MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Rybářské revíry a „nerevíry“

16.9.2009 - Jarda Š.

      K napsání tohoto článku pro MRK jsem byl vyprovokován zejména tím, že většina rybářů i rybníkářů, kteří rybolov provozují, jako „soukromé revíry“ označují i rybníky, na nichž rybníkář (většinou komerčně - za úplatu) umožňuje lov ryb udicí, ačkoli právně nejde o rybářské revíry, neboť ty musí být vyhlášené rybářským orgánem. Ač samotný rybolov zpravidla vypadá stejně či velmi podobně, právně jde o něco jiného, a to nejen z hlediska norem správního práva upravujících rybářství, ale i z navazujících hledisek občanskoprávních.

      Co je rybářský revír, obecně stanoví Zákon o rybářství 1) č. 99/2004 Sb. (dále jen „Zákon“) v § 2 písm. e): „Pro účely tohoto zákona se rozumí rybářským revírem část vodního útvaru povrchových vod o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádky a vodních organizmů, vyhlášená rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářství (zkráceně „rybářský orgán“) podle § 19 až 24 „.

      Zásady a postup pro vyhlašování rybářských revírů, jejich změny a rušení upravuje § 4 Zákona a § 3 k němu vydané prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 197/2004 Sb. (dále jen „Vyhláška“).2)

      § 21 odst. 1 Zákona pak určuje, že krajský úřad vyhlašuje, mění a zrušuje rybářský revír, který se nachází v obvodu jeho působnosti (§ 4 odst. 1, 6 a 7), s výjimkou rybářského revíru vyhlašovaného podle § 22 odst. 2, § 23 odst. 1 a § 24 odst. 2. (§ 22 odst. 2 stanoví, že Ministerstvo zemědělství vyhlašuje rybářský revír, který se nachází na území více než jednoho kraje nebo na hraniční vodě, § 23 odst. 1 písm. a) svěřuje Ministerstvu životního prostředí působnost k vyhlášení rybářského revíru v národním parku a § 24 odst. 2 Ministerstvu obrany ve vojenském újezdu.)

      Rybářský revír musí mít svého uživatele (právnická nebo fyzická osoba), který v něm odpovídá za řádný výkon rybářského práva, jak mu byl pro daný revír povolen správním rozhodnutím podle § 8 a § 9 Zákona (slangově „dekret na revír“), a k tomu je mj. povinen rybářskému orgánu navrhnout k ustanovení rybářského hospodáře a jeho zástupce (fyzické osoby splňující kvalifikační předpoklady stanovené v § 6 Vyhlášky), jakož i osoby určené pro výkon funkce rybářské stráže (§ 17 Zákona a §§ 19 - 22 Vyhlášky). Pokud by uživatel revíru závažným způsobem porušoval svoje povinnosti, mohlo by mu rozhodnutím rybářského orgánu podle § 10 odst. 1 písm. a) Zákona být povolení k výkonu rybářského práva odňato. Rybářský orgán rozhodne o odnětí rybářského práva i z dalších důvodů, které jsou uvedeny v § 10 odst. 1 písm. b) - f) Zákona (např. ukončení nájmu nebo odnětí souhlasu vlastníky uzavřené vody, trvalý zánik vodní plochy či vlastní žádost uživatele revíru).

      Výkonem rybářského práva se podle § 2 písm. f) Zákona rozumí „činnost v rybářském revíru povolená právnické nebo fyzické osobě příslušným rybářským orgánem podle § 19 až 24, spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organizmů, jakož i v užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu.“

      Individuální lov ryb udicí v rybářských revírech se provádí na základě povolenky, která je vydávána (zpravidla za úplatu) držiteli rybářského lístku. Pravidla lovu jsou stanovena Zákonem (§ 13), Vyhláškou (§§ 11 – 17 a příloha 7) a bližšími podmínkami výkonu rybářského práva vydanými uživatelem revíru (tzv. Rybářským řádem).

