Jsou dny, kdy zkrátka musíte alespoň na chvíli k vodě. Prostě potřebujete vypadnout. Vyčistit si hlavu a nabrat dech. Není čas na nějaké dlouhé přípravy a často ani není chuť se tím zabývat. Jediné, co máte v hlavě, je být v klidu u vody, alespoň na dvě tři hodinky. Je jedno kde, jednoduše někde, kde budete sami se svým prutem, vodou a rybami.
Často vezmeme za vděk i menší vodou, i ty ale dovedou hodně překvapit
V tu chvíli je dobrá jakákoli voda, kterou máte po ruce. Může to být menší říčka, ale klidně i velká řeka, stejně tak jako starý mlýnský náhon nebo rybníček za vsí či stohektarová pískovna. Je to úplně jedno. Protože všude jsou ryby a všude se dá chytat. Hodně kolegů to řeší tak, že si vezmou lehký vláčecí proutek, krabičku s menšími nástrahami a věnují se přívlači. Je to super možnost a já to tak dělám také velmi často. S jemným proutkem a malými nástrahami vždycky docílím nějakého záběru. Obvykle vyšťourám nějakého okouna nebo tlouště. Sem tam se splete i štička. Prohazuji vodu okolo břehů, protože tam se nachází spousta ryb a s jemným náčiním není tak složité je přelstít. Jsou ale dny, kdy si chci zachytat jinak, a to pak přijde na řadu splávek a nebo jemnější feeder.
Splávek si často spojujeme spíše s menšími rybami, ale nemusí to tak být vždycky
Splávek přináší spousty ryb. Feeder také, ale když chytám právě s ním, mám na háčku častěji i ryby větší, a to mě na jemném náčiní baví. To, že se dostanu k větší rybě častěji než se splávkem, přikládám tomu, že pomocí feederu a krmítka mohu mnohem přesněji vnadit a nástrahu udržím bez větších problémů i tam, kde by to s lehkým splávkem tak snadno, a nebo vůbec, nešlo. Při lovu se splávkem mohu samozřejmě také vnadit, ale to už vyžaduje prak, se kterým se dá vnadit hodně nenápadně na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Na vodách tekoucích rychleji už však musím vyrobit pevnější koule, naházet je na loviště a tím si ryby vždycky alespoň na nějakou dobu vyženu. A mně jde o čas. Jsem tu přece jen na skok…
Záleží samozřejmě na každém, co si zvolí a kam se vypraví, protože se splávkem je skutečně zábava a ani zdlouhavější příprava nemusí být překážkou. Chci jen popsat úplně jednoduchý lov s feederovým prutem v krátké vzdálenosti, který se dá použít úplně všude.
Krmítkem se dá vnadit hodně přesně a dá se udržet snadno i tam, kde to se splávkem moc nejde
Pokud zvolíte jemnější feederový prut, můžete lovit prakticky na jakémkoli místě u břehu a je skutečně jedno, zda se jedná o vodu stojatou, nebo tekoucí. Tento lov se dá praktikovat i na velkých řekách. Pěkných úlovků se dá docílit, aniž byste museli nahazovat daleko od břehu. Ideální je položit krmítko a nástrahu k patě svahové hrany, tedy tam, kde se dno přestává svažovat a začíná koryto. Čím prudší a výraznější je tato hrana, tím lépe. Místa, kde je břeh svažující se do vody vysypaný kameny, jsou nebezpečné pasti pro krmítka. Proto je dobře na začátku lovu okolí místa trošku zmapovat olůvkem.
Tato místa jsou velmi dobrá, i když zrádná, a tak je zapotřebí dodržet dvě pravidla. Nahodit vždycky o kousíček dál, protože silnější proud stejně zatlačí krmítko k hraně, což je ale to místo, kde chceme nástrahu mít. Když ale krmítko zvedáme z vody, musíme to udělat rychlým pohybem a zvednout prut hodně nahoru, aby nedošlo k uváznutí. Delší proutek je výhodou. Tam, kde kameny nejsou, není ani problém. Když se vytahování krmítka nedaří, je lepší změnit místo. Určitě najdete takové, kde nepříjemná vázka není. Nebo se prostě jen posuňte o malý kousíček dál, protože právě u vázek jsou i ryby.
