MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Sumeček americký - moje postřehy

8.7.2009 - Karel Šikl

Moje postřehy o sumečkovi americkém

      Sumeček americký (Ameiurus nebulosus), přezdívaný truman či kanaďák, je na revíru nejbližším mému bydlišti, na Labi 21, velmi hojnou rybou. To se projevuje tak, že bere jakoukoli nástrahu a znepříjemňuje kaprařům chytání. Je to sice nepříjemné, ale za horší považuji to, že tak početný a shánčlivý predátor nutně musí mít hrubý vliv na prostředí, ve kterém žije. Kdysi dávno, ještě v dobách, kdy náš hospodář, který je již v důchodu, si chodil kupovat prázdninovou povolenku, dostávali kluci instrukci, že jak budou vracet trumany zpátky do vody, nedostanou příště nic. Dnešní vztah k tomuto druhu je o něco smířlivější, ale stále převážně negativní.

sumecek americky

Obsah kontaminantů

      Mezi těmi, kteří se pravidelně na rybách potkáváme, jsme došli k závěru, že sumečka amerického je třeba lovit, ale od jeho pravidelné konzumace nás odrazovala nedůvěra ke kvalitě ryb v Labi. Protože se (jako každý) mám rád, začal jsem zjišťovat data o kontaminaci ryb a o kontaminaci sumečka amerického. Když jsem v internetových zdrojích nenašel nic, co by přineslo odpověď, obrátil jsem se e-mailem na Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, vedoucího oddělení toxikologie a nemocí ryb Ing. Tomáše Randáka, PhD. (podle tehdejšího členění, Dr. Randák je dnes vedoucím jiného oddělení a oddělení toxikologie a nemocí ryb má pozměněný název). Odpověď jsem obdržel obratem. V odpovědi stálo, že o sumečcích amerických nejsou žádná data. Nejproblematičtějším kontaminantem na území ČR je rtuť, u ostatních kontaminantů je velmi malá pravděpodobnost, že budou překročeny limity – a je tedy zbytečné (hlavně s ohledem na náklady) jiné rozbory provádět. Pokud mám zájem o vyšetření na rtuť, nechť doručím 5 kusů sumečka amerického velikosti, ve které je pro konzumaci loven, do VÚRH. Cena bude přibližně 2000 Kč. Domluvili jsme se tedy mezi sebou, že příslušný rozbor zadám, ryby ulovíme (v té době jsem neměl povolenku a jako bohabojný občan jsem nechytal) a o náklady se podělíme. K poslednímu bodu jsem byl skeptický, ale nevyřkl jsem to nahlas, ale k tomuto narovnání nakonec došlo. Nemrzí mě to, neb jsem byl ochoten do toho jít i sám. Nemám naprosto nic proti svobodnému užívání výsledků provedeného rozboru - ať už jeho zpracovatelem či jinými osobami.
      Odlov byl proveden 12. 8 .2007, bylo chyceno 17 kusů, 8 největších jsem vybral, zabil a zamrazil vcelku a druhý den odvezl do Vodňan. Ve VÚRH z nich bylo vybráno 5 největších kusů k provedení rozboru.
      Výpis z protokolu. Jedná se o z větší části o citaci, neb protokol je velmi pregnantně formulován.

Velikost ryb a obsah rtuti v jejich svalovině

Číslo ryby Celková délka (mm) Délka těla (mm) Hmotnost (g) Rtuť (mg/kg) ve svalovině
1 245 215 235 0,274
2 255 220 205 0,516
3 240 200 205 0,266
4 235 200 180 0,295
5 235 200 175 0,292

