Celoroční hájení Pstruha obecného a Lipana podhorního

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 26.9.2023 13:14:40

Hájení je blbost. Základem je tvorba podmínek k životu. Pak bude ryb pokokot jako dřív.
Není se čemu divit, když povodí vydláždí břehy lomovym kamenem, vybetonují jezy, nasypou balvanité skluzy...původně ledová prokysličená voda horských potoků je teplá jak chcanky.....místo dřevěných splávků co byly dřív apod. Vrby a porosty kolem vody co stínily a zajištovaly žrádlo atd... jsou vykácené.....z pstruhových potoků jsou kanály. To je oč tu běží. Hájením v podmínkách nahovno nic nezískáme. Jen příjdeme o možnost - jít si zachystat ke kanálu...

• Nelíbí 0
• Líbí 17

Npotočák 62 - Profil | Čt 21.9.2023 19:44:50

razisdas >> celoroční hájení nic neřeší. Problém není v predátorech,nedostatku vody nebo rybářích ale v tom,že svazy a především vrcholový svazový funkcionáři neumí v současných podmínkách na pstruhových revírech hospodařit s přihlédnutím k současným podmínkám a potřebám PO a LI.A spásu vidí ve vysazování tržních PD,SI a genetického paskvilu ze sádek, kterému říkají potočák. Znám řadu revírů po republice,kde díky správnému hospodaření nemají s nedostatkem PO a někde ani LI problém.Pokud´ jde o PD a SI,ti by měli být vysazováni jako doplněk a ne hlavní vysazovaná ryba a vysazování genetického paskvilu-granulových PO by měla být zakázán,právě to je hlavní příčina mizení populací PO.A jen tak na okraj,co by se stalo,kdyby se masivně přestali vysazovat PD,SI a granulový PO???? Vůbec nic. Naprostá většina vybraných peněz za PS povolenky jde do vysazování PD,SI a granulovaného PO. Na podporu populací divokého PO a LI jde minimum. Kdyby počet vydaných PS povolenek klesnul na 1 čtvrtinu a peníze se správně použili na podporu divokých populací PO a LI,tak během pouhých 5-7 roků jsme schopni se dostat s populacemi PO a LI na revírech na docela jiné počty. Druhá možnost je ,že stát uvolní přístup na PS revíry a dekrety i pro jiné subjekty za stejných podmínek,jako mají svazy a to je zdarma s podmínkou,at´ si hospodaří jak chtějí ale musí mít v revírech prosperující populace PO ,popřípadě LI a museli by to v rozmezí několika roků dokládat ichtyologickou zprávou. Ostatně,to by jsem zavedl i u svazů. Hospodařte si jak chcete ale budete tam mít prosperující populace PO,popřípadě LI nebo o ty revíry příjdete a viděl by jsi,jak rychle by se situace na PS revírech začala zlepšovat.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 14

NMartin M. - Profil | Čt 21.9.2023 15:16:54

Jeste bych k tomu mel jednu zkusenost, kdy jsem pred mnoha lety byl na konferenci o kormorenech, kterou poradal CRS. Tehdy tam sebral odvahu osprey a prihlasil se s nazorem, kdyz uz dostavaji ryby na prdel od kormoranu, jestli by nestalo za to ten zbytek ryb vice chranit. No a vpodstate tam z nej ti panove vepredu za pultem udelali idiota (hajzlove), ze to nemysli prece vazne, abysme my kompenzovali ze sveho tyto ztraty. Dodnes mne mrzi, ze jsem take nenasel odvahu a tem panum tam rovnou nerekl, ze jsou curaci ... doslova takto jsem to mel rict, se vsemi naslednymi dopady, ktere by mi to prineslo. Meli byste videt, jak ti strycove byli podrazdeni z toho dotazu.

• Nelíbí 0
• Líbí 11

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:43:50

1Mara >> Ahoj, tohle je vlastně velice obdobné. Čím víc budeme vysazovat kapra a na každé louži držet K70, tím tyto rybky budou mizet z těchto lokalit. Kuličkáři tady rozjeli svůj byznys a svaz jim to posvětil, proto se nemůžeme divit, že menší druhy ryb rapidně mizí z našich vod.

• Nelíbí 0
• Líbí 9

Npotočák 62 - Profil | Čt 21.9.2023 23:41:37

Johnny001 >> Tak pochopitelně toky v nížinách jsou problém,otázka spíše je,jestli ty toky jsou charakterem ještě pstruhové.A nemluvím jenom o svých podhorských podmínkách. Každým rokem najezdím hodně kilometrů po republice,když pomáhám a radím s obnovou populací a tak vycházím ze zkušeností i z nižších poloh a leckde jde pomoci budovaním prahů. Byl jsem na jižní moravě,kde mě ukazovali potok-revír,který vyschnul a to nepamatovali ani nejstarší pamětníci. Díky vybudovaným prahům a hlubším místům tam část potočáků přežila a potok se jimi po roce jenom hemžil. Mik.....se úspěšně snaží obnovit populaci v blízkosti obory obelisk.Tomáš Sýkora-Tomi flý s kamarády totéž dělá v blízkosti Brna. I v samotné Praze to jde. A tak by jsem mohl pokračovat. Všechno je to hlavně o tom,najít správný způsob hospodaření pro daný tok. Pokud´ jde o kormorána,ten je skutečně problém,protože to není náš původní druh a ryby na něho neumí reagovat. Na vydru si obnoví obranné chování a to zejména lipan,pokud´ nemá genetiku zmršenou chovem v zajetí.Protože lipan je hejnová ryba a orientuje se podle chování ostatních a mladší se chovají podle starších a ti reagují podle mladších. Před vydrou hejno postupuje proti proudu a u překážky nebo prudkého proudu se obrátí a velkou rychlostí vyrazí po proudu proti vydře. Ta se nemůže soustředit na určitého jedince a pokud´ nějaký není zraněný nebo nemocný,tak ji v pohodě uniknou. Bohužel tohle chování je účinné proti vydře ale je zhoubné v případě kormorána,kdy hejnu vplavou do zobáku.Úbytek a neschopnost obnovit populace lipana je zapříčiněn zkurvenou genetikou a neschopností správně lipana vysazovat. Ostatně,to zaznělo i na konferenci o lipanovy v Žilině včetně zkušeností Randáka o vysazování označkovaných lipanů a v kterých podmínkách bylo nejúspěšnější.Ale to by tam naši vrcholový svazový funkcionáři museli jet,aby se něčemu přiučili a ne tam jet na placený výlet,kdy mě někdy připadalo,že někteří nechápou,o čem se mluví.Ostatně i tady zazněla informace o neuspěšném vysazení 2 000 ročních lipánků. Podle informace z konference ani jednorázové vysazení 60 000 podzimních lipánků do revíru,kde lipan nebyl,nepřineslo úspěch. Na druhé straně úspěšné bylo vysazování i třeba početně malých hejn složených ze všech ročníků a teprve potom každoročně po několik roků doplńovaných odchovanými půlročky a ročky. Ostatně i jednu z přednášek o této problematice jsem tam měl já. A tímto způsobem se nám už povedlo obnovit populace LI na několika lokalitách u svazu.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 8

