Česnek ve feederové kuchyni

8.3.2015 - Milan Tychler

V poslední době jsou velmi oblíbené nástrahy s česnekovou příchutí. Vyzkoušel jsem různé a zkoušel jsem přidávat česnek v prášku i do vnadicích směsí, ale zatímco česnekové nástrahy většinou slavily úspěch, česnekové krmení si tak dobře nevedlo. Ani po mnoha pokusech s dávkováním a zkoušením krmení v různá roční období se nic zásadního nezměnilo, a proto jsem česnek na nějakou dobu odsunul „k ledu“.

Marně jsem přemýšlel a dosud přemýšlím nad tím, co je příčinou toho, že česnekové nástrahy bodují, a krmení ne. Nakonec jsem usoudil, že česnek funguje u ryb podobně jako u nás u lidí: když je ho moc, už to prostě vadí. Když jsem ale dávky snížil na naprosté minimum, nechovaly se ryby nikdy nijak výjimečně. Proto jsem se svými pokusy s česnekem skončil závěrem, že nemá cenu se tím zabývat, protože rybám prostě tato kořenící bylinka nijak zvlášť neimponuje, když je předložená v krmení. Je pro ně zajímavá jen jako chuťovka na nástraze.

Někdo by mohl považovat tohle experimentování za neúspěch, ale opak je pravdou. Dozvěděl jsem se všechno, co jsem chtěl, a přesně to bylo předmětem mého experimentu. Teď jsem mohl s klidem obrátit svou pozornost směrem, který má smysl, a to k využití snadno dostupného česneku k zatraktivnění různých nástrah. Je mnoho nástrah, které ochotně přejímají jiné pachy a jejichž aroma se tak dá snadno pozměnit. Z nástrah, se kterými se velmi dobře pracuje a které mají ryby opravdu rády, jsem si k prověření domácího česnekového aroma vybral měkkou kukuřici z plechovky a pak těsto, které se dá snadno a rychle vyrobit třeba z kousku úplně obyčejného pečiva nebo jakékoli vnadicí směsi, která trošku víc lepí.

Česnek rozmačkáme

Přidáme do přiměřeného množství vody

Zamícháme a necháme louhovat

Scedíme přes plátýnko

Pořádně vymačkáme a můžeme přidat pár kapek oleje

Uchováme v dobře uzavíratelné nádobce

Nejdříve ale něco k výrobě česnekového aroma. Není na tom nic složitého. Stačí jen rozdrtit pár stroužků česneku a zalít je troškou vody. Nechají se přes noc louhovat a pak se přes plátýnko prostě přecedí. Tekutina se pak nalije do nějaké malé lahvičky, která se dobře uzavírá. Do těsta nebo i na jinou nástrahu, třeba kousek pečiva, pak stačí jen pár kapek. K aplikaci můžete použít také například malý mechanický rozprašovač.

Já ho používám a občas se mi osvědčí přestříknout tímto aromatem třeba i plné krmítko. Zdálo by se, že je to stejné jako přidat tuhle vůni do krmení, ale není to totéž. Takto česnek ve vodě jen krátce zavoní, protože aplikace je pouze povrchová, ale vlastní směs není nijak do hloubky zasažená tímto pachem a ryby s tím nemají problém. Je to jen takové krátké a zajímavé povzbuzení a nikoli trvalá změna chuti a vůně. Proto na tento způsob aplikace reagují ryby jinak.

Česnekové silice se ve vodě rozpouští dobře a není třeba hledat jiný nosič. Občas přidám i několik kapiček rostlinného oleje. Mám pocit, že se pak, zejména v teplé vodě, šíří aroma do okolí rychleji, protože kapičky oleje vzlínají do sloupce. Dávám však skutečně jen několik kapek a před aplikací je třeba aroma pořádně protřepat. Obavy z kvašení nebo žluknutí oleje nemám, protože si připravuji vždycky jen množství, které rychle spotřebuji, a vždycky si mohu připravit čerstvou dávku. Co se nevejde do lahvičky, uchovám v ledničce.

Když jsem zkoušel aromatizovat kukuřici, vzpomněl jsem si na jeden zahraniční článek a musím potvrdit jeho pravdivost. Většina rybářů, pokud by chtěli kukuřici ochutit, bude postupovat tak, že do kukuřice z plechovky jednoduše přidají tekutinu s česnekem, a kukuřice, když jste před tím původní tekutinu slili, do sebe zase něco pojme, respektive na ní pach ulpí. Lepší je nechat kukuřici chvíli na sítě a na sluníčku, aby malinko vyschla, a pak přidat česnek s vodou. Kukuřice pak do sebe natáhne tekutiny víc.

Zahraniční recept ale radí slít z kukuřice tekutinu, přidat česnekové aroma, pořádně promíchat a pak dát na dva dny do mrazáku. Mráz potrhá vnitřní strukturu kukuřice a aroma se tak dostane mnohem hlouběji a tam také setrvá.

Zní to celkem logicky a když jsem to vyzkoušel, musel jsem uznat, že takto připravená kukuřice je skutečně jiná než ta, která byla v aromatu jen nějakou dobu namočená. Když takto připravenou kukuřici vytáhnete z vody i po delší době, je z ní pořád zřetelně cítit česnek. Ovšem z kukuřice jen namočené se mnohem rychleji „smyje“ a aroma z ní vyprchá. Stejným způsobem připravuji i kostičky lančmítu a další nástrahy. Parmy mají tuhle úpravu opravdu rády.

Na nástrahách s česnekem si nejraději pochutnávají kapři a velcí cejni. Používat se dá celoročně a vysokou účinnost si drží i v chladné vodě. Česnek se mi velmi dobře osvědčil i ve vyšší a podkalené vodě, kdy většina ostatních věcí selhávala. Na řekách se s tímto aromatem velmi dobře loví i pěkní tloušti. Platí také na ostroretky a podoustve, pokud je chladnější voda. Za vyšší teploty se tyhle ryby na česnekové nástrahy moc nehrnou. Řekl bych, že je pro ně tohle aroma dost agresivní, a proto dávají přednost jemnějším vůním.

Při aplikaci česneku se nevyhnete tomu, že vám něco ulpí na rukou, a je to pak dost cítit. Pach česneku ale snadno odstraníte troškou citronové šťávy, takže můžete bez obav z reakcí svého okolí experimentovat.