Zprostředkováváme vám on-line přenos ze světového poháru v lovu dravců World Predator Classic 2016. Závod proběhne ve dnech 30.6.-2.7.2016 na velkých nizozemských přehradách Haringvliet a Hollands Diep. Jedná se o největší evropský závod svého druhu, kterého se účastní 50 silných lodí, 200 streetfishingových závodníků a 34 kajaků. V hlavní kategorii lodí, které se přezdívá "Rybářská formule 1", bude Českou republiku reprezentovat naše posádka Radek Filip a Martin Štěpka. Závodu se účastní i opravdová esa v lovu dravců (Willem Stolk, Johannes Dietel, Luc Coppens, Jeremy Steverman a další). Chytají ho v podstatě jenom profesionální rybáři a průvodci. Týmu se v každý ze 3 závodních dnů započítávají největší 3 candáti, 3 okouni a 1 štika. Všechny tyto ryby se navíc chytají v opravdu velkých velikostech. Věříme, že se bude na co koukat a závod si užijete stejně jako my. Děkujeme všem, kdo nám budou držet palce.
Oficiální stránky: http://www.worldpredatorclassic.com/
Seznam týmů: http://www.worldpredatorclassic.com/2016-boat-official-list/
Průběžné pořadí: http://www.worldpredatorclassic.com/world-predator-classic-2016-leaderboard
Přidávám rekapitulaci dne, kdy se dlouho kazilo vše, co se kazit mohlo. Ráno jsme vstali v 5 hodin a hned začali stresem. Recepční na hotelu totiž nebyl schopen najít klíče od místnosti, kde se nám nabíjely baterky, bez kterých bychom nemohli nastoupit. Do povinné porady kapitánů zbývalo 15 minut a dělila nás od ní vzdálenost 20 km, když jsme mu prohledali celou recepci a klíče našli. V jednu chvíli jsme chtěli dveře vyrazit nebo rozvrtat zámek. Na poradě jsme se nabídli jako dobrovolníci, že vyjedeme jakožto jedna z menších lodí s marshalama projet brutální vlny u přístavu a vyhodnotit, jestli se tím dá projet. Nakonec to nebylo nutné. Šlo se do akce. Vlny byly zatím největší palba (a to už jsme tady něco zažili), ale do závětří za ostrov uprostřed přehrady, odkud se startovalo, jsme se dostali. Plán byl jasný - full house nebo nic. Proto jsme se ze startu vrhli rovnou na vítr. Rychlostní závod o nejlukrativnější místo ale s jednou lodí o pár metrů prohráváme. Let po vlnách rychlostí 47 km/h nestačil. Kotvíme ale na jiném dobrém candátím místě. Elektromotor sotva stíhá. V tom si všímáme, že nám v lodi něco chybí. Ve větrné smršti nám ulítl oficiální měřák na ryby i se štítkem, bez kterého nejde ryby uznat. Volám do zázemí a přesvědčuji je, že nám musí přivézt nový. 20 minut se nic neděje. Snažíme se nesoustředit se na to, že nemáme, jak rybu změřit a chytat dále. Je to ale těžké. Několikrát návíc trháme na přehradě, kde se netrhá. Trochu se mi zvedá žaludek, ale šavli bych si rád schoval až do přístavu. Při přípravě jednoho FC návazce se sklopenýma očima raději polykám jeden Kinedril. Měřák stále nemáme a najednou vidíme podezřelý předmět v dálce vyhozený vlnama na břehu. Jedeme se tam podávat. Je to on. Volám do zázemí, že ho vidím na břehu a získáváme povolení dostat se pro něj na břeh. V tom příboji to byla veliká paráda. Poškodili jsme při tom vrtule obou motorů. Martin se svlékl do trenek, skočil do vody a bos běžel snad půl kilometru po břehu pro měřák. Já skočil do vody v holinkách oblečenej a snažil se udržet loď, aby se nerozsekala o kameny. Povedlo se. Na pádla a pomocí elektromotoru se nám po dalším boji povedlo dostat proti vlnám od břehu. Šlo se zase chytat, ale 1,5 h závodu bylo pryč. Hrozně jsme potřebovali