Spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního

Spolek pro podporu původních reofilních druhů ryb, zejména lipana podhorního a pstruha potočního.
Kontaktní adresa:Jan Knap Bernartice čp 244 Bernartice u Trutnova 542 04 tel.721 811 297 E-mail Jan.Knap62@seznam.cz
Účet-Fio banka 2200750710/2010
Schůze spolku 28-29 března v penzionu Diana Žacléř - ubytování zajištěno. Schůze přístupná i pro nečleny spolku. Přihlášení k účasti na výše uvedené adrese.
Spolek nově i na facebooku-https://www.facebook.com/groups/774405082629203/?ref=bookmark​s
Autor diskuse: potočák 62 - Profil , 11.11.2014 muškaření - druhy ryb, rekordy
Dále moderuje: Stilet Profil

Bachy - Profil | Po 15.2.2021 20:12:00

potočák 62 >> hmm, tak neosvědčilo, jasně že ne, jak by mohlo. Argumentovat "zjednodušeným pohledem že není potřeba dělat nic jiného" , to je pro mne fakt mimo. Asi stejně mimo jako vykonstruovaným "Se stoupající mírou klesá zájem a počet lidí, kteří jsou ochotni něco dělat." Ono platí stará pravda, že když se chce, tak jde všechno a když se nechce... S devastujícími granuláči samo souhlas.
Smutný příběh. Potočákům zdar.

Stilet - Profil | Po 15.2.2021 19:45:48

Prsk15 >> Asi desetiletí se tady dařilo "odchovávat" divoké POG v lovném toku, který tekl přes velmi zastavěné části vesnic. (intravilán) Ještě i dnes v době kanalizací je v tomto toku dost černých výpustí z domácích kanalizací, které dodávají tomu toku za jedno úživnost a za druhé odrazují rybáře od braní ryby. Zastavěnost, zahrady a psi ruší vydry a volavky. Odlovená POG ale i tak musí někde dozrát a to místo by se nemělo moc vodou lišit od běžného toku. Měli jsme nádrž z betonu, před odlovem generačky desinfikovanou s průtokem potoční vody. Je nutno být stále ve střehu, kontrolovat rybku denně, nejvíc je náchylná k plísni. Vytíralo se na dvakrát po cca deseti dnech, po vytření ihned kyslíková lázeň a obratem zpět do původní vody. Jinak jestli jste měli 11 tis plůdku, tak jste vytírali do třiceti jikernaček (tak tomu rozumím). To by Vám mohl dát i ten Váš úsek, prostě tam na dobrých místech s hlubšími ukryty, kde bude mít vydra problém nechte PO2 a starší, nedávejte plůdek a choďte si tam pro generačku. Dnes už je málo míst, kde je původní PO linie (pokud vůbec někde), ale plůdek od generačky, která žila v místě může mít výtěžnost na PO2 10-15%. To co se doveze odjinud ani polovinu tohoto. Nicméně se v Rožnově (když se podařilo zlikvidovat nedbalostí generační hejno) pár let sadil plůdek z Jilemnice a podle kusých informací šel na 8-10%, tedy velmi životaschopná rybka. Občas se povede najít nějaký soukromý rybníček s průtočnou a dobrou vodou, blízký volné vodě. To je pak výhra. V jedné nedaleké MO se generačky chovaly v nádržích u přehrady, jen tam ve finále zvítězilo zarybnění "slovákem" a v nádržích nyní krmí PD. Nevzdávejte.

potočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 19:41:04

Bachy >> Zvyšování míry zkoušel VČUS z 25 na 27 a potom 30 cm. Neosvědčilo se to, tak to vrátil na 27 cm .V Cestě ke zvýšení populací divokého pstruha obecného a lipana podhorního v naších tocích jsme navrhovali u revírů kde je rychlí růst PO a dochází k samovýtěru míru 30 cm-jsou to zejména větší toky. U ostatních míru 27 cm a 25 cm podle místních podmínek. Pokud´ nemáš fungující populaci, tak ti žádné zvyšování míry nepomůže-je naopak škodlivé, protože zjednodušuje pohled-není potřeba něco dělat ,stačí vysoká míra PO a vody nám budou oplývat potočákem. Pochopitelně takový pohled je nesmysl. Navíc příliš vysoká míra PO je kontraproduktivní. Se stoupající mírou klesá zájem a počet lidí, kteří jsou ochotni něco dělat. Než nízká míra je pro populace PO v menších tocích daleko více devastující masové vysazování PD,SI a farmového PO, kdy dochází k masovým náporům rybářů na takové revíry s následným úhynem i puštěných PO na následky zranění po ulovení. Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 19:24:53