      Rybářské revíry z praktického hlediska můžeme podle uživatelů rozdělit na revíry Českého rybářského svazu (ČRS) a Moravského rybářského svazu (MRS) sdružené ve společném rybolovu (slangově „svazovky“, na kterých platí celorepubliková povolenka a buď celosvazová + příslušná územní povolenka ČRS, nebo svazová povolenka MRS) revíry ČRS nebo MRS nesdružené ve společném rybolovu (na ně jsou vydávány povolenky pro jednotlivý revír příslušnou MO ČRS nebo MRS, přičemž může jít buď o případ, že příslušná MO vůbec není zapojena do společného hospodaření a rybolovu, anebo o případ, kdy je revír místního významu z něho vyjmut, ačkoli příslušná MO do společného hospodaření a rybolovu jinak zapojena je) revíry jiných uživatelů (na které si tito uživatelé vydávají své povolenky - „pravé soukromé revíry“)

      Rybářský orgán stanoví, kolik povolenek na který revír může uživatel maximálně vydat (číslo se stanoví pro povolenky celoroční a přílohou 3a Vyhlášky jsou pak stanoveny koeficienty přepočtu pro krátkodobé povolenky, jsou-li vydávány). Pro revíry sdružené ve společném rybolovu se maximální počty povolenek stanoví společně. (Viz § 7 odst. 3 Vyhlášky.)

      Lov ryb udicí je kromě rybářských revírů ovšem možno podle § 3 odst. 2 Zákona provádět také v rybníkářství.

      Rybníkářstvím se podle § 2 písm. b) Zákona rozumí chov a lov ryb, popřípadě vodních organizmů v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organizmů nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybňování rybářských revírů.

      Rybník, kde se komerčně loví udicí na základě pověření podle § 3 odst. 2 Zákona, by neměl být označován jako „soukromý revír“, jak se ovšem vesměs děje. Rozdíl je zejména v tom, že v případě „pravých soukromých revírů“ jsou uživatel revíru a osoby, kterým prodal povolenky, povinni dodržovat všechna ustanovení Zákona a Vyhlášky, týkající se lovu ryb v rybářském revíru (ke zmírnění si i soukromý uživatel revíru, stejně jako ČRS pro svoje revíry, musí zajistit povolení výjimky příslušným rybářským orgánem, zpřísnění může provést sám v rámci bližších podmínek, které si pro svůj revír vydá). Naproti tomu rybníkář (fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo nájemcem rybníku, na kterém hospodaří) a osoby, kterým udělil pověření k lovu ryb udicí v rybníku (které by nemělo být nazýváno povolenkou), nejsou pravidly, která jsou Zákonem a Vyhláškou stanovena pro výkon rybářského práva v rybářských revírech, vázáni, s výjimkou ustanovení o zakázaných způsobech lovu podle § 13 odst. 2 Zákona a zákazů lovu chráněných živočichů, které vyplývají z obecně závazných právních předpisů o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb. a další obecně závazné předpisy na něj navazující). Pro povolení lovu ryb „na dírkách“ je tedy i rybníkář povinen nechat si rybářským orgánem schválit výjimku (dle § 9 odst. 3 v. 2. Vyhlášky), jinak se tím dopouští přestupku podle § 30 odst. 1 písm. a) Zákona (jde-li fyzickou osobou, pokud by byl osobou právnickou, šlo by o správní delikt podle § 31 odst. 1 písm. a) Zákona).

