Mrknato - Profil | St 1.10.2014 20:48:37
retrívr >> Stále víc P revírů má dnes vyjímku pro odlov agregátem, proč asi? Říká se, že generaček ubývá a je zřejmé, že ubývá i takto přirozeně odchovaných PO. Proto jsem se kolegy ptal, kolik % násad PO tímto způsobem odchovají dle ZP a kolik jsou nákupy mimo svaz z uzavřeného chovu.
retrívr - Profil | St 1.10.2014 20:39:16
Mrknato >> Taky o tom vím velmi málo, jen vím, že jsem cgodil léta slovovat generačky, pak procesy v líhni neznám, to dělají léta jiní. Pak přišlo vysazování do " čistých potolů, více však do rybníčků s bohatým průtokem, pak vysazování. Nepovažoval jsem to žádný problém, či vědu, léta stejný postup. Dle mých informací cca šest set tisíc.To jen na okraj, co o tom vím, ať je i jiný názor, tedy tady zkušenost.Nic víc, nic míň.
Mrknato - Profil | St 1.10.2014 20:31:56
potočák 62 >> Na odchovu PO jsem se nikdy nepodílel, pouze vím, že generačky se musí někde obstarat a pokud se PO po vytření a vykulení nechová na žlabech, musí se vysadit do vlásečnic, kde se po 1-2 letech sloví a vysazuje do revírů. Jak vy dostanete toho PO do vlásečic? Doby, kdy v chovných potocích žily všechny věkové kategorie PO jsou pryč.
potočák 62 - Profil | St 1.10.2014 20:10:16
Mrknato >> Promin ale nějak nechápu proč by jsme měli slovovat potočáka agregátem v revíru a potom ho odchovávat na vlásečnicích?To někde dělají a proč?Tenhle způsob odchovu neznám,holt člověk se učí celej život.Jinak nevím jak jsi obeznámen s problematikou kolem potočáka ale neznám organizaci která se snaží o zachování přírodního potočáka a nedotovala to.To je taky jedna z příčin proč potočák mizí a není se co divit když za kilogram násadovýho kapra dostane stejně jako za 6-7 dvou nebo tříletých potočáků odchovaných na potocích.
Mrknato - Profil | St 1.10.2014 13:47:37
potočák 62 >> Nechci tvůj článek nějak kritizovat, chválím dobrou vůli, provádět odchov PO, což je něco opačného, než na nich závodit, ale prosím o jednu úvahu.
Beru, že slovo v názvu "pomáháme" je eufemismus, ale když se kolem chovu potočáka pohybuješ tak dlouho, tak bys mohl napsat, kolik % pstruhů na vašich revírech, nebo celém Vč.ÚS v porovnání se ZP, se dnes odchová přelovováním z revírů agregátem a následném chovu ve vlásečnicích?
Já si myslím, že PO pravá forma potoční na většině toků vymřela a starost o její návrat by už neměl být na rybářích a PO by se neměl lovit. Z toho mně vychází, že vysazovat by se měly takové druhy ryb, i formy pstruhů, které plánovitý lov nebude decimovat a obnovení stavu nebude činit problémy, viz duhák, siven, ital, Kolowrat....)
Můj názor je, že chové úseky P toků by neměly být předmětem "podnikání MO" při odchovu PO, ale hájenými pásmy, kde případný odlov nebude z důvodu plnění ZP, ale udržení jejich populace a záchrana před vymřením. Kapra tak dlouho šlechtli, až původní vyhynul a dnes máme kapra Třeboňského, Chlumeckého, Pohořelického. To samé hrozí u PO. Abychom za čas nehovořili o PO forma Vazovec, PO forma Borová Lada, PO forma Nedošín, který nebude mít s puvodní formou PO potoční nic moc společného......, ale do kolonky PO se vejde.
