Abeceda mladého rybáře 2

7.6.2016 - Tomáš Lotocki

Jak začít rybařit?

V prvním článku této rubriky, určené především mladým rybářům a těm, kteří s lovem teprve začínají, jsme si představili rybařinu v její současné podobě a vyjmenovali si mnoho dobrých důvodů, proč bychom měli začít rybařit už v dětském věku. Nyní postoupíme v naší rybářské abecedě o krůček dál a řekneme si, co všechno musíme udělat pro to, abychom se opravdu stali rybáři, jaké jsou možnosti lovu ryb v našich vodách a nakolik se pravidla pro lov dětí a mládeže liší od těch pro dospělé rybáře. I když tyto stránky rybářské abecedy nejsou ještě tak úplně o samotném chytání ryb a možná budou místy zavánět suchopárnou teorií, je nutné se i jimi prokousat, abychom měli aspoň základní povědomí o tom, jakým způsobem se v našich vodách provádí výkon rybářské práva a jaká jsou pravidla pro lov ryb na konkrétních revírech. Pokud se s těmito věcmi neseznámíme, může se nám pak snadno stát, že se dostaneme u vody do maléru - budeme třeba chytat tam, kde je lov ryb zakázán, nebo způsobem, který není na revíru povolený. Užitečné mohou být tyto informace i pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti začaly rybařit, a nevědí přesně, jak na to.

Nejprve si tedy řekněme, jaké jsou obecné možnosti lovu ryb dětí a mládeže na všech našich vodách, kde je povolen výkon rybářského práva.

Možnosti rybolovu

Lov na prut dospělého rybáře

Podle mého názoru velmi správná a smysluplná věc, která se povedla znovu prosadit do rybářské legislativy. Umožňuje malým dětem započít své první lovecké krůčky po boku svého tatínka, dědečka či jiného dospělého rybáře. Ten totiž v rámci svého rybářského oprávnění může provádět praktickou výuku rybolovu, a to tak, že dítěti umožní obsluhovat jeden ze svých prutů. Lovit na udici dospělého rybáře bez povolenky mohou na vodách Moravském rybářském svazu děti do osmi, na revírech Českého rybářského svazu dokonce až do deseti let. Tato možnost je vítaná zejména u nejmladších dětí, které jsou na samostatné chytání ještě příliš malé. Ty si mohou lov pod dozorem dospělého rybáře v klidu vyzkoušet a rodiče se zatím přesvědčí, nakolik je rybařina skutečně chytla a zda má tedy vůbec smysl postoupit dál směrem k členství v rybářském svazu.

Členství v rybářském svazu

Dalším krokem k tomu plnohodnotně se věnovat lovu ryb je tedy stát se členem rybářského svazu a získat povolenku na svazové revíry, které jsou stále jakousi pomyslnou páteří všech našich vod, na nichž se smí provádět lov ryb. Svazových revírů je v celé republice přes 2 tisíce, od velkých přehrad (Lipno, Orlík, Nové Mlýny) až po malé pstruhové potoky a říčky. Pakliže chceme na těchto vodách rybařit, musíme se stát členy Českého nebo Moravského rybářského svazu (dnes už sice existuje i možnost zakoupit si tzv. nečlenskou povolenku, ta je však velmi drahá). K tomu, abychom se mohli stát členem některé z organizací rybářského svazu, je zapotřebí vlastnit platný rybářský lístek. Ten si mnoho lidí plete s povolenkou k lovu, ale jedná se o dva úplně odlišné doklady. Samotný rybářský lístek nám lov ryb ještě neumožňuje, je jenom nezbytnou podmínkou pro získání povolenky. Rybářský lístek také nevydávají rybářské organizace, ale lze ho získat na obecním úřadě v místě svého bydliště. Lístek může být roční, tříroční, desetiroční a nově také krátkodobý - třicetidenní. Ovšem pouze ten krátkodobý můžeme obdržet bez prokázání kvalifikačních předpokladů, ostatní lístky nám na úřadě vystaví pouze po předložení toho starého nebo na základě potvrzení o úspěšném absolvování rybářských zkoušek. Čili pokud to s rybařinou myslíme opravdu vážně, musíme nejprve navštívit některou organizaci rybářského svazu, kde nás proškolí a poté absolvujeme rybářské zkoušky. Z těchto zkoušek není ale třeba mít žádné velké obavy. Většinou probíhají formou nikterak složitého písemného testu, ve kterém musíme prokázat opravdu jen ty základní znalosti, bez kterých se stejně jako rybáři u vody neobejdeme. To dříve takové školení probíhalo jinak: U dětí a mládeže do 15 let existovala povinnost absolvovat minimálně rok přípravný rybářský kroužek. Dnes už je toto rozhodnutí víceméně na každé jednotlivé organizaci a většina z nich už od povinnosti dětí absolvovat kroužek upustila. Práce s dětmi a mládeží by však měla být stále jedním z hlavních poslání rybářských svazů a činnost kroužků mládeže považuji za velmi důležitou a smysluplnou. Je jen dobře, když se děti hned na začátku seznámí s rybářským prostředím a získávají potřebné znalosti, dovednosti i první lovecké ostruhy v kolektivu svých vrstevníků. Platí to zejména pro ty děti, které nemají v rodině a ve svém blízkém okolí nikoho, kdo by je do tajů rybařiny zasvětil. Proto tam, kde je rybářský kroužek zřízen, bychom jej měli navštěvovat bez ohledu na to, zda to místní organizace požaduje jako podmínku získání rybářského lístku. Jakmile získáme potvrzení o úspěšném absolvování zkoušek, zajdeme na již zmíněný obecní úřad pro rybářský lístek. Po získání lístku nám už nic nebrání zaplacením zápisného a dalších poplatků vstoupit do rybářského svazu a zakoupit si povolenku k lovu ryb na pstruhové nebo mimopstruhové svazové revíry.