      Rybníkář nemusí k udělení pověření k lovu ryb udicí na rybníku požadovat rybářský lístek a může si stanovit pravidla rybolovu (denní doby lovu, počet prutů, míry ryb, doby hájení atd.) téměř libovolně. Na jak dlouho pověření udělí, je věcí dohody mezi rybníkářem a lovícím, může být uděleno na hodinu, či dokonce na ještě kratší čas, ale na druhou stranu i na několik let, případně na dobu neurčitou (do odvolání). Jde-li o komerční lov ryb udicí v rybníku, pak by rybníkář měl stanovit pevně určené doby lovu ve zveřejněném přehledném ceníku (jakožto podnikatel nabízející své služby spotřebitelům). Kdyby ovšem došlo ke změně rybníkáře, platnost dříve vydaných dlouhodobých pověření by tím automaticky skončila, i kdyby ještě neuběhla sjednaná doba určitá. Lovící, který přijal pověření (a v případě, že rybníkář provozuje službu komerčně, také zaplatil), je smluvně zavázán pravidly rybolovu, která rybníkář stanovil a s nimiž ho seznámil. Forma pověření k lovu ryb udicí na rybníku není právním předpisem stanovena, tedy platné je i pověření udělené ústně, je-li uděleno tím, kdo je k tomu oprávněn. Ústní pověření je ale praktické jen v případě, že rybníkář nebo osoba, která se může prokázat, že je rybníkářem zmocněna k tomu, aby za něho pověření udělovala, je v místě lovu přítomná, jinak by kvůli možným problémům (zejm. při kontrole Policií ČR) mělo být pověření písemné (s obdobnými náležitostmi, jako má povolenka, ale jak jsem již uvedl výše, názvem „povolenka“ by nemělo být označováno).

      Naproti tomu povolenky na sdružený rybolov nebo samostatný revír mohou být roční, případně krátkodobé na doby uvedené v příloze 3a Vyhlášky (tj. dvouměsíční, měsíční, 14denní, týdenní, jednodenní nebo dvoudenní; uživatel revíru, případně územní svaz, se ale může rozhodnout, že bude vydávat povolenky jen na některé z uvedených dob) a povolenka musí být řádně vypsaná na formuláři, jehož vzor je přílohou 8 Vyhlášky.

      Rybníkář má obdobně jako uživatel rybářského revíru povinnost zajistit vedení evidence ryb ulovených na udici, které nebyly živé vráceny zpět do rybníku (§ 3 odst. 4 Zákona). Ryby z jeho rybníku ale jsou jeho vlastnictvím (úrodou), je proto oprávněn v případě, že si lovící ulovenou rybu ponechá pro sebe, požadovat její proplacení, na rozdíl od uživatele rybářského revíru, který to oprávněn požadovat není, neboť dovolené přisvojení si ulovené ryby rybářem v revíru se považuje za originální3) nabytí vlastnictví. Pokud rybníkář pověření udělil bezplatně a umožnil lovícímu si ulovené ryby ponechat, jde z právního hlediska o dar v ceně ponechaných ryb. Pokud by lovící sjednanou část ulovených ryb rybníkáři odevzdal a sjednanou část si ponechal, šlo by právně o naturální odměnu za provedenou práci. Kdyby lovící rybníkáři zaplatil předem sjednanou částku za to, že ryby ve sjednané době ulovené si může ponechat, šlo by o takzvanou kupní smlouvu odvážnou (smluvní strany se předem dohodnou na pevné ceně, ačkoli ani jedna z nich neví, jaký objem a hodnotu předmět koupě nakonec bude mít).

      Poněkud sporné je, zda lze lov ryb provádět ve vodách, které nejsou součástí rybářského revíru ani rybníky či rybochovnými zařízeními ve smyslu Zákona, pokud v nich žijí ryby, nejde-li o zahradní jezírka, rybníčky a jiné malé umělé nádrže na soukromých (většinou oplocených) pozemcích, kde vysazování a lov ryb lze považovat za zájmový chov ryb (ve smyslu Zákona na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. v platném znění, který zakazuje nehumánní zacházení se zvířaty i v těchto chovech). Lov ryb proti vůli vlastníka takové vodní plochy či bez jeho vědomí je jednoznačně protiprávní už z důvodu neoprávněného zásahu do vlastnického práva. V souladu s právem by ale podle mého názoru nebylo ani to, kdyby vlastník vodní plochy, který vůči ní nemá právní postavení uživatele revíru ani rybníkáře, v takové vodě buď sám lovil ryby, nebo jinému umožňoval rybolov, i když postižitelný jako přestupek (v případě velkého rozsahu jako trestný čin) proti ochraně přírody a krajiny by takový lov ryb byl jen v případech, že by tím došlo k nadměrnému úhynu ryb či jiných živočichů nebo rostlin, anebo pokud by tím byl zároveň porušován statut NP či CHKO anebo podmínky vyhlášeného chráněného území. Rybářsky dosud nevyužité vody, jsou-li skutečně vhodné pro výkon rybářského práva, by měly být zařazeny do stávajících rybářských revírů, případně na nich zřízeny nové revíry, aby tím byl podpořen rozvoj sportovního rybolovu. Tam, kde by byl výkon rybářského práva neefektivní, by vodní biotopy měly být ponechány svému přirozenému vývoji bez zásahů rybolovem (obecná ochrana biotopů podle § 5 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění).

