MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Kdepak ti kapři plavou? 2. část

18.3.2013 - fotojakes

V první části článku jsem zmínil místa, která ryby, respektive kapři, vyhledávají, a také důvody proč. Takže zhruba víme, co a kde hledat, a nyní se pokusím rozebrat možnosti a způsoby, které při hledání ryb a vhodných lovných míst máme. Úvodem musím zmínit, že pokud jste nečetli první část článku, bude pro vás tato část značně postrádat smysl.


I bez drahého vybavení se dá prozkoumat voda. Základem jsou snad jen polarizační brýle.

U břehu

Osobně rád lovím v blízkosti břehů, protože krom toho, že se tam hojně zdržují ryby i jejich potrava, mohu si tato místa velmi detailně prozkoumat. Asi nejlepší je, jak se říká, místa si osahat. Mám na mysli brodění, tedy pokud to umožňuje hloubka. Pokud si vytipovaná místa projdu, prošlapu dno, zvířím sediment ze dna, můžu snadno nalézt, co hledám, a také relativně rychle. Když půjdu dost opatrně, může se mi poštěstit i nějaké ryby vyplašit nebo zpozorovat. Abych při tomto „průzkumu“ nevypadal tak nápadně, většinou u toho vláčím. Samozřejmě s ohledem na další rybáře, protože nějaký „pobuda“ na lovném místě by se nelíbil ani mně. Také nezapomínejte na svou bezpečnost, protože pod vodou může čekat mnoho „pastí“ od starých vlasců a šňůr s háčky až po díry nebo nepořádek v podobě plechů, skla a všeho možného, co se mohlo za dlouhé roky do vody dostat. Asi nejnebezpečnější jsou hluboké jámy, jelikož v prsačkách plných vody bez pevného dna pod nohami se budete dostávat z vody velmi těžko. Pokud lezu do úplně neznámé vody, beru si do ruky klacek nebo tyčku jako hůl, kterou „osahávám“ cestu před sebou.


Když si terén obšlápnu, mám jistotu, co ve vodě opravdu je.


Čím výš budu, tím lépe uvidím, ale myslím, že za dvacet let už takhle po stromech lézt nebudu.

V blízkosti břehů se dají ryby také velmi „snadno“ pozorovat. Stačí se dobře dívat, být velmi potichu a co nejnenápadnější – takže žádné pestré a světlé oblečení. Pro dobrou viditelnost pod hladinu je nejlepší použít polarizační brýle. Pokud to terén umožňuje, zkuste se dostat na vyvýšené místo. Když jsou kolem vzrostlé stromy, nebojte se jich využít, pokud je to ve vašich fyzických možnostech. Stačí své oči dostat o nějaký metr výš nad hladinu a budete koukat, jak se pohled pod hladinu projasní a jaký budete mít přehled. Ve spojení s polarizačními brýlemi pak máte vše jako na dlani. Pokud uvidíte opakovaně ryby na stejných místech, případně v mělčí vodě, jak ryjí ve dně, což se projevuje výry kalu nebo pásy jemných bublin, máte ideální lovné místo s jistotou, že se zde ryby krmí a zdržují se tu.

K pozorování ryb ve vodě je dobré zvolit období, kdy je voda relativně čistá. To je buď z jara, nebo na podzim. Jaro poskytuje navíc tu výhodu, že se prohřívají první mělčiny, a ryby se tak často pohybují v hloubkách a partiích, kde se dají dobře pozorovat. Občas se nechají kapříci zlákat pečivem na hladině a ukážou se vám v plné kráse.


Tohle bude asi dobré místo.

Na vodě

Dál od břehu už nebude průzkum tak snadný a přesný. Dost sice záleží i na hloubce a vašich možnostech, ale rozhodně to nejde srovnat s prošlapáváním příbřežních partií. Pokud vynechám koupání a potápění, které se nedávno stalo horkým tématem nejedněch závodů, musíme se vesměs spolehnout na nějakou pomůcku.


Odhad máme pověstný rybářský, takže vzdálenost očka od cívky bude lepší změřit.


Marker připravený k měření hloubky.


