- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Ponětovice u Brna
zdravím chtěl bych se zeptat jestli má někdo zkušenost s tímto revírem slyšel jsem že se tam dá dobře zachytat ale nevim jak je to tam ted za blyší inf diky.
Autor diskuse: Pelets - Profil , 9.8.2015 feeder - revíry, cestování
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
60x v oblíbených a 9x v ignorovaných.
100 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy. (Začít číst od prvního z nich.)
Ncechura09 - Profil | St 13.11.2019 9:22:40
suubaru >> O odbahňování jsem neslyšel nic...
Soused tam byl letos několikrát na rybách, kapři kolem 50, občas o fous lepší.
Soused tam byl letos několikrát na rybách, kapři kolem 50, občas o fous lepší.
Nsuubaru - Profil | Út 12.11.2019 20:21:07
cechura09 >> něco jsem tu četl a něco slyšel. Byl jsem dneska ve Šlapkách, ale do Ponětek jsem se nedostal. Nevíš, jestli to odbahňovali?
Ncechura09 - Profil | Út 12.11.2019 16:58:26
suubaru >> Loni to tam kapku vychcípalo pokud jsi to info nezachytil.
Ale násada už ve vodě asi bude...
Ale násada už ve vodě asi bude...
Nsuubaru - Profil | Po 11.11.2019 22:11:03
Dobrý večer. Chtěl bych se zeptat, jak to vypadá v Ponětovicích. Spoustu let jsem tam nebyl a nějak jsem si vzpomněl, že by nebylo na škodu se tam otočit.
Díky za informace.
Díky za informace.
Nbenac - Profil | Čt 6.12.2018 8:18:51
Jarda Bee >> Zato dravci dostali na prdel :-/ Sumci jsou pryč, candáti nejspíš taky, a jak je to se štikama, kterých tam bylo jen pár, kdo ví.
Nbenac - Profil | St 5.12.2018 8:36:50
Rockwell >> Nebyl jsem tam, ale pochybuju, že nebudou zamrzlé. Ponětky zamrzají vždycky jako jeden z prvních rybníků.
NRockwell - Profil | Út 4.12.2018 19:45:24
Nevíte jak jsou na tom Ponetky s ledem?? Dá se nahodit???
NRockwell - Profil | So 29.9.2018 10:50:13
Chip22 >> Foto nemám, ale psali na FB, ze stale chybi 1m vody.
NChip22 - Profil | Pá 28.9.2018 20:51:02
Pratele, muzete nekdo hodit foto, jak to tam vypada s vodou? Koukal jsem se, ze lov je jiz povolen..
Njuba - Profil | Út 18.9.2018 13:20:26
Rockwell >> Na stránkách Šlapanic zatím o odvolání zákazu není zmínka, tak předpokládám, že to pořád trvá.
NLasskoun - Profil | Ne 9.9.2018 15:31:09
Hariwake >> Pokračování na https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=750793 (ať se tu již více nezasírá)
L. ":-)
L. ":-)
NHariwake - Profil | Ne 9.9.2018 15:18:10
Lasskoun >> Máš pravdu. S takovým vodbornik jako ty se diskutovat nedá. Dokážeš poučovat a vyvracet práci hydrobiologů, hydrochemiků. Poučovat profesionální rybáře. Učit potápěče potápět a fotit. Dokážeš od klávesnice určit složení vody. A lidem, kteří snad nikdy nikomu vulgárně nenadavali, nadávat do zmrdů. Přitom tady meleš hovna
NLasskoun - Profil | Ne 9.9.2018 15:08:27
Hariwake >> OOT
Jj, pravdu díš,... ve spoustě zdejší vláken se dost často najde nějaký zatrollený blb, co pak plánovitě začne rozesírat tamní diskuzi,... někteří z nich dokonce naprosto "mimotematicky" (ale co od nich čekat jiného, když jsou naprosto mimo mísu, že?;-)
L. ":-)
Jj, pravdu díš,... ve spoustě zdejší vláken se dost často najde nějaký zatrollený blb, co pak plánovitě začne rozesírat tamní diskuzi,... někteří z nich dokonce naprosto "mimotematicky" (ale co od nich čekat jiného, když jsou naprosto mimo mísu, že?;-)
L. ":-)
NHariwake - Profil | Ne 9.9.2018 14:32:51
Lasskoun >> Tak to jo. Vzhledem k tomu, že hodnoty v ČR máš zmapované, tak jistě to bude ku prospěchu. V Africe by ti mohli vyjít vstříc v solení vody při deficitu kyslíku. Zatím kam jsi vlezl na mrku Ty, tak jsi sklidil samé ovace😂😂
NLasskoun - Profil | Ne 9.9.2018 14:05:34
Hariwake >> Ne,ne, ... tam jedu až příští týden, .... zkontrolovat jim hodnoty dusitanů "x-DDD
L.
--------------------
PS: Jestli nějakého odchytím, přivezu ti odtamtud nějakýho "bubáčka", aby sis měl s kým povídat ... v těch končinách mají podobné IQ, jako máš ty, tak byste si spolu mohli náááramně rozumět (a nevotravoval bys pak na MRKu ";-)))))
L.
--------------------
PS: Jestli nějakého odchytím, přivezu ti odtamtud nějakýho "bubáčka", aby sis měl s kým povídat ... v těch končinách mají podobné IQ, jako máš ty, tak byste si spolu mohli náááramně rozumět (a nevotravoval bys pak na MRKu ";-)))))
NHariwake - Profil | Ne 9.9.2018 13:50:08
Lasskoun >> A já už myslel, že jsi byl v Africe přeměřit kyslíky 😂
NLasskoun - Profil | Ne 9.9.2018 13:30:34
Hariwake >> OOT
Ano, máš plnou pravdu, určitě jsem kokot... a hodně velkej ":-)
(když ztrácím čas vybavováním s někým, kdo ani nejni schopen pochopit význam napsaného textu ";-)
L.
Ano, máš plnou pravdu, určitě jsem kokot... a hodně velkej ":-)
(když ztrácím čas vybavováním s někým, kdo ani nejni schopen pochopit význam napsaného textu ";-)
L.
NHariwake - Profil | Ne 9.9.2018 8:09:31
Lasskoun >> Jsem rád, když neodpovídáš. Ty nejsi špatný chlap, ale pěkný kkt😉
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 22:50:28
Hariwake >> Nemusím ti na to, doufám, odpovídat, že .... tak to jsem velice rád ":-)
L:
------------
Mmch, na vědce si hrát nemusím,... ";-)
L:
------------
Mmch, na vědce si hrát nemusím,... ";-)
NHariwake - Profil | So 8.9.2018 17:37:05
Lasskoun >> užívej si a hrej se dále na vědce u klávesnice😂
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 16:03:06
Hariwake >>
- nejsou (evidentně nechápeš o čem Darwin vlastně je)
- budou
- o "kaprech, co přežijí při nulových hodnotách kyslíku" z mé strany nikde nepadlo ani slovo (uvedené bylo pouze vysvětlením, proč ryby žijící Africe [díky evolučnímu vývoji] dokáží přežít mnohem větší teploty + proč dokáží přežít s menším množstvím kyslíku než ty české).... = z tvé strany OPĚT další nesmyslné překrucování mých slov
- "negativní genetické změny a mutace" jsem zmínil (ale i ty by bylo možno cílenou selekci eliminovat)
- dusitany si rozebírej v nesytovském vlákně - ty se zde neřeší (mmch, stále jsi mi tam v podstatě neodpověděl na žádnou z mých konkrétních otázek, i přestože jsem tě hentam k tomu opakovaně vyzval)
- evidentně ses stále (v podstatě) nic "nedoučil" o dusíkovém cyklu při odbourávání odpadních produktů ryb a další zátěže (= když stále dál tvrdíš, že "V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství")
howg... z mého pohledu diskuze s tebou postrádá valný smysl
(už třeba jen z toho důvodu, že zde sice argumentuješ odb. prací o aerátorech, na kterou jsi dal odkaz - kterou jsi však NEČETL [jak jsi přiznal] - ale přesto mě vyzýváš, abych si ji přečetl já, abych ji Martinovi M. mohl vysvětlit ....."x-DDDD :roll: :roll: :bhead: )
L.