Prsk15 >> Ahoj. Uvidíš, kdy se dostanete k nám. Ukážu vám tu domácí líheń, to by pro vás mohlo být řešením .Když přijedete, tak to probereme. Petrův Zdar Honza

Tomáš - Tom - Profil | Po 15.2.2021 19:09:52

Prsk15 >> Můj názor na zachovaní přirozených populací je takový, že nejlepší a v podstatě jediný způsob je do těchto populací na vybraných tocích vůbec nezasahovat, nevysazovat, nelovit, pouze pokud je to možné zvýšit množství úkrytu a monitorovat. Pak můžeme po určité době mluvit o nějaké místní populaci adaptované na dané podmínky. Vše ostatní, od umělého výtěru inkubace rozkrmování už vytváří populace možná místní , ale ne přirozené. Takové bych již preferoval do toků kde probíhá lov. Nechat ryby se v těchto úsecích rozmnožovat a generačku z těch vyčleněných toků rozhodně neodlovovat. Toto je z mé zkušenosti po 27 letech chovu potočáka, zpočátku jsem měl představy, že čím víc budem vytírat, vysazovat tím to bude lepší, bohužel nebylo.

Prsk15 - Profil | Po 15.2.2021 18:17:35 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Prsk15 >> Se zpožděním informuji o protipredátorovém chovu v 6.roce tj v r. 2020. Začátkem října jsme odlovili část pokusného úseku v délce 2,3km, v závorce jsou výsledky z r. 2019: 220(278)ks PO2+ jsme vysadili do sportovního, 732(428)ks PO1 a 213(373)ks PO2+ jsme ponechali. Celkový počet PO2+ se ve srovnání s předchozím rokem zmenšil. Potěšil nás však nárůst podílu větších ryb. Stále však nedochází k dostatečnému nárůstu počtu POG. Jak odklonit návštěvy vydry?
Odlov POG v Moravské Sázavě se nám z různých důvodů nepodařilo uskutečnit. Stojí před námi otázka, kde vzít na jaře plůdek divokých ryb. Už v r. 2019 jsme museli projít asi 3,5km revíru, abychom nalovili plánovaný počet generačky. Většina však ještě nebyla připravena k vytření a čekání v líhni nesnášela bez potíží. Část jsme vrátili do revíru před vytřením. Po inkubaci jiker, která proběhla téměř bez ztrát, jsme k zarybnění celého pokusného úseku v délce 3,5km měli asi 11tis. ks váčkového plůdku.
V posledních letech se stále prodlužuje úsek, kde lovíme plánovaný počet POG. Proto vidím jako vhodné řešení chov POG v líhni, které popisoval T. Randák v přednášce pro MO Sušice (odkaz je níže). Podrobnější popis je také v publikaci Rybářství ve volných vodách řady autorů na
http://ryby.agrobiologie.cz/wp-content/uploads/rybarstvi_ve_volnych_vodach_book.pdf
Jen najít v blízké budoucnosti a blízkosti takovou líheň. A doufat, že zbývající generačka v revíru nebude italy a kolowraty zcela zprzněna.

Honza7 - Profil | Po 15.2.2021 18:02:24

Bachy >> Spolek Zachraňme lipana a pstruha vznikl především díky neschopnosti ČRS se postarat o lososovité ryby v našich tocích.
Ty tady střílíš do lidí, kteří ve svém osobním volnu a za své peníze se věnují těmto rybám a mají výsledky. Místo kritiky by jsi měl jim poděkovat a tlačit ve své organizaci, aby se zaběhlý přístup posledních cca 15 let změnil k tomu co dělali předešlé generace rybářů.
Problém není ve spolku Zachraňme lipana a pstruha, ale ČRS, pokud to nevidíš, tak moc lidí asi nebude chápat jak pracují tvoje myšlenkové pochody.

