Zákaz vstupu na pozemky - jak to bylo a je.
Kategorie: VšeobecnéToliko hlava státu sama, a podle jejích regulí i ostatní měli právo lovit ryby; právo rybaření bylo totiž vyhrazeno hlavě státu.
Lovit ryby bylo zařazeno obecným zákoníkem občanským mezi práva nehmotná a ryby samotné byly pokládány za příslušenství věci nemovité (rybníka či řeky) cit.: „Tráva, stromy, plody a jiné upotřebitelné věci, které země na svém povrchu plodí, zůstávají tak dlouho nemovitým jměním, dokud nebyly od země a půdy odděleny. I ryby v rybníce a zvěř v lese stanou se teprve tehdy movitým statkem, když byl rybník vyloven a zvěř polapena nebo skolena.“.
Pokud jde o nabytí ryby přivlastněním, tak obecný zákoník občanský (obdobně jako dnešní zákony, ale mrknato třeba ne) stanovil, že bez právního důvodu a bez právního nabývacího titulu nelze vlastnictví k rybě nabýt. Ryba nebyla věcí „ničí“, kterou mohl přivlastněním nabýt každý člen státu, ale nabývací titul byl, vhledem k vyhrazenému právu rybaření hlavy státu, regulován, cit.: „Kdo má právo honiti nebo ryby loviti… jest ustanoveno v zákonech politických. Jak mají býti trestáni pytláci, jest určeno v zákonech trestních.“ a to dnes, když na to mrknu, také.
V této souvislosti se otevírá otázka, zda ten, kdo vlastnil rybářský lístek, mohl při lovu ryb vstupovat na všechny pozemky přiléhající k vodě.
Byl-li pozemek i voda v majetku státu nebylo co řešit pokud měl lovící rybář rybářský lístek, tak měl i možnost vstupu na pozemek přiléhající k vodě (ostatně jako všichni členové státu, pokud jde o volný průchod).
Pokud mezi vodu ve vlastnictví státu byl pozemek ve vlastnictví soukromé osoby (typické pro řeky), ctilo se obecně právo vlastníka pozemku, který byl v případě výkonu rybářského práva (a nejen při něm) omezen polní služebností - právem stezky. „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel.“. Majitel pozemku tak musel strpět průchod rybáře přes jeho pozemek k vodě.
A za třetí a teď na to mrkni, podstata přirozeného práva majitele pozemku i vody spočívala v tom, že rybářský lístek vůbec nepotřeboval, cit.: „Jedině k lovení ryb v rybnících anebo v jiných rybných nádržkách bez rozdílu, zdali jsou mezi ohraženými místnostmi anebo v širém poli, není majiteli toho kterého rybníku lístku rybářského zapotřebí.“. Tady stát (oproti dnešku - srov. např. § 4 odst. 3 písmeno c) zákona č. 99/2004 Sb., jak státní moc vyhlašuje rybářský revír) vůbec nezasahoval do vlastnických práv majitele a na něm bylo, jak rybník využije.
Ke vstupu na pozemek za účelem lovu ryb se také vyjádřil rozsudkem Nejvyšší soud Československé republiky v roce 1929. Ten v něm konstatoval, že právo loviti ryby je právem soukromým, upozornil na ministerský výnos ze 7. dubna 1852, kde bylo zdůrazněno, že je potřebné chránit stav z roku 1847, a že vlastníci břehů mají „vstupování osob k rybářství oprávněných trpět tím způsobem, a v tom rozsahu jako před rokem 1848.“. V rozsudku se řešil spor, kdy se obec domáhala určení, že jí přísluší právo vstupovat na pozemek žalovaných (majitelů pozemků), pokud to potřebují k výkonu práva rybolovu, že žalovaným nepřísluší právo zřizovat plot na pozemku ani zřízením plotu zabraňovat přístup na pozemek, a aby žalovaní odstranili část plotu, který zabraňoval přístup k výkonu práva rybolovu. Žalobě bylo vyhověno.
