Návnady rozdělujeme na živé a rostlinného
původu popřípadě různé živočišné moučky.
6.1.živé návnady
snad
nejvíce používanou návnadou jsou larvy mouchy masařky- bílé červi: používáme
je v množství 1až 4 (někdy i více) litrů na 3 hodinový závod. A to jak
ve volném stavu ( pro nastřelování prakem na kratší vzdálenost), tak slepené
(lepidlo na červy) pro střílení prakem na větší vzdálenosti. Slepené červy
můžeme ještě zatížit jemným pískem (malé množství) pro jejich rychlejší
klesání ke dnu či delší možnou vzdálenost dostřelu.
Bílé červy také často přidáváme do
ostatního krmení avšak dáváme pozor , aby nám ve velkém množství neroztrhávali
krmící koule.
Dalšími často používanými návnadami
jsou různé druhy drobných žížal (hnojáček, kalifornia) a larvy pakomára
kouřového- patentky. Většinou se přidávají do krmení těsně před jeho vhazováním
do vody, někdy s nimi vnadíme i samostatně.
Obecně se dá říci ,že čím je větší
podíl námi dopravených živých návnad do vody na celkovém množství krmiva,tím
bude výsledek našeho lovu lepší.Ale musíme si uvědomit velikost a výživnou
hodnotu některých živých návnad v porovnání s malou výživnou hodnotou a
jemnou granulací některých krmiv a to zejména na vodách,kde předpokládáme
špatné braní nebo lov jen malých ryb.Pokud nebude možno lovit velké jedince,musíme
se vyvarovat přidání velkého množství červů a žížal do našeho krmení.Pak
spíše vsadíme na přidání patentek,nebo menšího množství pinků.Pakliže vytvoříme
ve vodě pachovou a chuťovou stopu pomocí krmiva,tak klidně můžeme přikrmovat
již jen patentkami nebo pinky s hlínou.
Pro dopravení 600 g dobře rozdělených
patentek ( rozdělují se posypáním dostatečným množstvím jemně přesáté a
dobře vysušené rašeliny) budeme potřebovat asi 2,5-3 kg kvalitní hlíny.Potřebné
množství patentek nasypeme do vědra s hlínou ,promícháme lehce umáčkneme
koule a ihned vhazujeme do vody.Pinky můžeme mít v hlíně po celou dobu
závodu.
Bílí červi : (barvení na žluto,červeno,zeleno
)
Červy kupujeme ve specializovaných
rybářských obchodech,nebo někdy přímo na závodech.Červy je třeba po zakoupení
ošetřit.Nejprve je promyjeme v kbelíku s jarovou vodou,propláchneme a usušíme
v pilinách.Potom je smícháme s kukuřičným šrotem, zabalíme do plátěných
pytlíků a vložíme do ledničky podchladit.V ledničce udržujeme teplotu 0-
2 C.Takto ošetřené červy můžeme skladovat až několik týdnů.Dobře ošetření
červi rychle klesají vodou ke dnu.Pokud koupíme červy přímo na závodech
a tito nebudou řádně ošetření ,vystavujeme se riziku,že budou ryby spíše
odrazovat,než přitahovat .V každém případě nebudou dobře klesat a proud
je snadno odplaví.Dát si práci s ošetřením červů se nám opravdu vyplatí.
Červy můžeme též sami pěstovat.K tomu
potřebujeme velkou dřevěnou bednu s kovovou vložkou.Zásobu různě velkých
pilin a různá síta.Chov červů začíná nakladením muších vajíček na připravené
maso (hovězí srdce nebo bílé ryby).Do plechové vany nasypeme asi 10 cm
pilin,na ně položíme síto s řídkými oky a na něj položíme maso.Po nakladení
vajíček uzavřeme dřevěnou bednu tak,aby už nedocházelo k dalšímu kladení
vajíček,a tak v konečné fázi k různému vzrůstu červů.Každý den červy kontrolujeme
a přidáváme potřebné množství masa.Když dosáhne červ maximální velikosti,tak
proleze sítem a pomalu se vyčistí v pilinách.Čerstvý,nevyčištěný červ vypadá
jako bomba,je nafouklý a má uvnitř těla viditelnou černou čárku.Čištění
červů probíhá 2-3 dny,již v této době můžeme dát červy do nižší teploty.Když
je čištění u konce- červy jsou štíhlejší a nemají uprostřed těla takřka
viditelnou černou čárku- zbavíme je pilin,vykoupeme a prosypeme šrotem.Napytlíkujeme
a uložíme do chladničky.