- nejsou (evidentně nechápeš o čem Darwin vlastně je)
- budou
- o "kaprech, co přežijí při nulových hodnotách kyslíku" z mé strany nikde nepadlo ani slovo (uvedené bylo pouze vysvětlením, proč ryby žijící Africe [díky evolučnímu vývoji] dokáží přežít mnohem větší teploty + proč dokáží přežít s menším množstvím kyslíku než ty české).... = z tvé strany OPĚT další nesmyslné překrucování mých slov
- "negativní genetické změny a mutace" jsem zmínil (ale i ty by bylo možno cílenou selekci eliminovat)
- dusitany si rozebírej v nesytovském vlákně - ty se zde neřeší (mmch, stále jsi mi tam v podstatě neodpověděl na žádnou z mých konkrétních otázek, i přestože jsem tě hentam k tomu opakovaně vyzval)
- evidentně ses stále (v podstatě) nic "nedoučil" o dusíkovém cyklu při odbourávání odpadních produktů ryb a další zátěže (= když stále dál tvrdíš, že "V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství")
howg... z mého pohledu diskuze s tebou postrádá valný smysl
(už třeba jen z toho důvodu, že zde sice argumentuješ odb. prací o aerátorech, na kterou jsi dal odkaz - kterou jsi však NEČETL [jak jsi přiznal] - ale přesto mě vyzýváš, abych si ji přečetl já, abych ji Martinovi M. mohl vysvětlit ....."x-DDDD :roll: :roll: :bhead: )
L.
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 15:42:45
Martin M. >> Souhlas, také jsem přesvědčen, že ryby primárně neumírají na nedostatek kyslíku, ale na průvodné jevy a důsledky (viz např. níže ztráta orientace / ztráta "touhy žít"), k čemuž v rybnících přispějí i další tam vznikající, látky které rybu v podstatě "otráví" (/díky jimž rybě začnou kolabovat životní funkce)
= ano, i při 35° C sice aerátory dostaneme nějaký ten vzduch do vody, ale zároveň při tom dosti zhoršíme životní podmínky pro ryby... může to dojít až tak daleko, že tím ryby v podstatě zabijeme = myšleno tím "ohřátím vody" nad přijatelnou mez, jelikož tím zároveň dojde i k uspíšení rozkladných procesů:
= čím vyšší teplota:
+ tím pádem je rychlejší rozklad "odpadu" z ryb a dalších živočichů, vyloučeného jimi do vody (pevného, tekutého i plynného), ale i ostatní biologické mrtvé hmoty (usazené v sedimentech i volně se vznášející ve vodním sloupci)
+ zároveň je v teplé vodě i méně kyslíku (potřebného jak pro ryby a další organismy, tak i pro přeměnu toxických meziproduktů rozkladu na netoxické finální látky)
Za nás mám jasno = my jsme se rozhodli jít cestou nočního provzdušňování vodního sloupce, tesně nade dne, ale tak aby nedocházelo k víření kalů (= nikoliv běžně užívaným "čeřením hladiny"), při němž zároveň dochází aj k ochlazování vody (což tím pádem v důsledku pochopitelně snížilo i odpar vody) = při rozhodování, kterou cestou se ubírat, jsme brali v potaz především onen zmíněný vliv vysoké teploty vody na ryby + to, že studená voda zároveň přijme a udrží více kyslíku = neb pokud vodu zároveň ochladíme a zároveň ji nasytíme, tak ta okysličená voda vlivem hustoty klesne do nižších vrstev, kde nejen vytvoří ideálnější prostředí pro ryby (i pro organismy, které odbourávají toxické látky), ale též se tím v hloubkách zároveň zpomalí rychlost rozkladu "mrtvé biologické hmoty" (ke kterému by jinak vlivem vyšší teploty vody docházelo mnohem větší rychlostí) ++++ velmi důležité pro nás bylo snížit odpar vody (především na "velkém nebesáku", který je pochopitelně zcela bez přítoku (jinak by to nebyl "nebesák";-), a který před několika lety zcela vyschl) = což byla docela velká výzva a krom tam provozované techniky (Lasskoun - 12.8.2018 8:27:44 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 + Lasskoun - 17.8.2018 19:34:17 >> ), kdy jsme tam zároveň k ochlazování hladiny využili i "ochlazovací schopnosti" okolní zeleně (viz PS)
Poté, co jsme začali vodu ochlazovat, tak (kromě té nejmenší nádrže, kde uhynuli dva malí cca 15 cm kapříci a tři mrňaví perlíni, pod 10 cm) již nebyl zaznamenán žádný další úhyn ani na jedné z vod, které spravujeme.
= na základě odzkoušeného (a zjištěného) jsem zásadně proti "dennímu provzdušňování", jelikož v takovémto létě, co bylo letos, je značný nepoměr mezi teplou a studenou částí dne (tj. vůči teplotě vody) = pokud bychom provzdušňovali i během dne (tedy v režimu 24/7), docházelo by pak pouze k dalšímu zhoršování situace, jelikož samotné "noční chlazení" není schopno v plné míře vykompenzovat denní nárůst teploty vody.
.... a pokud se voda musí provzdušňovat i přes den, potom s tou vodou evidentně není cosi v pořádku .... (nebo se snad mýlím?;-)
A byť ho pro sebe nepotřebujeme, tak příští rok bych se na základě letošních zkušeností chtěl pokusit o nějaký prediktivní algoritmus, který by v menší míře umožňoval provzdušňování i přes den (= tj. se sníženým výkonem). Ale k tomu musí být mít voda dostatečnou "teplotní rezervu", to pro případ, že by pak např. nečekaně přišla teplá fronta (která by mohla znemožnit intenzivní noční ochlazování vody),.... anebo by v tomto režimu musel být v záloze nějaký jiný způsob ochlazování (např. pomocí řízeného odparu vody)
Jinak jedna z dalších možností, jak zajistit chladný vzduch i během dne, tak v případě, že v těsné blízkosti rybníka je vhodný pozemek (nejlépe ve shodném vlastnictví jako vodní dílo), potom je "pod ním" možno vytvořit "přiměřeně dlouhý podzemní trubkový meandr" (umístěný v hloubce s konstantní teplotou, většinou postačí i pouhých 80 až 120 cm), pomocí něhož by se vzduch ochlazoval (= přes den používaný pro provzdušnění vody = ale v noci by se tento meandr musel "nachlazovat" nočním chladnějším vzduchem, aby byl "připraven" pro "denní provzdušňování")
Pozn: stejně tak je možno využít např. i nějakého starého podzemního melioračního vedení (pokud je průchozí pro vzduch), záleží v jaké se nachází hloubce = čím hlubší uložení, tím lépe
Mmch, jednomu kolegovi jsem před cca 15-ti lety navrhl stejný princip meandru pro lepší teplotní pohodu v jeho domě (= v zimě skrz něj přivádí vzduch k centrálním krbu = vzduch se průchodem v meandru ohřeje na mnohem vyšší teplotu, než je za mrazu venku = úspora paliva + zimní náklady na provoz meandru jsou takřka nulové, neb rozhořelý krb sám již dále zajišťuje proudění vzduchu skrz meandr ...... a v létě tento samý meandr naopak používá pro klimatizaci domu = v horku ho používá k ochlazování vzduchu + letní náklady jsou pouze na elektrickou energii pro pohon dvou ventilátorů, jenž honí vzduch skrz meandr [ta je navíc získána ze solárů])
L.
------------
PS (citace jiného vlákna, v němž jsem to již před časem popsal = Lasskoun - 20.8.2018 22:35:56 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755149 ):
.... Co se týče té trávy, tak úžasný příklad nám kdysi dával prof. Luďa Jahodář:.... Chladící výkon trávy a půdy pod ní je v součtu až 700 W/m2 (transpirace + evaporace) = kdy pokud by byla kompletně zatravněna plocha areálu Temelínské elektrárny, tak "výkon trávy" by byl dokonce ještě vyšší než energie získaná původních původních bloků jádra. ":-)
(čehož mimochodem využíváme i u toho pronajatého nebesáku, jelikož jsme se majitelem obojího dohodli, aby táhlé louky na rybníčkem přes léto nesekal až k zemi [domluvili jsme se na 20 cm], díky čemuž je tam v těsném okolí během noci krásný chlad, jenž sklouzává dolů nad hladinu, čímž ji rovněž pomáhá ochlazovat) ....
