Lovu velkých kaprů se věnuji od začátku 90. let, kdy k nám poprvé dorazila zmínka o boilies a lovu na vlas. Od té doby uplynulo mnoho vody v našich řekách a rybnících, přičemž spolu s ní odplavaly i spousty ulovených a opět puštěných kapřích dědečků a babiček.
Souběžně s kaprařinou jsem na nějaký čas propadl i kouzlu muškaření. O velikosti salmonidů v našich řekách ví každý pstruhař své, a proto i mé kroky časem zavítaly na soukromé rybníky s obsádkou pstruha duhového, někdy i pozoruhodných velikostí. Na těchto lokalitách je často zvykem přisazovat kapry nebo jesetery, a tak občas některý skončí na slabém muškařském náčiní - ať již dobrovolně, nebo tzv. za kalhoty.
Kdo jednou zažil pocit mít v rukou jemný muškařský prut a na jeho konci velkou bojovnou rybu, chce to zažít znovu.
A tak jsem uvažoval, proč to nezakusit častěji a cíleně. Umělou mušku sice kapr občas vezme, ale není to jeho priorita. Zaměnil jsem tedy mouchu za kukuřici, což na mimopstruhových revírech není problém, a zkusil to. Sestava je jednoduchá: muškařský prut, muškařský naviják, stará plovoucí šňůra, která se chová spíše jako intermída a cca 2m návazec z kvalitního vlasce 0,16 - 0,20 mm zakončený háčkem velikosti 6 - 8.
Množství záběrů i úlovků mě překvapilo. Ryby jsem chytal i v době, kdy ostatní rybáři zůstávali bez záběru. Důvodem je jistě naprosto nenápadná prezentace nástrahy a možnost okamžité reakce na jakýkoliv záběr.
Tento způsob lovu praktikuji již několik let, ze začátku na menších lokalitách, dnes však již i na rozlehlých přehradách.
Jedna z nich je i přehrada v Ostrově nad Oslavou, kam jsem zavítal v sobotu 21. 6. 2008. Na tento den asi nikdy nezapomenu. Jedná se o členitou vodu, kde není nouze o potopený pařez nebo větev, ale právě taková místa kapři milují. Prakticky všechna vhodná místa (při tomto způsobu lovu je dobrá hloubka hned u břehu) byla obsazena rybáři lovícími na boilies, které zaváželi na krmná místa daleko od břehu.
Domluvil jsem se tedy s majitelem, který je můj dobrý kamarád, aby mě pustil do míst, kde se běžně nechytá z důvodu možnosti zavážení a umístění bójek ostatními rybáři. Já prý ale s tím mušákem nikomu vadit nebudu, když lovím 4 metry od břehu. Prohodil jsem hrstí kukuřici z plechovky, na háček nastražil dvě zrnka a nahodil. Asi po 15 minutách se dvakrát lehce propadla šňůra a nic. Již jsem si v duchu začal spílat, že jsem propásl záběr, když se šňůra znovu propadla a vzápětí lehce srovnala. Zásek. Natvrdo. Asi ten kořen vpravo, kde již skončilo pár háčků i s návazcem. Najednou se ale kořen rozjíždí. Tak nějak jinak než obyčejně. Mám na mušák již několik kaprů kolem 10 kg a dokonce i jesetera 130 cm, ale tohle je jiný tah. Pomalý a nekompromisní. Muškařská šňůra nenávratně mizí z navijáku, stejně tak i podklad, kterého mám naneštěstí jen asi 50 m. Prut AFTMA 5 - 6 je jako luk, snažím se rybu brzdit, co to jde. Pomalu se to daří a kapr jde k hladině. Teď už vím, že je to kapr - a jaký! V čisté vodě je vidět nádherný kapr - lysec. Šel jsem jen nalehko bez podběráku a podložky.
Volám tedy na bratra, který na druhém břehu griluje maso: „Pepíku, mám tam dvacítku!“ Pepa naposledy běžel někdy na vysoké - a to je již 20 let, ale byl u mě co by dup. S kaprem bojuji necelou půlhodinu a zdá se, že to půjde. Nemá v úmyslu zajíždět do vázek ani daleko od břehu. Velkou výhodou tohoto způsobu lovu je, že ryba necítí silný tah ani bolest, a tak se chová jinak než na klasické silné náčiní.
Konečně si loknul a jde nad podběrák. Přijíždí majitel přehrady. Měření, vážení, foto. Míra 94 cm, váha 21 kg. Asi světový rekord kapra na muškařské náčiní, ne?
Když mě za dvě hodiny přestala bolet ruka, šel jsem to ještě zkusit. Výsledek? Krásný šupináč 75 cm a 10 kg. Někteří kolegové rybáři chytající na boilies mě chtěli lynčovat.
www.chytil.cz