Pěstování bílých červů není příliš
náročné,avšak vyžaduje dostatek času a jistou zkušenost v načasování kladení
vajíček.Brzy z jara trvá vývoj červů poněkud déle než v horkých letních
dnech.
Pinky- malý druh červů,většinou se
dodává v červené barvě -kdy má napodobovat patentku.Často se pak nastražuje
právě společně s patentkou.Uchovává se stejně jako velký červ.
Foto 18 :bílí a barevní červi
Kukly:
Ideální návnadou a nástrahou jsou kukly-čerstvě
zakuklení býlí červi.Správná kukla má světle hnědou až červenou barvu a
je těžší než voda.Plovoucí kukly není vhodné přidávat do krmiva ani je
používat jako nástrahu.Správně připravené kukly se nazývají Caster.Protože
se nepohybují,dají se přidávat do krmiva ve dvojnásobném množství než býlí
červi.Jsou ideální návnadou při lovu cejnů.
Foto 19 : kukly čerstvé a staré
Žížaly:
Nejvýhodnější je založit si co největší
kompost a na zimu jej řádně zateplit slámou.Pak budeme mít po celý rok
dostatek žížal.Na podzim můžeme žížaly vydatně nakrmit padanými jablky
z alejí okolo silnic.Skvělým krmením pro žížaly jsou spadané hrušky - jen
musíme dát pozor,protože stejně chutnají žížalám i vosám.Nejčastěji pěstujeme
„hnojáčky" nebo „kalifornie".Pro krmení používáme střední a dospělé jedince.Obzvlášť
malé žížalky používáme jako nástrahu místo patentek.Žížaly převážíme v
plátěných pytlících v navlhčené přesáté hlíně.V teplejších dnech je transportujeme
v přenosné chladničce.
Foto 20 : hnojáčci a kalifornie
Patentky:
Larvy pakomára kouřového ( Chironomidae)
-patří k tomu nejdůležitějšímu co často rozhodne o našem úspěchu či neúspěchu.Nejvýhodnější
by bylo krmit pouze čistými patentkami.Patentek je několik druhů -červené,zelené,malé,střední
a Jumbo.Patentky jsou nejchoulostivější živou návnadou.Jsou velmi křehké
a proto se uchovávají v nízké vrstvě.Malé a střední patentky jsou choulostivé
na uchovávání ve vodě a proto se přechovávají na sucho ( vlhko) v přesáté
rašelině nebo jemné zemině.Kdybychom je uchovávali v příliš vlhkém prostředí,tak
shnijí.Konečně jsou patentky choulostivé na pobyt ve vyšších teplotách-
vysychají.Proto je uchováváme nejlépe ve vlhkých sklepních prostorech s
teplotou 5 -15 C.Patentky většinou kupujeme ( ve velkém se loví v Polsku,
Rusku a Ukrajině a poté se rozváží do celé Evropy).
Žádný prodejce však nemůže stoprocentně
garantovat objednané množství nebo den dodávky.Proto doporučuji aby si
každý zajistil alespoň patentky na chytání z domácích zdrojů.Ty hledáme
většinou v nehlubokých stojatých vodách,kde nabíráme bahno a to přesíváme
přímo ve vodě přes velké dřevěné ( plovoucí ) síto.Získané patentky uchováváme
v krabičce s vlhkým listím.
