Potravních pyramidy - je důležitější chránit rostliny nebo dravce?

Ekologie se dlouho soustředila na koncept potravních sítí a pyramid. Potravní pyramidy jsou popisem toho, kdo koho žere. Na spodním patře jsou řasy nebo rostliny, nad nimi býložravci a na vrcholu predátoři.

Ekologové dlouho předpokládali, že stabilita pyramidální struktury ekosystémů vychází ze základny. Tedy, že procesy jsou řízeny odspodu (bottom-up). Když však do ekosystému zasáhnete a omezíte primární producenty (například řasy nebo rostliny), bude chybět potrava býložravcům. To zase ovlivní predátory, kteří se živí býložravci. Celý systém se tak může narušit, protože jste vlastně vytáhli nepatrný kamínek ze základů.

Později se tohle vnímání měnilo - že celá ta stabilita je dost možná vlastně řízená spíš shora dolů. Protože jsou to predátoři, kteří regulují početnost býložravců, kteří by zbaštili všechny rostliny.

Pyramida je tedy řízena svrchu a pro stabilitu ekosystému jsou podstatní predátoři. Tygři, kosatky a vlci. Jenže, jak to hodnověrně doložit a nevyvolat tím vědeckou válku mezi ekology?

Paralela k rybaření: sumec, vydra, rybář...

Dále v obsáhlém článku.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/ekologie-delana-pacidlem.a-klicove-druhy-ktere-vubec-nejsou-klicove

Řízek 5,125, 16.5.

Diskuse k bleskovce

starecek - Profil | So 18.5.2024 18:11:25

Řízek 5,125 >> Ono je to jako příroda dost složité. Celá ta pyramida je závislá na tom, zejnéna kde a i kdo ji měří. Jinak vrcholový predátor, který ji již aspoň 20 tisíc let ovliňuje a svým způsobem tvoří je ČLOVĚK. Vyhubil velké spásače, velké dravce, pak polní a lesní rostliny a teď už hubí i houby a bakterie. Takže na vývoji se nemůže podílet ani tak příroda, jako hlavně člověk. Bohužel.

Nelíbí 0
Líbí 0

Pedro1 - Profil | Pá 17.5.2024 16:33:02

Řízek 5,125 >> Jsem v tom nejlepší, to je prostě fakt!

Nelíbí 1
Líbí 1

Pedro1 - Profil | Pá 17.5.2024 16:32:42

Martin M. >> Tos ale dřív neřekl!

Nelíbí 0
Líbí 0

Řízek 5,125 - Profil | Pá 17.5.2024 16:16:13

Pedro1 >> btw- 87,45% bleskovek nikoho nezajímá:-)

Nelíbí 0
Líbí 0

Řízek 5,125 - Profil | Pá 17.5.2024 16:14:18

Pedro1 >> krásně závidíš, je radost sledovat Mistra při práci!

Nelíbí 0
Líbí 0

Martin M. - Profil | Pá 17.5.2024 16:09:34

Pedro1 >> bleskovky z konkurencnich webu neschvaluji :-P

Nelíbí 0
Líbí 2

Pedro1 - Profil | Pá 17.5.2024 13:40:54

Martin M. >> Schvaluješ Řízkovi bleskovky, které nikoho nezajímají (jak vidíš) a mně Bleskovku s informací o tom, jak špatně na tom je Balatonský 35 kg kapr neschválíš.
Takhle tu návštěvnost neuděláš!!!

Nelíbí 0
Líbí 0

Řízek 5,125 - Profil | Čt 16.5.2024 22:06:38

Martin M. >> tak to jedinou pravdu má agregát:-)
Sám sem to několikrát zažil.
Na velký vodní ploše se to ovšem musí kombinovat s dalšíma metodama.

Nelíbí 0
Líbí 1

Martin M. - Profil | Čt 16.5.2024 18:01:04

Řízek 5,125 >> myslel jsem pruzkum konkretniho reviru, zastoupeni druhu

Nelíbí 0
Líbí 0

Řízek 5,125 - Profil | Čt 16.5.2024 16:39:08

Martin M. >> ale to je dost nepochopení celého procesu..
jinak to, že se dávno něco ví, to je jen mýtus:-)
naopak-neví se nic.
uroven poznání se neustále vyvíjí, a s tím i metody zkoumání.

Krčín hospodařil na rybníku jinak, než pak hospodařil Šusta,
a dnešní uroven akvakultury je taky nekde uplně jinde.

Stejně tak pokročilo poznání v ekologii, jak obecné, tak jednotlivých druhů, i ekosystémů.

ale holt nebývá exaktní proces, jako třeba vyrobit šroub.

Nelíbí 0
Líbí 2

Martin M. - Profil | Čt 16.5.2024 14:11:18

Řízek 5,125 >> ja jsem na vyzkumy take alergicky, prijde mi to jako mnoho prace s velmi presnym vysledkem, ze ktereho potrebuji 5% s tretinovou presnosti, to si mohou mezi sebou objednavat akorat statni instituce, nebo to nekdo potrebuje jako aliby, aby se potvrdilo to, co uz sam davno vi, ale nema mandat to prohlasit za pravdu.

Nelíbí 0
Líbí 2

Řízek 5,125 - Profil | Čt 16.5.2024 13:52:00

Martin M. >> to má jenom ukázat, že je to docela složitá problematika, která nemívá jednoduchá řešení. A co někde vypadalo jako ono řešení, v jiném případě může být zcela mimo.
Pro brněnskou přehradu se nabízí řešení v podobě ochrany klíčových druhů- tj. těch 8 kg dravců, ale už ted to naráží na spousty problémů:-)

k tomu co uniká pozornosti- tomu by se dalo předcházet delším průzkumem (na výzkum sou rybáři alergičtí:-) dané lokality-kombinace více prostředků -agregát, tenatový sítě, případně vlečný sítě, apod, a z toho se složení osádky už dá docela dobře zmapovat.
ale to by musel být zájem to skutečně komplexně zkoumat. Na vodárenských nádržích to bývala běžná věc, na rybolovných revírech spíše zřídka.

Nelíbí 0
Líbí 0

Martin M. - Profil | Čt 16.5.2024 12:44:18

Řízek 5,125 - >> jako zamysleni dobry, ale prijde mi to jako ze ani vedci nevedi, jestli jo nebo ne, a taky ze pro "ekosystem" v rybarskem reviru to neni tak jednoznacne. Museli bysme prestat chytat ryby a nechat to zit svym zivotem, pak se tam udela nejaka rovnovaha sama, nebo treba pohlidame aspon pocetnost dravych ryb. Ale my do toho sahame, je to takovy poloumely chov zakonceny porazkou chovanych zvirat - vrcholovy predator je clovek a trochu kormoran a vydra. K premnozeni muze dochazet v tech nizsich patrech, kde unika nasi pozornosti, kolik vlastne mame v revirech ryb treba mezi 20-40cm, o ktere nestoji ani dravci, ani rybari. Typicky cejn a nekde karas. Takovy stred pyramidy.
Kdyz vezmu treba Brnenskou prehradu, tak tam je neskutecne mnozstvi cejnu kolem 35cm, coz je velikost tak pro 8kg dravce, kteri ale nejsou. Cejni pak drti vsechno v pyramide pod sebou.