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 9:51:00

JJx >> Děkuji za informace z okolních zemí. Jenom si myslím, že jejich problémy můžou být zcela jiné, než ty naše, případně část těchto problémů může být společná.
V každém případě by bylo víc než vhodné se i podívat do publikací autorů, které jsou stále i v dnešní době pojmem v rybářství.
Frič, Liška, Dyk, Šimek, Bucek, Polášek, Tejčka a spousta dalších. Znovu tedy musím zdůraznit co tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Tohle bych dal opravdu zarámovat - je to stručné, přesné a dokonale výstižné.
Pořád se tady pouze skloňují "ekonomicky " zajímavé ryby. Ani jedna zmínka zde není o stavu střevle, vranky, mřenky a dalších, které jsou součástí potravního řetězce "ekonomicky lukrativních " ryb. Bez těchto druhů ryb rozhodně návrat PO do stavu jakým byl cca před 30 lety nedostaneme. K tomu si připočti jak to vypadá s hmyzem, který je nedílnou součástí potravinového řetězce taky a už máš další dvě neznámé, které se jednoznačně podílejí na stavu PO a Li v našich tocích.
Veškeré snahy na oživení populace PO a Li by podle mě mělo začít na revírech, které jsou pod ÚN a je spolehlivě tak zajištěna na delším toku teplota vody, která nebude ohrožovat v letních měsících uvedené druhy ryb.
Pak musím znovu zopakovat členové DK by měli vysvětlit co se stalo financemi, které v daném roce nebyly utraceny podle ZP na nákup lososovitých ryb.
Poněvadž takové kecy jak budeme zavádět další nesmysly na ochranu ryb a přitom neplníme zarybňovací plány ( a peníze se stále ztrácejí bůhví kde ) považuji za totální idiotismus.

• Nelíbí 0
• Líbí 7

NHonza7 - Profil | St 27.9.2023 16:11:04

Jak už tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Na každém toku můžou být jiné. V případě revírů, které jsou hned pod ÚN je situace s teplotou vody relativně v klidu a přesto jak PO, Li se tam nedaří. Problém je tedy třeba hledat jinde - náprava ve formě dovezení násady v pánvičkové velikosti bůhví odkud nás dostala do této situace.
Když na to upozorňovali náš ÚS, že to povede z biologického hlediska k úplné katastrofě, tak nikdo na to nereagoval. Dnes cca po dvaceti letech tohoto hospodaření jsme konečně procitnuli. Bohužel stále chybí odvaha se ptát strejců z DK co celou dobu dělali ve svých funkcí, když je na ten bordel rybáři upozorňovali.
Do této chvíle tito geronti stále sedí na svých funkcí a tváří se jako by se nic nedělo. Opravdu si někdo myslí, že s těmi co tohle umožnili ( co se křečovitě drží svých postů ) dá něco napravit?

• Nelíbí 0
• Líbí 6

Nbushman - Profil | Čt 21.9.2023 19:35:27

Ahoj, dám postřeh od nás.Před pěti lety jsem začal vytírat původní přírodní potočáky.Přežití na odchovných potocích a rybnících se zvedlo ze 3 na 20%.Revír plný potočáka všech věkových kategorií.Duhák ani siven mě tam nesmí.Vydra a volavky chodí pořád.

• Nelíbí 0
• Líbí 6

NDrozďák - Profil | Čt 21.9.2023 14:45:10

razisdas >> tak já dávám za c/ a rozepíšu se. Níže uvedené ber jako řečnickej postřeh, nemířím na tebe konkrétně, je to míněno zcela obecně:

když celoplošné hájení - ok, zahájíš původní druh, zakážeš vysazování nepůvodních salmonidů a českej rybář nebude mít co žrát....na schůzích se členstvo posere a i kdyby to prošlo, tak přibude pytlačení a budeš hrát o pstruhové hospodaření jako takové a úbytek prodaných povolenek, představ si to v praxi....

hájení ve vybraných tocích - ok, takové pokusy už tu byly, ve většině případů zmizely v propadlišti dějin aniž by přinesly nějaký efekt. Abys nenasral členstvo viz výše, tak můžeš zahájit maximálně malé toky, ale proč vlastně? Z těch rapidně mizí voda a zvyšuje se predační tlak, takže samotné životní podmínky pro salmonidy jsou v těchto typech vod těžce na štíru. Btw. v moci každé MO je upravit hájení a na úrovni svazu BP, kdyby to samotné organizace a svaz ve větší míře chtěl, může to dělat už teď.

a za c/ je odpověď výše. Ne, tohle je dle mého neřešitelný fakt a je nutné ho tak brát. Víc vody v řece nikdo nezajistí, opak je pravdou, Povodí si hájí především svoje ekonomické zájmy, atd. Čili nemáš ani splněny základní podmínky pro život původních salmonidů a v té vodě je udržet dlouhodobě, natož aby prosperovali.
V úplném či částečném hájení to řešení skutečně neleží

• Nelíbí 0
• Líbí 6

NDrozďák - Profil | Čt 21.9.2023 13:24:27

kdyby všechno mělo takhle jednoduchý řešení.....

• Nelíbí 0
• Líbí 6

Npotočák 62 - Profil | Čt 28.9.2023 20:24:04

Pstruh27 >> ahoj.Pokud´ píšeš,že potočáků máte mraky ale naprostá většina jsou malé ryby-15-20 cm. Pravděpodobná příčina je,že u vás dochází k samovýtěru a máte přepstruhováno,prostě těch potočáků je moc. Potočák je poměrně krátkověká ryba-na menších tocích se poprvé vytírá ve věku 3 roky a po výtěru je průměrně úhyn 50-70%. A díky vysokému počtu nemají dostatek potravy,aby významnější počet PO dorostl na větší velikost a přešel na hrubší potravu-rybičky včetně kanibalizmu.I když si většina rybářů myslí,že potočák je celý život nelítostný predátor,tak ve skutečnosti se potočák v menších velikostech živý chrostíky,hmyzem a na rybičky přechází až ve větší velikosti. Útoky malých PO na třpytku nejsou ve skutečnosti útoky kvůli ulovení-potravě ale na zapuzení soupeře-obhajoba teritoria.A chńapáním po zadní části a chycení na háček--v přírodě soupeře zahání napadáním ocasu,kdy mu poškozením omezí pohyb,popřípadě konkurent na zranění zaplísní a uhyne. Ve stejné situaci jsme se ocitli na mém oblíbeném revíru--menším vodním toku,kde se nám po náporu predátorů povedlo obnovit populaci PO tak dobře,že byl revír přepstruhovaný PO jako u vás i přes přítomnost vyder,volavek,černých čápů a ledńáčků. Pomohli jsme si tím,že jsme několik km revíru na podzim v roce 2017 přelovili, půlročka a generačního PO jsme ponechali a sloveného PO ve stáří 2-3 roky přesadili na větší řeku,kde měli prostoru a potravy dost. Pochopitelně nikdy neslovíš všechno a tak tam nějaký PO2-3 zůstal. Během dvou roků se zdvihla průměrná velikost PO,větší PO regulovali malé PO a při tom nebyl revír tak atraktivní pro rybožravé predátory a ti hodně ubyli. V součastnosti je tam PO dost i když méně než před ředěním,probíhá úspěšný samovýtěr a není problém za vycházku chytit několik PO ve velikosti 30-40 cm.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 5

