ochranné podložky, které kapry chrání před setřením ochranné vrstvy slizu a dalšímu možnému poškození.

Podběrák

Nezbytnou pomůckou při zdolávání velkých kaprů je i podběrák. Moderní kaprařské podběráky jsou velice prostorné, což usnadňuje podebrání ryby. Navíc bývají vybaveny jemnou síťkou, která velmi snižuje riziko řezného poranění či jiného mechanického poškození ryby.

Kaprařské nástrahy

Boilies

Nyní se už dostáváme k nástraze, která se stala v podstatě synonymem moderní kaprařiny. Dá se říct, že tato vařená kulička těsta vyvolala jednu z největších revoluci nejen v dějinách kaprařiny, ale i celého sportovního rybolovu. Boilies je vlastně těstová směs, obsahující v koncentrovaném množství nejrůznější látky, které kapr ke svému životu potřebuje a které i v přírodě vyhledává. Počet komponentů, které dnes už specialisté používají, jde do desítek, ne-li do stovek. Podle použitých komponentů se pak boilies rozděluje do několika skupin, např. vysokoproteinové boilies, boilies, vyrobené na bázi masových produktů, či vyrobené na bázi přírodních rostlinných látek. Důležité je, že se těsto ve formě různě velkých kuliček vaří, abychom docílili kýžené tvrdosti. Tato tvrdost společně s velikostí nástrahy způsobuje, že boilies i ve vodě drží tvar, nerozpadá se a ryba musí nástrahu pozřít v celku, což omezuje záběry menších ryb. Pro velké kapry má však správně zvolené boilies magickou přitažlivost.

Boilies si můžeme buď koupit již hotové v rybářském obchodě, či si ho doma sami uvařit ze zakoupené speciální směsi, případně si je pokusit vyrobit zcela sami podle některého z mnoha receptů na přípravu a výrobu boilies.


Boilies - revoluční nástraha, určená k lovu opravdu velkých kaprů

Pelety

Další moderní nástrahou, která má s boilies některé společné vlastnosti, jsou pelety. I zde se jedná o těsto, které může mít podobné složení jako boilies, na rozdíl od něj se však nevaří, ale lisuje se za studena, nebo se zpracovává do požadované formy za pomoci teploty a tlaku - tzv. extrudací. Peleta je sama o sobě tvrdší než boilies, snáze však absorbuje vodu a začíná tedy pracovat mnohem rychleji. Proto se v kaprařině používá nejen jako nástraha, ale především ke vnadění. Typů pelet je celá řada a rozdělují se do různých skupin např. podle tvaru, velikosti, množství obsaženého tuku apod.


Účinnou nástrahou i návnadou při lovu velkých kaprů jsou též různé druhy pelet

Vlasová montáž

Aby rybáři mohli lovit na boilies nebo pelety, museli nejprve přijít na to, jakým způsobem je nastražit. Tyto nástrahy jsou totiž příliš tvrdé na to, aby se mohly klasicky napíchnout na háček. Proto byla vynalezena tzv. vlasová montáž, při níž je nástraha umístěna za pomoci návazce pod háček, který ryba při záběru nasaje společně s nástrahou. I tato metoda je stále spojována především s lovem velkých kaprů, i když dnes má už stražení na vlas mnohem univerzálnější využití. Vlasovou montáž vyrobíme za pomoci návazce z pletené šňůry. Nástrahu propíchneme speciální jehlou na boilies, zakončenou drobným háčkem, s jehož pomocí nástrahu navlékneme na návazec a připevníme ji tam plastovou zarážkou.


Stražení boilies: nástrahu propíchneme speciální jehlou na boilies


zakončenou drobným háčkem, s jehož pomocí nástrahu navlékneme na návazec


a připevníme ji tam plastovou zarážkou


Navazovací materiálu

S vlasovou montáží úzce souvisí i využití různých navazovacích materiálů v moderní kaprařině. Pryč jsou doby, kdy se k lovu ryb používaly jen klasické vlasce, kterým se říká monofilní. Dnes se návazce tvoří z mnoha různých materiálů, především z pletených šňůrek různých vlastností a z fluorocarbonu. Tyto materiály jsou velice pevné a odolné. Fluorocarbon má navíc tu výhodu, že je díky své průhlednosti ve vodě těžko rozpoznatelný.