      Vyšetření bylo provedeno metodou AAS na jednoúčelovém analyzátoru rtuti AMA-254. Výsledky analýzy svaloviny byly porovnány s příslušným hygienickým limitem. Hygienické limity a nejvyšší přípustná množství kontaminantů v potravinách stanovuje směrnice ES č. 221/2002. Tato směrnice stanovuje hygienický limit 0,5 mg/kg svaloviny dravých ryb. Platný hygienický limit 0,5 mg/kg svaloviny velmi nepatrně překračuje pouze vzorek z ryby č.2 (0,516 mg/kg). Hodnoty obsahu rtuti ve svalovině ostatních ryb vyhovovaly platnému hygienickému limitu. Bylo provedeno hodnocení zdravotního rizika pro konzumenty pomocí toxikologického limitu (1,6 mikrogramů rtuti na kilogram tělesné hmotnosti za týden) přijatého Světovou zdravotnickou organizací. Výstupem porovnání získaných hodnot obsahu rtuti ve svalovině ryb a toxikologickým limitem je počet porcí (porce = 170 g) z velikostně a hmotnostně definovaných ryb, které může konzument o hmotnosti 70 kg sníst za měsíc, aniž by mu dle současných znalostí hrozilo zdravotní riziko (výpočet nezahrnuje ostatní zdroje rtuti v potravě). Příslušným výpočtem bylo zjištěno, že člověk o průměrné hmotnosti 70 kg může za měsíc sníst cca 8 porcí (cca 1,3 kg) svaloviny sumečka amerického. sumecek americky
      Závěr: Platný hygienický limit 0,5 mg/kg svaloviny pro rtuť velmi nepatrně překračuje vzorek z ryby č. 2 (0,516 mg/kg). Hodnoty obsahu rtuti ve svalovině u ostatních ryb vyhovovaly platnému hygienickému limitu. Konzument může sníst přibližně 1,3 kg svaloviny sumečka amerického (o hmotnosti 175 – 235 g) za měsíc bez zdravotního rizika plynoucího z obsahu rtuti ve svalovině. Lze předpokládat, že u starších ryb obecně dochází k vyšší kumulaci rtuti, a proto doporučujeme u větších ryb překračujících hmotnostní interval uvedený výše počet porcí konzumovaných za měsíc snížit.
      Konec výpisu z protokolu.

      Několik poznámek k výsledkům. Směrnice ES č. 221/2002 stanovuje maximální přípustné množství kontaminantů jako kompromis mezi ochranou zdraví spotřebitele a dosažitelností limitů výrobci. Limit 0,5 mg/kg svaloviny je stanoven obecně (v dřívějším znění byl limit 0,1 mg pro nedravé ryby a 0,5 mg pro dravce), některé druhy mají limit odlišný od obecného, např. štika má stanovený limit 1 mg/kg. Je zajímavé, že potravinou vyhovující hygienickému limitu se nelze svobodně živit, i když mnoho lidí, kteří protokol viděli, pochopili výsledky tak, že ryby vyhovují a lze je bez omezení konzumovat. Světová zdravotnická organizace stanovuje limity na základě současných poznatků a nemá, narozdíl od EU, na starosti žádné rybáře. Na druhou stranu, asi nikdo není ochoten sníst 16 kg masa sumečka amerického ročně, i kdyby nebyl znečištěním zatížen vůbec. Nemám zjištěnu výtěžnost , ale dejme tomu, že hmotnost masa je 70 % hmotnosti ryby, tedy 16 kg svaloviny je 114 kusů sumečků amerických o živé hmotnosti 200 g. Stanovení výtěžnosti bych mohl provést, ale připadá mi to být za hranicí vkusu.
      Protokolem jsem obdaroval všechny známé a dokument se stal dost známým a mám za to, že přispěl k větší přijatelnosti sumečka amerického jako úlovku ke spotřebě.

Potrava

      Dne 10. 8. 2008 jsem vyvrhoval 29 sumečků amerických chycených toho dne mezi 20. a 22. hodinou na žížalu na plavanou (přetažená hloubka tak, že brčko leželo na vodě). To je přibližně co 4 minuty ryba, když započítáte vylovení, vyproštění háčku, zabití, úpravu či výměnu nástrahy, nához – jedná se o docela slušný tělocvik. Bez vnadění – přijdete a chytáte. Oněch 29 kusů bylo v rozpětí od 11 do 24 cm délky, z toho 13 kusů nad 20 cm, 14 kusů v intervalu 15 – 20 cm a 2 kusy byly menší než 15 cm. Pouze 4 kusy, a to 2 nejmenší a 2 kusy z intervalu 15 – 20 cm, byly prosté zrna. V zažívacím traktu těchto 4 ryb byla černá kaše bez hrubších či ostrých částic (zbytků ulit). Ostatní ryby měly v sobě ječmen, od několika málo zrnek až po plný zažívací trakt. Ječmen je používán ke vnadění, navíc se dostává do řeky občasnými úniky ze sladovny. Dvanáct ryb mělo v sobě mimo ječmene i kukuřici. Kukuřice se do řeky dostává pouze jako návnada. Zrní je pro sumečka amerického zřejmě balastním krmivem, protože v celé délce trávícího traktu je bez zjevných změn. Tento závěr podporuje i zjištění, že obsah zrna v trávícím traktu negativně koreluje s obsahem tuku v břišní dutině. Přeloženo do češtiny – ryby plné zrna neměly v břišní dutině žádný tuk, ryby prosté zrna či s jeho malým obsahem tuk v břišní dutině měly. Tři ryby ze skupiny přes 20 cm měly v sobě zbytky ráčat. Ani v jedné rybě jsem nenalezl zbytky ryb, přesto, že jsem byl dvakrát svědkem chycení sumečka amerického na ouklej.
      Při lovu 31. 3. 2009 jsem chytil 35 kusů, všechny měly prázdný zažívací trakt. Živá hmotnost tohoto úlovku byla 3 kg.

