Šoulačka

Fishky - Profil | Po 28.2.2011 12:03:45 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ze začátku jsem šoulel tak nějak pro zábavu, jeden prut, naviják, patka chleba do brašny a hurá k vodě. Časem se to ale krapet změnilo, prut jsem vyměnil za jiný, naviják jsem pořídil daleko menší - což v případě tohoto lovu znemenalo obrovský skok, ale hlavně časem jsem získal hromadu znalostí. Ze startu mi dělalo problémy přiblížit se k rybě tak, aby o mně nevěděla, případně jsem ani netušil co je a co není důležité a odpověď dávaly jen a jen hodiny u vody. Chytat se dalo cokoliv, velcí perlíni, líni, karásci ale kapři či amuři se mi nedařili, to byl takový sen... který se časem pomalu plnil. Naučit se přiblížit k vodě a procházet jí tak, abych o rybě věděl dříve, než ona o mně, mít vhodnou výbavu na kterou je spoleh a hlavně nepanikařit a být v klidu - nervozita je asi největším soupeřem. Zní to divně, vím... ale dvě ryby ze tří vám zdrhnout, pokud k nim přijdete na pět metrů a budete nervozní - nevím jak to poznají, zda nějaký pidi vybrace, ale prostě to poznají a pláchnou - paradoxně to poznají dřív ty větší. Takže jak je někde pět kaprů a mezi nima jeden větší, stačí nepozornost a zůstanou na místě čtyři špuntíci a ten co stál za to je fuč... Časem se prostě celkový přístup změnil a už to nebyl takový ten "hurá" výlet, ale lov. Lov kdy víte, že šoulačka není piknik s grilem a kamarády. Slunce pálí na hlavu, pot stéká, komáři štípou, často trpnou nohy, ale pohnout se není možné. Prodírání houštím a oblečení plné bodláků je to nejmenší zlo. Patku chleba nahradil jeden čerstvý rohlík a pár lístků jetele - to kdyste potkali cestou amura nebo den odležené rousnice (určitě každý zná ten parádní puch...) případně čerstvé rousnice - na kapra. Ale v čem byla největší změna byla najednou ta "moc". Moc, kdy jste se přiblížili k vyhlédnuté rybě a podle aktivity odhadli nástrahu - amur vezme správně předložený rohlík, jetel či sousto, kterým se právě krmí - třeba listy rákosu, hlavně aby byl "aktivní", vyhřívající se amur v leknínech je těžký cíl, tomu jsem zatím na kobylku nepřišel. Aktivní kapr vezme rousnici - prostě pohyb ho upoutá a ukecávat se nenechá dlouho. Pasivní kapr nechce pohyb, chce dezert - víte co je dezert? Dezert je, když kouknete na stůl a náhodou v posledním políčku bombošky objevíte poslední čoklišku i s oříškem, to je dezert. (teď dejte stranou morálku, že doma byste nechali poslední kousek drahé polovičce či dětem, na tohle se v přírodě nehraje). Jakmile nastražíte den odleženou rousnici a položíte ji vyhřívajícímu kaprovi kousek od něj - koneček cca 5 cm bude ve vodě, zbytek necháte na listu (i háček). Pak už jen sledujete, jak najednou postřehne, že něco "nehraje", že mu něco "voní" a netuší co - přistoupí na hru "Na schovku" - čumákuje kolem a záhy si všimne toho sousta - dezertu. Najednou ožije a šlukne to celé bez zdráhání do sebe - pomalu se potápí a silon mizí pod lekníny za ním... to je ten okamžik kdy adrenalin vrcholí a nesmí se to uspěchat. No a pak už ho jen vyloupnout z vodních hyacintů, leknínů či padeného stromu. Blbé je, že jakmile tohle všechno víte a máte v tom praxi, pak už vám je tak trochu "trapné" či "hloupé" chytat "bezmocné" ryby a používáte to jen když jdete opravdu lovit... video je ze dne, kdy jsme odpoledne grilovali a kapra jsem šel chytit vysloveně na "jídlo". Já vím, teď se zřejmě zvedne vlna C&R jak je braní kaprů špatné... ale upřímně, pokud kapry pouštím, což je 99% vycházek, tak mám podložku a vše je velmi rychlé, ani v noci netrápím rybu ekovezírkem a když focení není možné, tak jí prostě pustím. Šoulačka je pro mě takovou "vyšší dívčí", kdy si "kořist" vyberu, ulovím, vezmu. Nechytám malé kapříky, ani nemám podběrák či podložku - pokud nejdu na amura. Ne že bych si ho cenil víc jak kapra, ale je prostě háklivější a co se sportovního zážitku týče, je to úplně někde jinde. Chytit při šoulačce metrového amura není žádný zázrak, ale nikdy se mi nestalo, že bych chytil šoulačkou kapra přes 80, natož metrového - přiznávám, že to by situaci změnilo. Zatím jsem to však zažil jen u lovu na boilies... PS: a kamera je jen na "vyrovnání" šancí, soustředit se plně na lov a natočit záběr je takový vysněný sen, třeba někdy příště... a co se kameramana týče, prodírat se kopřivama, bodláčím a tiše nehnutě civět do hledáčku, no to by musel být hodně velký dobrodruh... :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 0