sliver - Profil | So 5.8.2017 14:11:20
fofo >> podhůří Jeseníků a oderske vrchy. jak jsem jel kolem, tak jsem zapomněl tel. , ale zas tam pojedu a vyfotím. u těch nových smisenych lesů jde hlavně o to, že prostě nerostou. obnova bucin a jiných listnáčů je něco jiného, tam není problém.
Řeky jsou nahoře na suchu, potoky jakbysmet, žádné větší města. jen "lesy ", louky a regulace. problém vidím ve špatném hospodařením s půdou a v lese. U nás je to neštěstí, že tu 20 let řádí ten kůrovec.
Vítek - Profil | Čt 3.8.2017 11:56:00
Willow >> plány imperialistů zhatí/naši vepři boubelatí, prostě :-DDD
Knedla12 - Profil | St 2.8.2017 19:12:08
voz >> Mechanizace je potřebná všude. Ornici jde jednoduše probírat do hloubky, jak často se to ale dělá? Za to řepka opravdu nemůže ;)
Willow - Profil | St 2.8.2017 15:59:03
walt >> Dík za opravu.Do nás to ve škole hustili pod tlakem a pak zapomenu na Cartera ,coby prezidenta,taková chyba.
fofo - Profil | St 2.8.2017 15:17:12
sliver >> jsem 19 let v lesnickým oboru (15let hajničim) a ještě jsme ani na jednom reviru od Dolni Poustevny po Teplice nesazeli méně jak uvedených 4tis po hektaru. Dokonce v borovici a listí je uvedený počet dvojnásobný.
Odkud jsi?
sliver - Profil | St 2.8.2017 13:42:03
fofo >> ještě dneska ti nafotím 15 ilety porost smiseneho lesa po smrku.
sliver - Profil | St 2.8.2017 13:37:49
fofo >> proč mě tu furt někdo poučuje? Myslíš, že nevím kolik a proč se té které dřeviny sadí? Abych tě taky trochu poučil, tak ty prorezavky jsou výchovný proces lesa, odstraňují se stromy, které mají špatný růst, vadí statnejsim jedincům atd. A nastupují, až se lesní porost zapojí. Takže při výsadbě 3000 ks ruznych druhu listnáčů, se ten porost nezapoji, vznikají koruny tvaru jablone, které jsou haklive na sníh a namrazu a nerostou do vysky, přerůstá je buren, ktera se málo vyzina. Pisu o situaci u nás, kde je zničeno tisíce ha smrkových lesů kůrovcem, hlavně severskym, ten jde i do mladého dřeva a stále to pokračuje.
Vítek - Profil | St 2.8.2017 13:27:46
sliver >> Rádo se stalo, dobrá rada nad zlato :-) Super jsou alespoň šípatky, ty alespoň břehy trochu zastíní, a ta tráva tam jinak za nic nestojí.
fofo - Profil | St 2.8.2017 12:40:35
sliver >> nejčastějši dřevina je smrk (výsadba 4tis/ha) a buk (8tis/ha). Určitě také víš, že výchovnými zásahy (prostřihávky, prořezávky, probírky) se počet kusů na hektar snižuje.
Problém vidím v obrovským rozmachu výstavby a zástavby ploch, které plnily vsakovací funkci. Dnešní trend je se vody (srážkové) co nejdříve a nejrychleji zbavit-odvést jí pryč do svodů, kanálů, potoků a řek, kde takto během nékolika hodin voda dokáže neskutečně nastouopat, ale i následně klesnout. Tato voda pak logicky chybí v místech, kde spadla.
Chtěl jsem ještě vložit foto s vybetonovaným korytem městského potoka, ale to asi všichni známe. Právě v těchto korytech chybí zpomalovací "kaskády" byť jen 50cm vysoké, které dokáží část vody zadržet.
Vše brzdí až ten první finančni faktor
sliver - Profil | St 2.8.2017 12:18:32
Vítek >> Děkuji za poučení. A co je kolem stávajících kanalizačních stok? A co by mohlo být nejrychleji a stoprocentne to funguje, vyzkoušeno a praktikovano na mnoha mistech ve svete.
sliver - Profil | St 2.8.2017 12:15:08
potočák 62 >> já bydlim trochu niz, 600m, ale luk hodně a všechny druhy. Proto vidím ty rozdíly taky. Smrcina už se bohužel nevrátí a ty vysazene smisene porosty po kurovcovych kalamitach jsou v katastrofálním stavu, neschopné plnit funkci lesa. Velký podíl má na tom taky snizeni poctu sazenic. Když začínala obměna porostu, sadilo se 20 000 ks, teď tak 10 let se sadí 3000 na hektar.
Vítek - Profil | St 2.8.2017 12:07:29
sliver >> Ovšem okolo přirozených toků nikdy nejsou louky, ale lužní les. Tak je i půda chráněna před vodními srážkami a přitom ventiluje vodní pára do atmosféry.
potočák 62 - Profil | St 2.8.2017 11:51:40
sliver >> Bydlím v podhůří,tedy tam,kde pramenní potoky a řeky a kde se prakticky rozhoduje,jestli v nížinách voda bude nebo ne.V okruhu 15 km mám pouze jedno pole o rozloze 2-3 ha s kukuřicí ale můžu posuzovat jiné vlivy hospodaření.Chov dobytka-zemědělec pastviny udržuje,na podzim a jaře uvláčí a roztrhá travní drn a potůčky v okolí mají vody relativně dost.Podnikatelský velkochov kde se o pastviny nestarají,při deštích se pěšinami od krav valí voda a potůčky v okolí vysychají.Louky, které se nesekají nebo bez těžké mechanizace a které od jara do podzimu kvetou a potůčky v okolí mají vody dost a trvalé travní porosty,které se udržují těžkou mechanizací,jsou rostlinou pouští,nesají vodu a prameny v okolí vysychají.Vzrostlé smrkové porosty,kde leží dlouho sníh který postupně odtává,které brzdí vznik povodńových vln a prameny,potůčky mají vody dost a proti tomu tolik prosazované smíšené lesy,kde prameny a potůčky vysychají.Petrův Zdar
Tibiik - Profil | St 2.8.2017 11:04:12
Vítek >> přece všem,rybám,ptákům,rybářům,podle povodí je stále potřeba něco vysoušet...
sliver - Profil | St 2.8.2017 11:02:21
Vítek >> jo, klidně jungli. Ale úplně první a uplně nejrychlejší je proti splachu ornice prostě přestat orat a udržovat kolem vody louky.
Vítek - Profil | St 2.8.2017 7:19:14
sliver >> travnatý pás??? proč ne pobřežní stromový pás? komu vadí stín???
voz - Profil | Út 1.8.2017 23:56:57
Knedla12 >> Když je ta řepka tak skvělá, tak mi zkuste napsat kolikrát musí mechanizace na pole, než se zaoře sláma. Já tam vidím spíš chemickou továrnu a válcování půdy než ekologii...
sliver - Profil | Út 1.8.2017 23:31:53
Sa(l)micka >> ale ony to jsou kanály. A budou ještě dlouho. Co je rychlejší, přestat orat a nechat zeleny pás nebo revitalizovat kanály? To zas nebude tak těžké uhodnout, že.
Sa(l)micka - Profil | Út 1.8.2017 22:12:33
sliver >> Možná ani to by nebylo třeba, pokud by část toků nevypadala jako rovnej kanál.