Několik poznámek k lovu tohoto druhu

sumecek americky       Srpen je nejlepší měsíc pro lov tohoto druhu, pak následuje přelom května a června. Od listopadu do konce února sumeček americký nebere vůbec. V březnu, dubnu a říjnu záleží na teplotě. V ostatním období bere dost spolehlivě.
      Aktivita sumečka amerického roste se soumrakem a spolehlivě bere až do konce doby lovu. Někdy bere i přes den, ale v jiné dny začíná brát až v pozdním odpoledni. Spolehlivě bere až do konce doby lovu. Vzhledem k tomu, že nepatřím mezi ranní ptáčata, jeho aktivitu na úsvitu jsem dosud neověřil.
      Sumeček americký má velmi malé zoubky (kousne asi jako ještěrka), kterými dokáže narušit vlasec tak, že při použití 0,25 každá pátá až desátá ryba (záleží, jak pečlivě lovící reaguje na záběr) přetrhne vlasec.
      Od tohoto roku používám návazce z 0,35 vlasce nebo 0,25 pletenky, návazec je krátký a na obou stranách má očka, v jednom očku je navlečen háček s očkem s dlouhým ramínkem a druhé očko slouží k připevnění na kmenový vlasec. Nekorektní navázání háčku má tu výhodu, že při hlubším záseku neberu peánem za úvaz, ale za holé ramínko. Tyto návazce vyměňuji až po skončení lovu (pletenkové ponechávám do utržení ve vázce), bez problémů vydrží 25 ryb.
      Přesto, že sumeček americký vezme prakticky jakoukoli nástrahu, nejúčinnější je žížala nebo hnoják. Sumeček americký není citlivý na použité náčiní, pokud objeví žížalu, začne ji do sebe soukat (v době nižší chuti k příjmu potravy je záběr série útoků, která může skončit otrháním nástrahy z háčku). Toho někteří využívají a jako prevenci před polknutím nástrahy příliš hluboko používají háčky až velikosti 1/0. Počet hluboko zaseklých ryb se tak opravdu sníží na minimum, ale podle mého je to na úkor počtu úlovků.
      Při lovu na plavanou má sumeček americký záběr charakterizovaný poťukáváním, při kterém se splávek pohybuje na všechny strany. Když se hned na počátku píchne, nástrahu opustí. Záběr pokračuje pomalým zajetím splávku pod vodu nebo velmi pomalým stálým pohybem splávku po hladině. Protože sumeček může nástrahu poté, co se píchne, opustit, lovím nejraději na brčko se silně přetaženou hloubkou tak, že splávek leží na hladině.
      Lov na položenou je nejpoužívanější způsob lovu. Na použitém prutu, navijáku a síle vlasce nezáleží (použití pletenky mi připadá být na úkor početnosti záběrů), jak uvedeno výše, vliv má pouze velikost háčku. Sumeček americký ve většině případů energicky potáhne a pak popotahuje a povoluje, někdy razantně, někdy povolně. Když se píchne, začne předstírat, že tam není, ale to už má háček velmi hluboko. Ve většině případů přítomnost zažraného sumečka poznáte velmi mírným chvěním vlasce, které se neprojevuje ani na policajtovi, ani na špičce. Rozjezd přes brzdu jsem od této ryby viděl pouze jednou.
      Někdy se stává, že při záseku sumečka nástraha zavázne. Dne 19. 4. 2009 jsem zjistil, že to tato ryba umí udělat. Zasekl jsem a zavázl, chvíli jsem chodil po břehu a zkoušel montáž uvolnit, ale nepovedlo se, musel jsem trhat. Praskl pouze návazec – a to v úvazu na kmenový vlasec, stačilo tedy navléknout nový návazec. Chytil jsem 1 sumečka a pak dalšího, který byl seknutý hluboko. Při vyprošťování háčku jsem zjistil, že má v sobě před chvílí utržený návazec. Bohužel v té době jsem ještě nevlastnil digitální fotoaparát. U cca 5 % chycených ryb nacházím různé deformace tlamky, tyto deformace mohou být způsobeny (mimo jiné možné příčiny) i lovem.
