Zákaz vstupu na pozemky - jak to bylo a je.

Autor diskuse: Turňa - Profil , 29.2.2008

hraji - Profil | St 31.8.2022 22:01:23

sitna >> revír nezakládá svaz, ale vyhlašuje ho orgán státní správy na úseku rybářství. A revír se nevyhlašuje na pozemku, ale na vodní ploše. Přístup na pobřežní pozemky neupravuje žádný svazový předpis, ale opět zákon vydaný státem.
Reaguješ na 14 let starou otázku a ještě blbě.

sitna - Profil | St 31.8.2022 20:37:25

hraji >> zakon jasne vymezuje pojem co je pobrezni pozemek i ze rybarska straz ma pravo vstupu na POZEMEK a rybar na POBREZNI POZEMEK a pobrezni pozemek urcite neni pozemek ktery zasahuje 50 metru do vody jako je u mnoha piskoven kde maji lide sve koupene pozemky a chaty a svaz si tam bez jejich povoleni zalozil revir

JKL - Profil | Ne 20.4.2008 14:35:05

sumecek: Pozemek - resp. jeho hranice musí být definovány kótami - katastrální mapou. Pokud máš problém se sousedem - vlastníkem sousedního pozemku, nezbude ti pravděpodobně jiná cesta než vytyčení hranic pozemku. Bohužel to není nejlevnější, ale odstraní to spor. Ovšem můžeš také zjistit, že část rybníka není tvá....

sumecek - Profil | Ne 20.4.2008 14:10:27

V dědickém řízení mi byl převeden rybník do vlastnictví a zároveň došlo ke sporu s vlastníkem sousedního pozemku.VLIVEM NĚKOLIKA-destiletého působení vody,ryb a ostatních živočichů,např.ondater došlo k e zvětšení plochy rybníka v délce cca 30m do hlobky plochy cca 2m přičemž hranice rybníka je stanovena hladinou vody.Soused teď požaduje uvedení hranice do původního stavu a zabezpečení břehu proti vlivům jež jsem už uvedl v ůvodu,rovněž mi nechce zpřístupnit průchod po inkriminovaném břehu rybníka.Má na to právo?Možná má někdo z VÁS UŽ PODOBNÉ ZKUŠENOSTI S TÍMTO PROBLÉMEM.DĚKUJI

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:35:52

Milý hraji: ad " Obecný zájem"...to nebyli homosexuálové....ale naši spoluobčani rybáři! Za případnou odchylku v desetině procenta se jim oběma omlouvám.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:34:42

kakr : v r.1992 můj soused postavil patro u domu na ústní ohlášení také a stát mu ho legalizoval pasportem... co tedy znamená nějaká rekonstrukce oplocení... podobné je to i u komunikací, kde se jejich poloha oproti stavu před více než 100lety také podstatně změnila jejich rozšířením a změnou zatáček a nikomu nevadí, že má svůj pozemek pod asfaltem. Pokud jako rybář i jako turista půjdu po této silnici, stejně jako vodou vedle oplocení, mám po problému.

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:28:42

Jako vždy, když schází argument na podporu předchozího mylného tvrzení, pomůžeme si něčím jiným, třeba našimi spoluobčany s homosexuální orientací. Jak průhledné milý Watsone.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 11:27:04

hraji : jako neprávník si myslím, že práva daná mi ústavou jsou nejvyšším aktem práva a jsou dalšími podzákony rozvedena. Zákon 99/2004Sb. mi dává právo vstupovat na pobřežní pozemky, které ale nejsou nikde definovány. Naproti tomu "můj" plot je definován zcela jasně a v souladu s dalšími zákony. Ústavu totiž nikdo nebral před rokem 89 vůbec vážně a nyní je problém. Onen zákon 99/2004Sb. na toto vůbec nereaguje.
Pokud nějaký zákon mě dá právo jíst, zcela jistě to nebude jídlo někoho jiného a jídlo nezaplacené. To pochopí asi každý, u jiných komodit, jako např. autorská práva, rybářské právo to mnohým jaksi nedochází...

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 11:17:25

hraji: Děkuji za připomenutí naprosto logických faktů.
Jsou v přímé a logické návaznosti na znění i úroveň(praktickou) zmíněného zákona a jeho praktickou vymahatelnost.
Je to podobné , jako " obecný zájem" 4% menšiny obyvatel...

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 11:16:05

MRKnato:
jak jsem psal níže, v tomto případě byl plot postaven bez stavebního i ohlašovacího povolení, bylo to někdy v roce 1992. Restituentka uvedla pouze věci do "původního stavu", fakt je, že já jako pamětník si zbytky starého oplocení pamatuji. Koryto řeky se posunulo asi a 2 metry a tak skutečně plot končí ve vodě. Znám podobných případů mnohem více a jsou neprůstřelné.