Nu x a - Profil | So 23.9.2023 14:58:34

dal jsem za C ,za prvé je vůbec špatně nastavený český ryb.řád , hlavní chyba je i vysazování struha duhového do tekoucích vod,tam prostě v čr nepatří, to už je lepší ho vysadit do přehrad typu Slapy,Lipno ,rybniky atd.za druhé neustálé vysazování kapř do pstruhových vod to je přímo zločin proti lidskosti! celkově je v čr všechno špatně...

• Nelíbí 0
• Líbí 5

NDrozďák - Profil | Čt 21.9.2023 13:56:49

razisdas >> a že jich tady na MRKu historicky na toto téma je.....nemá to řešení, tady rozhodně ne. My se můžeme pouze sami za sebe u vody chovat zodpovědně s ohledem na fakt, že původní druhy včetně Po z vody postupně mizí, protože podmínky v ní jsou pro něj plošně čím dál horší. Já jsem byl na pstruhovce letos šestkrát a je otázkou, zda li si ji vůbec přístí rok znovu koupím. Opíchávat tlamy dorostu mě nebaví a na posledních dvou řekách v ČR, kde je ještě reálná šance chytit pěknou rybu je čím dál soustředěnější tlak /logicky/, a to mě nebaví už tuplem.

• Nelíbí 0
• Líbí 5

NRožnovák - Profil | Pá 29.9.2023 21:39:05

Honza7 >> ta studie je volně dostupná na stránkách ús- platil ji- hodim odkaz, k té vydře se dá prokousat, sbíraly se vzorky trusu a zkoumalo co žerou- genetika se nedělala aby se počitala početnost vyder-už jsou všude bylo by To vyhozené peníze :-).
https://rybsvaz-ms.cz/katalog/aktuality/stav-lososovitych-ryb-na-nasich-revirech.html

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 22:14:54

Honza7 >>nevím
u nás jsem To nezažil- ale do toku plůdek jde málo kdy max úplně nahoru-uvedu přiklad vsetínské Bečvy- tam se roky sype tržní ryby vydatně- po30+ ale do přítokú se sadí i plúdek a dost,- loni vyšla studie mimochodem i o potravních návycích vydry na této řece- většinu granuli asi stihnou sežrat rybářři- v potravě jednoznačně na počet ks viťezi mřenka, pak je střevle, vranka je tam taky a Po je poslední. Dloudodobé vysazování 30 + negativni důsledky předevšim pro Po otáčí to věkovou strukturu v místě a pokud tyto obludy ve voďe zůstanou ve většim množstvim- jsou agresivní konkurenci pro juvenilní ročniky domacího Po .

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:28:51

Rožnovák >> S Včs je dlouhodobě problém, který jsme si způsobili sami. Celá řada rybářů řekne ( a bohužel má pravdu ), že se na ni vůbec nic nevyřeší. Už jsi někdy dostal odpověď z Včs, na kterou měl odpovědět ÚS? Podívej se na ÚS a jeho webové stránky, odpovídalo se pouze na dotazy, které se pouze hodily. Jak dopadla celá diskuse za jisté víš - bylo to až moc demokracie a tak diskutující platforma byla zrušena.
Ten zbytek optimistický rybářů, případně zoufalců ( podle úhlu pohledu ), který to ještě nevzdal dostal většinou obrazně řečeno po hubě.
Je to pouze o kvalitě lidí na MO i ÚS. Jsou MO, kde to ještě trochu funguje, ale je to za cenu jak uvádíš, že někdo dostane naloženo. Na našem ÚS zčásti došlo k obměně a pár pozitivních věcí se objevilo, ale s geronty na pozici DK se nikdy nic nerozkryje a taky nikdy nic nedohledá, oni zkrátka dělat nic nechtějí. Je jim u prdele pokud vznikne maňas, je jim u prdele kde mizí peníze za ryby, které nebyly vysazeny.
Za éry Jaroňe, několikrát bylo řečeno, že chechtáky vše zajistí a stále po tolika letech sbíráme plody této ideologie.

• Nelíbí 0
• Líbí 4

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 12:00:05

Honza7 >> Jenže tady právě narazí kosa na kámen, vedení SUS je spokojený se stavem a nic dělat nebude a zkus se vzepřít, nemáš šanci je odvolat, mají velkou i podporu lidí, co o rybách vědí úplný hovno , ale mají levné maso, které si chytí a tak je to nekonečný začarovaný kruh. Na schůzi ti přijde ani né 15% členů z celkového počtu, takže jak bys tohle chtěl změnit ? Přes DK ? Jak ? Jinak s tebou plně souhlasím, za 20 let se nic nezměnilo a asi ani nezmění, vždyť vranku, střevli, mihuli a jiné a jiné původní rybí druhy nejsou ani ZP., nebo se mýlím ? :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 11:55:06