      Odhadnout dobu záseku je problém, při snaze sekat co nejdříve jsem měl velké množství neproměněných záběrů. Při dlouhém čekání jsem nelovil sumečky, lovili se sami. Optimální doba pro zásek je těžko sdělitelná, nebo aspoň já to dost dobře nedokážu, nechám tedy na každém, ať si to nacvičí sám. Závěr, který lze vyvodit a který neodporuje etice lovu, je: pro „chyť a pusť“ sekat co nejdříve, při usmrcování ryb ihned po vylovení si lze proměňování záběru zvýšit pozdějším zasekáváním.
      U výše popsaných způsobů lovu nelze eliminovat záběry malých ryb. Vzhledem k výsledkům výše uvedeného rozboru je otázkou, zda o kapitální kusy ke spotřebě usilovat. Pokud chce někdo cíleně kapitálního sumečka, ať nastraží ouklejku do 10 cm (lépe menší) na jednoháček na položenou a nespěchá se zásekem.
      Při současném stavu sumců na Labi dochází čím dál častěji k tomu, že mezi sumečky americké se připlete i dorost sumce velkého. Za loňský rok vím o dvou případech chycení sumců velkých o délce 31 a 36 cm. Sumec velký je (pro rybáře) úplně jiná ryba než sumeček americký a k záměně by nemělo dojít.
      Sumeček americký má první paprsky prsních a hřbetní ploutve ostré a dokáže je prudce vztyčit. Malý sumeček je nebezpečnější než ryba nad 20 cm, větší ryby na háčku visí, malé kusy se na háčku intenzivně mrskají a rozměr těla neposkytuje prostor k vyhnutí se ostnům. Navíc menší ryby mají ostřejší ostny. Je dobré mít pracovní rukavici pro bezpečné uchopení (ještě jsem si ji k vodě nevzal). Píchnutí je bolestivé a imunitní systém může na cizorodou bílkovinu – sliz zavlečený do rány – zareagovat neadekvátně. Na internetu se lze v některých pramenech dočíst, že ostny jsou jedovaté, není to pravda, sumeček žádné jedové žlázy nemá. Ostny jsou na zadní straně drsné, komplikuje to vyndávání sumečků z jakékoli sítě. S ohledem na hmotnost valné většiny ryb není nutné používat podběrák. Ulovené sumečky buďto usmrtím hned po výlovu, nebo je držím ve vezírku (v síti se zachytí asi tak 10 % ryb a většinou je lze bez problémů vyprostit). Viděl jsem se i uchovávání v kbelíku.
      Sumečky americké usmrcuji propíchnutím hlavy nožem v její zadní třetině a přeříznutím žaber, při tom přestřihnu přední paprsky hřbetní a prsních ploutví (nejlépe se k tomu hodí stranové štípací kleště). Po přestřižení předních paprsků ploutví není ryba hladká, ale je s ní jednodušší manipulace, než když se tento úkon neprovede. Přerušení páteře za hlavou se u ryb určených k uzení nedá použít, dále je tento způsob riskantní vzhledem k možnému porušení žlučníku. Považuji popsaný způsob usmrcení za dostatečně rychlý.
      Jsem příznivcem tlumení výskytu sumečka amerického, ale jen za předpokladu, že chycené ryby jsou smysluplně využity. Nikdo by neměl ulovené ryby pohazovat po březích. Bohužel, minimálně jednou do roka poházené sumečky na břehu najdu. U vody nejsme sami a zahnívající ryby na břehu lákají venčené psy k tomu, aby se v nich váleli nebo je žrali. Mimo město pohazování ryb po břehu vytváří přebytek potravy pro lišky.