Vezmu to od těch pomůcek, které jsou nejdostupnějších a relativně nejsnáze se používají, a to ze břehu. První pomůckou na zjištění hloubky může být obyčejný splávek, ale jeho nevýhodou je, že musím hloubku zkoušet posouváním splávku nebo zarážky po vlasci. Daleko lepší je marker. Je to vlastně také splávek, nebo spíše plovák s očkem, pod kterým je na vlasci olovo. Olovo je zpravidla mnohem těžší, než plovák unese, aby nedocházelo k jeho posouvání po dně při měření. Měření markerem se provádí tak, že marker nahodíte na požadované místo, stáhnete plovák ke dnu (to poznáte tak, že jde táhnout mnohem hůře, protože už posouváte olovo po dně) a poté rukou povolujete vlasec od navijáku k prvnímu očku. Tuto vzdálenost je dobré znát a při povolování počítat, kolikrát jste odmotali. Pokud jste povolili pětapůlkrát a vzdálenost mezi očkem a cívkou je 60 cm, hloubka bude přibližně 325 cm. Poté olovo po dně o kus popotáhnete a měříte znovu. Při tomto potahování se dá přibližně zjistit i to, co je na dně. Jestliže olovo drhne a po dně poskakuje, je tam tvrdé dno, jako například písek či kamení. Když olovo táhnete, ale ztěžka, sem tam se olovo povolí a opět jde postupně hůř tahat, protahujete jej s největší pravděpodobností bahnem. Takto proházíte a protáhnete celé místo před sebou a máte přibližný přehled o hloubkách a struktuře dna před sebou. Není to příliš přesné, ale pokud nemáte jiné možnosti nebo jste na závodech, kde se nesmí na vodu, může vám to pomoct alespoň trochu se na neznámé vodě zorientovat. Čím dál více se rozšiřují také nahazovací echoloty, které stačí navázat na prut a tahat po hladině. Osobně s tím zkušenosti zatím nemám, ale cena se za posledních pár let hodně propadla, takže už o něm začínám uvažovat. Práce s ním je podle všeho snadná, rychlá a dokonce poměrně přesná.


Echolot a vytištěná mapa k zakreslování hloubek a překážek.

Mnohem přesnější je prozkoumat cílovou vodu z lodi. To už ale vyžaduje minimálně mít nějaké plavidlo. Použití lodi či člunu může být ovšem na dané vodě zakázané. To by mělo být napsáno v soupisu revírů. Jinak žádný předpis použití malých loděk nebo člunů obecně nezakazuje. Nesmí se zavážet, to kvůli nepřítomnosti u prutů, ale tomu, plout s nafukovacím člunem po rybníce nebo jezeře, nic nebrání, pokud to nezakazuje nějaká místní úprava. Je dobré si to zjistit, než se s člunem k vodě vydáte, abyste si nepřivodili zbytečné problémy.

První a nejdostupnější pomůckou, která prozradí hloubku, případně tvrdost dna z lodi, je tyčka. Použít se dá tyčová bójka nebo nějaký delší klacek, samozřejmě jen do určité hloubky. Do hlubších míst se bude hodit spíše olovnička, tedy větší olovo na provázku, který má například vždy po jednom metru uzlík, aby se snadno odečítala hloubka. „Ťukáním“ o dno se opět zjišťuje tvrdost dna. Tyto „mechanické“ metody, ať už používané ze břehu, či z lodi, jsou sice nejlevnější, ale poměrně časově náročné a nepříliš přesné.


Na revírech s čistou vodou, jako jsou pískovny, se dá použít Aquascop, česky „kukátko pod vodu“. Je to plechový nebo plastový kužel, který má na jedné straně sklo, či spíše průhledný plast, a na druhé straně otvor na přiložení očí. Díky tomu se dá prohlédnout dno, bez odlesků hladiny, ovšem pozorovatelnost je odvislá od průhlednosti vody, což je krom pískoven většinou problém. Snad proto se u nás téměř nepoužívá. Druhým důvodem může být cena, protože pokud vím, nabízí ho u nás jen jeden obchodník a ne zrovna levně. Já už pracuji na domácí výrobě druhé verze, takže pokud se osvědčí, jistě umístím návod na výrobu sem na MRK.


Někdy ani polarizační brýle nestačí, takže je třeba si poradit.

Další variantou jsou moderní pomůcky jako například echolot. Ty obyčejné a nejlevnější nám sdělí jen hloubku, případně teplotu, ale rozeznat strukturu dna půjde jen těžko. Proto je dobré kombinovat takový echolot s olovničkou nebo s tyčkou, abyste si mohli „osahat“ dno. Spoléhat se u levných echolotů na zobrazení ryb a hledat je tímto způsobem, je hloupost, protože tyto přístroje kolikrát ukazují ryby v místech, kde nejsou, a naopak. Mnohdy stačí nějaký klacek, nebo dokonce obyčejný kal.

Při jednom takovém průzkumu revíru jsem měl s sebou kromě echolotu i podvodní kameru, a protože mi v hloubce kolem tří metrů ukazoval echolot hejno ryb, chtěl jsem se podívat o jaké ryby se jedná. Zjistil jsem, že tam ryby vůbec nejsou, jen jakási vrstva kalu ve sloupci. Voda je rozvrstvená podle teplot a v závislosti na teplotě má různou hustotu. To byl důvod, proč se nějaký kal držel v určité hloubce a svou hustotou oproti okolní vodě zmátl echolot.


Kvalitní echolot může být velmi užitečný, ale je třeba z něj umět číst.

Dražší echoloty jsou samozřejmě mnohem propracovanější a přesnější, ale k jejich obsluze je nutné mít nějaké znalosti a umět z nich číst, protože jinak máte drahou hračku, která dělá stejnou službu jako echolot za „pár stovek“. Měl jsem možnost vyzkoušet špičkový a drahý echolot, a dokonce za asistence člověka, který měl jak danou vodu, tak i echolot absolutně „zmáknuté“. Opravdu se dalo poznat, co na dně skutečně je, zda tvrdý písek, nebo jemný sediment, ale cena těchto echolotů je vysoká, tedy pro mě určitě.

