Jarní tipy na kapry

5.5.2013 - fotojakes

Letošní zima nás všechny opravdu potrápila tím, že nechtěla skončit, ale naštěstí už je za námi a opožděné jaro je v plném proudu. Někde více, někde méně, protože tady u nás na severu byla část vod před velikonoci ještě pod ledem a přitom jinde už se dalo chytat. V tomto článku bych se chtěl podělit o své zkušenosti s jarním chytáním kaprů a o to, jaké metody a nástrahy používám a kde kapry v tomto období hledám.

Výběr míst

Vybrat správné místo je při chytání ryb velmi důležité vždy, ale na jaře je to obzvláště důležité. Naštěstí je hledání vhodného místa na jaře mnohem snažší. Nejen, že je voda ještě relativně čistá a ryby lze pozorovat okem, ale ryby se také zpravidla stahují do mělčích míst, kde se voda rychleji prohřívá. Naleznou tam větší množství přirozené potravy a samotným rybám dělá vyšší teplota po zimě také dobře. Stejně jako kdykoliv během roku, i na jaře preferují ryby místa poblíž vázek a rostlin, kde je dostatek potravy a ryby se tam cítí bezpečně.

Během zimy se voda vyčistí a časně z jara je na většině vod téměř průzračná. Jak se počasí otepluje, voda se postupně podkaluje. Hlavní příčinou je rozvoj planktonu ve vodním prostředí a druhou příčinou je podkalení vlivem ryb, které víří sedimenty dna při hledání potravy. Toho lze využít, když hledáte místa, kde se ryby krmí. Ta jsou totiž nápadně podkalenější a mnohdy jsou vidět i víry nebo bublinky způsobené rybami, které zrovna obracejí dno.

Tohle se snad ani přehlédnout nedá…

Kořínky pod břehem obalené jikrami plotic

Když už je voda teplejší, začíná se třít mnoho druhů ryb, především plotice, perlíni nebo cejni, kterých bývá v revírech více než dostatek. Jejich jikry jsou pro kapry, a nejen pro ně, cenným zdrojem energie a živin, proto vyhledávají místa jejich radovánek, aby si dopřáli „kaviár“. Tyto ryby se z mnoha důvodů třou právě v rostlinách na mělčinách a přehlédnout jejich tření moc dobře asi ani nejde. A nezazlívejte jim to, oni to chvilku poté kaprům zase vrátí i s úroky. Tak to v přírodě prostě chodí.

Netvrdím, že ryby musí být vždycky jen na mělčinách, ale na jaře je tyto partie revírů zkrátka lákají, a tak je zde největší pravděpodobnost, že něco ulovíme.

Když se kapři někde krmí, vyskakují občas nad hladinu. Spekulací a názorů o tom, proč tomu tak je, jsem už slyšel nespočet, ale nikdo ještě neprokázal, jak se věci doopravdy mají. Když budete vodu sledovat, především ve chvíli, kdy se vám nedaří nic ulovit, zkuste nahodit do míst, kde se vyhodí nad hladinu nějací kapři. Občas se díky tomu podaří najít opravdu báječná místa, která jinak nevypadají na ideální loviště.

Jarní nástrahy

Vezmu to od té nejpoužívanější nástrahy, kterou je mezi kapraři bezesporu boilie. Dnes je na trhu těch kuliček až příliš mnoho a dotazů na to, jaké zvolit v určitém ročním období, se rok od roku množí. Všeobecné poučky o tom, že do studené jarní vody se hodí především sladké boilie a kuličky na masové (rybí) bázi jsou nevhodné, mé zkušenosti od vody naprosto rozvracejí. Mnohdy jsem si zachytal ve studené vodě na boilie, které bylo především z rybích mouček a sladkého v nich nebylo nic. Těžko přesně říct, podle čeho si kapři hledají potravu a jaký vliv na to má teplota vody. Nezbude nám proto asi nic jiného, než dát na doporučení výrobců, kteří snad mají své nástrahy odzkoušené v různých podmínkách a mohou říct, který z jejich produktů se hodí do studené vody. Nemusí to sice být pravda, ale většina výrobců se snaží, aby jejich produkty fungovaly, protože jinak si je znovu nekoupíte.

Z jara je pro mě důležitá především velikost boilie. Používám spíše menší průměry do 15 mm, výjimečně do 18–20 mm. Ryby sice hledají potravu, ale spíše seberou menší sousto. Je pravděpodobnější, že chytím nějaké jiné druhy, než na které cílím, nebo násaďáky, kterých jsou revíry plné, ale po zimě jsem rád opravdu za každou „čudlu“ na háčku. Menší velikost boilie usnadňuje i krmení, ale o tom až níže.

Čím je voda studenější, tím se naše nástrahy hůře rozpouštějí a hůře uvolňují látky, které ryby přilákají a přimějí je pozřít nástrahu. Z tohoto důvodu není špatné použít buď takové boilie, jaké se rychleji rozpadá, nebo pelety, které se rozpadají rychleji už díky svému výrobnímu procesu, a asi nejlepší volbou je použít obalovací těsta na menší základní nástrahu. Mnoho výrobců už je ve svých nabídkách má, ale není ani problém si je vyrobit. Stačí použít svou vlastní nebo koupenou směs na boilie a rozmíchat ji stejně jako při výrobě boilie, tedy s vejci a tekutými složkami. Díky vejcím těsto velmi dobře drží na nástraze a odplavuje se pomaleji. Kupodivu občas i docela dlouho vydrží, než se zkazí.

Jednou z dalších možností jak ryby upoutat a přimět je k záběru je dipování nastražených boilií nebo pelet. Buď se dají použít dipy dle libosti, nebo čisté esence. Sám to příliš nepoužívám, vyjma plovoucích gumových kukuřiček, které mám trvale naložené v ořechové esenci se sladidlem, ale znám mnoho rybářů, kteří na to nedají dopustit.

