Jeden rok v Třeboni - listopad

4.12.2017 - Ing. Petr Svatek

Začátek měsíce listopadu je pro žáky oboru 41-53-H/01 RYBÁŘ a nástavbového studia oboru 41-43-L/51 Rybářství krom výlovů hlavních rybníků, které se pomalu dolovují, obdobím výtěru lososovitých ryb. Jedná se především o umělý výtěr sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a pstruha duhového (Oncorhyncus mykiss).

Siven americký a pstruh duhový pochází původem ze severní Ameriky. Oba druhy se vyskytují v místních řekách i jezerech. Pstruh duhový však pochází z řek, které patří do úmoří Tichého oceánu, přičemž siven americký se vyskytuje v řekách patřící do úmoří Atlantského oceánu. Oba druhy navíc ve své domovině tvoří několik forem, které různě migrují. U pstruha duhového se jedná o formu mořskou, jezerní, říční, jež jsou taxonomicky řazeny do tichomořských lososů. Siven pak též ve své domovině tvoří jezerní i říční formu.

Jako první k nám byl dovezen siven americký v roce 1883 a zanedlouho poté, v roce 1888, byl dovezen z Německa i pstruh duhový. Oba druhy jsou velmi přizpůsobivé z hlediska náročnosti na prostředí. Pstruh duhový sice potřebuje dostatečně čistou a prokysličenou vodu „9-12 mgl-1“ při teplotě 14-18°C , ale na rozdíl od pstruha obecného dokáže překonávat krátkodobé zákaly, zvýšení teploty vody do 25°C a snížení obsahu kyslíku do 5 mgl-1.

Siven americký také vyžaduje dostatek kyslíku, ale vyznačuje se vysokou odolností vůči nízkému pH, kdy dokáže dlouhodobě přežívat ve vodách s hodnotou do pH 4,1. Tyto vody tak nejsou nikterak úživné a často bývá jedinou rybou, která se v těchto podmínkách dokáže udržet. Proto v našich podmínkách žije i v Krkonoších a Jizerských horách, kde je problém s kyselými dešti. Na Šumavě byl dokonce prokázán výskyt v Čertově a Černém jezeře. Málokdo možná také ví, že siven americký je veden na seznamu invazivních druhů, protože často vytlačuje místní populace salmonidů.

V neposlední řadě je velkou zajímavostí u pstruha duhového výskyt dvou odlišných forem z hlediska výtěru. Jezerní forma, tzv. „Kamloops“, se vytírá od října do listopadu. Opakem je říční forma, která se vytírá na jaře, od března do dubna. U tohoto druhu je tak možné provádět umělé výtěry v několika částech roku.

Nyní však k samotnému umělému výtěru těchto ryb. Jako první v řadě se vytírá pstruh duhový, kterému vyhovuje výtěrová teplota kolem 8°C. Poté následuje výtěr sivena amerického, kterému vyhovuje teplota vody pouze kolem 4-5°C. U obou druhů probíhá umělý výtěr prakticky stejným způsobem. V první řadě je nutné generační ryby roztřídit dle pohlaví. U obou druhů ryb je rozpoznání velmi jednoduché, mlíčáci jsou zbarveni do takzvaného svatebního šatu a mají, oproti jikernačkám, hákovitě zahnutou spodní čelist. U pstruha duhového se používají k výtěru generační ryby ve věku 3 až 6 let. A obdobně je tomu i u sivena.

Lososovité ryby se na rozdíl od kapra nehypofyzují. Stačí jen, aby měly dostatečně dozrálé pohlavní orgány a produkty (jikry a mlíčí). Pro následnou manipulaci s velkými rybami je dobré tyto ryby před samotným výtěrem „uspat“. U lososovitých ryb je nejčastěji využíván Etylenglykol. Je však velmi nutné dbát na to, aby měla lázeň správnou koncentraci. Jelikož při nesprávném použití je možné ryby i usmrtit. Pokud tedy jsou ryby již na boku, mají zpomalené dýchání a začínají ztrácet oční reflex, jsou uspány a je možné přejít k vlastnímu výtěru. Velmi často je používána tzv. suchá metoda výtěru, kdy jikry vytíráme do sítka, aby odtékala přebytečná ovariální tekutina. Tyto jikry jsou následně přemístěny do suché misky.