= ano, i při 35° C sice aerátory dostaneme nějaký ten vzduch do vody, ale zároveň při tom dosti zhoršíme životní podmínky pro ryby... může to dojít až tak daleko, že tím ryby v podstatě zabijeme = myšleno tím "ohřátím vody" nad přijatelnou mez, jelikož tím zároveň dojde i k uspíšení rozkladných procesů:
= čím vyšší teplota:
+ tím pádem je rychlejší rozklad "odpadu" z ryb a dalších živočichů, vyloučeného jimi do vody (pevného, tekutého i plynného), ale i ostatní biologické mrtvé hmoty (usazené v sedimentech i volně se vznášející ve vodním sloupci)
+ zároveň je v teplé vodě i méně kyslíku (potřebného jak pro ryby a další organismy, tak i pro přeměnu toxických meziproduktů rozkladu na netoxické finální látky)
Za nás mám jasno = my jsme se rozhodli jít cestou nočního provzdušňování vodního sloupce, tesně nade dne, ale tak aby nedocházelo k víření kalů (= nikoliv běžně užívaným "čeřením hladiny"), při němž zároveň dochází aj k ochlazování vody (což tím pádem v důsledku pochopitelně snížilo i odpar vody) = při rozhodování, kterou cestou se ubírat, jsme brali v potaz především onen zmíněný vliv vysoké teploty vody na ryby + to, že studená voda zároveň přijme a udrží více kyslíku = neb pokud vodu zároveň ochladíme a zároveň ji nasytíme, tak ta okysličená voda vlivem hustoty klesne do nižších vrstev, kde nejen vytvoří ideálnější prostředí pro ryby (i pro organismy, které odbourávají toxické látky), ale též se tím v hloubkách zároveň zpomalí rychlost rozkladu "mrtvé biologické hmoty" (ke kterému by jinak vlivem vyšší teploty vody docházelo mnohem větší rychlostí) ++++ velmi důležité pro nás bylo snížit odpar vody (především na "velkém nebesáku", který je pochopitelně zcela bez přítoku (jinak by to nebyl "nebesák";-), a který před několika lety zcela vyschl) = což byla docela velká výzva a krom tam provozované techniky (Lasskoun - 12.8.2018 8:27:44 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 + Lasskoun - 17.8.2018 19:34:17 >> ), kdy jsme tam zároveň k ochlazování hladiny využili i "ochlazovací schopnosti" okolní zeleně (viz PS)
Poté, co jsme začali vodu ochlazovat, tak (kromě té nejmenší nádrže, kde uhynuli dva malí cca 15 cm kapříci a tři mrňaví perlíni, pod 10 cm) již nebyl zaznamenán žádný další úhyn ani na jedné z vod, které spravujeme.
= na základě odzkoušeného (a zjištěného) jsem zásadně proti "dennímu provzdušňování", jelikož v takovémto létě, co bylo letos, je značný nepoměr mezi teplou a studenou částí dne (tj. vůči teplotě vody) = pokud bychom provzdušňovali i během dne (tedy v režimu 24/7), docházelo by pak pouze k dalšímu zhoršování situace, jelikož samotné "noční chlazení" není schopno v plné míře vykompenzovat denní nárůst teploty vody.
.... a pokud se voda musí provzdušňovat i přes den, potom s tou vodou evidentně není cosi v pořádku .... (nebo se snad mýlím?;-)
A byť ho pro sebe nepotřebujeme, tak příští rok bych se na základě letošních zkušeností chtěl pokusit o nějaký prediktivní algoritmus, který by v menší míře umožňoval provzdušňování i přes den (= tj. se sníženým výkonem). Ale k tomu musí být mít voda dostatečnou "teplotní rezervu", to pro případ, že by pak např. nečekaně přišla teplá fronta (která by mohla znemožnit intenzivní noční ochlazování vody),.... anebo by v tomto režimu musel být v záloze nějaký jiný způsob ochlazování (např. pomocí řízeného odparu vody)
Jinak jedna z dalších možností, jak zajistit chladný vzduch i během dne, tak v případě, že v těsné blízkosti rybníka je vhodný pozemek (nejlépe ve shodném vlastnictví jako vodní dílo), potom je "pod ním" možno vytvořit "přiměřeně dlouhý podzemní trubkový meandr" (umístěný v hloubce s konstantní teplotou, většinou postačí i pouhých 80 až 120 cm), pomocí něhož by se vzduch ochlazoval (= přes den používaný pro provzdušnění vody = ale v noci by se tento meandr musel "nachlazovat" nočním chladnějším vzduchem, aby byl "připraven" pro "denní provzdušňování")
Pozn: stejně tak je možno využít např. i nějakého starého podzemního melioračního vedení (pokud je průchozí pro vzduch), záleží v jaké se nachází hloubce = čím hlubší uložení, tím lépe
Mmch, jednomu kolegovi jsem před cca 15-ti lety navrhl stejný princip meandru pro lepší teplotní pohodu v jeho domě (= v zimě skrz něj přivádí vzduch k centrálním krbu = vzduch se průchodem v meandru ohřeje na mnohem vyšší teplotu, než je za mrazu venku = úspora paliva + zimní náklady na provoz meandru jsou takřka nulové, neb rozhořelý krb sám již dále zajišťuje proudění vzduchu skrz meandr ...... a v létě tento samý meandr naopak používá pro klimatizaci domu = v horku ho používá k ochlazování vzduchu + letní náklady jsou pouze na elektrickou energii pro pohon dvou ventilátorů, jenž honí vzduch skrz meandr [ta je navíc získána ze solárů])
L.
------------
PS (citace jiného vlákna, v němž jsem to již před časem popsal = Lasskoun - 20.8.2018 22:35:56 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755149 ):
.... Co se týče té trávy, tak úžasný příklad nám kdysi dával prof. Luďa Jahodář:.... Chladící výkon trávy a půdy pod ní je v součtu až 700 W/m2 (transpirace + evaporace) = kdy pokud by byla kompletně zatravněna plocha areálu Temelínské elektrárny, tak "výkon trávy" by byl dokonce ještě vyšší než energie získaná původních původních bloků jádra. ":-)
(čehož mimochodem využíváme i u toho pronajatého nebesáku, jelikož jsme se majitelem obojího dohodli, aby táhlé louky na rybníčkem přes léto nesekal až k zemi [domluvili jsme se na 20 cm], díky čemuž je tam v těsném okolí během noci krásný chlad, jenž sklouzává dolů nad hladinu, čímž ji rovněž pomáhá ochlazovat) ....
NHariwake - Profil | So 8.9.2018 10:23:10
Martin M. >> Hlavně zooplankton se živí fytoplanktonem, který je součástí fotosyntézy. Jistě zooplankton kyslík také potřebuje, ale při jeho hromadném úhynu je daleko vyšší spotřeba kyslíku. Dochází k rozkladnýmprocesům. Jistě se dá zooplankton v rybníce zlikvidovat. Dříve se používal soldep dnes se používá. No nevzpomenu si.
NMartin M. - Profil | So 8.9.2018 10:17:57
Hariwake >> takze to mam ve svem akvarku doma vypnout? To uz jsem zkousel a nic moc.
NHariwake - Profil | So 8.9.2018 10:16:20
Martin M. >> Podle níže uvedené studie o aeracni technice již vyplynulo, že ani při nižších teplotách tyto zařízení kyslík do vody nedostanou a nebo v zanedbatelném množství. Hlavní význam použití je promíchání vodního sloupce a destratifikaci obsahu rozpuštěného kyslíku s horní vrstvy, kde probíhá fotosyntéza do spodní vrstvy. Zda používat večer nebo nonstop je závislé na efektu a hlavně obsahu kyslíku, který se může během dne a noci rapidně lišit. Vždy je potřeba změřit kyslík jak pod hladinou, tak i u dna.
NMartin M. - Profil | So 8.9.2018 10:11:31
jeste jedna vec k Ponetovicim - chodilo se sem pro zooplankton, voda jim nebyvale prekypovala. Ten take potrebuje kyslik.
NMartin M. - Profil | So 8.9.2018 9:47:36
Lasskoun >> pekny, ale z tveho textu ted nevim, jestli "vzduchovanim" pres den pri 35st. muzeme do vody dostat kyslik, nebo ne, pripadne jestli tim ze jej tam dostaneme, ale zaroven vodu ohrejeme, tak jestli to pak je horsi nebo neni.
Mne proste prijde, ze kyslik tam je, ale ryb je moc a rychle si jej vydychaji. Pokud budu provzdusnovat jen v noci, tak sice zabranim tem rannim uhynum, ale celkove si myslim, ze by se rybam vice libilo provzdusnovat nonstop. Ale nesmis pak prestat.
S tema perlinama to je ze stare literatury, to uz patram tak 25-30 let v pameti zpetne, ale prilezitostne to zkusim najit.
Mne proste prijde, ze kyslik tam je, ale ryb je moc a rychle si jej vydychaji. Pokud budu provzdusnovat jen v noci, tak sice zabranim tem rannim uhynum, ale celkove si myslim, ze by se rybam vice libilo provzdusnovat nonstop. Ale nesmis pak prestat.
S tema perlinama to je ze stare literatury, to uz patram tak 25-30 let v pameti zpetne, ale prilezitostne to zkusim najit.