Stilet - Profil | Po 15.2.2021 16:43:30

Bachy >> Pokus se mi připomenout, proč se zde prezentuješ. Možná jsi někdy v minulosti zaujal nějakým zajímavým názorem. Ten zajímavý názor se ti nyní už delší dobu nedaří. Měl bys na sobě zapracovat. Nehodlám tě blokovat, jsi vítaný exemplář schizofrenního přístupu utajených ochranářů řízlých panvičkovým lovcem. Sečtělý elaborátů ze sociálních sítí, ze kterých vytváříš závěry, které sa navzájem negují. Zbytečně útočíš na lidi, co opravdu něco dělají. Sice se to dnes velmi nosí, ale tady nejsme na seznam zprávy, či jiných platformách nemakačenků.
Vysvětli své teze:
1, Jak (to) zvýšení míry pstruha omezí rybářský tlak?
2, Kde je aktuálně "nevhodný" rybářský tlak?
3, Jakým způsobem či z jakého důvodu jsou "logicky" ohroženější pstruzi v potocích, než v úživných řekách?
4, Potoků, kde bylo běžně plno pstruhů 30cm+ zas až tolik nebylo (ale dřív byla jistě tráva zelenější), občas, když se vydařil rok a ročník. (Nebo, když jsi vyrazil pytlačit do vlásečnic při tření ). Já takových pár znám a jsou tam ryby 30+ i nyní. Mají ty potoky ale něco o čem netušíš ( a vyšší míra to rozhodně není).
5, Jaká je podle tebe kvalitní úkrytová kapacita na 1 km2 P toku?
5, Jak to myslíš s tím tlakem člověka?
7, Máš nějaké relevantní informace o čistotě potoků dnes a řekněme před 30-ti léty?
8, Kolik se podle tebe dožívají dospělí PO?
9," Dorostenec" PO v průměrně úživné a členité vodě má při míře 25cm+ věk 4-5 let a je minimálně po jednom přírodním výtěru. Když najde dostatečně dobré místo tak se dožije 8-mi let a míry i kolem 40+. Je to cca 5 ks z 1 tisíc kusů přeživšího plůdku (optimistický údaj).
10, Jakou konkrétní snahu bys "očekával" od Spolku?
11, Víš proč už staletí existuje rybářské právo a státy jej podporují? (a snad neodpovíš, že proto, aby měli lidé u vody co do úst).
12, Je nějaký důvod, proč zde píšeš, že Spolek chce s živočichy zacházet jako s brojlery?
13, Které konkrétní texty přispívají k další degradaci našich krásných pstruhů?
14, Na co nejčastěji používali lidé dřevo, které odnesli z hlubších tůní?
15, Opravdu si myslíš, že všichni lidé kolem vody mají rádi lov tak jako ty?
16, Víč co se říká na Ostravsku (kromě jiného). SNAHA NENÍ KOKSOVATELNÁ.

PS. ta fotka, co prezentuješ je fotka velmi poškozeného toku, víš proč?

Bachy - Profil | Po 15.2.2021 12:15:25

potočák 62 >> Zvyšování míry na menších tocích význam má, omezí to rybářský tlak tam, kde je aktuálně nevhodný. Navíc pstruzi v potocích jsou logicky ohroženější než v těch "úživných řekách".
Pamatuju si potoky plné ryb a pstruzi 30cm + tam byli naprosto běžně. To co tam je dneska není fungující populace, ale živořící populace. Tomu odpovídá i to, co se dá dneska přečíst o velikosti pstruha, ostuda.
Dnes je to především o nedostatečné kvalitní úkrytové kapacitě a tlaku predátorů, člověka. Pominu-li znečištění vody aj..
Od předsedy spolku Zachraňme lipana a pstruha bych očekával snahu těmto populacím skutečně pomoct a ne si obhajovat lov dorostu za každou cenu. Je potřeba si připomenout, že ty potoky i ten život v nich nepatří rybářům. Je to přírodní bohatství celé naší společnosti, včetně budoucích generací, a nemáme právo s těmi ohroženými živočichy zacházet jako s chovanými brojlery. Takovéto texty jen přispívají k další degradaci našich krásných pstruhů.
Měli bychom se snažit vytvořit vhodnější podmínky, obnovit zaniklé hlubší tůně, ručně. Zaniklé kvůli lidem, odnášením dřeva. A v těch tůních se snažme obnovit zaniklé bohaté úkryty, pro ryby a lov který máme tak rádi.
Potočákům zdar.

Tom - Tuk - Profil | Čt 11.2.2021 14:25:17

potočák 62 - >>

Parádní to tu máte! Škoda jen, že už vám nepomohu jak jsem si původně maloval. Po druhé "páteři" mě zchromla i druhá noha = jsem namydlenej. A prachy teď také nemám po roce a půl bez příjmů. Až budu mít ozvu se.