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 11:12:21

Chtěl bych váženému právnickému auditoriu připomenout jedem naprosto logický fakt. Pokud platí současně Ústava a zákon 99/2004Sb., nemohou být v rozporu, tedy argument, že ústava je nadřazena, není pro platnost zákona 99/2004Sb. RELEVANTNÍ. Kdyby zákon 99/2004Sb. svým ustanovením o přístupu na pobřežní pozemky porušoval ústavu, zřejmě by jen neschválil ani parlament, ani senát a nepodepsal by jej ani prezident. Protože by byl protiústavní. A to není.
Tedy platí. A berličky o plotech a jiných překážkách na tom nic nemění. Ústava totiž překvapivě platí jak pro majitele pozemků, tak pro rybáře vykonávající rybářské právo.

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:36

kakr : já myslím, že stavba plotu akademická není, ale je dobré připomenout, že jak výkon rybářského práva, tak i stavbu plotů řídí jeden subjekt a to stát. Rybář není v pozici, která by mu dovolovala "překonávat ploty" jak nabádá "výše uvedený plakát".......

Cottus - Profil | Ne 2.3.2008 10:49:34

kakr: s tou větou 10:39 nelze než souhlasit....
Ale jnak je nutno na věci pohlížet i z pohledu druhé strany. Tj. "obecný zájem" ?? Co to je? Není snad Ústava nadřazena nějakému pochybnému zákonu o rybářství?

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:40:58

JKL : jaké přeměření? Ke změně hranic pozemků může dojít pouze jasně definovanými akty, a přeměření v nich určitě není. Každé měření je až na vyjímky pouze technickým podkladem. V právním státě nikdo nikoho nemůže svévolně zbavit vlastnictví, tedy ani soud.

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 10:39:34

kolegové - téměř vše co tu bylo napsáno je akademickou rozpravou, realita kolem revírů je diametrálně odlišná. Doufám, že se na tom všichni, co se okolo vody pohybujeme shodneme.

Definice ne příbřežní, ale pobřežní (obce) se vyskytuje v prováděcím zemském zákoně, který rozvádí zákon o rybářství ve vodstvu vnitrozemském 58/1885 ř.z.
Je to ve vztahu k pravomocem starostů pobřežních obcí, kteří byli oprávněni vydávat povolenky k lovu v jejich katastru.

JKL - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:24

hraji : Tak to je dost časté... Ptal jsem se na to v souvislosti s přívalovou vodou a strouhou - bylo mi řečeno že v takovém případě prý má povodí anebo příslušný vodoprávní orgán požádat katastr o přeměření. Jenže dovedu si představit soudní tahanice v případě faktického "rozdělení" pozemku řekou která se jaksi posunula...

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:32:21

JKL : ano vodeteče, kanalizace se řeší věcným břemenem, které se zapisuje do katastru, oproti věcným břemenům ze zákona, které se tam nezapisují, jako např. energetická vedení, ale musí to jako věcné břemeno v tom patřičném zákoně být uvedeno .... v zákoně 99/2004 to není. O věcné břemeno se tedy jednat nemůže. Toto věcné břemeno ale lze vydržet, proto je vhodné rybáře s takových pozemků vyhánět.... pokud by toto rybaření mělo zavdat vydržení.....

MRKnato - Profil | Ne 2.3.2008 10:26:48

JKL : správný logický postup a jsme u kategorie pozemek.parcela, tedy jasně definovaný zemský povrch a to jak k výkonu ryb. práva, tak i k vlastnickým aktivitám nesouvisejícím a odporujícím možnosti aktivního rybolovu z tohoto pozemku. Bohužel tebou uváděná šířka "břehového pozemku" je iluzirní a velmi často bývá i záporná.

hraji : nejde o náhodné vystoupení z vody, s takovým rybářem bych i rád hodil řeč, ale jde o systematické vysedávání a oxidaci rybářů a pokud jako příklad rybáře uvedu "moderního kapraře " s celým ansámblem propriet, tak jsme samo že někde jinde....

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 10:26:21

JKL: zde se konkrétně jednalo o to, že řeka se během vlády lidu, tedy asi 40 let "posunula" směrem do pozemku, a tudíž nové zaměření pozemku dle údajů z roku 193x na současný stav ukázalo, že bývalá hranice pozemku (břehová linie) se dneska nachází reálně v půlce toku.