NHariwake - Profil | So 8.9.2018 9:46:58
Lasskoun >> Myslím, že tvé Darwinivi teorie jsou trochu postavené mimo realitu. Křížení jedinců, kteří se nakonec stanou odolnými. Chceš říci, že díky tvé teorii dokážeš vyšlechtit kapra, který přežije nulové hodnoty kyslíku. Asi je zbytečné se bavit o tom, jaké by měl kapr růstové schopnosti a o genetice podle toho, jak věci popisuješ.
Už jednou si řešil dusitany v rybníce. V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství. Postavil jsi na tom tvoji nesmyslnou teorii o sypání soli do vody při kyslíkovém deficitu. Kdy jsi opomenul rozdílnost povrchových vod od hlubinnych vrtů jako zdroj vody do recirkulacnich systemu, kde můžeme dusitany očekávat. A úprava vody NaCl je opodstatněná.
A pokud chceš po Romanovi více rozvést jeho odpovědi. Můžeš si důkladně přečíst níže popsanou práci. A také tam můžeš najít i hodnoty dusitanů v rybnících s produkčním hospodařením.
http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_overeni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpusteneho_kysliku_v_rybnicich.pdf
Už jednou si řešil dusitany v rybníce. V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství. Postavil jsi na tom tvoji nesmyslnou teorii o sypání soli do vody při kyslíkovém deficitu. Kdy jsi opomenul rozdílnost povrchových vod od hlubinnych vrtů jako zdroj vody do recirkulacnich systemu, kde můžeme dusitany očekávat. A úprava vody NaCl je opodstatněná.
A pokud chceš po Romanovi více rozvést jeho odpovědi. Můžeš si důkladně přečíst níže popsanou práci. A také tam můžeš najít i hodnoty dusitanů v rybnících s produkčním hospodařením.
http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_overeni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpusteneho_kysliku_v_rybnicich.pdf
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 7:33:30
R.P. >> Ad: "další věc je spotřeba kyslíku nejen dýcháním ale i rozkladnými procesy, pokud spotřeba převýší produkci může to být DALŠÍ ZDROJ PROBLÉMŮ i během dne"
Pls, můžeš to více rozvést zvýrazněné VERZÁLKAMI? Skutečně mě zajímá, co vše tím míníš.
(předesílám, že nemám v plánu vyvolávat žádné rozepře = chci pouze na to téma diskutovat, nic víc)
Thx. L.
-----------------
Ok, Romane,... veřejně se omlouvám, za to, jak jsem napsal, že "pouze tupě jedeš dle obvyklých zažitých zvyklostí" (jelikož jak vidno, přece jenom "se o procesech pod vodou tu a tam zamýšlíš";-))
- tož, stačí tato má omluva k "zakopání válečné sekery"?;-)
- pro příště, pokud se mnou v něčem nesouhlasíš, tak to docela normálně konkrétně napiš (opakuji KONKRÉTNĚ)... a bude klid, na jasné dotazy většinou jasně odpovídám ...... (ale pokud se do mě někdo "nekonkrétně naváží", tj. v nic NEŘÍKAJÍCÍ obecné rovině, tak mě tím většinou pouze nasere, nemůže se potom divit, že mu to pak po právu vrátím ... => oprávněnou kritiku snesu, blbý nicneříkající rejpání však nikoliv)
Pls, můžeš to více rozvést zvýrazněné VERZÁLKAMI? Skutečně mě zajímá, co vše tím míníš.
(předesílám, že nemám v plánu vyvolávat žádné rozepře = chci pouze na to téma diskutovat, nic víc)
Thx. L.
-----------------
Ok, Romane,... veřejně se omlouvám, za to, jak jsem napsal, že "pouze tupě jedeš dle obvyklých zažitých zvyklostí" (jelikož jak vidno, přece jenom "se o procesech pod vodou tu a tam zamýšlíš";-))
- tož, stačí tato má omluva k "zakopání válečné sekery"?;-)
- pro příště, pokud se mnou v něčem nesouhlasíš, tak to docela normálně konkrétně napiš (opakuji KONKRÉTNĚ)... a bude klid, na jasné dotazy většinou jasně odpovídám ...... (ale pokud se do mě někdo "nekonkrétně naváží", tj. v nic NEŘÍKAJÍCÍ obecné rovině, tak mě tím většinou pouze nasere, nemůže se potom divit, že mu to pak po právu vrátím ... => oprávněnou kritiku snesu, blbý nicneříkající rejpání však nikoliv)
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 6:38:54
R.P. >> Pokud mohu, tak bych ještě doplnil jednu z dalších (předpokládaně častých) možností "nedostatečné tvorby kyslíku fotosyntézou během dne", a to z toho důvodu, že kapři rytím v bahně silně zakalí vodu, světlo se tak nedostane k fotosyntetizujícím organismům.
L.
L.
NLasskoun - Profil | So 8.9.2018 6:28:40
Martin M. >> Martine, co se týče ryb v Africe nebo ve Španělech, tak v těch končinách za to může "přirozený výběr", nebo-li klasický Darwin. Zkusím to vysvětlit na příkladu Nesytu.
Každá voda má svá dlouhodobá specifika, především co se týče chemického složení vody, jenž z dlouhodobého pohledu je pro jakékoliv vodní dílo je více méně stabilní / neměnné (pokud tedy není ovlivněna činností člověka, např. již zmíněný splach solí užívaných při údržbě komunikací nebo pokud nenastane nějaká nehoda při průmyslové, zemědělské či jiné činnosti). Takže, pokud by hospodáři použili jako "generačky" pro další tamní chov výhradně ty ryby, jenž přežily letošní "Nesytovskou apokalypsu", vytřeli je a odchovali je ve vodě Nesytu (mající podstatně jiné chem. složení než většina moravských či českých vod) + potom by stejné několikráte znovu zopakovali (stále dokola, vždy za výběru několika stovek vybraných nejsilnějších kusů, kterým by ale vždy před tím nasimulovali letošní drastické podmínky = do chovu by tak opět postoupili pouze ti přeživší), tak by se tím za několik desetiletí (zhruba za dvacet třicet let) dopracovali ke zcela novému zocelenému kaprovi (nazvaného např. "Postapokalyptický nesytovský";-D), který by pak ve vodách Nesytu byl ale schopen běžně přežít takové nepříznivé podmínky, jenž tam panovaly letos (přitom však bez úhynu).
Neb přírodě to tak zkrátka chodí, přežijí pouze nejsilnější jedinci = ti, kteří dlouhodobě přežili nástrahy toho kterého prostředí. Jejich genofond (se všemi pozitivními i negativními genetickými změnami a mutacemi, nebo-li "specifiky") tak bude tvořit základ budoucích jimi zplozených generací, (kde pochopitelně opět bude dále "přírodou prováděn výběr"... a tak pořád dokola)
pozn: ... pokud si však "nesytovští hospodáři" opatří násadu z úplně jiné lokality (s jiným chemismem vody), potom se jim v příštích horkých letech může klidně přihodit naprosto zcela stejná pohroma, která je postihla letos
(a pokud snad někdo s tímto tvrzením nesouhlasí, nechť mi ho vyvrátí ";-))))
Resumé [pokus o definici - zjednodušenou]: V jakémkoliv prostředí vlivem přirozeného výběru (velmi dlouho předlouho trvajícího, tj. desítky, stovky, tisíce, desetitisíce, atd., roků) tak selekcí a eliminací "nevhodných jedinců" dochází k rozvinutí vlastnosti potřebných pro přežití u následných generací (u ryb např. i ohledně teploty vody, kterou jsou ještě schopny přežít, stejně tak i ohledně minimálního množství kyslíku ve vodě, atd.)
Mno, a když k tomu ještě připočteš vliv epigenetiky, tak máš ten obraz ucelený.
Epigenetiku však raději zkusím osvětlit na rostlinách, neb na nich je to pro mě (coby "rostlinologa";-D) mnohem jednodušší.
Viz např. pokus, který na přelomu tisíciletí udělali (tuším) v Kalifornii. Někdo v vědátorů si totiž povšiml, že pokud se rostlinám v rámci růstového cyklu nasimulují nějaké nenadálé výkyvy ohledně vnějších vlivů, např. silné deště (které tam jinak běžně nebývají), tak následné generace rostlin (vzešlých ze semen rostlin prvé zasažené generace) pak mají snahu svůj růstový cyklu přizpůsobit právě tomu "výkyvu", jenž postihl jejich rodiče a prarodiče = a to tak, aby včas završily své poslání = tj. aby včas vyprodukovaly životaschopná semena = což se pak projevilo tím, že v každé další nové generaci rostliny upravily "harmonogram růstového cyklu" (= semena dalších generací tak v následných letech např. dříve vyklíčila, rostliny dříve vykvetly, plody dříve dozrály, adt. = zkrátka se přizpůsobily nastalým změnám oproti předchozím původním podmínkám), přičemž tuto informaci "o možných změnách" si semena nesou zakódovanou v genech, tak aby na ni mohly pružně zareagovat (na základě opakovaně nastalých podmínek). Dělají to pak pomocí zapínání některých genů (u živočichů se v případě epigenetiky tak děje v prenatálním stadiu).
Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně srozumitelně (když tak na požádání ještě dovysvětlím, nebude-li cokoliv jasné)
Co se pak týče těch zmíněných zahradních jezírek, tak v nich chované ryby jsou povětšinou velmi odolné, neb všechny ty jezírkové závojnatky a Koiové jsou vyšlechtěni z původního čínského karase, který však prošel několika tisíciletým vývojem + cíleno selekcí (a to právě za použití výše popsaných principů)
K tomu bych si ještě dovolil odcitovat to, co jsem před pár dny napsal v "nesytovském vláknu" ( https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 )
... "Čím méně dusitanů se dostane do ryby = tím lepší má život (a dokonce pak i lépe a rychleji přirůstá = což je důvod, proč např. karásci., když jsou přemístěni do malých "hnijících neprovzdušněných tůněk, tím pádem i chudých na potravu" [kde by jinak žádná jiná ryba nepřežila, možná tak ještě slunka], tak se u nich časem zcela pozastaví růst + další nové generace, tam následně vylíhlé, mají z toho důvodu pochopitelně pomalejší přírust [zjednodušeně řečeno] = jsou tak viditelně zakrnělé (/zakrnělejší - nedosahují normální velikosti), než pokud by se narodily ve více prokysličené úživné vodě [tzn. pokud by se ten karásčí potěr narodil rodičům neovlivněných negativními vnějšími vlivy])
Co se týče zmíněných jezů, pod nimiž se ryby drží i přes den (= jak jsi napsal: "proc se ryby v horku tlaci na rece pod splav i pres den"), tak tam bohužel nemohu sloužit, v tomto směru toho moc odpozorováno nemám, jelikož na řeku se dostanu málokdy, naprosto zcela výjimečně (neb nejčastěji chytám na stojatých vodách, popř. občas tu a tam na moři), nicméně mám jeden docela zajímavý poznatek, co by se sem myslím hodil.
V mládí jsem měl několik roků po sobě vyřízenu hostovačku pro karlovarsko (vždy v době prázdnin, jelikož tam máme příbuzné), tudíž jsem rybařil i přímo v KV, v okolí jezu na Ohři, co se nachází nad soutokem s řekou Teplá (tzv. "jez U Solivárny" https://mapy.cz/s/31Xyt ), kde jsem chytal z pravého břehu. No, a štiky ulovené těsně nad jezem byly silnější - zavalitější, zkrátka macandy, se zabarvením do hnědo-červena,... kdežto ty chycené těsně pod jezem byly evidentně štíhlejší luntovky, kolorované do zelena. Ten rozdíl byl přímo do očí bijící (i místní rybáři tam lovící ho potvrdili) = předpokládám, že i tamní štiky se "přizpůsobily" místním podmínkám, ať již stavbou těla (tj. pomalá voda na splavem vs. rychleji proudící ve vývařišti pod jezem) příp. i barvou (nejspíše dle tamního rostlinstva [anebo to byla genetická odchylka])...
Pozn.: Možná jsem ty barvy obrátil, jelikož lovím v paměti z dob před 35 roky, což však není vcelku nijak podstatné, důležité je, že ten radikální rozdíl tam byl...
Mmch, ještě co se týče těch změn způsobených vlivem prostředí, tak zjevné je to též např. u "australských kaprů", kteří jsou tvarově diametrálně odlišní od kaprů ve zbytku světa.
Jinak, co se týče perlínů, tak nevím, kdes na tuto informaci narazil (že "perlin snese vodu teplou i pres 30st"), jelikož má zkušenost je přesně opačná = perlín (dle mě) ohledně teploty vody (+ množství kyslíku v ní) je mnohem choulostivější než např. kapr (o čem se mj. zmiňuji i v příspěvku "Jak oživit několik desítek minut leklou rybu" = Lasskoun - 17.8.2018 16:09:07 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 ) + kdy mám s "choulostivostí perlínů" i další mnohé zkušenosti (díky tomu, že do "naší" nejmenší vody [značně zarostlé řasou] pravidelně obden transportuji větší perlíny [v rozmezí velikosti 10 až 20 cm], nachytané na plavačku na "velkém nebesáku" = kdy pokud sebou náhodou nemám převozku se vzduchováním, tak po až 20-ti minutovém převozu pak cca čtvrtinu až třetinu z nich [někdy dokonce až polovinu / záleží na teplotě vzduchu] musím zase "rozdejchávat")... navíc různé odborné práce u perlína hovoří o "středním nároku na obsah kyslíku" (např. https://theses.cz/id/f1icp5/downloadPraceContent_adipIdno_9571 )
A co se týče toho, že "30° C teplá voda NEUDRŽÍ již žádný kyslík" (často zde, na MRKu, stále dokola opakovaný nesmysl), tak ani to není pravdou, jelikož výpočty (dle již zmíněného Henryho zákona) aji měření totiž říkají něco zcela jiného,... viz např. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 , popř. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 => kdy ani dokonce tehdy, pokud započítáme běžně rozpuštěné minerály ve vodě [koef. až 0,5], se při této teplotě nikdy nedostaneme na čistou NULU = !!! (viz např. rozpustnost kyslíku v mladině při výrobě piva https://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/1979/09/01.pdf )
dále viz:
online výpočet viz http://www.thermidaire.on.ca/do.html
popř. tabulka pro běžné atm tlaky https://water.usgs.gov/owq/FieldManual/Chapter6/table6.2_6.pdf
(kde je možno nalézt, že při teplotě +40° C a při normálním atm. tlaku [který je práve teď u nás], může být obsah kyslíku ve vodě někde kolem 6,4 mg/l [což však platí pro destilku, ale i při započítání výše uvedeného koeficientu 0,5 jsme stále na hodnotě 3,2 mg/l )
Pozn: Připomínám, že to v předchozích dvou odstavcích popsané se týká pouze "rozpustnosti kyslíku ve vodě při vyšších teplotách"... a nikoliv hodnot, kterých se pak v reálu dosahuje na rybnících (přičemž ale ani tam obsah O2 nikdy nemůže být tzv. zcela nulový [z fyzikálně-biologické podstaty je to téměř nemožné <& zároveň> samozřejmě že nízká finální hodnota O2 ve vodě již nemusí být dostatečná pro přežití ryb)
Omlouvám se za "trofejní" délku textu, ale předpokládám, že Tobě, Martine, delší texty problémy nedělají ";-)
L.
------------
PS: Když jsem tu mou zmíněnou "prvotinu" (tj to "noční provzdušňování s chlazením vody") dodatečně konzultoval s celkem pěti dlouholetými profesionálními rybnikáři, tak všichni krom jednoho (= kromě rakušáka, kterému to docvaklo ihned) na mě zprvu koukali, jako bych snad spadl z Marsu... ale téměř všichni po chvíli přemýšlení uznali, "že to jakousi logiku a opodstatnění má"... (tedy až na jednoho, co z fleku prohlásil, že "to je naprostá pí*ovina, že vo tom nikdy neslyšel, protože kdyby to byla pravda, takt to přece už všichni dávno přesně tak dělají"x-DDD)
Každá voda má svá dlouhodobá specifika, především co se týče chemického složení vody, jenž z dlouhodobého pohledu je pro jakékoliv vodní dílo je více méně stabilní / neměnné (pokud tedy není ovlivněna činností člověka, např. již zmíněný splach solí užívaných při údržbě komunikací nebo pokud nenastane nějaká nehoda při průmyslové, zemědělské či jiné činnosti). Takže, pokud by hospodáři použili jako "generačky" pro další tamní chov výhradně ty ryby, jenž přežily letošní "Nesytovskou apokalypsu", vytřeli je a odchovali je ve vodě Nesytu (mající podstatně jiné chem. složení než většina moravských či českých vod) + potom by stejné několikráte znovu zopakovali (stále dokola, vždy za výběru několika stovek vybraných nejsilnějších kusů, kterým by ale vždy před tím nasimulovali letošní drastické podmínky = do chovu by tak opět postoupili pouze ti přeživší), tak by se tím za několik desetiletí (zhruba za dvacet třicet let) dopracovali ke zcela novému zocelenému kaprovi (nazvaného např. "Postapokalyptický nesytovský";-D), který by pak ve vodách Nesytu byl ale schopen běžně přežít takové nepříznivé podmínky, jenž tam panovaly letos (přitom však bez úhynu).