potočák 62 - Profil | Út 30.9.2014 22:36:32
xBakx >> Za tři roky co je umístuji se mě ještě nestalo že by mě je voda vzala a to jsem jich instaloval poměrně dost,záleží samodřejmě na ukotvení a to přečkali i povodnovou vlnu ale jestli máš jiný nápad tak sem s ním rád ho vyskouším. Petrův Zdar
potočák 62 - Profil | Út 30.9.2014 22:21:35
Celý název článku je- Pomáháme přírodním pstruhům potočním-první část.Druhou část jsem už odeslal a třetí mám rozepsanou.V těch se zabývám jednotlivými spůsoby chovu přírodního potočáka,potom příjde na řadu problematika kolem g.pstruhů a prakticky o všem kolem potočáka.Vzhledem k tomu že se kolem potoků pohybuji od svých 6 let a záchraně přírodního potočáka se intenzivně věnuji 35let tak mým cílem je pomoci těm kteří se o jeho záchranu snaží.Tuto část jsem zařadil jako první proto, že tento rybí úkryt pro pstruhy dovede zhotovit doslova každý kdo chce pomoci.Pokud jde o zemědělství tak nevím jestli došlo k ukončení hospodaření aby se zamezilo zanášení toků ale pravdou je že nikdy nebyli zanešený jako v současné době.Nezažil jsem, že by došlo v podhorských oblastech k vyhubení života v tocích splachem půdy ale mám zdokumentovány případy kdy došlo k vyhubení raků,mihulí, střevlí, vranek,pstruhů a obojživelníků díky predátorům.A ještě pro porovnání,v lonském roce koncem května u nás spadly přívalové deště.U nás hospodaří zemědělec kterýho jako člověka nemusím,ale je to pro mě Pán Zemědělec který i pronajaté pozemky po třech letech zvorá,uvláčí a znovu oseje travním semenem a všemožně se o pozemky stará,v sousední vesnici hospodaří společnost která se snaží na dobytku a dotacích vytřískat co se dá a jinak se o nic nestarají.U nás se při přívaláku pouze zdvihla voda v potocích a to se jich tady stýká 6 a voda odtékala několik dní.V sousední vesnici i když je tam pouze 1 potok a ten má tak 5%rozlohy povodí než ty naše to vypláchlo několik domů,strhlo opěrné zdi a pod.Ono je totiž potřeba se řádně starat i o ty pastviny.oni totiž i ty krávy dovedou udusat půdu,oni totiž se krávy na pastvinách přesunují po stezkách po kterých když se neupravěj, se valí voda. Petrův Zdar
panTau - Profil | Út 30.9.2014 22:21:35
Velmi zajímavý nápad. Zajímalo by mĕ, co na to Povodí?
xBakx - Profil | Út 30.9.2014 21:22:57
Pak přijde větší voda ,sebere trubky ..a je ve vodě pořádný binec díky "super trubkám" :)
retrívr - Profil | Út 30.9.2014 20:31:40
Jsem z pstruhové oblasti po celý dlouhý život, nikdy tu nikoho nenapadlo spojovat zemědělství se pstruhama a to tu " v podstatě" nic jiného není. Zemědělcí, kteří to uměli si přeci na horách nenechají půdu utéct, či co jiného. trocha toho hnoje nikdy nikomu neuškodila a to šlo do nedávna o potoky z kterých se pilo. Je spíš zarážející, že ty brambory jsou z Krkonoš pryč, jak říkám, tedy pryč.Je zajímavější překoupit z Polska.Snad jen díky dotacím se vrací pastva a nemizí louky, tedy půlka už je znehodnocená. Nevím, jestli jsem něco osvětlil, jen u nás ten problém opravdu není.Když je vyhubí pár voůavek, tak to bude fajn.Nic víc, nic míň.Jó a nápady určitě chválím!
Mrknato - Profil | Út 30.9.2014 19:42:12
Mauglii >> Ekologie je "nepřítel" jak zemědělců, tak i rybářů...... Nemyslím si že by to ekologové měli pískat.
Mauglii - Profil | Út 30.9.2014 19:28:47
Mrknato >> Tak nemluvim o ukončení zemědělský činnosti celkově , mluvim o ukončení výsevu obilnil , brambor , atd poblíž vodních toků . Z pastvin se nevyplaví žádná půda a může pršet o106 , naopak z polí když zaprší teče tolik bahna , že to dokáže zdecimovat populaci nejen pstruhů , ale i raků případně mihulí , který si na čistou vodu taky potrpěj . Nechápu uplně co máš na mysli "valnym hospodářskym smyslem" , já se tu bavim o ekologii
sfox - Profil | Út 30.9.2014 19:21:38
Moc fajn ,nápad,myslím že už vím kde to vyzkouším.
Lukas J - Profil | Út 30.9.2014 17:46:22
Dobry napad a dobry skutek pro dobrou vec. Super clanek.
Stilet - Profil | Út 30.9.2014 10:13:40
Velmi dobrý pokus a snaha o práci pro rybu, nejen planý tlach o tom proč něco "nemá smysl".
Dokážu si představit vlásečnici, kde by se trubní úkryty daly použít a i dobře zamaskovat aby nedráždily jak zloděje, tak i aktivisty, co plast z vody vybírají (a schovají ho do roští na břehu:-)) .
Malý háček mají všechny úkryty pro PO ve chvíli, kdy tok nemá přirozeně či uměle vytvořená hlubší místa, kde je dostatečná výška vodního sloupce i v době sucha. Ve vlásečnici, kde je hlubší místo co 300 m a více, je snaha udržet (chovat) PO staršího 1 roku bláhové. A to je ještě většinou nutné PO1 vybrat z takovéto nízké vody před zimou a zámrzem.