Honza7 >> zdar-ZP na PO2 je lepší už mnohde neplnit než plnit-pokud se neplní naplno tím že se rozumně slovují potoky které se poctivě osazují plůdkem a sloví se jen potoky u kterých to dává ekologický a možná i ještě nějaký ekonomický smysl-ale ten ekon. už asi není nikde-nastupuje plnění přes tržního PO2 která je po dvou letech na rozdíl od dvouroka s potoka vlastně v tržní velikosti ale adaptabilita je blbá-to je většíne rybářů jedno- i když tady na akademickém foru To tak nevypadá. Musíme si sáhnout do svědomí jestli To hospodaření na potocích v minulosti právě kvůli lpění na plnění zp jež nešel za stávajících podmínek splnit --nenarušilo populace - kdy se vzalo s potoka vše co PO připomínalo a vše se jako PO2 deklarovalo i ročci ještě s fungujícího samovýtěru-. -aby se vykázalo a proplatilo Po2. a bylo proplaceno- popř. si ještě přijeli jini-aby MO nebyli ve fin ztrátě a byli ve fin. kondici- tyhle díry v populaci společně s nástupem predátorů - zacelení ústí potoků po povodních v 97 -odlesnění v horních úsecích potoků díky rozjeté kůrovcové kalamitě se už těžko hojí- zvlášť když není vůle napříč členskou základnou a nikdo nemá na nic čas- pomalu ani jednou za rok poctivě roznést plůdek tam kam ryba už nevytáhne- ale s trochou péče by dlouhodobě žít i mohla. I dnes musíme rozlišovat co je slov chovného potoka a jeho zbytečné drancování bez efektu - kvůli nalepšení pár číslům do tabulky.
- - 150 000 ks plůdku co platíš z svého a vysadíš po potocích- nejsou součástí ZP protože je v nich chováš-a máš z nich vyrobit násadu P02- protože nejsi ignorant víž že vodní tok je otevřený vodní ekosystém- a spousta plůdku tohoročka , ročka i Po2 než se tam dostaneš s agregátem splave do toku sama - některé potoky jsou postaveny tak že tam zmigruje většina ryb - slouží jen jako rybí školka- To se do ZP nepromítá - dostaneš proplaceno za ks Po2 co sloviš z potoka a vykážeš.- samozřejmě naklady jsou i + na práci sazečů a lovící čety. To co ti zabije příroda se nepočítá-když chováš přírodní rybu.-přitom mám ověřeno že na řadě potoků se tohoročci i ročci drží dobře.
-pokud MO veme tržního PO od dodavatele několikrát do roka na lukrativní místa do toku a má splněno.- je To méně starostí- svaz rybu proplati v rámci ZP v plné výši i když je dražší- pokud si rybu děla MO na potocích dostane svazocenu PO2 -1ks-16 kč jestli se nepletu.
- co se týče střevlí a mřenek- někteří hospodáří měli kdysi zlozvyk čistit potoky od všeho žívého co nemělo tečky měli spadeno hlavně na vranky
-minulý týden- jsme dělali transfer-100metrový úsek potoka - nalovili jsme na 400 střevlí, asi 100 mřenek a 1 pstruha
- před 14 dny- jiný potok- střevle žádná, mřenek pár a pstruhů na 100 metrech skoro 80 :-)
- potom si vyber čím to je.
-v podstatě ale všecny potoky - jsou celkem bohaté na hmyzáky - v některých ale spíš už žije ta rybniční havěť- např splešťule blátivá

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NIza - Profil | Pá 22.9.2023 10:04:11

Knapík >> tak tak!!! Skoda mluvit. Taky znám jednu hezkou MP vodu kde je původní potočák. Od 1.9. Tam nejdu i kdybych mohl. Prostě teď tam nemá rybář co dělat.

• Nelíbí 0
• Líbí 4

Naleš vavřina - Profil | Pá 22.9.2023 8:10:41

Knapík >> Není to o penězích, je to o lidech - na nich a jejich kvalitě to začíná a taky končí. A jde to napříč celou společností - začíná to na úřadech kde se rozhoduje "o běhu dějin" a končí u vody - stačí jeden krásný (vlastně ne až tak moc) příklad - již dlouho tomu co jsme se snažili na jednu vhodnou MP vrátit potočáka, sehnali jsme krásnou 1 a 2 letou násadu - bomba, velké očekávání kam se nám ta kvalita zarybnění podařila posunout, ... , no a pak mi po víkendu kamarád v rybářských potřebách říkal, že si u něj před chvílí jeden debil stěžoval, jakou mu dalo práci na žížalu nachytat těch 7kg pstruhů co si přece může nechat .... i jsem zapomněl co jsem si šel koupit a kamarád měl po kšeftu.

• Nelíbí 0
• Líbí 4

NRožnovák - Profil | Čt 21.9.2023 18:17:35

. V našem ús bude lipan od 2024 celoročně hájen a na jednom revíru bude celoročně hájen Po -vice návrhů asi nedošlo. U nás jsou na toku chro úseky z celoročnim všeobecným zákazem rybolovu jež slouži jako trdliště, rybí školky a relativně bezpečné útočiště pro generační ryby-Pd se sadí mimo tyto úseky.
Výzkumnici při posledním broďení nepotvrdili že by lipan zrovna prosperoval - hájení je tedy na místě.Zaroveň 150 metrový vhodňe vytipovaný úsek v top části řeky jako chro např při ústi chovného potoka néní na škodu.
Z Lipanem se musí trošku pracovat při narušení reprodukčni schopnosti _vysazování musi být pravidelně do úsekú kde je předpoklad že se néjaky lipan i vyskytuje a li by pokud možno měl být co nejmladší ryba nepříliš rozmazlená granulemi.
S Pd se To nesmí přeháňet - a má se rozsadit po toku nikoliv vysypat na pár míst- pokud se rozsadí a podzim se nechá Po- Pd může být zpestřením mezi zástupy Po a ne naopak😀

• Nelíbí 0
• Líbí 4

Nnofish - Profil | Čt 28.9.2023 18:33:39

Honza7 >> mohu potvrdit. Zde nebyl ani jeden pstruh a co tam plave?

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:37:29

Rožnovák >> To co uvádíš Vašku je pouze zčásti pravda. Mřenka, vranka i střevle vymizela i z toho důvodu, že celou řadu let se vysazovaly ryby pánvičkové velikosti ( prostě na plůdek se totálně kašlalo ). Nikdo vůbec nemonitoroval jakým to mělo dopad na uvedené druhy ryb.
Pokud budu dlouhodobě vysazovat pouze pstruhy 30+, tak to musím mít velice neblahý vliv právě na vranky, střevle i mřenky.

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NDrozďák - Profil | St 27.9.2023 9:33:21

tasovj >> tloušť je na vzestupu, protože se prohřívá voda, je jí míň a tím pádem i zpomaluje průtok, zkrátka na menší vodě vidím, že už se charakterem pstruhovky podobají mnohem víc pásmu tlouště a navíc reprodukční schopnosti u tlouště jsou někde jinde než u salmonidů. Tloušť je hodně agresivní, při vhodných podmínkách /a ty většinou má/ hodně expanduje a vše na úkor původních salmonidů.