Neb přírodě to tak zkrátka chodí, přežijí pouze nejsilnější jedinci = ti, kteří dlouhodobě přežili nástrahy toho kterého prostředí. Jejich genofond (se všemi pozitivními i negativními genetickými změnami a mutacemi, nebo-li "specifiky") tak bude tvořit základ budoucích jimi zplozených generací, (kde pochopitelně opět bude dále "přírodou prováděn výběr"... a tak pořád dokola)
pozn: ... pokud si však "nesytovští hospodáři" opatří násadu z úplně jiné lokality (s jiným chemismem vody), potom se jim v příštích horkých letech může klidně přihodit naprosto zcela stejná pohroma, která je postihla letos
(a pokud snad někdo s tímto tvrzením nesouhlasí, nechť mi ho vyvrátí ";-))))
Resumé [pokus o definici - zjednodušenou]: V jakémkoliv prostředí vlivem přirozeného výběru (velmi dlouho předlouho trvajícího, tj. desítky, stovky, tisíce, desetitisíce, atd., roků) tak selekcí a eliminací "nevhodných jedinců" dochází k rozvinutí vlastnosti potřebných pro přežití u následných generací (u ryb např. i ohledně teploty vody, kterou jsou ještě schopny přežít, stejně tak i ohledně minimálního množství kyslíku ve vodě, atd.)
Mno, a když k tomu ještě připočteš vliv epigenetiky, tak máš ten obraz ucelený.
Epigenetiku však raději zkusím osvětlit na rostlinách, neb na nich je to pro mě (coby "rostlinologa";-D) mnohem jednodušší.
Viz např. pokus, který na přelomu tisíciletí udělali (tuším) v Kalifornii. Někdo v vědátorů si totiž povšiml, že pokud se rostlinám v rámci růstového cyklu nasimulují nějaké nenadálé výkyvy ohledně vnějších vlivů, např. silné deště (které tam jinak běžně nebývají), tak následné generace rostlin (vzešlých ze semen rostlin prvé zasažené generace) pak mají snahu svůj růstový cyklu přizpůsobit právě tomu "výkyvu", jenž postihl jejich rodiče a prarodiče = a to tak, aby včas završily své poslání = tj. aby včas vyprodukovaly životaschopná semena = což se pak projevilo tím, že v každé další nové generaci rostliny upravily "harmonogram růstového cyklu" (= semena dalších generací tak v následných letech např. dříve vyklíčila, rostliny dříve vykvetly, plody dříve dozrály, adt. = zkrátka se přizpůsobily nastalým změnám oproti předchozím původním podmínkám), přičemž tuto informaci "o možných změnách" si semena nesou zakódovanou v genech, tak aby na ni mohly pružně zareagovat (na základě opakovaně nastalých podmínek). Dělají to pak pomocí zapínání některých genů (u živočichů se v případě epigenetiky tak děje v prenatálním stadiu).
Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně srozumitelně (když tak na požádání ještě dovysvětlím, nebude-li cokoliv jasné)
Co se pak týče těch zmíněných zahradních jezírek, tak v nich chované ryby jsou povětšinou velmi odolné, neb všechny ty jezírkové závojnatky a Koiové jsou vyšlechtěni z původního čínského karase, který však prošel několika tisíciletým vývojem + cíleno selekcí (a to právě za použití výše popsaných principů)
K tomu bych si ještě dovolil odcitovat to, co jsem před pár dny napsal v "nesytovském vláknu" ( https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 )
... "Čím méně dusitanů se dostane do ryby = tím lepší má život (a dokonce pak i lépe a rychleji přirůstá = což je důvod, proč např. karásci., když jsou přemístěni do malých "hnijících neprovzdušněných tůněk, tím pádem i chudých na potravu" [kde by jinak žádná jiná ryba nepřežila, možná tak ještě slunka], tak se u nich časem zcela pozastaví růst + další nové generace, tam následně vylíhlé, mají z toho důvodu pochopitelně pomalejší přírust [zjednodušeně řečeno] = jsou tak viditelně zakrnělé (/zakrnělejší - nedosahují normální velikosti), než pokud by se narodily ve více prokysličené úživné vodě [tzn. pokud by se ten karásčí potěr narodil rodičům neovlivněných negativními vnějšími vlivy])
Co se týče zmíněných jezů, pod nimiž se ryby drží i přes den (= jak jsi napsal: "proc se ryby v horku tlaci na rece pod splav i pres den"), tak tam bohužel nemohu sloužit, v tomto směru toho moc odpozorováno nemám, jelikož na řeku se dostanu málokdy, naprosto zcela výjimečně (neb nejčastěji chytám na stojatých vodách, popř. občas tu a tam na moři), nicméně mám jeden docela zajímavý poznatek, co by se sem myslím hodil.
V mládí jsem měl několik roků po sobě vyřízenu hostovačku pro karlovarsko (vždy v době prázdnin, jelikož tam máme příbuzné), tudíž jsem rybařil i přímo v KV, v okolí jezu na Ohři, co se nachází nad soutokem s řekou Teplá (tzv. "jez U Solivárny" https://mapy.cz/s/31Xyt ), kde jsem chytal z pravého břehu. No, a štiky ulovené těsně nad jezem byly silnější - zavalitější, zkrátka macandy, se zabarvením do hnědo-červena,... kdežto ty chycené těsně pod jezem byly evidentně štíhlejší luntovky, kolorované do zelena. Ten rozdíl byl přímo do očí bijící (i místní rybáři tam lovící ho potvrdili) = předpokládám, že i tamní štiky se "přizpůsobily" místním podmínkám, ať již stavbou těla (tj. pomalá voda na splavem vs. rychleji proudící ve vývařišti pod jezem) příp. i barvou (nejspíše dle tamního rostlinstva [anebo to byla genetická odchylka])...
Pozn.: Možná jsem ty barvy obrátil, jelikož lovím v paměti z dob před 35 roky, což však není vcelku nijak podstatné, důležité je, že ten radikální rozdíl tam byl...
Mmch, ještě co se týče těch změn způsobených vlivem prostředí, tak zjevné je to též např. u "australských kaprů", kteří jsou tvarově diametrálně odlišní od kaprů ve zbytku světa.
Jinak, co se týče perlínů, tak nevím, kdes na tuto informaci narazil (že "perlin snese vodu teplou i pres 30st"), jelikož má zkušenost je přesně opačná = perlín (dle mě) ohledně teploty vody (+ množství kyslíku v ní) je mnohem choulostivější než např. kapr (o čem se mj. zmiňuji i v příspěvku "Jak oživit několik desítek minut leklou rybu" = Lasskoun - 17.8.2018 16:09:07 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 ) + kdy mám s "choulostivostí perlínů" i další mnohé zkušenosti (díky tomu, že do "naší" nejmenší vody [značně zarostlé řasou] pravidelně obden transportuji větší perlíny [v rozmezí velikosti 10 až 20 cm], nachytané na plavačku na "velkém nebesáku" = kdy pokud sebou náhodou nemám převozku se vzduchováním, tak po až 20-ti minutovém převozu pak cca čtvrtinu až třetinu z nich [někdy dokonce až polovinu / záleží na teplotě vzduchu] musím zase "rozdejchávat")... navíc různé odborné práce u perlína hovoří o "středním nároku na obsah kyslíku" (např. https://theses.cz/id/f1icp5/downloadPraceContent_adipIdno_9571 )
A co se týče toho, že "30° C teplá voda NEUDRŽÍ již žádný kyslík" (často zde, na MRKu, stále dokola opakovaný nesmysl), tak ani to není pravdou, jelikož výpočty (dle již zmíněného Henryho zákona) aji měření totiž říkají něco zcela jiného,... viz např. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 , popř. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 => kdy ani dokonce tehdy, pokud započítáme běžně rozpuštěné minerály ve vodě [koef. až 0,5], se při této teplotě nikdy nedostaneme na čistou NULU = !!! (viz např. rozpustnost kyslíku v mladině při výrobě piva https://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/1979/09/01.pdf )
dále viz:
online výpočet viz http://www.thermidaire.on.ca/do.html
popř. tabulka pro běžné atm tlaky https://water.usgs.gov/owq/FieldManual/Chapter6/table6.2_6.pdf
(kde je možno nalézt, že při teplotě +40° C a při normálním atm. tlaku [který je práve teď u nás], může být obsah kyslíku ve vodě někde kolem 6,4 mg/l [což však platí pro destilku, ale i při započítání výše uvedeného koeficientu 0,5 jsme stále na hodnotě 3,2 mg/l )
Pozn: Připomínám, že to v předchozích dvou odstavcích popsané se týká pouze "rozpustnosti kyslíku ve vodě při vyšších teplotách"... a nikoliv hodnot, kterých se pak v reálu dosahuje na rybnících (přičemž ale ani tam obsah O2 nikdy nemůže být tzv. zcela nulový [z fyzikálně-biologické podstaty je to téměř nemožné <& zároveň> samozřejmě že nízká finální hodnota O2 ve vodě již nemusí být dostatečná pro přežití ryb)
Omlouvám se za "trofejní" délku textu, ale předpokládám, že Tobě, Martine, delší texty problémy nedělají ";-)
L.
