Úhoři v menších řekách II

20.6.2004 - Icefish

      Po přečtení článku „ Úhoři v menších řekách “ jsem se rozhodl tento poměrně obsáhlý článek mého kolegy a kamaráda „Icemana“ více či méně doplnit o nové poznatky, popřípadě poopravit některá tvrzení z prvního článku. Jelikož se lovu úhořů věnuji již od počátku své rybářské „kariéry“, můj vůbec první rybolov byl noční lov „hadů“, doufám že mé poznatky mohou obohatit některé z kolegů rybářů.
      Pro jednoduchost rozdělím článek na několik kapitol.

1. Výběr doby lovu

      Některá tvrzení, nebo spíše pranostiky, říkají, že nejvhodnější dobou pro lov úhořů je v době květu kaštanů nebo jasmínů. Může to platit, ale hlavně to záleží na tom, jak se pozdní jaro nebo spíše rané léto vyvede. V minulých letech se zákazem lovu do 16. června jsem vysledoval poměrně málo potencionálně vhodných dnů pro lov úhořů. Charakter počasí spíše posouval vhodné dny až do července popř. i dále. Jednoznačně nejvhodnějším počasím je počasí stálé. Teplé dny s teplotou kolem 25°C a s podmračenou oblohou jsou asi nejpříhodnější, protože večerní a noční teploty se drží stále dost vysoko kolem 15°C a to je pro lov úhořů to pravé. Letní vedra kolem 30°C jsou většinou při bezmračné obloze, a proto noční teploty sestupují i pod 13°C, což je doprovázeno i mlhami a silnou rosou a to již nejsou ty pravé podmínky pro lov. Proč tomu tak je, když teplota vody, v které pořád ještě úhoři žijí, se přes noc v řece téměř nezmění? Lze se jen domnívat. Můj názor je ten, že to souvisí s aktivitou hmyzu a to jak vodního tak ostatního, který probouzí ryby a tedy i úhoře k potravní aktivitě. Mám vypozorováno, že při podmračených nocích, kdy není rosa, je aktivita všelijakého hmyzu o poznání větší, než když je jasno a popř. mlhy. Má to i svá negativa v podobě vždy hladových komářích samiček, které jsou připraveny ke krmení, jakmile rybář dorazí k vodě. Bohudík (i když jsem ateista), na mě komáři téměř nejdou, takže mi odpadá starost s repelenty, které stejně nedoporučuji. Výtečný úhoří čich by zřejmě snadno odhalil pach repelentu z ruky, který ulpívá na háčku, vlasci i na nástraze. A propos slyšel jsem přirovnání, že úhoř vycítí jakýkoliv pach v koncentraci 1 kapky oleje nalité do Ženevského jezera. Nemám důvod nevěřit.
      Fáze měsíce také nebude mít moc velký vliv nachytali jsme při novu i při úplném úplňku.
      Náhlé změny počasí jsou za určité situace také dobré. Například podvečerní bouřka s lijákem po třech či čtyřech horkých dnech s sebou nese pozitiva v podobě poklesu tlaku vzduchu a také s napadáním různé potravy do řeky. Bohužel těchto bouřek, kdy silný liják rychle přijde a také rychle odejde, není mnoho. Většinou pak ještě prší do pozdních nočních hodin a to už také není ono. Přikalená voda, která sebou nese spousty nečistot ale také potravy je velmi vhodná. Ne že by čistá voda vadila, spíše se při kalné vodě můžeme dočkat záběru mnohem dříve než se setměním.
      Denní dobou vhodnou k zahájení lovu většinou volím kolem 20 hodiny. Světla je ještě dost na orientaci ve většinou velmi zarostlých partiích řeky a je dost času do prvního hada na přípravu loviště. Nejlepším časem je doba od 21.30 do 23 hodin. Pokud nepřijde záběr do jedenácti, většinou už sbalím a jdu.

2. Místo lovu

      S postupem doby a se získáváním nových poznatků se přikláním k místům, která většinou zůstávají nepovšimnuta. Téměř jsem opustil lov v místech, kde řeka tvoří tůně a zátočiny. Spíše jdu na „flek“ kde řeka teče rovně a spíše se zužuje. Návodná strana je vždy lepší pro udržení nástrah v co největší hloubce. Hloubka sice není v malé řece až tak velká, ale proudění vody se zvyšuje a udržuje dno řeky čisté bez nánosů bahna a písku, což je dle mého názoru mnohem výhodnější. Nánosy totiž vyplňují prohlubně dna, kořeny a jiné úkryty, které úhoř vyhledává. A kde nejsou úkryty není velká šance na dobrý lov. Absolutně nesouhlasím s názorem, že úhoř miluje bahýnko a nikdy se mi to nepotvrdilo, ba naopak. Tažná voda také vyhovuje lépe lovu „na houpačku“(houpačku popsal Iceman v prvním článku). Takže najdu-li rovný úsek řeky s tažnou až téměř proudnou vodou, kde se řeka zužuje, neváhám a zahajuji přípravu místa lovu. Spadlý strom či utržený břeh může takové místo jen zlepšit.