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NPstruh27 - Profil | Út 26.9.2023 15:55:14

tasovj >> Ahoj. Síce skúsenosti zo Slovenska, ale dúfam, že to nebude vadiť. Naša MSO do pstruhoviek 2 roky vysadzovala čisto len Potočáka a Lipňa - žiadne Duháky ani Sivone. Výsledok : čo sa týka Lipňa tak ten sa u nás vyskytuje v zlomkoch oproti dobám minulým (aj keď nie až tak minulým - bavíme sa o rokoch 2000 - 2008, vtedy boli ešte Lipňov mraky). Teraz je vzácny akýkoľvek Lipeň - aj 20 cm. Čo sa týka Potočáka - tých sú mraky ale drvivá väčšina malé ryby ( 15 - 20 cm). Veľkých je málo a väčšina tých veľkých sú Kolowraty - teda nasadené (farmové) Potočáky v odstate určené na konzum. Dá sa poznať - zakrslé prsné plutvy, vyššie telo ako pôvodný potočák, menšia chvostová plutva a mraky veľkých čiernych bodiek v oblasti chrbta. Samozrejme - dokáže prejsť na prirodzenú potravu a "normálne" vo vode fungovať. Otázne je do akej miery je žiadúce, aby vo vode zostal a došlo k rozmnožovaniu s pôvodným Potočákom. Tu by ma zaujímal názor niekoho znalého v tejto oblasti. Každopádne - po 2 rokoch , kedy sa u nás sadili len Potočáky a Lipne, nie je situácia na pstruhovkách ohľadne týchto druhov o nič lepšia, ako keď sa sadil aj Duhák a Sivoň. Preto sa od budúceho roka znova vracia klasický model zarybňovani - aj s Duhákom. Za úbytkom Lipňa bude podľa mňa viacero faktorov: 1.) úbytok vody (každý rok to sledujeme, že v riekach a potokoch je vody menej a menej), 2.) prehrievanie vody - keď je vody menej - viac sa prehrieva a pomáha tomu výrub stromov a kríkov okolo riek. 3.) predátory - hlavne Vydra, Volavka. Okolo roku 2000 o Vydre nik ani nechyroval, vidieť Volavku bola vzácnosť. Teraz je všade plno Vydier, Volavky bežne vidím na poliach chytať asi myši /hraboše. Nie je to žiadna vzácnosť. Hneď za dedinou na poli - bežne 3 - 5 ks. Hlavne tie predátory sú poďla mňa dôvod, že sa veľký Lipeň alebo Potočák udrží vo vode len veľmi ťažko. Inak miery sú u nás : Potočák : 30 cm, Lipeň : 33 cm. Čo som pozeral sumár úlovkov našej MSO, tak sa na pstruhovkách zobrali (boli zapísané) 3 Lipňe - jedná sa o 2 rieky s dĺžkou cca 20 km, tak asi tak :-(

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NHonza7 - Profil | Ne 24.9.2023 21:25:24

Rožnovák >> U nás na Lučině lipana už hájí celoročně minimálně 6 let, v zarybňovacích plánech je každým rokem, ale v případě realizace vysazování je pravidelně čistá nula. Všichni jsou spokojení, až na lipana.

• Nelíbí 0
• Líbí 3

NRožnovák - Profil | So 30.9.2023 12:45:20

Honza7 >>
Rozdíl v genetice bude. Beskydy i Jeseníky jsou rozdílně hory- průměrný úhrn srážek- pr. roční teplota,- chemické složení vody asi i rozložení teploty- V jeseníkách tečou potoky po metamorfovaných horninách- u nás všechno po flyši- tedy usazených. Těch rozdílů je tolik- že při vývoji genomu populace PO v mistě Ty stopy zanechalo.- když se ten genom pitvá podrobně - je řeka od řeky.
-nevím za mě pokud je populace původní na bíle Opavě - je původní pouze tam- všude jinde je to implementovaný genom. Původně se PO vyvíjel na potoku se specifickými podmínkami kde získaval svou genovou výbavu splávaval i do řeky kde se při tření dostával do kontaktů PO s jiných potoků s jinými specifickými podmínkami čimž se obohacoval genom PO daného hlavního toku- ale nemígrovali a nepřenášeli geny mimo povodí na 100 km daleko. Tak by To chápal já- To nejsem genetik - jen lopata. :-)
Chránit a zachovat habitat zuby nechty- rozšíří se sama tam, kde je doma.- hlavně do ní moc nedrbat-jestli má zůstat původní.
info o akcích bohužel nemám

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NHonza7 - Profil | So 30.9.2023 11:49:16

Rožnovák >> Ahoj Vašku, velké dík za ten odkaz. Opravdu parádní články.
Co dodat k tomu co je tam uvedené :"V pramenných, hájených úsecích bez rybářského obhospodařování vykazovaly populace pstruha obecného často velmi dobrý stav s dostatkem plůdku, remontních i generačních ryb. V těchto hájených úsecích bez jakéhokoliv vysazování byly zjištěny samo-udržitelné populace pstruha obecného. Na druhou stranu pstruzi v lovné velikosti zde byli na všech lokalitách zjištěni jen v malém počtu. Ovšem velikost pstruha nad 30 cm v pramenných úsecích nelze ani běžně očekávat.
???
Tento výsledek mě nepřekvapil a jenom mě utvrzuje, že naší předci nebyli žádní hlupáci. Bohužel stačí se objevit pár idiotů, kteří si myslí, že prachy vše vyřeší a na desítky let máme pos- ra-né pstruhové revíry.
Nějak mi jenom chybí ta sebereflexe těch co to způsobili i těch co to kryli. Bohužel někteří se u koryt udrželi do dnešních dnů.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NPstruh27 - Profil | Pá 29.9.2023 11:16:22

u x a >> to áno - súhlasím. Aj ja si pamätám časy keď sa Potočák normálne bral a väčšinou to boli ryby 25 - 30 cm. Ale zasa ....... nie je dobrý stav ani to keď je rýb mraky, veľkosť 15 - 20 cm a keď chytíš rybu 35 + tak je to evidentne čerstvo nasadený farmový PO. A aj ten čerstvo nasadený veľký Potočák má často na sebe "šrámy" od Vydry - čiže aj keď bol vo vode pomerne krátko - už bol atakovaný predátorom.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Nu x a - Profil | Pá 29.9.2023 10:13:26

Pstruh27 >> je vůbec žádoucí nebo normální.aby ve vodě bylo hodně velkých ryb třeba jak vyžaduje dnešní trendi 50-70cm?z dřívějších myslím hodně starých rybářských a knih a časopisů tak podle fotek bylo normální chytat ryby kolem 25-30..

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 15:03:45

1Mara >> Jak už tady psali jiní limitujícím faktorem je vhodné prostředí pro daný druh. vysazovat střevli či vranku do míst kde už je fungujici populace bylo proti přírodě. Tam kde nejsou namusejí mít vhodné podmínky-vranka a střevle se adpoň u nás tam kde má podmínky udržela právě proto že je nikdo necpe do Zp- věř tomu že Mimo tento systém založený na tom že co si rybář odnese musí do vody částečně doplnit aby populace nestrádala jim je lip--je to o prostředí

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NPstruh27 - Profil | St 27.9.2023 13:33:07

tasovj >> u nás práve s úbytkom vody ubudlo aj iných (na pstruhovke nežiaducich druhov) - Tloušť, Nosák, Mrena (Parma). Kedysi týchto rýb bývalo na našich pstruhovkách skutočne veľa, hlavne teda v tých nižších partiách ako sa vlievajú do Váhu ale dokázali sa dostať aj vyššie. Teraz ich je minimum - držia sa naozaj len do pár stoviek metrov od ústia - z tých vyšších partií pstruhoviek vymizli úplne.