------------
PS: Když jsem tu mou zmíněnou "prvotinu" (tj to "noční provzdušňování s chlazením vody") dodatečně konzultoval s celkem pěti dlouholetými profesionálními rybnikáři, tak všichni krom jednoho (= kromě rakušáka, kterému to docvaklo ihned) na mě zprvu koukali, jako bych snad spadl z Marsu... ale téměř všichni po chvíli přemýšlení uznali, "že to jakousi logiku a opodstatnění má"... (tedy až na jednoho, co z fleku prohlásil, že "to je naprostá pí*ovina, že vo tom nikdy neslyšel, protože kdyby to byla pravda, takt to přece už všichni dávno přesně tak dělají"x-DDD)
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 23:41:44
R.P. >> díky. Je fajn to tu psát. Nejspis valna vetsina nas nezaujatych o tom nevime a snadno tak podlehneme desinformacim typu "nic se nedalo delat"... skutečně moc prima informace, díky ti za ne.
NMartin M. - Profil | Pá 7.9.2018 18:18:05
Lasskoun >> libilo se mi to premysleni a ze pise nekdo neco k veci, ale tak nejak si rikam, proc se ryby v horku tlaci na rece pod splav i pres den? Proc preziji ryby (kapri) v Africe nebo ve Spanelsku v jezerech mnohem teplejsich nez u nas, kde je dlouhodobe i pres 40 stupnu ve stinu. Proc preziji rybky v zahradnich jezircich i nejvetsi paraky, kdyz tam je 30cm vody a vodotrysk?
Kdysi jsem cetl, ze perlin snese vodu teplou i pres 30st. - kde bere kyslik, ktery uz by tam nemel ani byt?
Kdysi jsem cetl, ze perlin snese vodu teplou i pres 30st. - kde bere kyslik, ktery uz by tam nemel ani byt?
NR.P. - Profil | Pá 7.9.2018 16:41:15
Fishky >> u nás (jižní Čechy) jich bylo dost ale většinou nepršelo, ono existují různé typy aerátorů (force, splash, směrový, kesenery, šikmý) třeba Force si přisává vzduch a dá se nastavit hloubka ve které se nachází vrtule, a ty změny v teplotě a obsahu O2 se dají snadno změřit, letos třeba bylo i ve 2 m hloubce teplota vody 26°C i více (ať vodu míchal či nemíchal aerátor), ovšem na rybnících s aerátory byly O2 parametry v různých hloubkách o poznání lepší, ale i tady je třeba používat rozum, pokud strčím ve 40 cm vrtule do dna nadělám víc škody než užitku
NLasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 15:59:18
Martin M. >> Ad: "Za mne provzdusnovat nonstop"
I přesto Ti, Martine, děkuji za "líbíka", kteréhož jsi mi dal za mou zdejší "prvotinu", tj. za příspěvek https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=46200 ";-)
(= přestože ten zmíněný příspěvek naopak obhajuje "pouze noční provzdušňování + provzdušňování nad ránem" [dokud se stoupající teplota vzduchu nevyrovná teplotě svrchní vrstvy vody] = pojednává tak o častých problémech a komplikacím, jež způsobuje "nešvar" zvaný "[pouze] denní provzdušňování" (popř. "provzdušňování 24/7")
Měj se fajn. L. ":-)
I přesto Ti, Martine, děkuji za "líbíka", kteréhož jsi mi dal za mou zdejší "prvotinu", tj. za příspěvek https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=46200 ";-)
(= přestože ten zmíněný příspěvek naopak obhajuje "pouze noční provzdušňování + provzdušňování nad ránem" [dokud se stoupající teplota vzduchu nevyrovná teplotě svrchní vrstvy vody] = pojednává tak o častých problémech a komplikacím, jež způsobuje "nešvar" zvaný "[pouze] denní provzdušňování" (popř. "provzdušňování 24/7")
Měj se fajn. L. ":-)
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 15:50:48
R.P. >> no právě předchozí dva měsíce bez mráčku nedávaly moc šancí, kdy bylo zamračeno a bez fotosyntézy (možná tu a tam bouřka, ale těch bylo jako šafránu). Tedy důvodem použití nonstop je čeření hladiny, aby se nasycená vrchní vrstva dostávala dolů?
NHariwake - Profil | Pá 7.9.2018 15:44:52
Myslím, že použití aerační techniky je závislé na mnoho faktorech. A liší se rybník od rybníku. Myslím, že někde aerační technika v letních měsících může pomoci. Jindy může mít negativní dopad. Z vlastní zkušenosti vím, že aerační tech. má v letních měsících minimální efekt. Pro ty, kteří si myslí, že díky aerační technice lze udělat zázraky, doporučuji pečlivě přečíst níže uvedenou studii. Jistě ty rozumní pochopí, že aerátor v letních měsících je téměř bezvýznamný. V letech, kdy měření proběhlo byly daleko nižší teploty a podstatně lepší přítoky do rybníků. Studii jsem celou nečetl, ale hovořil jsem s autorem práce. Věřím, že téměř nikdo z nás není schopen provést taková měření a zhodnocení. Proto mě příjdou diskuze o nákupech aerátorů za statísíce, které by vše zachránily legrační.
http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_overeni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpusteneho_kysliku_v_rybnicich.pdf
http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_overeni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpusteneho_kysliku_v_rybnicich.pdf
NR.P. - Profil | Pá 7.9.2018 15:42:04
Fishky >> problémy s O2 nemusí být jen ráno, kdy je O2 vyčerpán asimilací po noci bez fotosyntézy, stačí ti zatažená obloha a pokles tlaku vzduchu, bez světla není fotosyntéza a kvůli tlaku chybí přechod O2 do vody a naopak může z vody vyprchávat, další věc je stratifikace nasycení, v létě se často stává že na hladině je díky silné fotosyntéze nasycení O2 150% i více ale už třeba v 1m může kyslík chybět, další věc je spotřeba kyslíku nejen dýcháním ale i rozkladnými procesy, pokud spotřeba převýší produkci může to být další zdroj problémů i během dne,
NLasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 15:29:58
R.P. >> OOT
Já se tu (na rozdíl od tebe) jako troll nechovám, tudíž mě tak laskavě nenazývej. ":-)
Jinak:
- pokud je mi známo, tak ve vláknu o Nesytu jsem ti jasně odpověděl na všechny přímé otázky, tebou položené,.. tak tu teď ze mě nedělej někoho, kdo nedostál svým závazkům
(kdy pokud se snad mýlím, a na některou z položených otázek jsem skutečně neodpověděl, popř. jsem ji z tvého pohledu zodpověděl "nedostatečně", tak ji jednoduše zopakuj [jak to dělají nejen dospělí, ale především jsou tím pověstné všechny malé děti]... vždyť co ti v tom brání? .... je na tom snad něco těžkýho?:-)
- dokonce i to naše (další ne)měření kyslíku jsem tam dostatečně vysvětlil, dokonce 2x (tj. proč nemáme potřebu ho již více měřit),... nehledě na to, že "takovéto tu a tam" občasné změření množství O2, několikrát denně (bez sledování ostatních souvisejících veličin) má skutečně pouze HRUBĚ orientační charakter, který nemusí vůbec nic vypovídat o skutečném stavu vody .... nebo se snad mýlím?;-)
+ o tom, že mít spuštěny aerátory na plný výkon je (dle tebe) vhodnější, v režimu 24/7, s tebou (coby "studovaným odborníkem"), rovněž asi též nemá smysl diskutovat (jelikož ses, jak vidno, evidentně stejně jako všichni ostatní "profíci", vůbec nezamyslel, "co + jak + proč" se ve vodě ve skutečnosti vlastně děje, ale pouze "tupě" jedeš dle "obvyklých zažitých zvyklostí" + popř. dle toho, co ti ve škole učitelé vtloukli do hlavy)
A mé znalosti (+ mé zkušenosti) laskavě ponech stranou, když o nich vůbec nic nevíš ";-)
(hlavně mi na toto, pls, neodpovídej "že sis udělal obrázek z toho, co jsem napsal", jelikož jsi to nejspíše vůbec nepochopil... dle toho, co jsi mi pár posledních týdnech odpověděl / jak reaguješ)
L.