Další dobrou pomůckou, především na větších vodách, může být GPS navigace, kterou si zaznamenáte přesně konkrétní místo. Tohle dokonce umí i některé lepší echoloty. Nemusíte pak nechávat na vodě bójku nebo bloudit, kde že to nakrmené lovné místo máte, a jedete podle GPS přímo na konkrétní místo.


Záběr dna z podvodní kamery.

Posledním výkřikem techniky jsou podvodní kamery, které umožní pohled jako při potápění. Výhodou je, že se na dno podíváte bez koupání a za jakéhokoliv počasí. Kamerou můžete nejen prohlížet dno, ale i kontrolovat krmné místo, zda je vyžrané. Velkou nevýhodou je cena a obtížná použitelnost na vodách se slabou průhledností.


Pokud máte možnost vidět svůj revír bez vody, určitě si ho projděte a případně nafoťte.

Absolutně nejdokonalejší přehled o tom, co se pod vodou nachází, se nám může naskytnou při enormním snížení hladiny nebo při vypuštění celé nádrže či úseku řeky. K takovým příležitostem sice dochází jen výjimečně z důvodů nějakých rozsáhlých oprav nebo úprav vodních děl, ale pokud se něco takového bude dít na vašem revíru, nenechte si tuto možnost ujít. Druhou už už nemusíte ve svém životě dostat.

Uchování informací


I takto se dají zpracovat zjištěná data.

Když už si dáme práci se zjištěním informací, byla by škoda je za čas ztratit. Nevím jak vy, ale já si raději podobné věci zaznamenávám pro další použití, protože v hlavě to vše neunesu. Většinou se mi z hlavy vytratí ty podstatné detaily a zjišťovat je pokaždé, když se na danou vodu po delší době vrátím, mi přijde zbytečné. Navíc se tak o informace mohu dělit s přáteli, ale v tomto směru doporučuji velkou obezřetnost. Víte, jak to dneska chodí…

Když vytvářím hloubkové mapy, dělám to tak, že si vytisknu letecký snímek, do kterého poté zakresluji informace zjištěné přímo v terénu. Většinou to takto stačí, ale pokud si s tím chcete pohrát v počítači, nic tomu nebrání. Dost dobře se dá podobná mapa, kterou zde přikládám, vytvořit v programu Malování, který je v každém počítači se systémem Windows.


Příjemný nástroj, který používám k záznamu informací o vodách, je Google Earth. Nainstaloval jsem si tuto aplikaci do svého počítače a ona mi neustále stahuje nejaktuálnější letecké snímky z internetu. Výhodou je, že si mohu v tomto programu vyznačovat místa a dělat k nim poznámky, a to v podstatě kdekoliv na planetě. Pokud patříte k těm, kteří rádi objevují neznámé revíry, určitě tuto aplikaci vyzkoušejte. Veškeré informace, které tam vložíte, jsou ve vašem počítači a kdykoliv si je můžete zazálohovat nebo přenést do nového počítače.


Revír se dá prozkoumat i úplně bez vybavení a třeba i bez trenek.

To, co jsem zde popsal, je samozřejmě můj pohled a v ledasčem se mnou někteří jistě souhlasit nebudou. Snad vám ale některý z mých tipů pomůže najít vlastní cestu k tomu, jak ryby hledat. Revír od revíru je jiný, ale nejdůležitější je naučit se vnímat přírodu, protože i drobnosti vám mohou napovědět. Když někde opakovaně chytáte nebo vidíte ryby, pátrejte po tom, proč tomu tak je. Jistě to není náhoda. Jestliže budete mít oči otevřené a budete přemýšlet, jistě se naučíte ryby na svých revírech nacházet a pak můžete začít vymýšlet krmení a návazce.

S pozdravem Petru zdar

Autor: fotojakes - ®

Diskuse k článku (30 reakcí)

Přečteno: 14 120x
Průměrná známka: 1.14

Související články

Kdepak ti kapři plavou? 1. část

Pokud se vydáme na neznámý revír, bude třeba ryby nebo vhodná místa najít.

Oznámení - kaprařina
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - kaprařina
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniAKCE JRC sada Radar DS Solar Color Set 3+1

Za 7 499 Kč s DPH.
Vánoční akce do vyprodání skladových zásob


akce, rybareniPruty Chub Outkast MKII Full Cork

Za 3 199 Kč s DPH.
Nový model tenkých a osvědčených prutů s korkovou rukojetí 12ft 3lb, s novou nižší cenou od dnešního dne. Jsou i jiné modely a při koupi 2ks DOPRAVA ZDARMA navíc můžete mít mnohem levněji i Chub Spod rod


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Rybářské potřeby JESETER Rybářské potřeby JESETER

Karlovy Vary - Dvory, Kpt. Jaroše 198/17