V roce 1942 pak vládní nařízení č. 5, o částečné úpravě rybářství stanovilo povinnost pro držitele pozemků, které nebyly ohrazeny strpět vstup na pozemky v rozsahu nezbytně nutném pro výkon rybolovu, nebyl-li přístup na ně zakázán předpisy veřejného práva (tady začíná „plotování pozemků“).
Zákon z roku 1952 povinnost majitele pozemku strpět vstup rybáře na pozemky změnil na oprávnění rybáře vstoupit na cizí pobřežní pozemky, na něž nebyl vstup zakázán v obecném zájmu a vyhláška zákaz rozšířila v duchu předchozího nařízení z roku 1942 i na pozemky, které byly trvale oploceny a pevně ohrazeny.
Právní úprava z roku 1963 jen trochu modifikovala předchozí právní úpravu, z práva vstupu na pozemek se stala jen možnost vstupu na pozemek a omezení týkající se oploceného nebo ohrazeného pozemku také ponechala.
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství stanoví, že držitel povolenky k lovu může při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; je však povinen nahradit škodu, kterou při tom způsobí. Zákonodárce zákaz vstupu na pozemky, které jsou trvale oploceny a ohrazeny do zákona nezařadil.
Majitel pozemku má podle § 151o odst. 1 občanského zákoníku věcné břemeno, které ho omezuje ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.
Strpět průchod (všech) osob podél vodního toku musí majitel pozemku také podle § 50 písmeno g) vodního zákona. To neplatí na pozemcích v intravilánu obce (řeší stavební zákon) a na oplocených pozemcích. Oplocení je ale možné jen na základě rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu, protože oplocení může být překážkou, jež může zhoršit průběh případné povodně.
Rovněž ustanovení § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že každý má právo na volný průchod krajinou přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv (nevztahuje se na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat a orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.
Vodní zákon ani zákon na ochranu přírody a krajiny nelze podle mého názoru na průchod k vodě k výkonu rybářského práva použít, neboť zákon o rybářství právo vstupu na pozemky upravuje sám a jako speciální právní úprava (lex specialis) je tak nadřazen obecné právní úpravě.
Majitel pozemku je povinen, na základě § 11 odst. 8 zákona č. 99/2004 Sb. podle § 151o odst. 1 občanského zákoníku, strpět vstup rybáře na vlastní pozemek k výkonu rybářského práva. Proto lze, podle mého názoru, výkon rybářského práva vykonávat i za „plotem“.
A předposlední věta - cílem článků není lepení plakátů, ale snaha oživit právní vědomí rybářů, masírování se mezi sebou, sebeprezentace se já, já, já k ničemu nevede. To bylo pro tebe Mrk na to a snad si to tykání vzhledem k věku mohu dovolit – ty ses ani nezeptal.
Petrův zdar
Diskuse k miničlánku
hraji - Profil | St 31.8.2022 22:01:23
Reaguješ na 14 let starou otázku a ještě blbě.
sitna - Profil | St 31.8.2022 20:37:25
JKL - Profil | Ne 20.4.2008 14:35:05
sumecek - Profil | Ne 20.4.2008 14:10:27
Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:35:52
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:34:42
hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:28:42
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:27:04
Pokud nějaký zákon mě dá právo jíst, zcela jistě to nebude jídlo někoho jiného a jídlo nezaplacené. To pochopí asi každý, u jiných komodit, jako např. autorská práva, rybářské právo to mnohým jaksi nedochází...
Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:17:25
Jsou v přímé a logické návaznosti na znění i úroveň(praktickou) zmíněného zákona a jeho praktickou vymahatelnost.
Je to podobné , jako " obecný zájem" 4% menšiny obyvatel...
kakr - Profil | Ne 2.3.2008 11:16:05
jak jsem psal níže, v tomto případě byl plot postaven bez stavebního i ohlašovacího povolení, bylo to někdy v roce 1992. Restituentka uvedla pouze věci do "původního stavu", fakt je, že já jako pamětník si zbytky starého oplocení pamatuji. Koryto řeky se posunulo asi a 2 metry a tak skutečně plot končí ve vodě. Znám podobných případů mnohem více a jsou neprůstřelné.
hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:12:21
Tedy platí. A berličky o plotech a jiných překážkách na tom nic nemění. Ústava totiž překvapivě platí jak pro majitele pozemků, tak pro rybáře vykonávající rybářské právo.