      Je zvykem, že rekordní a trofejní ryby, které byly uloveny udicí ve vodách, které nejsou rybářskými revíry, nejsou pro účely rybářských prezentací a soutěží o největší ulovené ryby uznávány. (Mnohde nejsou pro tyto účely uznávány ani ryby z rybníků a uzavřených vod, které sice právně jsou rybářskými revíry, ale jsou do nich vysazovány ryby v již trofejní velikosti.)

Jarda Š.

Poznámky:

1) - plným názvem „Zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

2) - § 4 Zákona: Rybářský revír

  1. Rybářský revír vyhlašuje na vodním toku, na rybníce nebo na uzavřené vodě svým rozhodnutím příslušný rybářský orgán; ten je oprávněn vyhlásit rybářský revír pouze v obvodu své územní působnosti. V případě pochybnosti, zda se jedná o uzavřenou vodu, rozhodne příslušný rybářský orgán.
  2. Při vyhlášení rybářského revíru vychází příslušný rybářský orgán z podmínek pro chov a podporu života ryb.
  3. Rybářský revír se vyhlašuje
    • a) na žádost vlastníka rybníka,
    • b) na žádost vlastníka pozemku, na němž se nachází uzavřená voda; je-li vlastníků nebo spoluvlastníků těchto nemovitostí více, vyhlásí příslušný rybářský orgán rybářský revír na základě žádosti všech vlastníků nebo všech spoluvlastníků nebo osoby pověřené všemi vlastníky nebo všemi spoluvlastníky k podání žádosti o vyhlášení rybářského revíru nebo na základ žádosti nájemce uvedených nemovitostí, prokáže-li žadatel, že písemně uzavřel nájemní vztah za účelem výkonu rybářského práva k uvedeným nemovitostem s vlastníkem nebo všemi vlastníky anebo všemi spoluvlastníky uvedených nemovitostí,
    • c) z vlastního podnětu příslušného rybářského orgánu na vodním toku nebo na uzavřené vodě nalézající se na pozemku vlastník nebo spoluvlastník uvedení pod písmenem b) v případě, že se vlastníci nebo spoluvlastníci nedohodli na podání žádosti o vyhlášení rybářského revíru ani do 30 dnů od doručení výzvy příslušného rybářského orgánu k uzavření takové dohody; touto výzvou není zahájeno správní řízení.
  4. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) na požádání příslušného rybářského orgánu přidělí vyhlašovanému rybářskému revíru číslo rybářského revíru.
  5. V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru se kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede i název rybářského revíru, číslo rybářského revíru, výměra vodní plochy a umístění rybářského revíru, zda se jedná o revír pstruhový nebo mimopstruhový. V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru na vodním toku se uvede i číslo hydrologického pořadí a údaj o říčních kilometrech odvozený ze základní mapy České republiky v měřítku 1: 50 000. V rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru, popřípadě v rozhodnutí o vyhlášení chráněné rybí oblasti se vymezí hranice příslušného rybářského revíru nebo chráněné rybí oblasti a současně stanoví povinnost osob, kterým byl výkon rybářského práva povolen podle § 9 (dále jen „uživatel rybářského revíru“), vyznačit v přírodě tyto hranice a způsob jejich vyznačení.
  6. Příslušný rybářský orgán může změnit rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru, změní-li se podmínky rozhodné pro vyhlášení příslušného rybářského revíru nebo dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro chov a podporu života ryb v příslušném rybářském revíru. Změna rozhodnutí může být provedena z vlastního podnětu příslušného rybářského orgánu nebo na žádost uživatele příslušného rybářského revíru nebo vlastníka rybníka nebo pozemku, na kterém se nachází uzavřená voda. Pro vyhlášení případných změn rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru nebo rozhodnutí o zrušení rybářského revíru platí ustanovení odstavec 1 až 3.
  7. Příslušný rybářský orgán rozhodne o zrušení rybářského revíru
    • a) z vlastního podnětu,
      1. poklesne-li výměra souvislé vodní plochy v rybářském revíru pod 500 m2, nebo
      2. zaniknou-li podmínky pro chov anebo podmínky podporující život ryb v rybářském revíru,
    • b) na základě žádosti osob uvedených v odstavci 3 písm. a) nebo b).
  8. Rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru podle odstavce 3 písm. c), rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru a rozhodnutí o zrušení rybářského revíru se doručuje veřejnou vyhláškou tak, že příslušný rybářský orgán zajistí vyvěšení rozhodnutí po dobu 30 dnů na úřední desce krajského úřadu kraje, ve kterém se rybářský revír nachází; nachází-li se rybářský revír na území více krajů, vyvěšuje se rozhodnutí na úředních deskách všech krajských úřadů, ve kterých se rybářský revír nachází. Je-li rozhodnutí vyvěšeno na úředních deskách více krajských úřadů, je dnem doručení poslední den této lhůty u rozhodnutí vyvěšeného nejpozději.
  9. Stejnopis rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru anebo rozhodnutí o zrušení rybářského revíru vydaného podle odstavců 1, 6 nebo 7 zašle příslušný rybářský orgán do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci ministerstvu.
  10. Podnájem rybářského revíru je zakázán. Za podnájem rybářského revíru se nepovažuje pověření nižší organizační složky uživatele rybářského revíru výkonem některých činností souvisejících s výkonem rybářského práva touto osobou.
  11. Podrobnosti stanovení rybářského revíru, vymezení hranic rybářského revíru nebo chráněné rybí oblasti a způsob jejich vyznačení v přírodě stanoví prováděcí právní předpis.