Vyrazit jen tak nalehko, to je pohodička
Na stojatých a pomalu tekoucích vodách používám lehoučká a menší krmítka, která se snažím nahazovat s co nejmenším hlukem. Obyčejně stačí k nahození jen jemné spodní zhoupnutí, a než krmítko dopadne na hladinu, jemným zvednutím špičky prutu ho ještě malinko přibrzdím. Na hladinu pak dopadne jen s jemným plácnutím a to je snesitelné. Na rychleji tekoucí vodě už musím použít krmítka těžší podle síly proudu, ale tam nejsou ryby na hluk ani zdaleka tak citlivé jako na vodě stojaté, zvláště pokud se loví na vodě opravdu proudící a hlubší. Vzhledem k tomu, že používám jen jemný proutek, nemohu si dovolit příliš těžká krmítka, ale protože lovím opravdu blízko břehu, není to problém a 30g krmítko je spíše výjimka než pravidlo i na větší řece.
Návnadu do krmítka připravuji také velmi jednoduše a jinak, než kdybych se chystal na několik hodin lovu. Žádné složité receptury, žádné síto. Všechno si usnadním úplně maximálně. Je velký rozdíl, když jdete k vodě na dvě hodinky, nebo na půl dne. Nemusíte se starat, jestli ryby překrmíte, nebo ne, jestli máte dát červů tolik, anebo tolik. Nemám je v jiné misce, protože s sebou ani žádné jiné misky neberu.
Je-li šance na větší rybu, je také čas na větší nástrahu
Popadnu jen několik plátků toustového chleba, sáček vnadicí směsi na plotice nebo na cejny, krabičku s masnými červy a plechovku kukuřice. Nejprve krátce namočím chleba, vyždímám ho a rozdrobím na co nejmenší kousky. Pak přidávám sypkou směs. Trošku si s tím musím pohrát, protože z toho nechci udělat nějakou pastu, ale zajímavé vnadidlo, plné lákavých kousků. Nikdy to nebude takové, jako kdybych to několikrát prohnal přes síto, ale to nevadí, protože ty hrubé kousky jsou kousky měkkého bílého chleba, které mají ryby moc rády, a já jich na loviště nenaházím hromadu, ale jen tolik, kolik se vejde do malého krmítka. Když jsem s konzistencí spokojený, přidám do směsi hrst masných červů, hrst kukuřice a to je všechno. Jindy bych tyto hrubé složky držel odděleně, do krmení bych přidal jen část a přidával hrubé složky až podle toho, jak budou ryby reagovat. Při skutečně krátkém lovu to však nemá velký smysl. Nedávám jich přemrštěně moc a vždycky i s ohledem na situaci. V chladném počasí méně a při lovu v rychleji tekoucí vodě v létě zase více. Záleží na okolnostech.
Mnozí to řeší lehkou přívlačí
Zpravidla na řece chytám jen s obyčejnou průběžnou koncovou sestavou a návazcem dlouhým 40–50 cm. Menší háček, návazec z dvanáctky. To je kombinace, se kterou často začínám. Jako nástrahu používám nejčastěji červy, tak dva tři kousky. A tam, kde příliš zlobí drobné rybky nebo je šance na větší rybu, přidávám na háček zrnko kukuřice. V takovém případě už je na místě návazec spíše ze čtrnáctky i silnější. To zase záleží na konkrétních podmínkách.
Na záběr nečekám nikdy dlouho a stává se naprosto výjimečně, že by se o nástrahu žádná ryba nezajímala. Nejčastějším úlovkem na vodách stojatých jsou plotice, cejni, karasi a kapříci. Na řekách je to jiné. Někde berou podoustve, někde ostroretky, jinde zase cejni, splete se i parma, kapr, tloušť. Je to mnohem pestřejší a pro mě i zábavnější. Je to super, když vám na jemné náčiní zabere skutečně pěkná ryba. V tu chvíli pouštíte všechno z hlavy a je tu jen adrenalin, ryba a vy. A právě pro tuhle chvíli jste si přišli k vodě. To jsou ty okamžiky, kdy v hlavě není místo na každodenní starosti a vy jste šťastní.
I na větší řece se dá úspěšně lovit hned u břehu
Tímto a podobnými způsoby rybaří jistě mnoho rybářů, ale ještě víc jich na tuhle absolutní pohodu na rybách úplně zapomnělo. Stále se za něčím ženou, pracují do úmoru, aby si ušetřili několik dnů na ryby a přitom by mohli být mnohem šťastnější, kdyby si sice jen na chvíli, ale o to častěji odskočili k vodě jen tak s lehkým feederem nebo brčkem nahozeným kousek od břehu…
www.chytil.cz