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:36
Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:34
Ale jnak je nutno na věci pohlížet i z pohledu druhé strany. Tj. "obecný zájem" ?? Co to je? Není snad Ústava nadřazena nějakému pochybnému zákonu o rybářství?
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:40:58
kakr - Profil | Ne 2.3.2008 10:39:34
Definice ne příbřežní, ale pobřežní (obce) se vyskytuje v prováděcím zemském zákoně, který rozvádí zákon o rybářství ve vodstvu vnitrozemském 58/1885 ř.z.
Je to ve vztahu k pravomocem starostů pobřežních obcí, kteří byli oprávněni vydávat povolenky k lovu v jejich katastru.
JKL - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:24
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:21
MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:26:48
hraji : nejde o náhodné vystoupení z vody, s takovým rybářem bych i rád hodil řeč, ale jde o systematické vysedávání a oxidaci rybářů a pokud jako příklad rybáře uvedu "moderního kapraře " s celým ansámblem propriet, tak jsme samo že někde jinde....
Kde to žije - všechna témata
12:35Splávek proti vázkám / lov z lodi / kaprařina 55
12:23Přívlač v Chorvatsku 56
11:52Korda Developments a vše co k této značce patří 927
11:45celovka s uv svetlom na nočný lov 1
11:44V letech 2021 až 2023 poskytlo MZe a MŽP na ochranu životů a majetku před povodněmi 4,8 miliardy korun (Bleskovka) 7
ČtMinimum voltů na trakční baterií 28
ČtPokuty za krmení přemnožených nutrií ze Zlíně (Bleskovka) 4
ČtAdrenalinový lov z hladiny na těžké vodě (Video) 1
ČtRada na pořádný vozík 316
ČtSpey & Salmon 458
ČtPruty Hearty Rise 289
ČtJaké 12ft 2,75-3,25lb kaprové pruty byste zvolili a proč? Vložím anketu. 40
ČtNové tabule se zákazem vjezdu a táboření v zátopovém území vodní nádrže Skalka a Jesenice (Bleskovka) 7
ČtPětinásobné pokuty a kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod: Novela vodního zákona míří do Senátu (Bleskovka) 3
ČtNemoc nebo zranění z mládí? 5
Co je nového - všeobecné
ČtBleskovka: V letech 2021 až 2023 poskytlo MZe a MŽP na ochranu životů a majetku před povodněmi 4,8 miliardy korun
ČtBleskovka: Pokuty za krmení přemnožených nutrií ze Zlíně
ÚtBleskovka: Vědci varují: Plánovaná vodní elektrárna na Vltavě ohrožuje biodiverzitu
. . . Video: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . Článek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . Článek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . Miničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . Recenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . Miničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Akční nabídky
Za 46 Kč
Špičkové method feederové krmítko, navržené vývojovým týmem značky Delphin. Už na první pohled se vyznačuje specifickým tvarem žeber, díky kterému krmivo během nahazování výborné drží na krmítku a po dopadu na dno se snáze uvolňuje.
Za 1.790 Kč
XK-BONE Feeder jsou výborně vyvážené pruty pro feedrový rybolov na stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Větší očka umožňují i použití pletené šňůry.
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
11.5.Rybářské závody "Bystré 2024"
11.5.72.Jarní závody jednotlivců...
11.5.Jarní rybářské závody v...
11.5.Veřejné rybářské závody Žerotice
11.5.Rybářské závody ve Třech...
11.5.Veřejné rybářské závody
11.5.MO Protivín 8. ročník rybářských...
11.5.ZRUŠENO- Jarní rybářské závody v...
11.5.Kroužek 22 hodinovka
18.5.Rybářské závody Vodňany
Doporučujeme e-shop
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
Rybářské potřeby pro všechny, kteří propadli kouzlu rybařiny. Díky unikátnímu věrnostnímu systému nakupujete neustále se...