Srpen pro mne znamená prázdniny a teplo. Z rybářského hlediska je to měsíc poměrně špatný, úspěchy jsou víceméně zapříčiněny množstvím času, který můžeme rybolovu věnovat. Přesto jsou druhy ryb, které v tomto měsíci lze velmi efektivně chytat. Jsou to především sumci. O těch mohu psát jen to, co jsem slyšel nebo viděl u jiných, protože na tutu rybu jsem se nikdy nezaměřoval a tak mám stále na svém kontě jen jednoho 69cm minivousače, kterého jsem kdysi chytil na žížalu při lovu kaprů. Vím ale, že v srpen je jejich doba a pozoruji kolem sebe v tuto dobu velké nájezdy rybářů za touto rybou. Většinou když já od vody odcházím, sumcaři teprve k vodě přicházejí. Mají sebou často pruty s koncovými kladkami a multiplikátory se šňůrou na žraloky. Přesto jsem jen málokdy slyšel o tom, že by někdo opravdu vytáhl nějakou "sumatru" přes 25kg. Většinou jen slýchám o tom, jak někdo měl X záběru za večer, ale všechny uraval apod. Naprostá většina sumců, o kterých jsem slyšel, měla do 150cm. Jako laikovi mi proto připadne, že na dobrém revíru není až tak těžké sumce dostat na háček, ale velmi těžké je ho zdolat. Vím o případech, kdy ani 60kg pletená šňůra nestačila a sumec si dělal, co chtěl. Myslím, že hlavně na řece je hodně složité velkého sumce z vody dostat. Bez loďky, ve spleti padlých stromů, ve velké hloubce a velkém proudu jsou asi naše šance mizivé. Napadá mne, může člověk vůbec takového sumce lidskou silou otočit? A ještě k tomu za břehu bez loďky? Tady už nejde o sílu náčiní, ale o sílu rybáře! Sumci přes 50kg se u nás většinou chytli jen na velkých prostorných přehradách typu Vranov nebo Orlík, ale na řece jen málo kdy. Na stojaté vodě můžete sumce pustit na otevřenou vodu a unavovat ho tam, ale na řece si několikahodinové zdolávání nedovedu představit. Tam jak vám sumec vytočí více jak 50m šňůry po proudu, tak už ho asi nevytáhnete. Nehledě na to, že sumce chytnete většinou za tmy a pouze tušíte, kde se na konci vlasce pohybuje a kam míří. Já chodím na pár řek, kde podle mého názoru je v průměru na metr čtvereční vody více velkých sumců než na Orlíku a Vranově dohromady, ale přesto zde slýchám jen o sumcích tak do těch 25kg a většinou jen kolem metru. A to se sem sjíždějí sumcaři z celé republiky a mají to nejlepší vybavení. Dlouhou dobu jsem si myslel, že odsud musí každou chvíli přijít nějaký rekord. Teď už si to nemyslím, protože zdolat takové monstrum na řece prostě není v lidských silách. To by ten rybář musel být dvoumetrový kulturista a ještě k tomu být upoutaný řemeny k mohutnému stromu.
Další zajímavou srpnovou rybou je amur, kterému nevadí ani extrémní teploty vody ani její zelené zbarvení. Je to ryba, kterou lze lovit i přes poledne, pokud nefouká vítr. Doporučuji je chytat především z hladiny na pečivo nebo tak něco. Amury jsem zkoušel cíleně chytat jen na jednom rybníčku na Vysočině. Věděl jsem, že tam jsou kusy přes metr, dokonce jsem je pravidelně vídával u hladiny, ale pořádného jsem nechytl nikdy. Měl jsem jich tam pár na háčku, ale vždy mi upadli. Dneska už bych na ně šel úplně jinak. Použil bych pletenou šňůru po celé délce, aby zásek stoprocentně seděl. Tehdy jsem měl moc měkké a krátké pruty, nemohl jsem na 60m pořádně zasekávat a tak po záseku jsem cítil jen slabý odpor, načež se udělala na hladině mohutná vlna (fakt jako když se splaší krokodýl) a ryba byl pryč. Všechny záběry jsem míval odpoledne při jasné počasí. Pokud foukal vítr, tak až po jeho večerním utichnutí, až když byla hladina jako zrcadlo - tehdy šlo taky amury nejlépe pozorovat, ukazovali na hladině hřbety a občas udělali pěknej šplouchanec. (No, když to tak píšu, sám jsem se nažhavil a asi se tam letos na ně vrátím, třeba mi je ještě nikdo nevychytal.) Jinak jsem amury vždy chytl jen blízko u břehu, když jsem byl schopen je dobře zaseknout, takže moje rada na amury zní: mít stoprocentně kvalitní ostré háčky a důkladně, klidně i několikrát, zasekávat.
S kapry je to v tomto období slabší, ale koncem měsíce jsem pravidelně při prvním ochlazení míval pěkné úspěchy. Pomohla mi k tomu o typická návnada a nástraha na srpen. Byla to mléčná kukuřice, která od v tomto období právě dozrává (aspoň u nás na jižní Moravě). Od začátku srpna až někdy do půlky záři (v chladnějších oblastech) je možné "nasbírat" kukuřici, která bude tak akorát pro naše potřeby - mléčná, pastelově žlutobílá. Zrnka kukuřice vždy z klasu nožem ořežu a mírně povařím (jinak by plavala na hladině a nedala se použít!). Pro mne je to TOP návnada. Zejména kapři a cejni se po ni mohou utlouct. Pokud budete mléčnou kukuřicí krmit společně s obyčejnou suchou uvřenou kukuřicí, ryby prvně vyžerou mléčnou a pak teprve tvrdší vařenou. Používám ji i jako nástrahu, podobně jako kukuřici z plechovky, které je velice podobná. Pokud chcete mléčnou kukuřici ještě více zatraktivnit, vařte ji v oslazené vodě. Pro pozdější použití je možné si vařenou mléčnou kukuřici zmrazit, zkušenosti však ukazují, že nevydrží déle než do konce září .... protože v září berou kapři a spotřebujete jí jakékoliv množství, ale o tom až příště.
Ve vodě začátkem dubna ještě není příliš mnoho přirozené potravy a tak to nejdůležitější, co bude po zimě ryby zajímat, bude ,,nahřívání zmrzlých kostí''.
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
