Bohužel na podzim a nebo při déle trvajících deštích se častěji setkáváme s vytrávením vodních toků. Těžko se pak určuje viník a jestli šlo o úmysl, případně selhání člověka, či techniky.
V tomhle případě se viník doznal. Je hezké, že majitelé fabriky ( případně pojišťovna ) zaplatí škodu na mrtvých rybách a možných vzniklých ztrátách na jikrách, které z generačních ryb organizace mohla získat.
Škoda je bohužel větší. V takovém vodním toku dochází k vytrávení cele řady i bezobratlých živočichů, kteří v daném vytráveném vodním toku žili. Tím chci říct, že měli svoji biologickou hodnotu, ale také měli svoji nezastupitelnou úlohu v potravinovém řetězci. Tím, že tato škoda vznikne ve vodním toku, tak není to vidět a velmi těžko ( spíš vůbec ) se dá vyčíslit.
Asi v současné době není žádná kauza, která by skončila u soudu, kde by byla i vyčíslena škoda za xxx kubíků kontaminované vody. Tato voda se nedá použít v zemědělství ani v průmyslu a je zaběhnutou praxí, že se očekává její poslání níže po toku a jejímu následnému naředění. Jaký to má vliv na život v řece, když není zaznamenaná úmrtnost nikoho nezajímá. Je to velká škoda, poněvadž spousta ryb bude apatická a tak budou snadnější kořist pro predátory, může mít vliv na jejich reprodukci, zvýší se riziko na virové, či bakteriální onemocnění, které obzvláště časem povede k zvýšené úmrtnosti.