4.Krmení-vnadění

1.5.1999 -

4. 1. Proč vnadíme: 
      Vnaděním lákáme a udržujeme přilákanou rybu na námi zvoleném místě, ze kterého ryby snadněji odlovujeme. Na některých místech vnadit vůbec nemusíme, protože se zde ryby  přirozeně vyskytují např. pod jezy, za potopeným stromem, za velkým kamenem, v úplavech. Ale i na těchto příznivých místech se četnost úlovků podstatně zvýší přiměřeným vnaděním.
 
4. 2. Jak vnadit : 
      Návnadu-krmení musíme napřed důkladně připravit. Suché smíchané krmení postupně zvlhčujeme až do požadované konzistence. Dobře navlhčené krmení můžeme doplnit živou složkou- hnojáčci, patentky, červi( jen na závodech LRU) pro zvýšení účinnosti. Poté jej umačkáme do koulí, které vhazujeme co nejpřesněji na zvolené místo. Většinou naházíme větší množství na začátek a potom již jen malým množstvím přikrmujeme. Při lovu ouklejí a dalších malých rybek nemusíme skoro vůbec zakrmovat na začátku lovu, ale v průběhu chytání často v malých dávkách přikrmujeme.

4. 3. Čím vnadíme:
 Krmení- návnada by měla obsahovat několik základních složek:

 -nosič
 -chuťovou a pachovou složku
 -živou složku
 -udržovací složku rostlinného původu
 -popřípadě zátěž
 

-Nosičem se rozumí podstatná část krmení , jenž nám pomáhá dopravit ostatní složky na zvolené místo a z větší části vytváří charakter krmení ( lepivost, rozpadavost, vzlínavost ) . Nosičem může být strouhanka, máčený chléb, kukuřičný šrot, přesátá hlína.
-Chuťovou a pachovou složkou jsou zpravidla éterické oleje, koření, sůl, cukr, různá semena a jiné. Nejjednodušší je koupit si nějaké hotové krmení nebo posilovač ( Sensas, Van Den Eynde, Mosella, D. A. M. ) jež je snadno k dostání. Tato krmení a posilovače bývají zpravidla určena k lákání určitých druhů ryb a to nám jistě usnadní jejich výběr.  
-Živou složkou se rozumí především červi, žížaly, patentky a dafnie. V rybářsky vyspělých zemích, Anglie, Itálie, Francie, Holandsko, se smí i při běžném rybolovu vnadit bílými červy a vůbec nikomu to nevadí. U nás je tato praktika povolena pouze při oficiálních závodech na zvláštní povolení ministerstva zemědělství, což se doufám v dohledné době k lepšímu změní.
-Udržovací složkou rostlinného původu se rozumí hlavně vařená kukuřice, kroupy, různé těstoviny nebo semena-vařené konopí v celku, boby atd. Ryby přilákané na zakrmené místo se nemohou nasytit jemně umletého krmení a snadno by odjely jinam. Tomu bráníme přidáváním malého množství udržovací složky jež ryby snadno pozřou a čekají na další sousta (přikrmování).
-Zátěží se rozumí zpravidla říční písek, jemný štěrk nebo i hlína. Zátěž používáme na prudce tekoucích řekách, aby nám krmení příliš nesplavávalo, nebo na hlubokých vodách, aby návnada rychleji klesla ke dnu.
 
4. 4. Pořadí důležitosti jednotlivých faktorů u krmení.
a) Ať máme jakékoli krmení, musíme jej umět dopravit co nejpřesněji na zvolené místo ( na co nejmenší plochu)
b) Nejdůležitější z hlediska kvality krmení je ta skutečnost, na jakou vodu krmení připravujeme:
-na stojatou vodu krmení lehké, rozpadávací
-na mírně tekoucí vodu krmení těžší, rozpadávací
-na rychle tekoucí vodu krmení těžké, lepivé
c) Teprve nyní můžeme uvažovat o tom, jak silné krmení namíchat. Zde platí zásada, že pro vody s menší rybnatostí , volíme menší množství krmení avšak  silnější (použijeme větší podíl chuťových a pachových složek)
Na vodách dobře zarybněných, můžeme připravit krmení více, ale použijeme menší podíl chuťových a pachových složek. Je zde totiž důležitější množství krmení než jeho koncentrace.
d) Ve chvíli kdy máme připraveno vhodné krmení (konzistence a koncentrace )
- v suchém stavu, můžeme ještě vše pokazit jeho nesprávným navlhčením.
-krmení určené pro proudnou vodu navlhčíme málo a ono pomalu padá  ke dnu nebo koule chvíli plavou. Tak zakrmíme daleko pod sebou.
-krmení určené pro proudnou vodu příliš navlhčíme a než stačí klesnout ke dnu  tak se rozpadne a odnese jej proud nebo se roztrhá ještě ve vzduchu .
-krmení určené pro stojatou vodu zvlhčíme najednou větším množstvím vody krmení vytvoří knedlík, což podstatně sníží jeho účinnost.