U umělého výtěru prakticky všech druhů ryb je nutné dbát na několik zásad, které se každý profesionální rybář musí naučit. Rybu vždy držíme ve vlhké utěrce s citem, abychom ji nepoškodili. Dále dbáme na osušení celé břišní partie, aby nedocházelo k předběžné aktivaci jiker a mlíčí vodou. A jednou z nejdůležitějších zásad je dbát na absolutní dotření ryby, protože u jikernaček lososovitých ryb polovstřebané jikry vytvoří takzvanou zátku. Ta může zamezit výtěru ryby v příštím roce a dokonce způsobit i její následný úhyn.

Vlastní výtěr generačních ryb provádíme masáží břišní partie, kdy pohlavní produkty vytlačujeme mírným tlakem přes močopohlavní papilu ven. Tato „masáž“ je vedena od hlavy k řitnímu otvoru. Jakmile získáme dostatek vytřených jiker v suché misce, vytřeme do nich i několik mlíčáků. To proto, aby došlo k polyspermnímu oplození, a tím se získala jistota vysoké oplozenosti jiker. Po vytření mlíčáků tuto směs promícháme a aktivujeme vodou. Následně jikry propláchneme od nečistot a přemísťujeme do inkubačních přístrojů.

V inkubačních přístrojích následně jikry ponecháváme po dobu i několika měsíců a kontrolujeme jejich stav, vývoj a kvalitu přiváděné vody. Jakmile se pak jikry dostanou do očních bodů, kdy jsou v jikře vidět sytě pigmentované oči, jsou jikry přemístěny na ploché inkubační přístroje, kterým se říká Rückel-Vackův inkubační přístroj. Zde se i následně vykulí a částečně stráví žloutkový „výživný“ váček. Následně se tzv. rozplavává a začíná rozkrmovat na startérových krmivech.

V této fázi již hovoříme prakticky o hotové rybičce, která je však stále velmi choulostivá a její cesta až k následnému vysazení nebo odkrmu do tržní velikosti je ještě poměrně dlouhá. Nyní si však v následujícím videu můžete veškeré zmíněné poznatky prohlédnout v praxi.

Nezapomínejme však, že jako čeští rybníkáři jsme již stovky let chovatelé převážně kaprovitých druhů ryb a měsíc listopad tak není pouze o rybách lososovitých. Stále probíhají rybářské žně, kterých se denně účastní až 80 žáků Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína, a s nimi spojená i příprava na rychle se blížící vánoční svátky, kterým bude věnován náš následující článek.

I v této poměrně vytížené části rybářské sezóny však naše škola nezapomíná ani na nejrůznější kroužky a volnočasové aktivity žáků, kteří jsou ubytováni na domovech mládeže. Například dne 6. listopadu 2017 proběhl kroužek potápění v českobudějovickém bazénu, do kterého se přihlásili nejen žáci oboru 41-53-H/01 RYBÁŘ, ale i žáci oboru Vodohospodář - 16-01-M /01. Kurz bude následně ukončen na přelomu května a června 2018 v chorvatském Pakoštane, kde budou žáci skládat zkoušky OWD (Open Water Diving), zkušenější z nich pak AOWD (Advanced Open Water Diving).

V neposlední řadě došlo k velmi zajímavému vývoji v kroužku Rybářských dílen, kde se pro změnu tématu, ale i díky okolnostem počasí, žáci přesunuli do našich dílen. Zde se účastníci kroužku letos pokusili o své první preparace ryb.