smysl?

Ahoj kolegové. Celou naší vesnicí protéká potok cca 2-3 m široký s mnoha splávky. Není to revír kde je lov povolen. Pod každým splávkem se zabydlelo po vybudování kanalizace pár krásných potočáků. Byly tam i krásní kousci kolem 35+ cm ale aji malí drobečci kolem 10 cm. větší. Včera při cestě z hokny sem měl velice "příjemný" zážitek. Potokem procházela parta "rybářo" z MO která má tento tok nastarosti a pstruhy vybírala pomocí el. proudu. Prej že budou nasazovat 20 000 kusů malích pstruhů a že by jim to ti naši krasavci požrali,... Se zarybňováním souhlasím, ale nemělo by se spíše zarybňovat úseky kde ryba není, než vybrat potok kde se pstruhům dobře daří? Kolega rybář který se na odlovu podílel mě na mou poznámku o možnosti přirozeného výtěru potočáka v potoce řekl že tomu hovno rozumím a že se semnou o tom nebude bavit,... Když jsem mu řekl že sem taky rybář - ikdyž při pohledu na ně sem se za to trochu až styděl -tak na mě spustil že mě přezkouší z mých znalostí a ať mu dám jméno,... a že pokud bude chtít tak mě dá takovou otázku že zkoušku neudělám a budu bez papírů,.. KLASIKA:-) BUBUBU. Moje otázka, má tohle všecko smysl? Je možný přirozený výtěr potožáka v takových vodách?
Autor diskuse: Bezďa - Profil , 7.10.2007 všeobecné - RŘ, MO, svazy

Bezďa - Profil | Po 8.10.2007 13:20:49

Mikulas: o to smutnější to je :-(((

Mikulas - Profil | Po 8.10.2007 11:45:31

Bezďa: že se takovéto "obhospodařování" odehrává na potoce, který není revírem a funguje pravděpodobně jako chovný bych si dovolil považovat za správné. Horší je, když se totéž děje na vyhlášeném revíru Zábrdka. Krásný revír, úživný, málo přístupný, nicméně na naprosté většině toku můžeš chytat tak akorát chrostíky. Jo, v kraji je hlad.

Bezďa - Profil | Po 8.10.2007 11:31:35

No o sehranosti týmu co jsem měl to "potěšení" sledovat bych asi nehovořil, ale to že to není lehká práce, tedy spíše povinnost, souhlasím. Doufám, že po četě která byla u nás, zůstalo dost ukrytých pstroužků v potoce a že se brzo vrátí stav na úroveň před odlovem. No když tam budou mít 20 000 násaďáků, tak to by mohlo být rychle:-))

kakr - Profil | Po 8.10.2007 11:23:13

hraji:
nenudím, jsem prostě rychlejší .

šeptal - Profil | Po 8.10.2007 11:22:15

hraji: Stane se. V pohodě.

hraji - Profil | Po 8.10.2007 11:16:24

kakr: kurňa, jak to že jsi rychlejší? že ty se nudíš?

hraji - Profil | Po 8.10.2007 11:15:41

šeptal: omlouvám se Ti, smajlík byl přehlédnut.

hraji - Profil | Po 8.10.2007 11:14:39

Jen obecná informace, moderní elektronické agregáty umožňují nastavovat nejen výšku používaného napětí, ale i průběh napěťové křivky tak, aby byla co nejúčinnější na lovený druh ryb. Je známo, že některé ryby reagují lépe na určitý průběh napěťové křivky, jiné druhy na jiný průběh. A vždy záleží na obsluze agregátu.
A všem, kteří si myslí, že se agregátem loví tak, že se zapne vypínač a pak se posbírají nehybně se ve vodě vznášející ryby, omráčené na dlouhou dobu, bych doporučil, aby si to někdy vyzkoušeli. Je to náročné na rychlost a postřeh a samozřejmě na koordinaci práce lovícího s jeho pomocníků, kteří sbírají ryby, protože jen opravdu málokterá ryby zůstane nehybná a když, tak na zlomky sekundy. A lovit například ostroretky v jarní vodě, po pás zabrozený v silném proudu hlubokém metr, kde není vidět ryby a loví se jen ty, co se zvednou k hladině, to je adrenalin a zároveň neskutečná dřina. Všem doporučuji.

kakr - Profil | Po 8.10.2007 11:12:18

Velmi stručně k eletrolovu ryb: Jedná se o lov stejnosměrným proudem, jeden pol je voda ( zde značně záleží na její vodivosti), druhý pol je lovná destička, přes vypinač na vodící tyči ovládaný patřičně vyškoleným lovícím. Ryba je " vytažena směrem k deštičce , lovící musí zabránit dotyku ryby přerušením proudu a lovící četa obvykle dva až tři, kteří jdou vedle lovícího omráčenou rybu podeberou kesírkem a vloží do kyble. Další rybu přenášejí do haltýřků přímo na toku. Vše musí probíhat velmi rychle, hodně záleží na sehranosti celé čety, jinak se ryba otočí a odpluje. Při správném nastavení agregátu je omráčení jen mžitkové a rybu nepoškozující. Vše musí provádět osoby poučené a proškolené z platným průkazem opravňujícím k elektrolovu.