3. Příprava místa lovu

      Takováto místa bývají většinou zarostlá trávou a kopřivami, takže trochu břeh řeky očistím, tak abych měl místo na dva pruty ve dvou vidličkách a sedačku popř. tašku. Vidličky dávám cca 30 cm od sebe tak abych měl oba pruty cca 45° po směru toku řeky a téměř na kraji břehu řeky. Jelikož si svítím svíčkou používám stínítko vyrobené z podélně rozpůlené konzervy od psího krmiva. To umisťuji tak půl metru vlevo či vpravo od prutů dle podmínek. Ještě se pohodlně usadit co nejblíže prutům a začínám.

4. Lov

      Jako nástrahu používám zásadně rousnice. Na začátek lovu napichuji menší, aby mi ještě stále velmi aktivní plotice a okouni nestrhali ty nejlepší kousky rousnic určené pro úhoře. Velké rousnice dávám až tak po 21 hodině. Rousnici napichuji vždy celou tak, abych ji propíchnul háčkem alespoň 5 krát. Udělám tzv. knedlík. Jeden prut nahazuji po vodě podél břehu, popř. co nejblíže k jakékoliv překážce v řece. Druhý nahazuji kolmo na tok řeky tak, aby proud stáhl nástrahu zhruba do středu řeky. Chytám dost nakrátko, nejdále házím po proudu tak do 10 metrů a mnohdy ani to ne. Prut vyvážím ve vidličce, na špičku prutu nasadím rolničku a je to. Od příchodu k řece mi to nezabere více jak 15 minut. Teď zbývá jen čekat na záběr, který se projeví cinkotem rolničky, chvěním špičky prutu a pohybem prutu ve vidličce špičkou k vodě. Zasekávám, jakmile je prut ve vodorovné poloze a stále klesá. Někdy takový záběr přijde bez varování, jindy rolnička cinká jak o život, a přesto nejde zaseknout. Chce to trpělivost a zásek neuspěchat. Po záseku rybu rychle zvednout k hladině a vytáhnout na břeh. Pro uchopení používám hadr a ponechaného si úhoře dávám do tašky. Pokud jde háček vyprostit, je to v pohodě, pokud ne, odříznu návazec. Pokud je úhoř malý a háček ani není vidět, raději vlasec odříznu a rybu pustím, než se snažit háček „vydolovat“. Je to ztráta času a i ryby kvůli háčku za pár haléřů. Baterka je nezbytná pro manipulaci s rybou. Také si nasvěcuji břeh nebo stromy při náhozu do velmi zarostlých míst. Neuznávám názor že úhořům vadí světlo baterky apod. Nikdy se mi to nepotvrdilo. Jako příklad uvedu příhodu, která se stala mému otci (což byl „hadař“ tělem i duší ). V noci si skopl rozsvícenou baterku do řeky a ač baterka svítila celou dobu lovu a ještě se jí snažil prutem s několika trojháčky zachránit odnesl si ten večer domů 3 úhoře a dva mníky (to se ještě chytali).

5. Vybavení

      Já používám to nejobyčejnější vybavení jaké si umíte představit. Prut tak 180 – 200 cm a co nejlehčí naviják kvůli vyvážení ve vidličce. Ideální jsou dva stejné pruty nebo pruty o stejné délce, protože pak máte obě špičky prutů v jednom zorném poli a nerozptylujete se při sledování záběrů. Dvě vidličky (na každý prut jednu), rolničky, svíčku, baterku, hadr a stoličku. Krabičku rousnic a pár návazců. Vlasec používám 0,25 – 0,27, ne snad kvůli velikosti ryb, jako spíše kvůli velmi častým vázkám. Háčky používám velikosti 2 – 5 s delším ramínkem. Menší háčky nedoporučuji, protože na takovém už rousnice hůře drží, nebo se na něj nevejde celá. Samozřejmě i vyprošťování z úhoří tlamky je u malého háčku problém. Více protihrotů na raménku háčku není na škodu rousnice pak lépe drží. Sestava je olůvko 30-50 gramů různého tvaru, já používám křidélkové olůvko (v našem slangu raketu SCUD), které lépe drží v proudech, obratlík jako zarážka a 20 – 30 cm návazec z vlasce 0,25 mm. Jednoduché a účinné. Nebojte se využít staré pruty i navijáky. Moje sestava duralového prutu s navijákem REX , která má cenu tak vlasce na cívce, je úplně v pohodě. Druhý prut už je „speciál“. Vláčecí Byron OctaX spin 215 cm u kterého jsem ulomil špičku ( při vláčení ) a navázal koncové očko na pahýl někde mezi 2. a 3. očkem je už opravdu citlivost sama.

6. Závěrem

      Doporučuji všem ať si zkusí jednou vyrazit na takový noční lov. Vyčkejte na vhodný večer, vyražte k řece, vyšlápněte si „ své“ místo a dejte se do toho. Přeci jen noční lov má své kouzlo navíc v místech, která ostatní rybáři přehlížejí. O to lepší mohou být zážitky, protože o ty přeci jen na rybách jde nejvíce.
      Pokud někteří kolegové rybáři považují tento článek za snůšku blábolů, prosím, takto chytáme s kamarády již více jak 15 let a přesto, že i rybařina spěje mílovými kroky vpřed co se týče vybavení a nástrah, my nemáme důvod něco měnit. V jednoduchosti je nejen krása, ale i síla z prožitků při lovu této stále tajemstvími opředené ryby – tuláka. Úhoře.