Olovo zabíjí miliony lidí ročně. Snižuje IQ a zvyšuje míru kriminality
Kategorie: VšeobecnéOlovo zabíjí miliony lidí ročně. Snižuje IQ a zvyšuje míru kriminality.
Ročně prý způsobí smrt více lidí než autonehody, HIV, malárie, tuberkulóza a sebevraždy dohromady. Přesto se o této hrozbě příliš nemluví. O čem je řeč? O otravě olovem.
https://archiv.hn.cz/c1-67257570-olovo-zabiji-miliony-lidi-rocne-snizuje-iq-a-zvysuje-miru-kriminality
Diskuse k bleskovce
Slavíček - Profil | So 18.11.2023 7:24:31
Honza7 - Profil | Pá 17.11.2023 23:26:45
Další věc čemu nerozumím je proč taháš sem do diskuse věci co nemají vůbec nic společného s olovem. Věnuj se tématu a nebo pokud si myslíš, že to co tady uvádíš je natolik zajímavé, tak si na to založ vlastní diskuzi.
Slavíček - Profil | Pá 17.11.2023 16:59:38
Tomáš - Tom - Profil | Čt 16.11.2023 16:22:21
Honza7 - Profil | Po 6.11.2023 16:15:39
Knedla12 - Profil | Po 6.11.2023 12:32:13 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Tyhle kecy mám prostě nejraději. Odsoudit všechny bez bazálních znalostí problematiky ;)
razisdas - Profil | Ne 5.11.2023 21:27:16
sven - Profil | So 4.11.2023 22:07:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Víš, že v drtivé většině názorů jsme ve shodě ale konkrétně toto téma, osobně vnímám trochu jinak. Může nám být líto afričanů a asiatů. kteří doplatili na bezohlednost a nenasytnost zahraničních těžebních společností, spoléhajících na fakt, že si v těchto státech s loutkovými vládami mohou beztrestně dovolit to, co by v jejich zemích neprošlo...
Ale buďmě realisti. nemáme žádnou šanci toto změnit. Na to jsme příliš malé figury na šachovnici.
Zatím nejsme schopni, si ani udělat pořádek doma.
Dovolím si jen malou ilustraci proč tak smýšlím.
Toto je téma, které se dotýká bezprostředně mě a mého okolí a týká se především právě té zmíněné pitné vody.
Je to jen malá část dokumentu i když pro někoho to může být nezdolatelný elaborát .-)
Někomu to třeba nic neřekne ale Ty jako odborník, si to jistě přebereš .-)
Podotákám, že zde vůle státu k nápravě je. Narozdíl od jiných lokalit.
Údaje jsou oficiální, neoficiálně je toho dost pod kobercem ale nechci bez důkazů "šířit poplašné zprávy"
.. 4. UKONČENÍ TĚŽBY A SANACE LOŽISKA STRÁŽ
Na ložisku Stráž probíhala těžba uranu chemickým loužením in situ v letech 1967 až
1996. Chemická těžba uranu byla prováděna metodou ISL (In Situ Leaching - loužení přímo na místě) a to kyselým loužením, kde byla používán H2SO4 jako loužicí činidlo a H N O 3 jako oxidační látka.
Cílem bylo získání uranu ve formě uranového koncentrátu. (DIAMO, s.p., 2010)
4.1 Ukončení těžby
Usnesením vlády ČR č. 166 ze dne 15. 5. 1991 bylo formulováno zásadní stanovisko -
nerozšiřovat plochy vyluhovacích polí dolu chemické těžby, stanovení ekologických
podmínek dotěžení ložiska, způsobu ukončení těžby a sanace. Období 1992 až 1994 bylo stanoveno jako přechodné období. Z výzkumných prací vyplynulo, že bude nutné vyřešit likvidaci roztoků kontaminované cenomanské i turonské zvodně.
V květnu 1995 byl zpracován návrh koncepce sanace ložiska Stráž.
Koncepce sanace spočívá ve vyvedení kontaminantů z podzemí a v jejich následném přepracování na hospodářsky využitelné produkty, nebo ekologickém uložení na povrchu.
Sanace může být realizována různými způsoby a volba optimálního postupu je ovlivňována průběžně získanými poznatky.
Chemická těžba na ložisku Stráž byla ukončena 1. 4. 1996. (Mužák, 2008)
4.1.1 Situace v době ukončení těžby
Na ložisku bylo za dobu chemické těžby zbudováno 2 210 průzkumných a 7 684
těžebních vrtů. Založeno 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha a plocha dobývacího prostoru je 24,1 km2
. Do roku 1996 vytěženo celkem 15 562 t uranu.
Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 m pod povrchem.
Po chemické těžbě uranu zůstalo v horninovém prostředí cca 186 mil. m 3
cenomanských zbytkových technologických roztoků a 80 mil. m 3 turonských zbytkových technologických roztoků.