JKL - Profil | Ne 2.3.2008 10:22:06

Dalimil : Pravděpodobně se může stát i to - dokonce znám několik případů, kdy malá vodoteč - strouha - vede po pozemku soukromém a uzavřeném. Řešili jsme případ dešťové strouhy na soukromém pozemku - dotyčný ji hodlal zavézt. Dopadlo to tak, že ji musí naopak udržovat v dobrém stavu, čistit, vysekávat - a není oprávněn ji jakkoli bez povolení využívat. Ale u větších toků - asi jsem to vyjádřil blbě - platí vlastnictví státu. Tedy údajně, že. Nicméně vodoteč na pozemku lze ze zákona chápat jako jistý druh věcného břemene.

[uzivatel odstranen] - Profil | Ne 2.3.2008 10:15:46

JKL -- majitelem pozemku pod vodním tokem nemusí být nutně stát...

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 10:14:21

kakr: pořád předpokládáš, že rybář je slušný člověk, ale co ranař vybavený devítkou, který by tu filu jednou dobře mířenou ranou zastřelil a hájil se tím, že měl obavu o majetek, zdraví a život, navíc by zákonem 99/2004Sb. dokládal svůj legitimní nárok na vstup na pobřežní pozemek. Pochybuji, že je na tom plotě cedulka pozor pes, takže by asi vznikla velmi složitá právní situace. Uvědom si skutečnost, že naše opatření uvedené v BP nezakazuje vstup, ale pouze lov ryb.

JKL - Profil | Ne 2.3.2008 10:13:02

kakr,hraji : Samozřejmě neznám váš konkrétní případ, ale znám praxi kolem vodotečí tady u nás. Rozhodující pro jakoukoli při je katastrální mapa, tekoucí vody a vlastně i jiné - většinou suché- vodoteče bývají zakresleny jako zvláštní pozemek pod vlastním katastrálním číslem. Při provádění komplexnich pozemkových úprav jsem se na to ptal - bylo mi řečeno že tekoucí vody jsou takto zakresleny všude. Majitelem pozemku na kterém se vodoteč nachází je stát, a pozemek má šířku podle druhu vody cca břehová čára +3 až 10 m. Z toho by vyplývalo, že zaplocení až do vody by musel povolit stát - tedy ve veřejném či bezpečnostním zájmu. U stojáků je situace samozřejmě jiná.

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 10:08:18

hraji:
v tomto konkrétním případě bych vstup na oplocený pozemek nedoporučil, bývala tam brazilská filla a z to není má Ťapuška. Případného vítězství v soudním sporu bych se také nemusel dotyčný dožít.

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 9:57:26

kakr: ano, vymožitelnost práva v tomto státě je problematické, na tom se shodneme, ale je otázka, zda by se toho práva domohl i onen virtuální majitel pozemku, na který rybář vstoupí.

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 9:48:55

hraji:
oba víme o který subjekt se jedná, já také zdůrazňuji vyjádření práva v praxi. Dokonce jsem se zúčastnil jednání, kdy se prováděla kolaudace jezu pod tímto subjektem. Plot končící ve vodě je v hrubém rozporu z protipovodňovými opatřeními a přesto se zástupce Povodí Moravy jako správce toku nedokázal z plotem vypořádat. Jo, kdyby to byl nějaký strom tak ho pila nemine. Plot, navíc prokazatelně na vlastním pozemku je jiná liga. Možná, že fundovaný právník a asi deset let soudních sporů z náklady převyšujícími 100 000Kč by plot odstranilo, ale já bych do takového sporu nešel. Ty ano?

hraji - Profil | Ne 2.3.2008 9:23:55

Wright, Mr.Stick, kakr: nemohu se zbavit pocitu, že jste při své debatě nad ustanovením zákona o přístupu na pozemky při výkonu rybářského práva sklouzli z roviny teoreticky právní do roviny praktické vymahatelnosti práva. A obě roviny jste promíchali a vyšlo vám toco vám vyšlo. Ale podívejte se na problém jinak. Plot není problémem právním, ale fyzickým. A o něj v tomto případě nejde. Uvedu příklad. Lovím na řece a při lovu brodím, tedy postupuji vodou. V té jak známo většinou žádné ploty nejsou. Po několika kilometrech se v toku vyskytne překážka, která mi zabrání v postupu vodou. Rozhodnu se tedy, že ji obejdu po souši. Souš - tedy břeh - je v tomto případě zatravněný pozemek. Vystoupím tedy z vody a ujdu oněch kritických 20 metrů po břehu. A vejdu do zpět do vody. V případě, že jsem během těchto cca 20 metrů akatován majitelem pozemku na břehu, jej slušně odkážu na příslušný zákon, který mě opravňuje ke vstupu na pozemky kolem vody při výkonu rybářského práva. Pokud se mu to nebude líbit, má možnost zavolat Policii ČR. Nepředpokládám, že se bude dopouštět takových nezákonných praktik, jako je fyzické násilí, poštvání psa a podobně. Policie ČR se dostaví a zjistí, že jsem využil svého práva daného mi zákonem 99/2004Sb. a vstoupil jsem na pozemek. A co teď? Vyvést mě nemůže, to by riskovala zneužití pravomoci veřejného činitele. Já se budu hájit s dokazovat oprávněnost svého postupu citací zákona uvedenou v BP. Navíc mohu kdykoliv vodou zase odejít. Jakákoliv stížnost majitele na můj vstup asi nemá velkou šanci na úspěch, pokud neprokáže, že jsme mu tím způsobil škodu.
Tvrzení, že se pod obecný zájem dá skrýt téměř vše, je samozřejmě hrubě zjednodušující a zavádějící. Protože není pravdivé. Zrovna příklad, který uvádí kakr, by každý trochu erudovaný právník rozstřílel, protože zde se v žádném případě nejedná o zájem obecný, ale o zájem ryze soukromý.