§ 3 Vyhlášky: Rybářský revír, hranice rybářského revíru a chráněné rybí oblasti
[K § 4 odst. 11 a § 11 odst. 10 písm. e) Zákona]
  1. Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.
  2. Za rybu lososovitou se pro účely této vyhlášky považuje i lipan podhorní (Thymallus thymallus).
  3. Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodním tokem zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).
  4. Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označují tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.

3) - tj. nejde o převod či přechod vlastnictví z předcházejícího vlastníka

Autor: Jarda Š. - ®

Diskuse k článku (87 reakcí)

Přečteno: 17 172x
Průměrná známka: 1.85

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

sbírka

Dovoluji si oznámit ,že jsem se rozhodl uspořádat sbírku nějakého rybářského nářadí -náčiní pro svého kolegu z práce,kterého postihla dne 16.1.2017 osobní tragédie v podobě vyhoření domku do...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniNovinka 2017! Naviják X-PLODE II

Vhodný pro kombinaci s feederovými pruty. Vybaven špičkově vyváženou přední mikrobrzdou, sklopnou kličkou, spolehlivým překlapěčem, zpětným uzávěrem běhu a velmi tichým rotorem.


akce, rybareniKvalitní nafukovací čluny BOAT007

Za 7 000 Kč s DPH.
Vynikající kvalita provedení a materiálů v ceně od 7000,- Záruka 3 roky na komponenty a 5 let na materiál.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Tomas-carpio.cz Tomas-carpio.cz

nejvyšší kvalita za nejnižší ceny pro naše kapraře. výběr toho nejlepšího od fox, rod hutchinson, shimano, carp spirit, dynamite baits, ace,...