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Npepa-č - Profil | Po 25.9.2023 10:17:23

zmatesh >> takže nechytat vůbec? lov hájený ryby se nesmí, jiný tam nedáš, takže zavřít, pověsit ceduli a konec?

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NJohnny001 - Profil | Pá 22.9.2023 20:47:25

Knapík >> no vidíš a to si tam ještě bezmozci udělají v době hájení pstruha závody v lovu pstruhů s požehnáním svazu! Blel bych z nich...

• Nelíbí 0
• Líbí 2

NJohnny001 - Profil | Čt 21.9.2023 22:37:42

potočák 62 >> jenomže to jsou tvoje místní podmínky... vody z hor máš relativně pořád dost a to, že čističky mnoha takovým revírům,co se týká úživnosti toku spíš uškodily, je obecně známý fakt.. jiné je to tam, kde ta voda v létě není, je vedro a pak přiletí přívalák v 35 stupních.. voda zchladí povrch na který spadne a mix teplé vody a splašků = nedostatek kyslíku a úhyn je na světě.. Můj názor na pstruhové hospodaření pro budoucnost je poměrně jednoduchý bohužel dost pochnurný a myslím, že daleko od pravdy nebudu... Na malých a středních tocích ve středních a nižších nadmořských výškách Po a Li odzvoní do deseti patnácti let definitivně a je jedno, jak budeš hospodařit. Klima se mění rychle, sníh není a rovnoměrné srážky nejsou a nebudou. Vyjímkou v těchto polohách budou jen pstruhové sekundáry pod přehradami, kde lze si průtok nadlepšovat a pouštět na živiny bohatou a chladnou vodu. V podhorských a horských oblastech, kde nejsou výrazně zregulované toky se Po udrží, nikdy se nevrátí početně na konec osmdesátých a začátek devadesátých let, ale pokud budou srdcaři jako ty a pár dalších, možná zbyde i pár hezkých řek. U lipana bych byl výrazně pesimističtější.. je to blbec, který stojí ve volné vodě a počty kormoránů, morčáků a vyder klesat nebudou, naopak porostou. Konkrétně třeba u vydry by mě zajímalo na jakých počtech by už dneska byly, kdyby nebyly na chovných zařízeních všech typů intenzivně seznamovány s olovem. Pak až spousta místních křiklounů od monitoru, bude ještě rádo, že jim v dubnu, když bude voda ty granuláče někdo vysadí, aby je do června schytali, protože červenec a srpen nepřežijou...

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Npotočák 62 - Profil | Čt 21.9.2023 22:04:38

Rožnovák >> My ted´ na podzim jdeme zkontrolovat Zlatoolešnický-jak jsme dávali video ze stavění prahů.Plůdek jsem dával vloni. Se staršími PO tam nepočítám ale uvidíme,jestli se povedlo obnovit migrační tah na trdliště a kolik tam bude tohoročků. Druhý máme naplánovaný zkontrolovat horní,chovnou část Líčné. Tam jsme obnovovali populaci vysazením starších PO1 až generační,do toho plůdek a potom 3 roky nic. Tak budeme vyhodnocovat,jak se to obnovení povedlo.A třetí bude Lampertický.Jeho soutok s Líčnou tvoří začátek revíru. Tam byla zůstatková populace,do toho jsme vysadili 300PO 1-2 a dva roky po sobě po 5 000 plůdku PO. Potom 3 roky nic a ted´ to půjdeme vyhodnotit. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Npotočák 62 - Profil | Čt 21.9.2023 20:54:08

Rožnovák >> Podle mých zkušeností je přežiti v takových pstružích školkách mnohonásobně větší než v revírech nebo větších potocích. Ale je potřeba to doložit čísly. Na příští rok chystám pokus na dvou kapilárách. Z jedné skončí poproudově migrující v rybníčku. Druhá je poměrně dlouhá i když drobnější s pěknými tůńkami. Bohužel zhruba 50-100m od vtoku do revíru prochází pod tratí s dlažbou a neprostupnými schody. Nad ten neprostupný úsek chceme na jaře nasadit přesně spočítaný plůdek PO s částí váčku. Na ty schody příjde namontovat žlab,aby všechna voda šla přes něj a na konci voda bude padat do velké,sít´ové bedny,která zachytí všechny PO při poproudové migraci. Při pravidelné kontrole budeme bednu vyprazdńovat a počítat přítomné PO. To nám přesně ukáže období,velikost a počet přeživších a migrujících PO a budeme se moci opřít o čísla. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 2

Ntasovj - Profil | Čt 21.9.2023 18:43:28

.pepé. >> Tyhle dvě organizace zastavit? A čím byste je chtěl nahradit? Nemyslím si, že by chtěl kdokoliv obhospodařovat vody bez cíle maximálního zisku.

Hodně lidí obecně nadává na fungování svazu, ale na schůze MO chodí tak málo lidí, že není problém sehnat pár kamarádů a změnit něco aspoň na úrovni MO, když ne na úrovni celého svazu. Hospodaření sice jen tak neovlivníte, ale různý omezení, hájení a míry se dají prosadit.

Co se úbytku potočáka a lipana týká, tak hájení nemá moc smysl tam, kde není co hájit :)
Kdyby se hájil určitý úsek a vysazovaly se tam ryby, globální stav by to asi moc nezměnilo.
A nemyslím si, že by za úbytkem obou druhů stáli majoritně zrovna duháci, kteří se vysypou do vody a do týdne skončí drtivá většina na pekáči :)
Jako kompromis by mi dávalo smysl úplný hájení lipana a třeba i potočáka za současnýho vysazení granuláčů (v rozumným množství), o který se rybáři určitě rádi postarají :)

Vůbec největší problém vidím ale v tom, že je voda ,,nemocná" a je jí málo. Co se do vody nenasadí, to tam není. A přijde mi, že i to, co se nasadí a nevychytá má problém s přežitím (o rozmnožování nemluvě) výjma kapra a tlouště. Zkrátka mi přijde, že minimálně v naší MO se hospodařilo x let podobně, ale úlovků lipana i potočáka je u nás rok od roku míň a míň. Před šesti lety jsem se účastnil vysazování cca 2000 ročních lipánků, který jsme pečlivě rozvozili po deseti kilometrech řeky. V dalších letech z toho skoro nic nebylo. Kolik jich dokáže přežít a uživit se by mě opravdu zajímalo. Na potocích se u nás vysazoval plůdek potočáka a jeho ročky a dvouročky jsme dřiv agregátovali a rozváželi po řece. V posledních letech se od toho upustilo, protože v potocích v létě občas neproteče ani kapka vody. Místo toho se nasazuje koupenej tržní potočák, kterej to má předem spočítaný. Ale ikdyby byla taková tržní ryba hájená, dokázala by v dostatečným množství přežít a uživit se, pokud vyrůstala na granulích a v jiných podmínkách čistoty a průtoku vody? Netušíte někdo aspoň orientačně jak je to s přežitím těchto háklivých druhů ryb při porovnání umělého a přirozeného odchovu?