sumecek americky

Sumeček americký v kuchyni

      Z „pekáčového úhlu pohledu“ je sumeček americký velmi vděčná ryba. Má chutné maso a nemá Y-kosti ve svalovině. Chuťově nejpříbuznější ryba je úhoř, ale v porovnání s úhořem není tolik tučný a maso je jemnější.
      Po usmrcení (před dalším zpracováním) je dobré sumečka amerického odšlemovat. Pamatuji, že jako kluci jsme se odšlemováním nezabývali, ale dnes bych neodšlemovanou rybu nedělal. Odšlemování lze provést několika způsoby.
      Nejjednodušší je ryby usmrtit, vyvrhnout a zamrazit. Při rozmrazování sliz nabude a dá se pak snadno umýt. Pokud ryby zamrazuji, volím toto řešení. Jsem si vědom, že to není zrovna „košer“, ale moje přirozená lenost vítězí.
      Pro odšlemování je nejvýhodnější drátěnka, hadr se brzy zanese, abrazivní strana houbičky se také rychle zanáší. Navíc drátěnku lze jednoduše vypláchnout a lze ji dále užívat, hadr či houbička je na vyhození.
      K narušení slizu lze použít nasolení, ale připadá mi, že v případě sumečků není tak účinné jako např. pro odšlemování kapra lysce.
      Další způsob je ohřát vodu na 60 – 80°C, přidat ocet (cca 1/4 objemu vody) a sůl. Sumečky jednoho po druhém na chvíli ponoříme do lázně a pak je drátěnkou omyjeme.
      Protože není problém nachytat několik desítek kusů a zpracovávání takovéhoto množství je dost otravné, hluboce jsem se zamyslel a přišel na zatím nejrychlejší způsob odšlemování. Pustím do sprchy pouze teplou vodu, nechám odtéct, zazátkuji vanu, vsypu sumečky (pro šťouraly: usmrcené) a 0,5 kg soli. Ryby sprchuji, dokud nejsou potopeny. Ponechám je ve vodě za občasného míchání cca 10 min, po této době vodu vypustím, vezmu sprchu a teplou vodou opláchnu ryby i vanu. Pozor, sliz je docela účinné pěnidlo. Nevýhodu tohoto řešení vidím pouze v tom, že rybám pak nelze otevřít tlamky, což brání jejich opravdu důkladnému vymytí.
      Sumečky vyvrhuji tak, že rozříznu břicho od řitního otvoru k hlavě a vytáhnu vnitřnosti. Po vytržení vnitřností zůstane uvnitř část jícnu, dříve jsem ji vyřezával, pak jsem zjistil, že vynaložené úsilí není adekvátní výsledku. Další možné způsoby jsou: uříznout hlavu a vytrhnout vnitřnosti tudy nebo uříznout hlavu a rozříznout břišní dutinu. Sumečky upravuji i s hlavou, a tak způsoby vyvržení spojené s odstraněním hlavy nepoužívám.
sumecek americky       Nejčastěji upravuji sumečky velmi jednoduchým způsobem. Osolím je, pod páteř máznu trochu rozetřeného česneku a do břišní dutiny cvrnknu trochu drceného kmínu. Sumečci chycení u nás na Labi nesmrdí, česnek neslouží jako pohlcovač pachů, ale použití česneku mi k této rybě sedí. Do pekáče naliji trochu oleje a sumečky do něj vyskládám vedle sebe hlavou k ocasu další ryby (česky zig-zag). Díky svému pulčímu tvaru drží v poloze na břiše a jsou velmi skladní. Peču v předehřáté troubě při 200oC. Nejsem příznivcem určování času přípravy, lépe déle, než míň. Popíchnutím vidličkou do hřbetu největší ryby zjistím, jestli jsou hotoví (vidlička musí volně proniknout do masa až k páteři a bez odporu zpět a ve vpichu se nesmí objevit tekutina).
      Pro uzení ryby pouze nasolím. Vidličkou propíchnu kůži na levé i pravé straně ryby před ocasní ploutví, toto opatření slouží k tomu, aby mohl vytékat rozpuštěný tuk. Otvorem v hlavě, který vznikl při usmrcování ryby, provléknu tenký vázací drát a zavážu překroucením, volný konec drátu vyvážu podle podmínek (na tyč, na drát výše zavěšené ryby nebo uvážu očko k zavěšení na háček). Udím vlhkým kouřem 3 hodiny při 70oC. Před vyjmutím ryb z udírny zkusím, jestli je největší ryba hotová.