Pakomár kouřový ( Chironomus plumosus
) -jeho larvy jsou nejvýznamnější složkou bentické potravy kaprovitých
ryb.Jsou jasně červené a vyskytují se v rybničním bahně.
Čerstvé a dobře uchované patentky přidáváme
do krmení nebo hlíny až těsně před tím,než je chceme vhazovat do vody.
Foto 21 . patentky jumbo a krmící
Larvy chrostíků-rákosníci:
Chrostíky jako návnadu nepoužíváme,ale
někdy je potřebujeme jako nástrahu.Chrostíky nelze zakoupit a tak se na
ně musíme vydat sami.Najdeme je v nížinných potocích pod kameny ,nebo přichycené
na větvích spadlých ke dnu.Některé druhy nalézáme též v klidných úsecích
( slepá ramena) velkých řek.Chrostíci si staví trubičkovité schránky z
různých materiálů-listí,větvičky,písek.Velikost schránek je od 3 do 10
cm.Velikost rákosníků se pohybuje od 2 do 6 cm.Tělíčko rákosníka je velmi
měkké a aby nevyhřezl obsah tělíčka,nastražujeme jej za hlavičku.Rákosníky
uchováváme ve sklepě nebo v lednici v krabičce s vlhkým listím nebo mechem.
Foto 22: chrostíci s trubičkou a
bez trubičky
6.2. Návnady rostlinného původu
a různé živočišné moučky
Stále více závodníků používá hotová
komerční krmení .Zaměřím se na představení krmiv Van den Eynde ( Belgie)
, Mosella ( SRN ) a Sensas (Francie).Tato krmiva odpovídají běžnému světovému
standartu a nedá se říci ,že by byla výrazně účinnější ,nebo naopak méně
účinná než výrobky dalších firem - Rameau,Milo, Tubertini,Trabuco,La Sirene
X 21,Colmic
Foto 23 : různé značky hotových
směsí
Jak tyto hotové směsi správně použít
?
Předně musíme říci,že není vždy nutné
používat tato krmiva v nezředěném stavu.Většinou do nich přidáváme neutrální
složky -housková strouhanka, chlebová strouhanka,kukuřičný šrot,čistá přesátá
hlína.Tím upravujeme jejich konzistenci.V některých případech můžeme takovým
krokem jejich účinnost podstatně zvýšit. Jako příklad uvedu svůj lov na
orlické přehradě.Při zkoušení pro mne nových druhů krmiv jsem došel ke
krmení Van den Eynde Weltmaister Grůn- toto krmení je svou konzistencí
vhodné pro použití na velmi proudné vodě a je zaměřeno především na plotici.Na
již zakrmeném místě jsem pomocí děličky lovil velká množství cejnů -používal
jsem krmení Mosella Brassen- a nemohl jsem ulovit ani jednu plotici.Krmení
Weltmaister grun jsem naředil v poměru 1:2 s chlebovou strouhankou a kukuřičným
šrotem- aby se snadno ve vodě rozpadalo a tak lépe lákalo ryby (nepříliš
navlhčená strouhanka vzlíná).Po 10 minutách vnadění tímto krmením se objevily
první plotice ( stále jsem měl udici seřízenou na cejna- nástraha na dně)
a po několika takto ulovených ploticích jsem snížil hloubku a dostavilo
se obzvlášť intenzivní braní plotic (ihned po ustálení nahozené udice )
.Až do konce lovu jsem již žádného cejna neulovil.
Krmení pro použití při závodech vybíráme
podle jejich určení a nikdy jich příliš druhů nemícháme,neboť každé je
samostatnou směsí ( to by mohlo dopadnout jako v pohádce Jak pejsek a kočička
pekli dort ).Mnohem větší důležitost pro úspěch s krmením má totiž způsob
jeho navlhčení,správná konzistence či samotná taktika krmení- kdy a jaké
množství krmení použít, než samotná " KVALITA " směsi.Na každém sáčku krmení
je uveden druh ryby k jehož lákání je především určeno ( chuťové a pachové
složky ),ale i na který typ povodí se svou konzistencí hodí.