• Nelíbí 0
• Líbí 2

N1Mara - Profil | Čt 21.9.2023 15:07:49

Já si myslím, že ten vlak je už tak hodně rozjetý, že ho nikdo a nikdy nedokáže zastavit, jedině že by naboural a to by musel být konec ČRS .-)

• Nelíbí 0
• Líbí 2

N1Mara - Profil | Po 2.10.2023 21:58:56

Honza7 >> Mám na fb založenou skupinu stejnou, jako tady na MRKu Ryby, které mizí z našich vod. Byla to napřed skupina jen o pár členech, za ty leta se to rozšířilo o spousty členů a tak jsem i změnil konto, protože jsem i členem Zachraňme lipana a pstruha obecného, kde je tam i ochrana našich původních ryb a živočichů jako karas obecný a jiné, tak jsem před asi cca 14 dny nechal změnit konto účtu právě na tento spolek, aby to nebylo jen na náš účet na náš pronajatý rybník. Proč to tu píšu ?, jen se potvrzuje to, o čem jsme tady psali. Ta diskuse má celkem 1408 členů a kolik si myslíš, že z nich, co tam to čtou, vidí naší práci a podobně, kolik lidí podpořilo různé projekty a práci s rybou a ochranou ? Ani jeden, takhle to je s naším svazem, bohužel, ani jeden člověk neposlal na záchranu KO ani korunu. Nepíší to sem proto, aby lidé začali posílat či něco podobného, je to každého věc, ale vem si tu masu lidí, i kdyby polovina členů poslala blbou stovku,. to jsou dneska dvě dobré pivka, tak alespoň by lidi, co se o záchranu starají měli na krmení pro KO třeba na zimu a podobně. A takhle to je s celým svazem, takže dokuď ta mentalita těch lidí ( členů ) si tohle neuvědomí, kam tohle celé směřuje, bude jen hůř a hůř až to prostě spadne a ve vodách budou jen velké ryby a další zaniknou. A svaz tohle jak jsi napsal velmi dobře jen posvětil..... :-((( Špatná to doba.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nboticar - Profil | Pá 29.9.2023 14:56:32

u x a >> Jsou lokality, kde absence větších ryb je přirozená, daná prostě malou úživností. Někde, jak psal potočák, se dá hospodařením i u relativně přírodní populace dosáhnout stavu, že je tam pár větších ryb, jinde se ty větší kusy kolikrát chytnou někde na mimostruhovce až kus pod pstruhovou, kam nikdo moc nechodí chytat a ta ryba se tam vykrmila, protože si našla vhodný prokysličený flek s dostatkem potravy. Svojí roli může také hrát místy zvyšující se čistota vody (díky zavedení kanalizace nebo ukončení průmyslové výroby) a s tím spojená snížená úživnost vody pro ryby. Dalším současným jevem je, že místy teče méně vody nebo je průtok neustálený kvůli postupným změnám v krajině, neúmyslným "drenážováním" krajiny sítěmi (elektřina, internet, plyn, ...), vymílání dna toků kvůli absenci unášených větších kamenů (které už 150 let zůstávají nad jezy a pod jezy chybí nebo se podemlely). Výkon rybářského práva teké není ideální, protože není mnoho rybářů, kteří by cíleně vychytávali a skutečně usmrcovali škodlivé druhy ryb na pstruhových vodách. Také se mohlo za těch 100 let, kdy se pstruzi tak nějak "sportovně" loví stát, že se geneticky ryby posunuly k menším jedincům, protože ty, které rychleji rostly, dosáhly pohlavní dospělosti při větší délce a byly tak dříve přivlastněny rybáři (tento jev je vědecky prokázaný tam, kde se na moři zavedla definovaná minimální velikost oka rybářských sítí). Osobně si myslím, že na některých lokalitách se ty ryby od doby, kdy se běžně lovily ve velikosti 25-30 cm přirozeně ještě zmenšily a touhu po velkých kusech lze uspokojit pouze vysazováním.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 16:01:28

Rožnovák >> Ale jo, určitě souhlas, ale když se nebudeme bavit o pstruhovkách, ale svazových vodách , kde je slunka, karas, hořavka, a jiné druhy ? Mě mrzí, že svaz či vedení svazu ví moc dobře, jak je to s našimi vodami a co proto dělá ? vysazuje více amura, kapra a sumce :-((

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 13:35:54

Honza7 >> polož si jinou otázku - kolik proti kandidátů bylo? Co ti to dá?Starosti navíc, dle stanov ti odpustí brigády ktere možná taky zruší, možná dostaneš povolenku zdarma , no a určitě nezbohatneš.Nahoře mají stejný problém jako u Mo_ čest vyjimkam. Navíc U Mo není nejvyšim orgánem Výbor ale právě Včs který ji skladá účty- když na to dlabou členové - neptají se nepodávají kloudné návrhy jak To má vypadat- většina dotazů je jen a jen o vysazování tržních ryb s to i na výbor během roku některé hraničí až ze stolkingem- je To nepochopitelné - když je k dispozici několik info kanálů včetně zapisů ze schůzí Výboru- tak už nevím co víc ďelat. Přitom z Včs usnesení mohou jít návrhy na vús , hospodářský odbor i na územní konferenci- všeci to mají nasalámu.Jede se jen dle Zp a nad zp právě v tom co si rybář žadá protože ji intenzivně loví, pokud jde nad zp reofilka či lipan je To jen vůle výboru a za tu ostrou a parmu to na Včs ještě výbor někdy od nejakeho dědy slizl co pamatuju- posledních pár let se divím že tam chodí ještě ten výhor a přednáši tam pro par lidí vymazlené prezentace.Jo kdyby byly 2 funkkční období tak jsme 10: let zrušení protože to nikdo moc nechce dělat-dalši věc je funkci vzít a opravdu ji vykonávat- to se dnes taky moc nekryje- někdy fungují třeba jen čast výboru a DK - hlavně aby tam někdo byl dle stanov - a práce se už nějak přerozdělí_ a že někdo míval naloženo- když byl ochotný - blbý

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 12:50:17

1Mara >> Chce to změnu v legislativě, není možné aby v této funkci byla drtivá většina těchto lidí déle jak 20 - jako na našem ÚS. Podle mě by se mělo nastavit funkční období a po dvou takových funkčních období by už neměl na další funkční období kandidovat.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Npepa-č - Profil | Po 25.9.2023 13:07:10

zmatesh >> souhlasím s tebou tak napůl.
souhlasím s tím, že je to kravina. se zbytkem ne.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N.pepé. - Profil | Po 25.9.2023 12:54:22

kakr >> Ono je to jedno, v MRS to dopracovali tak, že stejně v té vodě už toho moc není.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Nu x a - Profil | Ne 24.9.2023 17:18:09

Knapík >> na takové závody by měl svaz vybudovat takové umělé řeky něco jako formulová dráha,po závodech by se řeka vypustila a šlo by se domů..