kakr - Profil | Ne 2.3.2008 8:33:41

dodám ještě "hraběcí radu" z publikace Právo v rybářské praxi cituji:
důležité je i ustanovení, že držitelé povolenky, hospodář , jeho zástupce a RS mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky. To sebou nese i povinnost nahradit majiteli případnou způsobenou škodu. Není však ošetřeno, pokud škodu způsobí subjekt provádějící jakoukoliv činnost na základě pověření uživatele revíru. I podobnou situaci si musí RS, hospodář , zástupce a případně další osoby interně ošetřit tak, aby způsobené škody nemuseli hradit osobně.

Jak toho dosáhnout už publikace neuvádí. Snad se připojistit.....

Wright - Profil | So 1.3.2008 23:09:43

all díky za komunikaci, z celého toho klábosení je pro mne bonitní pouze tato věta :" kakr - ® Pá 29.2.2008 21:34:26 P.S. pod obecný zájem se dá schovat téměř vše." A to konec konců vím sám...
bye.

Mr.Stick - Profil | So 1.3.2008 23:08:09

@Wright: Ale on ten vstup na pozemek primárně vyloučen je. Až sekundární povolení majitele ti de lege umožní vstup.

MRKnato - Profil | So 1.3.2008 23:04:36

Wright : v přeneseném slova smyslu ano, ale to máš stejné, jako u obecného zájmu.... Neřeš soukromý pozemek, kterých je okolo revíru (řeka) 90%, ale pouze ty, kterých se obecný zájem týká.... Takových pozemků je pár..... lesy, louky, pole se nemohou oplocovat....

Wright - Profil | So 1.3.2008 22:56:20

MRKnato: omyl, nerozlišuje se vůbec na nic, buď tam je a nebo není...

Wright - Profil | So 1.3.2008 22:54:49

Mr.Stick: je mi líto, ale pokud by obecný zájem fungoval tak jak uvádíš, tedy :"obecný zájem sloužil jako primární ochrana vlastnického práva garantovaného ústavou." pak bychom se neměli o čem bavit a vstup na soukromý pozemek za účelem vykonávání rybářského práva by byl naprosto vyloučen. A o tom já dosud přesvědčen nejsem.

MRKnato - Profil | So 1.3.2008 22:53:15

Wright : tah na bránu je známý pojem, jako obecný zájem. Rozlišuje se, ale na kterou a jakou taktikou...

Mr.Stick - Profil | So 1.3.2008 22:43:40

@Wright: Tak ji zkus vygůglit. :o)) Právník nejsem, fundovaný výklad podat nemůžu, ale myslím, že z té definice je naprosto jasné praktické uplatnění. Viz. kakr - tady obecný zájem sloužil jako primární ochrana vlastnického práva garantovaného ústavou.

Obecný zájem ale může být i z pohledu státu, pak je zcela odlišný a ta primární práva naopak potlačuje, napříkald vyvlastnění.

Wright - Profil | So 1.3.2008 22:42:50

MRKnato: zeptám se tě na jednu věc také, víš co je to "tah na branku"?

Wright - Profil | So 1.3.2008 22:40:11

Mr.Stick: za sebe děkuji za definici tu si vygoogluju bez námahy též, avšak já se ptal na výklad nikoli na definici, neboť mne zajímá rozsah tohoto pojmu, či-li právní výklad k možnosti uplatnění.

MRKnato - Profil | So 1.3.2008 22:39:21

Wright : ty si tedy myslíš, že výkon rybářského práva na oplocených pobřežních pozemcích (nejedná se samozřejmě o všechny soukromé pozemky), tedy vstup na ně upravuje "věcné břemeno ze zákona 99/2004Sb."?
iv>