Nesvazové vody

Alternativou k získání členství v rybářském svazu je začít lovit na nesvazových vodách, což jsou většinou soukromé, tzv. komerční revíry, jejichž uživatelé umožňují lovit ryby za poplatek. Zde není k lovu zapotřebí povolenka rybářského svazu a často se nevyžaduje ani vlastnictví rybářského lístku. Ovšem pozor! Ze zákona o rybářství jasně vyplývá, že rybářské právo lze provozovat pouze na rybářském revíru (ať už svazovém či nesvazovém) a osoba provádějící lov je povinna mít u sebe rybářský lístek. Čili i na nesvazovém rybářském revíru (pokud se nejedná o odlov ryb v režimu rybníkářství) máme povinnost mít u sebe platný rybářský lístek, i když ho po nás uživatel revíru nevyžaduje!

Na těchto nesvazových vodách si lze každopádně poměrně jednoduše vyzkoušet, zda nás rybařina opravdu chytla za srdce - jejich výhodou bývá povětšinou slušná zarybněnost a množství trofejních ryb. Na některých soukromých revírech jsou také umožněny způsoby lovu, které jsou na svazových vodách zakázané. Mezi nejatraktivnější patří chytání pod ledem na dírkách v zimním období (i když poslední teplé zimy moc možností vyzkoušet si tuto zajímavou metodu nenabízejí).

Nevýhodou soukromých revírů je naopak vyšší cena za lov (obvykle 200-1000 Kč/den) a malá rozmanitost - většinou se jedná jen o malé a středně velké rybníky.

Výkon rybářského práva

Rybolov mládeže

Ale vraťme se zpátky na svazové vody. Zde totiž došlo v posledních letech k poměrně zásadním změnám v podmínkách výkonu rybářského práva (což jsou v podstatě pravidla, podle kterých smíme na svazových revírech rybařit), a týká se to i rybolovu mládeže. V právech a povinnostech nedospělých členů jsou zároveň nyní poměrně značné rozdíly mezi Moravským a Českým rybářským svazem. Je důležité vědět, že v České republice existují 2 základní rybářské svazy. Moravský rybářský svaz (MRS) pokrývá oblast celé Jižní Moravy (v podstatě Jihomoravského kraje podle bývalého krajského členění), Český rybářský svaz (ČRS) pokrývá celé Čechy a Severní Moravu, a člení se dále na jednotlivé územní svazy (Středočeský, Západočeský, Jihočeský, Moravskoslezský apod.).

V MRS může být za řádného člena přijato dítě od osmi let věku a lov nezletilých je dále poměrně výrazně omezen. Mládež do 15 let včetně smí provádět lov pouze na 1 prut, nesmí chytat na živou ani mrtvou rybku, stejně jako nesmí lovit nástražní rybky do čeřínku. Lov dravců na přívlač smí provádět pouze s umělou nástrahou. Na druhou stranu je povolenka pro nezletilé členy také výrazně levnější (třeba roční mimopstruhová povolenka pro rok 2016 stojí mládež 300,- Kč).