první rybu, ale několik záběrů jsme oba nesekli. Vítr zesiloval. Několik nástrah jsme utrhli o vrtuli příďáku. Loď se kroutila tak, že to nešlo jinak. Všechno jsme vsadili na jednu kartu a vertikálem projížděli zajímavé hrany a "chytací hloubky 7-9 m". Klasikou se chytat vlastně nedalo. Když Martin hlásil candáta na prutě a dostali jsme ho do podběráku, spadl nám obrovský kámen ze srdce. Potom jsme se ale zase dlouho trápili. Candáti nespolupracovali a zachránila nás až fantastická Martinova 103 cm štika. Podebrat ji v těch vlnách bylo něco. Ale byla v lodi. Jóó! Věřili jsme, že dochytáme minimálně candáty a budeme dobře. Věděli jsme, že sebevrahů jako my na větru moc není a předpokládali jsme, že ryb se chytá méně než včera. Vítr ale stále zesiloval a nakonec se nedal praktikovat vertikál ani klasická přívlač. 70LB Minn Kota na plný výkon proti vlnám couvala. Museli jsme prchnout na protější břeh. Přejezd byl dramatický a to jsme jeli v závětří za ostrovem. Už v tu chvíli jsem přes nepromokavé oblečení neměl na sobě suchého vůbec nic. Ani na protějším břehu nebyla situace s větrem o moc lepší. Candáty jsme našli 50 minut před koncem závodu. Martin okamžitě jednoho chytil, další byli pod námi. Pravděpodobnost úlovku vysoká. Chvíli poté ale za námi přijela loď s marshalama, že bezpečí především a že musíme jet okamžitě do přístavu. Závod byl právě o 45 minut dříve ukončen. Zbývalo to, čeho jsem se bál celý den, jestli se dokážeme přes vlny dostat do přístavu. Ale Marine mašina je přeskákala a za přístavní zdí jsme se tak bezpečně dostali do jiného světa - z pekla do míst, kde jakoby začínalo holandské léto. Vyslechli jsme si hodně pochvalných slov od soupeřů a organizátorů, ale byli jsme spíše zklamaní. Nechtěl jsem to velkohubě říkat před závodem, ale doufal jsem, že bychom mohli WPC vyhrát. Markku Tiusanen a Antti Anttila jsou borci, byli tak silní a mají za sebou obrovské informační zázemí Rapala týmu (my se museli vším protlouci úplně sami), který šlapal jenom na ně, že se v reálu závodilo o 2. místo. A my v tom závodě zřejmě o kousíček prohráli... Samozřejmě jsme moc rádi, že jsme snad opět ukázali, že Češi umí chytat z lodě i na nejvyšší úrovni a budeme se těšit na vyhlášení výsledků. Jisté je jedno - myslím si, že drsnější rybolov s větším nasazením už nikdy nezažijeme :-)
Aktuálně jsme na děleném 2. místě už se 3 dalšíma týmama. Doplňují se úlovky od týmů, kterým nefungovala aplikace v mobilu, které jsme od organizátorů dostali na dokumentování úlovků.
Raf >> tak Radku i tak klobouček....:-).......v těch podmínkách na takovýmhle závodě jste prostě ukázali,, že umíte.......takže posílám gratulaci nehledě na konečný umístění
Všem moc děkujeme. Zatím to vypadá opravdu na hořkou pilulku v podobě 5. místa. Se 3. místem máme stejný součet pořadí. V takovém případě nerozhoduje podle pravidel celková délka ulovených ryb ale celková velikost ulovených okounů a s těma jsme se trápili nejvíce... Na štiky bychom brali medaili my. Na 2. místo ztrácíme 1 bod. Vše bude jasné ale až ve 21 hodin na oficiálním vyhlášení výsledků. Stále je hrozně nepořádku v započítávání ryb našich soupeřů. Může se to měnit jak nahoru tak dolů.
Tak nakonec je z toho 5 místo na centimetry je předstihli ještě Holanďané-na třetím místě jsou tři mančafty se stejným počtem bodů-rozhodly centimetry.Bohužel dneska proti nám. Škoda ale takovej už je sport:-)
načítám...
www.chytil.cz