Vzhledem k nízkým teplotám vody jsou ryby mnohdy dost vybíravé, proto je dobré zkoušet i nástrahy z pohledu kaprařiny netradiční. Myslím tím partikl, nebo dokonce živé nástrahy, jako jsou červi. Chumel červíků na klipu přizvednutý kouskem plovoucího boilie funguje ve studené vodě velmi dobře, takže pokud se na dané vodě nevyskytuje příliš mnoho ryb, které tento lov znemožňují, určitě to zkuste. Více to rozebírat nebudu, protože už jsem tu o tom jeden článek psal.

Mnohdy překvapí, na co všechno se dá ulovit pěkný kapřík, takže odhoďte předsudky a nebojte se s nástrahami experimentovat.

Krmení

Teplota vody stále roste, ale i tak je ještě dost nízká, pokud jde o trávení přijaté potravy. Ryby jsou studenokrevní živočichové, mají tedy teplotu těla stejnou jako prostředí, ve kterém se vyskytují (asi o 0,5 °C vyšší), a to ovlivňuje veškeré procesy v jejich těle. Ač ryby potřebují nabrat co nejdříve co nejvíce energie, rychlost trávení jim neumožní přijmout více potravy a tomu je třeba přizpůsobit krmení, abychom je přilákali. Proto je lepší použít snadno stravitelné boilie. To je většinou právě to sladké, jak praví poučky. Neobsahuje totiž živočišné složky jako rybí moučky, jejichž trávení trvá podstatně déle než trávení snadno stravitelných sacharidů rostlinného původu. Takže ohledně krmení má ta všeobecně zažitá poučka podle mne své opodstatnění.

S tím souvisí i velikost boilie vhodného ke krmení – protože trávení trvá déle, není dobré ryby přesytit. Více menších soust přinutí ryby hledat, ale nezaplní jejich trávicí soustavu. Ryby budou tedy dále hledat potravu, což zvyšuje naše šance na to, že „trefí“ kuličku s háčkem. Na kilo 10mm boilie nepřipadá dvojnásobně více kuliček než u 20mm, ale daleko více.

Velmi efektivním řešením je použít partikl, tedy drobná zrnka, například pšenice, řepky, konopí nebo různých směsí. Tyto drobné částečky ryby nezasytí, ale stále je drží na krmeném místě, protože vysbírat vše do posledního zrníčka nějaký čas zabere.

Další možností je cílené krmení přímo k nástraze, buď za použití PVA materiálů, nebo krmítek. Případně můžete použít obalovací těsto přímo na zátěži.

Montáže

Neříkám, že to platí vždy a všude, ale kapři ve studené vodě většinou nesbírají krmení tak zbrkle a jejich záběry jsou opatrnější. Tomu je třeba přizpůsobit vybavení a zjemnit montáže. Stogramové olovo nebude to pravé ořechové na mělčině u břehu, když jsou kapři ještě hodně plaší. Stejně jako vždy, volím tu nejsnazší montáž, takže inline olovo, obratlík s klipem na výměnu návazců. Návazce volím buď ze ztužené šňůrky, nebo z fluorokarbonu, případně z vlasce, a to v délce 15–25 cm. Vlas mezi háčkem a nástrahou zkracuji na minimum, většinou tak 1–2 cm od obloučku háčku, ale třeba malé plovoucí nástrahy na tuhém návazci z vlasce dávám až téměř k háčku.

Poslední dvě tři sezony se tak trošku vracím ke svým rybářským začátkům, především ve chvílích, kdy ryby neberou stejně jako v létě. Mám na mysli používání krmítek, případně olov, na která se dá nějaké těsto namačkat a vydrží tam. Pokud nechci příliš krmit, ale chci k nástraze ryby přilákat, je to ta nejlepší volba. Jen musím počítat s tím, že krmítko udělá při náhozu větší hluk než malé olůvko, takže se to nehodí vždy. Krmítka používám inline a taková, aby když se s ním ryba utrhne, krmítko odpadlo a ryba ho nevláčela za sebou. Montáž je stejná jako při použití olova.

Olovo vhodné k použití obalovačky

Obaleno a připraveno k nahození

Vzhledem k tomu, že není mým cílem dostat do vody krmení, ale jen přitáhnout ryby k nástraze, nepoužívám klasické krmení, které se rychle rozpadá. Používám spíše obalovací těsto než krmítkovou směs a není výjimkou, že s těstem na olovu či krmítku nahodím třeba i dvakrát nebo třikrát. Stejně jako u nástrahy se dají použít kupovaná obalovací těsta nebo těsta podomácku vyrobená, jak jsem popsal výše. Počítejte ale s mnohem větší spotřebou oproti obalování nástrah. Ti, kdo chytají na feeder, jistě namítnou, že to pak neplní účel, ale já s tím mám zkušenosti dobré a budu to tak dělat dál, když mi to bude fungovat.

Tento článek neberte jako zaručený návod, protože ten naštěstí neexistuje. Zkuste ale něco z toho vyzkoušet a případně poupravit podle podmínek na vašich oblíbených revírech. Pokud se vám dařit nebude, nezoufejte a zkoušejte to dále a buďte rádi za ten čas strávený u vody. Vidět, jak se příroda probouzí, jak všechno ožívá a všechno se začíná, je lepší než cokoliv jiného a rozhodně to odežene i poslední rybářské zimní chmury. Stejně tak jako vás může překvapit aprílové počasí, může vás překvapit i svatý Petr, jen je třeba být v tu správnou chvíli u nahozených prutů.

Petru zdar a přeji úspěšný začátek sezony.