šeptal - Profil | Po 8.10.2007 11:10:03

hraji: Dík za snahu. Krokové napětí jsi vysvětlil báječně. A poznámka. K tomu mýmu dotazu ohledně elektrosafari jsem připojil smajlíka. Tak snad nejsi takový suchoprd, aby ses nad takovým výplodem pozastavoval.

hraji - Profil | Po 8.10.2007 11:08:03

Bezďa: ač se to zdá nesmyslné, i ve vodě platí veškeré teorie o rozložení potenciálů, voda je podobné prostředí jako půda, u vody záleží na její čistotě, pokud je voda znečištěna například zákalem, je lépe vodivá, funguje to vše lépe. I mezi hlavou a ocasem pstruha by teoreticky šlo změřit rozdíl potenciálů. Pokud do vody spadne například vodič vysokého napětí, potom, za předpokladu, že jej ochrany ihned neodpojí, omráčí v určitém okruhu, daném právě vlastnostmi vody a velikostí rozdílu potenciálů, všechny živočichy, ovšem za hranicí této oblasti bude vše v pořádku.

Bezďa - Profil | Po 8.10.2007 11:01:12

MAD man: a o tom to je. všichni sice raději máme klid a pohodu a podívání se na krásnou rybu někde v přirozeném prostředí, ale nějak se podle toho ale nechováme. Proto tato otázka oa SMYSLU.

Bezďa - Profil | Po 8.10.2007 11:00:00

Hraji: neber to jako rejpání, ale má nějaký význam krokové napětí ve vodě? jak je to tam? tam přeci máš kontakt celou plocho těla a né jenom nohama?

MADman - Profil | Po 8.10.2007 10:52:35

Bezďa: o tom žádná, však já nejradši chodím tam kde je k lidem daleko, a cesta trnitá ostružinová a kopřivová :-)

hraji - Profil | Po 8.10.2007 10:52:31

šeptal: samozřejmě mohl, souvisí to s rozložením potenciálu v prostředí, toto rozložení závisí na materiálu (půda, voda, vzduch), u půdy samozřejmě závisí na tom, jaké má složení, jak je vlhká a podobně. Pokud tedy k zemi připojím napětí (například vodič spadlý ze stožáru, nebo elektrický agregát) napětí se rozloží od místa "připojení" v závislosti na odporu prostředí. Lze tedy v blízkosti takového zdroje naměřit na zemi různé hodnoty napětí. Elektrikáři znají hodnotu takzvaného krokového napětí, což je rozdíl potenciálů mezi dvěma místy, které člověk spojí nohama při kroku. Proto elektrikáři ví, že k vodiči padlému na zem se mají přibližovat pouze malými krůčky,aby omezili velikost krokového napětí na minimum. Například kůň, který má mnohem delší nohy, spojí dva body ve větší vzdálenosti a tudíž při stejném rozložení napětí dostane větší "ránu", pro slona platí dtto. Snad je to srozumitelné.
A ještě poznámka, kolik lidí musíš zastřelit, aby jsi věděl, že je zásah kulkou do hlavy opravdu zabije? Není třeba všechno vyzkoušet, někdy stačí se spolehnout na zkušenosti jiných.

Bezďa - Profil | Po 8.10.2007 10:47:47

MADman: ale tam kde ten tlak není by to mohlo fungovat. Někdy je lepší věci nechat na přírodě a jenom pozorovat a učit se než se pořád vměšovat a snažit se "pomoci". Případů kdy to nám skvělým lidem "nevyšlo" by se našlo dost a dost. :-((

MADman - Profil | Po 8.10.2007 10:41:21

bezďa: jenže tyhle časy jsou už dávno bohužel pryč.. :-( A tlak na zvířenu a celou přírodu vůbec se velmi rychle zvýšil... až je mi z toho někdy smutno.

hraji - Profil | Po 8.10.2007 10:40:28

MADman: proto jsem zvolil doufám dostatečně srozumitelný a klidný způsob osvětlení problematiky.

šeptal - Profil | Po 8.10.2007 10:39:37

hraji: Kolik slonů jsi už elektrikou pobil? :o) Moh bys ve stručnosti popsat princip, jak to teda funguje v závislosti k velikosti objektu?

MADman - Profil | Po 8.10.2007 10:38:52

hraji: nejsem vševědoucí, ale rád se poučím. Holt jsem se nechal ispirovat článkem, který psal zřejmě nějaký odborník :-) Každopádně díky za usměrnění do správných kolejí.