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NKnapík - Profil | Ne 24.9.2023 6:18:02

Johnny001 >> závodníci tvrdí, že po nasazení duhaků chytí potočáka jen výjimečně. To nic nemění na tom, že se tam pak nahrne x lidí, co potřebujou nachytat maso a nedělám si iluze, dost pp to odnese spolu s tou násadou.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NBraba_01 - Profil | Pá 22.9.2023 23:00:13

Ahoj,
Dal jsem možnost C. Na P revirech chytam převážně Upu a občas Labe. Letos a min. Rok neznám ve svém okolí nikoho, kdo by si přivlastňil lipana, i když jich je méně než bývalo, ale je tu dost lidí, kteří když ví, že se v revíru dá narazit na duhaka nebo sivena, tak potocaka pouští, takze bych rekl, ze i to vysazeni duhaka a sivena na určitě úseky ma smysl, bohužel jak již psal Potocak 62, vysazuje se tu něco co vypadá jako potocak, ale je to stejný granulac co je mu jen dost podobný. ( letos jsem mel nachytane krasne potocaky kokem 45cm , tak snad to ma smysl je poustet) nemyslím si, že by tomu pomohlo celoroční hájení, vedlo by to k většímu pytlactvi. Ale problém vidím spíš ve vydrach, kormoranech atp......
Braba

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NJohnny001 - Profil | Pá 22.9.2023 20:40:39

potočák 62 >> To je přesně
ono. Charakter spousty revírů označovaných jako pstruhové realitě dneska už často vůbec neodpovídá. Ono to stejné je s chovnými potoky. Buď už nejsou vhodné pro fatální nedostatek vody, nebo je tam takový predační tlak, že ten váček můžeš sypat rovnou do revíru a efekt je stejnej a práce poloviční.. S tou problematikou skupinového vysazování lipana v různém věkovém složení jsi mě docela překvapil, pro mě hodně zajímavá informace. Každopádně i pokud to funguje, tak asi bude v našich podmínkách stejně problém to kapacitně ve větší míře zrealizovat, nebo se pletu?

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NRožnovák - Profil | Čt 21.9.2023 19:50:05

tasovj >> granule jsou jen na jídlo navíc často se vozí od kdovíkde. Plůdek Po do potoka ze známého zdroje -good job- i když se jich málo sloví a po dvou letech vezme něco sucho, přimrzky a predoši něco během té doby zmigruje taky do toku a vyroste s ní adaptabilní ryba schopná se rozmnožovat i ve zhoršených podmínkách- je pro vodu bonusem. S tím Lipanem 2000 ks ročka na 10 km toku se mi to zdá trochu roztahané_ale neznám to tam je to hejnová ryba asi bych je dál víc na hustou a hledal bych místa kde již lipan je- pokud je- lipan se musí vysazovat každoročně- jinak nejlépe když To vedou Ti samí co trochu vědí.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N.pepé. - Profil | Čt 21.9.2023 19:32:45

tasovj >> Čím je nahradit? Přeci lidmi co tomu rozumí a myslím, že jich v ČR není málo. Bavíme se tady o tom už delší dobu a doteď jsem nezaznamenal od MRS nebo ČRS nějakou inciativu nebo návrh na zlepšení této situace. Vidím jenom přesněj opak, jak si ještě víc naplnit měšec.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N.pepé. - Profil | Čt 21.9.2023 15:46:06

1Mara >> Bohužel to tady v ČR takhle funguje a je potřeba to změnit, aby ČRS a MRS začalo řešit jak chránit ryby a začít něco dělat pro ryby a ne jak z toho vytřískat co nejvíc peněz

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NPedro1 - Profil | Čt 21.9.2023 15:27:35

Martin M. >> Podívej se na Tebou níže uvedený výňatek o společné povolence.
Ani slovo o případném vlivu na ryby a reviry, pouze je třeba analyzovat, jak rozdělit prachy.
O nic jiného nejde.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NMartin M. - Profil | Čt 21.9.2023 14:53:52

Knapík >> to si prave take myslim, ze nejake plosne CHaP nemuzeme vubec zavadet, protoze tim dame naboje zelenym. Zaroven si take myslim, ze svazy vubec nejsou ochotny cokoliv zprisnovat, chovaji se jak politici pred volbama a naopak podlezaji lidem zmekcovanim pravidel, takze nejake nove limity mohou prijit tak okorat shora od statu, svaz do nich sam nepujde - naopak se uvazuje, jak na P reviry dostat vice rybaru:
"Republiková rada ČRS dále projednala problematiku návrhu jednotné MP a P povolenky. Byl zpracován písmenný prvotní návrh výpočtu jednotné MP a P povolenky. Republiková rada ČRS vzala materiál na vědomí a uložila hospodářskému a ekonomickému oddělení sekretariátu Republikové rady ČRS pokračovat v přípravě možného řešení. Materiál musí být doplněn zejména o komplexní analýzu, která by zahrnovala návrh redistribuce příjmů z jednotné povolenky ČRS a rozdělení finančních prostředků včetně dalších detailů a parametrů. Jedná se o jednu z vizí, kterými by se mohl do budoucna ČRS ubírat."
https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/aktuality/rada-crs/1351-ze-zasedani-republikove-rady-zari-2023

• Nelíbí 0
• Líbí 1

N.pepé. - Profil | Čt 21.9.2023 14:52:25

Drozďák >> Proto je potřeba začít vyvíjet tlak na vedení MRS a ČRS aby se začalo s tím něco dělat, aby se konečně udělala opatření jak lipana a pstruha chránit a ne dělat pravý opak viz. od příštího roku povolení vláčky až do konce listopadu.
1. bych zavedl zákaz vysazovani duhaka a sivena do řek kam nepatří, místo nich ať se nasadí lipan a potočák.
2. Zvýšení míry potočáka z 25 cm na 30 cm. A hájení lipana celoročně.
3. Na řekách vyznačit trdliště a dát na určité místa zákaz broďění od 1. Září. Tohle na spoustě řek chybí.
Myslím, že tohle by do začátku určitě pomohlo.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

NPvl - Profil | Čt 21.9.2023 13:23:34

Hájit můžeš co chceš ...... predátoři budou mít žně .Navíc u vody klid EDIT nevím jak to kde je ..Když to vezmu u nás hájit PO a koryto "bez vody"

• Nelíbí 0
• Líbí 1