HonzaŠ - Profil | St 10.2.2021 20:31:00

Stilet >> Tím co píšeš jsi plně v souladu s tím, co ve své prezentaci říká pan Randák, který neobhajuje centralizaci dekretů, jen ČRS posuzuje z různých pohledů. ČRS je jednou s posledních složek socialistické a komunistické Národní Fronty, a management ČRS tomu odpovídá. Je to prostě jako všude jinde kde má prioritu politikaření a ekonomické zájmy určitých skupin lidí pod záminkou demokratické volby. Politici nemají zájem řešit ve sněmovně změny zákona o rybářství, ke kterým by muselo dojít, ČRS je fungující zemědělský podnik, který kopíruje konzumní zájmy většiny voličů současné vlády a není zájem dělat v něm systémové změny, které by vedly k upřednostnění ochrany přírody. Takže jedině mladí profesionálové vpřed :-)

Stilet - Profil | St 10.2.2021 15:35:07

HonzaŠ >> No právě, od takovéto publikované studie budu vždy očekávat relevantní informace, něčím podložené. Tím nesnižuji přínos pana Randáka. Jeho práce má snahu posunout věci správným směrem. Situace na P revírech s PO a Lipanem je velmi podobná na celém území ČR. Liší se jen ve kvalitě toků, jak moc či málo stále vyhovují lososovitým na základní, přírodní bázi. Návrhy řešení od stolu se kolem nás už 20 let stále opakují. Proč od stolu? Protože už nejsou u vody znalí hospodáři. Ti bývalí hospodáři, co hospodařili na jednotlivých revírech P vod do roku 1990 sice nebyli všichni bez chyb, ale docela věděli co mají za vodu a co a jak s ní mají dělat. Jenže oni už tu nejsou... Pak v roce 1991 nastoupila "revoluce kádrů" co si vypracovali velmi slušné živobytí takzvaným "Statutem hospodaření Územních svazů ". Tyto uzemní či krajské organizace převzaly většinu Dekretů od malých, místně příslušných organizací a do dnešní doby jsou v naprosté většině vodní toky pod tzv.společným hospodařením (kromě jednoho kraje). Co v řeči faktů znamená, že místo například 50 malých hospodářských jednotek, které se do roku 1990 staraly o jednotlivé (svoje) místní úseky vod, se nyní o celou rozlohu těchto vod stará dle zákona jeden hospodářský odbor územního (krajského) výboru rybářského svazu.
Tedy fakticky jen několik málo lidí na celý kraj, kteří o místních podmínkách jednotlivých revírů a toků vědí daleko méně (nechci napsat, že vůbec nic), než „domácí“ rybáři a jejich místní organizace. Možná už nastal čas, aby dekrety na místně příslušné vodní plochy a toky obdržely ve všech krajích opět místní rybářské organizace. Rozhodně bude přínos místních hospodářů větší než vzdálená zpráva z center krajských výborů.
Námitku, že centralizace dekretů rybářské organizaci vyhovuje, popírá obecně známý fakt, kdy v ČR za posledních dvacet let v podstatě zmizel extenzivní chov ryb. Ten zaručoval alespoň přiměřené udržení genetické stálosti místních druhů ryb. Nyní se nové násady ryb v naprosté většině pouze nakupují z intenzivních, nebo dokonce komerčních chovů, nejen z různých povodí ale i různých států. Genetický přínos takto chovaných ryb pro přírodu ČR je více než diskutabilní. Panu Randákovi extenzivní chov PO moc nevyhovuje, přestože byl praktikován a úspěšně od 50-tých let minulého století a nic lepšího tady ani nikde jinde pro vodní toky, které jsou součástí "sportovního" rybolovu, ale přitom pevnou součástí naší přírody!!! nikdo nevymyslel. Ne extenzivní chov PO se stal problémem, ale jeho "úpravy" pro zjednodušení v rámci celokrajského hospodaření.

HonzaŠ - Profil | St 10.2.2021 13:16:53

Stilet >> To co pan Randák popisuje v tzv. šedých místech, přesně sedí na pstruhové revíry Otavy, Volyňku, Teplou Vltavu, Blanici. Ideální situace už nikdy nebude díky devastaci pstruhových revírů a nadměrnému rybářskému tlaku. Takže možné řešení je takové, jak bylo zmíněno v přednášce.

potočák 62 - Profil | Út 9.2.2021 13:27:06

Stilet >> Zatím jsem neměl čas si to celé poslechnout, tak uvidím. Nějaké zvyšování míry nemá nějaký význam,zvláště u menších toků a stejně velká část rybářů PO pouští. 30 cm může mít význam jenom u velkých úživných řek,u menších 27 cm stačí a někde i 25,pokud´ ti ovšem populace funguje.Právě u fungující populace může mít zvýšení míry negativní důsledek v tom, že tok bude přepstruhovaný a PO ani míry nedoroste.Petrův Zdar