Do podzemí bylo během těžby vtlačeno 4,1 mil. t H2SO4
(z toho 80 % zreagovalo s horninou a 800 000 t je zde ve formě volné H2SO4), dále 312 000 t H N O 3 , 112 000 t N H 3 ,
26 000 t HF a 1 500 t HC1.
Chemickou těžbou bylo celkem ovlivněno 370 milionů m 3
podzemních vod.
Jedná se o kontaminaci 4,9 milionů tun všech rozpuštěných látek,
z nichž 14 nejvýznamnejší je kontaminace sírany v množství zhruba 3,6 milionů tun.
4.1.2 Environmentálni následky těžby
Těžba uranu na ve strážske oblasti ohrožuje kvalitu vody v turonském kolektoru, který
je zdrojem pitné vody. Během posledních 50 let bylo v regionu vyvrtáno více než 15 000 vrtů a dochází k pronikání kontaminovaných artézských vod cenomanského kolektoru do turonské zvodně.
K průniku však může docházet i podél přirozených tektonických poruch (Kozáková
& Pokorný, 2009).
Vlivem odčerpávání vod z cenomanského kolektoru pro zabezpečení hlubinné těžby došlo ke snížení hladiny podzemní vody až o 160 m. Dalším negativním zásahem bylo zahájení chemické těžby. Vtláčením rozpouštědel pro loužení uranu došlo ke kontaminaci vod a vytvoření rozsáhlé ekologické zátěže.
4.1.3 Ovlivnění ložiska Hamr
Ložisko Hamr leží v blízkosti vyluhovacího pole ložiska Stráž.
Těžba zde započala v roce 1972, pět let po zahájení chemické těžby ve Stráži.
Na rozdíl od těžby na ložisku Stráž, zde byla použita metoda hlubinného dobývání.
V průběhu těžby ložiska Hamr docházelo k nežádoucímu ovlivnění dolu, a to ve formě průsaku kyselých loužicích roztoků chemické těžby do Dolu Hamr I.
To bylo způsobeno vtlačováním loužicích roztoků do vrtů v blízkosti dolu a současným čerpáním podzemních vod z dolu.
Mezi chemickou těžbou a dolem vzdálenými asi 2,5 km vznikl rozdíl piezometrické výšky hladiny v cenomanské zvodni vícenež 100 m. Největší vliv mělo nejblíže umístěné pokusné vyluhovací pole VP-6, založené v roce 1973. Podobné problémy následně nastaly i u vyluhovacího pole VP-5.
Z důvodu zamezení šíření vyluhovacích roztoků byla vybudována hydraulická bariéra Stráž situovaná mezi vyluhovacími poli a dolem hlubinné těžby. Jedná se o linii vrtů, do kterých je vtláčena voda, a tím vzniklo tlakové rozvodí podzemních vod cenomanské zvodně.
Pro zachycení uniklých kyselých roztoků byl také v předpolí hlubinného dolu vyražen systém drenážních překopu s dovrchními vrty. (Fait et al., 2004)
Těžba na Dole Hamr I byla ukončena v roce 1993 a důl byl konzervován. Důl měl 4 těžební jámy a 68 km horizontálních důlních chodeb a hloubku dobývání 160 m pod povrchem........
Původní projekt dekontaminace podzemních vod počítal s časovým údajem 100let,
Po přechodu na novou technologii, se doba údajně zkrátí na 40let..
Ale žijeme v Česku, že ano...
sliver - Profil | So 4.11.2023 20:59:52
Kde to žije - všechna témata
9:35Kolik tekutin s sebou na výpravy? 19
9:18Splávek proti vázkám / lov z lodi / kaprařina 3
9:01Zápisník - Bušák 202
7:44Zápisník - mreichel 18
6:44Co Labe 8 441024? 3
6:17Proč jsou rybářské závody IBCC kruté a poněkud nespravedlivé? (Video) 4
0:22Minimum voltů na trakční baterií 7
0:12Člun boat007 vs. Raptor 286
PáPruty Hearty Rise 278
PáPodběrák na plavanou 55
Pá🦟 Začínáme s vázáním mušek #5 🤩 Dubbing 😱 (Video) 5
PáMladý rybář boří sociální sítě svými videi. Děti odhazují mobily a jdou do přírody (Bleskovka) 73
PáČistota vody na Jižní Moravě 39
Pápan K. Nikl nebo Mik kuličky? 58
PáRybáři a vinařství 234
Co je nového - všeobecné
PoBleskovka: Mladý rybář boří sociální sítě svými videi. Děti odhazují mobily a jdou do přírody
SoBleskovka: Chlumečtí rybáři získali poprvé povolení k odstřelu chráněného bobra, ulovit se ho ale zatím nepovedlo
. . . Bleskovka: Světové šampionáty v muškaření na jihočeských vodách - hájení revírů a pozvánka
. . . Video: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . Článek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . Článek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . Miničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . Recenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . Miničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.