Je to tak, titulek opravdu nelže a byť se zdá zvláštní, skrývá v sobě neuvěřitelnou pravdu. Zvládnout totiž sníst a vypít takové množství delikates a k tomu ještě průběžně a hlavně úspěšně chytat ryby, které opravdu braly, nebylo jednoduché. Letošní sraz MRKu byl již 10. v pořadí, jubilejní číslo si tedy žádalo i adekvátní revír a skvělé účastníky. Od počátku jsem věřil, že se tyto dvě podmínky beze zbytku splní … a nemýlil jsem se. Od pátečního rána se začali sjíždět k vodě staří známí, ale i úplně noví rybáři, kteří poprvé okusili pohodovou atmosféru „mrkáckých“ srazů. Záměrně byl vybrán revír, který poskytoval možnost uplatnit svoje rybářské dovednosti v naprosto všech disciplínách. V areálu roudnických pískoven se proto míjeli kapraři, plavačkáři, feederaři a samozřejmě i vláčkaři nebo muškaři. Každý naháněl svoje oblíbené ryby a obecně by se dalo říct, že velké většině se to úspěšně dařilo. Kdo nenaháněl ryby, zdatně testoval zásoby chlazeného piva u výčepu a nutno podotknout, že plánovaný počet sudů zrzavého moku na celý sraz vystačil jen tak tak. Na celý sraz také vyšlo tak luxusní počasí, že všichni svatému Petrovi dlužíme velký dík. Příjemných 20 stupňů, jasno a jen mírný větřík, v tomto duchu proběhly všechny tři dny.
Srazové tričko – nakonec přežili všichni, spokojení a odpočatí.
Pátek, 10.9. 2010
Kolem poledne se již po březích pohybovala dobrá polovina rybářů z celkového počtu 70ti lovících. Každý horečně hledal místo, kde by rozbalil svoje víkendové tábořiště. Někdo volil taktiku klidové zóny, někdo naopak stanoviště co nejblíže pergole a tedy i piva, jídla a dobré zábavy. Přece jenom pískovna má rozlohu okolo 16-ti hektarů a kolem takové plochy se člověk chvíli projde, než dorazí k cíli – tedy k výčepu. Každý večer se ovšem vzdálenostní rozdíly setřely a téměř všichni se sešli u nočního pokecu na hlavní základně. I za to, vám, účastníkům, patří velký dík. Po večeři, na kterou se servíroval guláš se šesti knedlíky, se začaly pomalu ozývat i první záběry. Z různých částí pískovny v příšeří blikaly blesky fotoaparátů a z mnoha místních ryb se už dnes začaly stávat mediální hvězdy. Již téměř tradiční degustace vína letos nabrala opravdu mohutný rozjezd a bylo rozhodnuto, že v pátek se budeme rozplývat nad chutí pouze bílých vín. Kdo nebyl, o hodně přišel.
Sobota, 11.9. 2010
Že MRKaři nejsou žádná ořezávátka, jsem poznal hned ráno. Po dlouhém večeru u vína a pokecu, se všichni dali dohromady velmi ale opravdu velmi brzo a opět zkoušeli, zda jim na dnešek svatý Petr nepřidělil nějakou velkou rybu. Během dne se ke mně donesly informace o úlovku lína 56 cm. Prosím lovce, pokud tento článek bude číst a rybu fotil, aby obrázek poslal do diskuze. Takový zelenožlutý gigant si zaslouží pozornost. Letošní sraz byl vůbec bohatý na úlovky, ale hlavně na rybí druhy. V sobotu přes den se chytaly plotice, z nichž některé dosahovaly bezmála 40-ti centimetrů, k vidění byli rovněž téměř 70-ti centimetroví cejni. Pozadu ovšem nezůstávali ani lovci dravých ryb. Kolem třetí odpoledne jsem byl u podebírání štiky dlouhé 101 cm. Zabrala na drobnou rotační třpytku. Ryba se ovšem moc fotit nechtěla a lovec byl natolik ohleduplný, že mrskající se rybu téměř nevzal do rukou a po rychlém změření, které proběhlo ve vodě u břehu, ji bez focení pustil. Podle jeho slov nepotřebuje obrázek, stačí mu zážitek, který mu již nikdy nikdo nevezme. Věřil jsem mu každé slovo, ryba to byla vskutku nádherná. Velcí kapři však brali jen někde a někomu. Ale i tak se v podvečer povedl nádherný 16-ti kilový šupináč, který snad na svém mohutném těle neměl vadu. Doslova mu nechyběla jediná šupinka, na tak zdravou rybu bylo radost pohledět. Šťastný lovec, člen klubu MRKu s nickem vlko, dokázal kapra přechytračit pomocí boilie masové příchuti nalíčeného jen malý kousek od břehu. Ryba nezabrala dál, jak 5 metrů. Večer opět následovala u pergoly přátelská zábava a opět degustace vín. V sobotu byla na pořadu dne vína červená a opět se koštovaly těžce ochraňované a hýčkané lahve ze sklípků jednotlivých účastníků. Zejména „hlavní srazový vinař“ hunol přivezl pro všechny hotové tekuté poklady. Nebylo by dobré zapomenout, že v průběhu večera rovněž proběhla společná grill párty, kde mocně vládl svoji zkušenou řeznickou rukou MRKař exori a jím připravené steaky se doslova rozplývaly na jazyku.
Neděle, 12.9. 2010
Ranní vstávání bylo zpříjemněno horkým vepřovým vývarem, ten měl opět na svědomí bezchybný exori a jeho kuchařské umění. Tradiční nedělní závody proběhly i letos. Díky neuvěřitelně pestré rybí obsádce nakonec vítěz ulovil několik desítek kusů bílé ryby, za to druhý lovec v pořadí zvolil zcela odlišnou taktiku a uvláčel 5 štik, které byly nejvíce bodově ohodnoceny. A že letos bylo pravdu o co soutěžit. Prvních 5 míst čekala ručně vyrobená keramika s rybářskou MRK tématikou z dílny Iwíka. Myslím, že její práci není třeba představovat za situace, kdy hrnečky od ní má objednané mnoho z nás. Mezi cenami se rovněž objevila videokamera a spousta dalších zajímavých věcí.
Vodník Kebule zdolávající.
A následný double v podání Vondíka Kebuleho, jeseter sibiřský a jeseter ruský.
Komu asi patří ruka a prut?
Martin M. s jedním z mnoha kapříků.
Iwík vyvláčela krásnou, 84 cm dlouhou štiku.
Při večerních degustacích vín bylo opravdu z čeho vybírat.
Roman C. a hunol ve svém živlu, tedy u vína.
V sobotu ráno se na plavanou ulovilo i několik menších línů.
Vlko a jeho 16 kg kapr.
Stupin vs. štika – kdo nakonec souboj vyhraje?
Nedělní ráno na revíru.
Během závodů se ulovilo spoustu pěkných cejnů okolo 45 cm.
Netrpělivé očekávání vyhlášení výsledků závodů.
Ceny čekající na úspěšné rybáře.
Nádherné, ručně vyrobené poháry od Iwíka.
Vítězové – zleva třetí Mrkos, vítěz Vodník Kebule a druhý karelc.
Po poledni ještě následovala společná fotka části účastníků a letošní sraz se stal minulostí. Věřím, že alespoň částečně splnil vaše očekávání a příští rok se potkáme minimálně ve stejném počtu. Martin, Roman i já se na vás budeme těšit.
Většina z vás nadšeně fotila, nebojte se pochlubit svými obrázky v diskuzi pod článkem.