Stilet - Profil | Út 9.2.2021 12:26:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

HonzaŠ >> Pokusy o shrnutí perspektiv a hospodaření na pstruhových vodách v České Republice jsou vždy vítané. Rozsah souvislostí však daleko přesahuje možnosti výzkumu jednoho člověka. Velmi kvituji práci odborníků, dotýkající se pstruhových vod. Jejich přínos je v tom, že dokáží odborně a fundovaně vložit do mozaiky mnoha problémů fakta o jedné části souvislostí. Výstupy z výzkumů vod dávají mnoha teoriím faktické hranice. Například práce M. Kubína a jeho dlouhodobé pozorování určitých úseků vod, včetně čipovaných živočichů a ryb. Přednáška prof. Randáka má několik světlých bodů, při konkretizování odborných studií. Taky má ale šedá místa, kdy jeho tvrzení připomíná nekonečné rozmluvy a teorie nás běžných rybářů o tom "kdo za to může". Například věc "management P vod" v době, kdy dekrety (kromě jednoho kraje) vlastní kancelář územního svazu a tam jeden hospodář s rybářským technikem rozhodují o tom, CO a JAK se bude vysazovat do P revírů v celém kraji vůbec neexistuje. Měřítkem není znalost konkrétní vody, ale fiskální výsledek celého úz. výboru. Nebo vyslovený "požadavek" na zvýšení lovné míry PO. Znalost průběhu a délky života PO, jeho požadavků, teritoriálních jistot spolu se souvisejícími podmínkami dnešních P vod, jejich úživnosti, členitosti - to je základ pro rozmluvu o "MÍŘE Pstuha Obecného". Každý jeden jediný centimetr nahoru znamená změnu v obsádce toku. Jestli považujeme za špatné odnášet od konkrétní vody 100 ks ryb po jednom vytření (cca 4 roky a 25cm+), a zvedneme míru na 30+cm, bude možno odnésti od vody už jenom 35ks takové (6-ti leté) ryby. Víc ji v konkrétní vodě už prostě nebude. Na toto téma není žádná studie, jen se teoretizuje a háže centimetry. Zvedne se míra a ryby se neodnáší - v pohodě, prostě tam ty nově požadované velikosti jsou zastoupeny málo. Ale loví (z vody vytahuje) se stále stejný počet, či vlastně víc, jen s tím, že se po omatlání Pustí. Teorie, že v roce xxxx se lovilo 1000 ks PO 25+ a po zvýšení míry se bude v roce xxxx+2 roky lovit 1000ks PO 30+ už byla mnohokrát vyvrácena jak u nás tak i na Slovensku.

HonzaŠ - Profil | Po 8.2.2021 16:52:42 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Záznam z on-line přednášky prof. Ing.Tomáše Randáka Ph.D. na téma perspektivy a hospodaření na pstruhových vodách v České Republice. Přednáška byla součástí akce Muškaření na Otavě, konané 19.9.2020 v Sušici.

potočák 62 - Profil | Ne 7.2.2021 16:20:58

Děkuji všem ,kteří nám zatím poslali podklady pro projekt MZE na prahování. Většina fotek a nákresů je součástí komplexně zpracovaných materiálů a zatím jsem je z toho nestáhl, tak jenom takovou malou ochutnávku z jednotlivých fotek. Petrův Zdar

Stilet - Profil | So 23.1.2021 19:11:08

Tak zase něco k věci. MZe oslovilo i náš spolek s tím, že připravuje dotační a motivační program ve věci "prahování toků", který by měl sloužit pro potřeby místních organizací rybářských svazů ,spolků a jednotlivců, zabývajících se ochranou přírody a krajiny .Měl by řešit i financování a podporu této činnosti za strany ministerstva zemědělství včetně nutných legislativních změn, které tomu brání. Pro začátek je to spíše takový pokusný balonek za nemnoho peněz, ale Spolek k němu přistoupil velmi vážně a připravil a ještě připravuje dokumentaci dle požadavků. Já vím, malinké (po)kroky, ale i za ně díky.

Stilet - Profil | So 23.1.2021 18:59:36

Bacha San >> Tvůj nesouhlas beru na vědomí tečka

Bacha San - Profil | So 23.1.2021 13:33:48

Stilet >> Vyjadřuji nesouhlas s tím, že i v odborné debatě má přednost vzdělání před slušností. Ve zkratce. Ale je to na delší debatu a asi to sem nepatří.
Založ na toto téma vlákno a nebudeš mít pečlivějšího sledovatele a přispěvatele :-)