Navazovací materiály z pletené šňůry

Kaprařská bižuterie

Součástí výbavy moderního kapraře je i spousta drobností, bez kterých se při lovu touto technikou neobejde. Jedná se například o speciální háčky, obratlíky s karabinkami, šokové šňůry, zátěže, jehly na boilies, převlečné trubičky, zarážkové kuličky či rovnátka na háčky. Těmto „důležitým maličkostem“ se souhrnně říká kaprařská bižuterie. Do této sorty bychom mohli zařadit i další pomůcky, jako jsou například různé tekuté či sypké dipy k zatraktivnění nástrah a mnoho dalších rybářských propriet.

Chyť a pusť

Na závěr se vraťme k otázce etiky lovu ryb a vůbec k přístupu, který mají moderní kapraři k rybám a samotnému lovu. „Chyť a pust“ je hnutí, které vzniklo ve Velké Británii a jež přineslo zcela jiný pohled na sportovní lov ryb. Stojí na myšlence, že rybařina je zábavou a relaxací a nemá sloužit k získávání masa. Stoupenci tohoto hnutí tedy ryby nezabíjejí, ale všechny úlovky vracejí zpět vodě. Jisté je, že tlak na rybí obsádku je v dnešní době enormní a (nejen) velké ryby je zapotřebí před masařským tlakem chránit. Z podnětu moderních kaprařů byla na mnoha revírech prosazena řada ochranářských opatření, například horní míra kapra (většinou 70 cm), přičemž ryby přesahující tuto „hranici“ musí být nepoškozené vráceny zpět do vody. Na straně druhé je otázkou, zda prosazování myšlenky „chyť a pust“ za každou cenu už někdy nehraničí s rybářským extrémismem a fanatismem, a nejde proti samotnému duchu rybařiny.


I tento „drobeček“ bude jistě vrácen zpět vodě

Také nelze zavírat oči před skutečností, že kaprařský boom přinesl do rybařiny i jisté negativní jevy a trendy. Pro některé moderní kapraře jakoby existovali pouze velcí kapři, zatímco ostatní druhy ryb vyloženě ignorují a přehlížejí. V rámci rybářské komunity se tak vytváří jakýsi elitářský spolek, úzce zaměřený jen na jednu rybolovnou metodu a jeden rybí druh, což není úplně šťastné. Velkých kaprů není v revírech neomezené množství, zvláště na menších vodách se tak tytéž ryby chytají stále dokola a někde mají rybáři dokonce jednotlivé kusy pojmenované. Opakovaně lovit tyto ryby s vlastními jmény může působit poněkud bizarně a opět to vyvolává otázku, zda takovéto počínání nejde proti podstatě samotného lovu a odvěkým přírodním zákonitostem. Zájem o kapra také vytváří tlak na rybářské hospodáře, aby vysazovali stále větší množství těchto ryb, a to i do vod, kam kapr přirozeně nepatří a na úkor jiných cenných druhů.


Díky rozmachu moderní kaprařiny víme, že takovýchto kousků žije ve vodách víc, než jsme si původně mysleli

I přes tyto skutečnosti však moderní kaprařina přinesla do světa rybařiny mnoho nových a převratných věcí. Ukázala, kolik velkých ryb v našich vodách žije a že je lze ulovit mnohem snáze, než jsme si dříve mysleli. Propojila svět lovu s ochrannou ryb a určitě přispěla k tomu, že se k úlovkům značná část rybářů začala chovat s větší úctou a respektem, než tomu bylo v minulosti. Navázala na tradici lovu kaprů na položenou a obohatila ji o nové prvky a přístupy, týkající se samotného lovu i chování k rybám.

Text: Tomáš Lotocki
Foto: autor, archiv časopisu Český rybář

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (29 reakcí)

Přečteno: 12 335x
Průměrná známka: 1.78

NAbeceda mladého rybáře - Feeder 1. část

Lov na feeder je zároveň i vhodnou technikou pro začínající rybáře, neboť je oproti plavané technicky nepoměrně jednodušší