Napadla mě v této souvislosti práce Tomáše Justa, který ovlivníl (dle mého velmi negativně) i mnohé pracovníky chráněných oblastí a následně tedy i mnoho toků a jehož hlavní motto pro vodní toky bylo Průchodnost pro živočichy (nejlépe suchou nohou), Přebytek vody v toku při srážkách odvést do rozlivových niv, kde se voda taky měla udržovat co nejdéle. Zato o zpomalení toku a odtoku vody z krajiny se jaksi nemluvilo. Příčný objekt na snížení spádovosti toku a zpomalení odtoku se stal v té době nepřítelem č.1 a sprostým slovem, no a protože spádovost toku je stále normována ( a někde i brána na zřetel) vymyslely se kamenno betonové SKLUZY. Zůstaly nám tady zanesené, zarostlé a polomrtvé plytké kanály a skoro žádné nivy, (kde by se taky na ně v intravilánech vzala místa).
Mrknato - Profil | Út 30.9.2014 8:54:23
Mauglii >> Jen malá úvaha. Proč na jedné straně mají zemedělci ukončit zemědělskou činnost v podhorských oblastech, aby rybáři mohli prosperovat a upravovat vodní toky dle vlastního uvážení?
Pokud ve vodním toku nemá PO životní podmínky, aby se tam sám udržel na stálo, jako tomu bylo dřív, pak podle mě tato činnost nemá valný hospodářský smysl, stejně jako to velkoplošné zemědělství.....
Bečetka - Profil | Út 30.9.2014 8:28:11
Pěkně napsanej článek s dobrou tématikou. Je to stejně ale cirkus. Člověk svou činností přispívá k povodním, pak zase dělá protiopatření proti povodním a protiopatření proti protipovodňovým opatřením... někde jsem četl, že celkově máme v ČR půdu tak zdegradovanou, že místo původní nasákavé schopnosti, kterou by měla mít, je cca 2x niží, jestli si dobře pamatuju. Ne jen v horských oblastech. Je to holt špatné a ne jen z hlediska rybářství.
aleš vavřina - Profil | Út 30.9.2014 6:59:34
Problematika zmenšení schopnosti povodí vázat vodu je mnohem komplikovanější - je to soubor faktorů - péče o zemědělskou půdu, péče o lesní pozemky, tvorba (či likvidace) prvků zpomalující odtok vody a napomáhající jejímu zasakování,... a pokud do toho zařadíš faktor dotací poskytovaných za "péči a využití" zemědělské půdy, tak je v tom ještě větší guláš. To už do toho raději nepletu osevní postupy, techniku obdělávání pozemků ve vazbě na velikost použitých strojů, lesní hospodaření,... Je toho prostě opravdu hodně k nápravě. Co se týče údržby TTP, jistě by byla lepší ruční práce, to by ale pak "zemědělci z václaváku" a jim podobní zas tolik nevydělávali, neboť použití vysoce výkonné mechanizace je levnější než ruční kosení.
Dále pak predátoři ryb - jak dlouho ještě budou rybáři (ale i jiná zájmová uskupení) ještě trpět diktaturu tzv. ochránců přírody, jež jsou ve své podstatě jen diverzanti sledující své vlastní zájmy, zejména ty soukromé ekonomické? Kolik z vás chodí na jednání, kde tyto tzv. ekologické nevládní organizace mají postavení plnohodnotných účastníků řízení a řízení vedoucí úředník si před nimi bojí i uprdnout, jen aby se neodvolali a řízení se neprotahovalo. Jak to že je to legislativně možné?
Co se týče extrémních jevů počasí, je to pravda - tyto jevy přibývají, ale nejsou již činěna komplexní opatření jak eliminovat jejich negativní účinky, potažmo je i využít. To by chtělo na kompetentních místech lidi co umí používat hlavu a nejen kamarádíčky, zejména pak ze stejného "politbira".
Jako myšlenka tvorby funkčních rybích úkrytů dobrá, ale že by byly novodurové "hajzltrubky" tím nejvkusnějším řešením, to si nemyslím. Ale palec nahoru za snahu něco měnit v rámci osobních možností.
Mauglii - Profil | Út 30.9.2014 6:11:53
Jen k úvodu a zmiňovaným povodním . Jeden z hlavních důvodů ukončení zemědělské(myšleno orání) činnosti v podhorských oblastech byl vyplavování půdy do vodních toků . S tím následné znečištění v mnoha případech neslučitelné s výskytem pstruha nebo dokonce lososa . A netýká se to , díky bohu , jen podhorských oblastí , ale rozsáhlých územích kolem většiny českých řek .
načítám...
Trička FOX a AVID
Nash Batoh Dwarf Ruckall | SLEVA 38%
www.chytil.cz