Členem ČRS se může stát dítě, které započalo školní docházku (tedy zhruba už od 6 let věku) a mládež má v současné době již v podstatě stejná práva i povinnosti jako dospělí členové. Děti tedy smí chytat na dva pruty, živou i mrtvou nástražní rybku apod. Pravidla pro lov dětí pak mohou ještě dílčím způsobem upravovat jednotlivé územní svazy - např. Jihočeský územní svaz ještě donedávna nabízel možnost zakoupit dětskou povolenku k lovu na 1 prut nebo na 2 pruty. Společné pro oba svazy je naopak to, že při lovu mládeže už není povinný dozor dospělé osoby (jako tomu bylo v minulosti), a to ani na pstruhových vodách.

Z toho všeho je patrné, že kupříkladu na Lipně, Orlíku nebo Novomlýnských nádržích platí v současné době různá pravidla pro lov dětí a mládeže, a jak už jsem v úvodu zmínil, abychom se u vody nedostali do potíží, musíme se s nimi velmi dobře seznámit.

Pravidla lovu na jednotlivých revírech

Různá pravidla pro výkon rybářského práva však platí nejen pro lov dětí a mládeže, ale i u mnoha dalších ustanovení, kterými se řídí lov ryb na jednotlivých revírech. I tady je přitom patrný rozdíl mezi Českým a Moravským rybářským svazem. Například v ČRS má rybář právo odnést si denně od vody kapry dva, na revírech MRS ale jen jednoho. Mnohá důležitá ustanovení jsou také poschovávána v různých dokumentech, předpisech a jejich dodatcích, a není vždycky jednoduché se v nich orientovat ani pro dospělého rybáře, natož pro malého rybaříka. Tak např. člen Českého rybářského svazu by si měl ještě předtím, než vyrazí k vodě, nastudovat hned 4 různé dokumenty:

1. Zákon o rybářství a jeho prováděcí vyhlášku, ze kterého základní pravidla lovu ryb vycházejí (stanoví např. míry, doby hájení ryb, povolené způsoby lovy apod.) a jehož některá ustanovení jsou základní součástí Rybářského řádu.

2. Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS, které doplňují některé zákonné předpisy, např. v otázce chování při lovu, zapisování ulovených ryb apod. - tyto Bližší podmínky v Rybářském řádu na ustanovení zákona hned bezprostředně navazují.

3. Dodatky k Bližším podmínkám pro jednotlivé územní svazy, které dále upravují výkon rybářského práva na revírech jednotlivých územních svazů - tak je např. v Jižních Čechách zavedeno celoroční hájení parmy nebo míra lipana plošně zvýšena na 40 cm.

4 Popis jednotlivých revírů, na nichž mohou být podmínky výkonu rybářského práva dále upraveny - např. zavedením horní míry kapra, povolením lovu ryb z loděk, hlubinné přívlače apod.

Už vidím mladého adepta rybařiny, jak má ze všech těchto slov zamotanou hlavu a začíná se ptát, jestli má vůbec cenu něco si s lovem ryb začínat. Ale nic není tak hrozné, jak to v první chvíli na papíře vypadá. Důležité je vědět, že v podstatě všechna tato pravidla a předpisy najdeme v jedné jediné knížečce, která se jmenuje Rybářský řád (v MRS se nazývá Bližší podmínky výkonu rybářského práva), a jíž obdržíme spolu s povolenkou k lovu. Tuto brožuru si musíme nejen pečlivě nastudovat, ale hlavně je třeba jí porozumět a naučit se v ní co nejlépe orientovat. To nejdůležitější totiž není mít všechny vědomosti nabiflované v hlavě, podstatné je vědět, kam sáhnout, pokud si třeba nejsme jisti, jakou míru má kapr na revíru, kam zrovna vyrážíme rybařit. Neznalost zákona bohužel neomlouvá a viděl jsem už hodně protáhlých tváří mladých rybářů, kteří se jen díky nepozornosti a lajdácké přípravě na lov dopustili přestupku, za který jim byla odebrána povolenka. A to je snad ten nejhorší zážitek, jaký se může mladému rybáři na začátku jeho cesty za rybami přihodit.

Text + foto: Tomáš Lotocki