Diskuze

      Jedná se o hojný nepůvodní druh, který je navíc predátor. Pozoroval jsem loni kapry při tření do smuteční vrby a okolo bylo plno sumečků. Živí se vším, co jim přijde do cesty a co jsou schopni zdolat. Takováto ryba musí mít vliv na prostředí, ve kterém žije – a to na úkor původních druhů. Na druhou stranu dlužno podotknout, že tu žije přes 100 let, aniž by někdo jeho vliv zaznamenal. Výzkum na toto téma chybí.
      Jedná se o teplomilný druh (na valné většině USA je daleko tepleji než u nás, původní rozšíření je od severního Mexika po jih Kanady), lze tedy předpokládat, že na jeho výskyt má vliv počasí. Teplé zimy posledních let zřejmě přispěly k jeho hojnějšímu výskytu.
      Každá ryba má svoje místo v potravním řetězci a zdroj potravy. Pokud nejsou přítomni predátoři, druh se přemnoží a vyčerpá své potravinové zdroje, výsledkem je masivní výskyt malých jedinců. To je případ sumečka amerického na středním toku Labe.
      Někteří rybáři mají výmluvu, že se sumeček americký vychytat nedá. Je to trapná omluva vlastní lenosti, protože vyhubit se dá všechno. Nejde o to sumečka vyhubit, venkoncem veškeré takovéto snahy, jak zmíněno výše, skončily nezdarem, ale účelem je udržet jeho stav na přijatelné úrovni. Když dojde ke snížení jeho stavu, přestane být tak častým úlovkem a pokud bude uloven, tak ve vetší velikosti. Při dostatku potravy nebude brát na kukuřici. Než sedět a nadávat, že trumani berou kukuřici, mohl by každý, kdo čeká na svého kapříka, nachytat aspoň dvakrát do roka 20 sumečků, aby si udělal prostor pro přežití své nástrahy.
      Pokud by ke zmizení druhu z našich vod došlo, je otázka, zda po něm smutnit. Osobně by mi to přišlo líto, protože jsem ten typ rybáře, kterému je jedno, co chytá, hlavně když tahá – a sumeček je v tomto ohledu jistota. Chytání sumečka amerického mi vyhovuje i z toho důvodu, že těm tvorům nepropichuji tlamky nadarmo.

Závěr

      Sumeček americký je na středním Labi velmi hojná ryba, která zřejmě není pro endemické predátory atraktivní. Každý introdukovaný druh nutně zatěžuje původní prostředí. Jedná se o chutnou, snadno zpracovatelnou rybu s minimem kostí. Lov je velmi snadný.
      Zachytáte si, pochutnáte si a vodě to prospěje.

Autor: Karel Šikl - ®

Diskuse k článku (124 reakcí)

Přečteno: 20 212x
Průměrná známka: 1.12

Související články

Introdukované druhy ryb ve vodách České republiky

Introdukce nepůvodních druhů ryb mají celosvětově dlouhodobou tradici. Introdukcí označujeme člověkem prováděné přemísťování druhů do míst, kde se původně nevyskytovaly, s cílem zachovat je tam trvale v přírodě nebo v chovu.

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Prodavač - Brno

Rybářská speciálka v Brně přijme zaměstnance na pozici prodavač do oddělení kaprařina, plavaná, feeder, ostatní. Nástup únor 2017. Životopis zasílejte na e-mail info@rybarska-specialka.cz, nebo na...

ČRS sumarizace 2016

Program pro sumarizaci je na internetových stránkách www.petruvzdar.cz k dispozici. Je pro všechny územní svazy a je zdarma. Mohou vyzkoušet i zájemci z MRS nebo si jen stáhnout návod, kde jsou...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareni30% SLEVA! Sezóní výprodej!

Výborně vyvážená matchka, určená pro celodenní lov. Vynikající plavačkový model určený pro náročné. Nyní 30 % SLEVA NA DÉLKU 390!


akce, rybareniZfish Přístřešek Classic Shelter ZFP

Za 3 299 Kč s DPH.
Pokud hledáte skutečně praktický, lehký a rychle postavitelný přístřešek nejen na kratší výpravy k vodě tak je pro vás model Classic Shelter ZFP od Zfish ideální volbou.