----------
Pokud se mnou nechceš diskutovat, tak jednoduše nereaguj na mé příspěvky (zvláště ne tou "obecnou, nic neříkající rovinou", kterou jsi předvedl ve své dnešní prvotní reakci )
(a rozčilují tě snad mé příspěvky? .... nic složitého, dej si mě do "ignorovaných";-DD)
Já se tu (na rozdíl od tebe) jako troll nechovám, tudíž mě tak laskavě nenazývej. ":-)
Jinak:
- pokud je mi známo, tak ve vláknu o Nesytu jsem ti jasně odpověděl na všechny přímé otázky, tebou položené,.. tak tu teď ze mě nedělej někoho, kdo nedostál svým závazkům
(kdy pokud se snad mýlím, a na některou z položených otázek jsem skutečně neodpověděl, popř. jsem ji z tvého pohledu zodpověděl "nedostatečně", tak ji jednoduše zopakuj [jak to dělají nejen dospělí, ale především jsou tím pověstné všechny malé děti]... vždyť co ti v tom brání? .... je na tom snad něco těžkýho?:-)
- dokonce i to naše (další ne)měření kyslíku jsem tam dostatečně vysvětlil, dokonce 2x (tj. proč nemáme potřebu ho již více měřit),... nehledě na to, že "takovéto tu a tam" občasné změření množství O2, několikrát denně (bez sledování ostatních souvisejících veličin) má skutečně pouze HRUBĚ orientační charakter, který nemusí vůbec nic vypovídat o skutečném stavu vody .... nebo se snad mýlím?;-)
+ o tom, že mít spuštěny aerátory na plný výkon je (dle tebe) vhodnější, v režimu 24/7, s tebou (coby "studovaným odborníkem"), rovněž asi též nemá smysl diskutovat (jelikož ses, jak vidno, evidentně stejně jako všichni ostatní "profíci", vůbec nezamyslel, "co + jak + proč" se ve vodě ve skutečnosti vlastně děje, ale pouze "tupě" jedeš dle "obvyklých zažitých zvyklostí" + popř. dle toho, co ti ve škole učitelé vtloukli do hlavy)
A mé znalosti (+ mé zkušenosti) laskavě ponech stranou, když o nich vůbec nic nevíš ";-)
(hlavně mi na toto, pls, neodpovídej "že sis udělal obrázek z toho, co jsem napsal", jelikož jsi to nejspíše vůbec nepochopil... dle toho, co jsi mi pár posledních týdnech odpověděl / jak reaguješ)
L.
----------
Pokud se mnou nechceš diskutovat, tak jednoduše nereaguj na mé příspěvky (zvláště ne tou "obecnou, nic neříkající rovinou", kterou jsi předvedl ve své dnešní prvotní reakci )
(a rozčilují tě snad mé příspěvky? .... nic složitého, dej si mě do "ignorovaných";-DD)
NMartin M. - Profil | Pá 7.9.2018 15:23:58
R.P. >> nez takove odpovedi, to je lepsi mlcet. Ja to take nevim, padlo tu plno variant. Za mne provzdusnovat nonstop.
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 15:02:56
R.P. >> nemám na starost 82 rybníků, takže fakt nevím. Byly tu pozitivní reakce na obojí, takže těžko říci, co je z praxe vhodnější.
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 14:36:19
R.P. >> jaký je prosím Tě rozdíl mezi aerátorem puštěným jen v noci ( včetně kritického svítání) a aerátorem puštěným natvrdo nonstop co se dodaného kyslíku týče?
NR.P. - Profil | Pá 7.9.2018 14:33:10
Lasskoun >> milej zlatej trolle, otázky jsem ti pokládal v diskuzi o Nesytu a ani na jednu si mi nedokázal rozumně a věcně odpovědět, já mám taky zkušenost s pár rybníkama (82 ks, 1 600 ha) a kdybych se měl řídit tvými teoriemi nedochovám se ani kapra, v průběhu léta jsme na 33 rybnících měli nasazené aerátory 24/7 a nejenže nic nepadlo ale i při průměrné hloubce 50 cm a teplotě vody 27-29°C ryby žraly a rostly, a to bez solení a podobných nesmyslů, a debatovat s tebou když nemáš základní znalosti o problematice a kyslík neměříš protože tě nezajímá fakt nemá smysl
NLasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 14:26:44
R.P. >> OOT
Poslouchej, pokud KONKRÉTNĚ nenapíšeš, co se ti na tom kterém napsaném nezdá (v čem jsou mé úvahy neplatné či snad dokonce nepravdivé), tak se tím dobrovolně zařazuješ mezi ostatní mnohé zdejší "prudiče a trolly", kteří pouze rozbíjejí diskuze, jelikož tím otráví zbytek diskutujících
Takže:
- buďto buď KONKRÉTNÍ
- nebo pro příště raději jednoduše mlč (pokud nechceš vypadat jako "pitoma")
... popř. (pokud chceš) se můžeme sejít v nějakém příhodnějším vláknu (např. https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=750793), kde si to pak můžeme NATVRDO vyříkat, tzv. "bez servítků"
(jelikož zde, v tomto vláknu, rozhodně nehodlám rozebírat tvé nevhodné rádoby vtipné poznámky)
L.
--------
Romane, fakt nechápu, co tě k tomu vedlo ... vysvětlíš anebo (jako mnozí ostatní) budeš dělat "mrtvého brouka" (jak je zde častým nechvalně rozšířeným zvykem)
Poslouchej, pokud KONKRÉTNĚ nenapíšeš, co se ti na tom kterém napsaném nezdá (v čem jsou mé úvahy neplatné či snad dokonce nepravdivé), tak se tím dobrovolně zařazuješ mezi ostatní mnohé zdejší "prudiče a trolly", kteří pouze rozbíjejí diskuze, jelikož tím otráví zbytek diskutujících
Takže:
- buďto buď KONKRÉTNÍ
- nebo pro příště raději jednoduše mlč (pokud nechceš vypadat jako "pitoma")
... popř. (pokud chceš) se můžeme sejít v nějakém příhodnějším vláknu (např. https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=750793), kde si to pak můžeme NATVRDO vyříkat, tzv. "bez servítků"
(jelikož zde, v tomto vláknu, rozhodně nehodlám rozebírat tvé nevhodné rádoby vtipné poznámky)
L.
--------
Romane, fakt nechápu, co tě k tomu vedlo ... vysvětlíš anebo (jako mnozí ostatní) budeš dělat "mrtvého brouka" (jak je zde častým nechvalně rozšířeným zvykem)
NLasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 14:13:50
Lasskoun >> edit:
- hlavně ji OCHLADIT .... je tím míněno = hlavně ji lokálně ochladit (= nemusí být cíleně ochlazována v celém objemu, stačí ji intenzivně ochlazovat v místě lokálního provzdušňování [i přestože stejně ta "uměle ochlazená" voda vlivem hustoty "odteče" do spodních partií, kde se promísí s ostatní vodou a odebere ji tak energii, tak se v místě ochlazování vytvoří oblast s lepšími teplotními podmínkami, navíc lépe okysličená než ostatní teplejší voda okolo])
Mmch, právě ono propagované "noční provzdušňování vody" pomocí podvodních difuzorů (= čerpání chladnějšího vzduchu do teplejší vody, kde se rozptýlí) naplňuje oba výše vytčené cíle
L.
- hlavně ji OCHLADIT .... je tím míněno = hlavně ji lokálně ochladit (= nemusí být cíleně ochlazována v celém objemu, stačí ji intenzivně ochlazovat v místě lokálního provzdušňování [i přestože stejně ta "uměle ochlazená" voda vlivem hustoty "odteče" do spodních partií, kde se promísí s ostatní vodou a odebere ji tak energii, tak se v místě ochlazování vytvoří oblast s lepšími teplotními podmínkami, navíc lépe okysličená než ostatní teplejší voda okolo])
Mmch, právě ono propagované "noční provzdušňování vody" pomocí podvodních difuzorů (= čerpání chladnějšího vzduchu do teplejší vody, kde se rozptýlí) naplňuje oba výše vytčené cíle
L.
NLasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 13:46:02
Argumentace typu "že když je vodě naměřeno tolik a tolik O2 mg/l, tak ryba to přece musí přežít (anebo nepřežít)" nemá stoprocentní platnost, jelikož vždy přece záleží na spoustě dalších ovlivňujících faktorů (jenž se navíc ještě většinou navzájem ovlivňují)
= kdy, při zhoršených parametrech vody, jenž jsou již na hranici, tj. mimo std. limit (v tomto létě především zvýšené hodnoty teploty vzduchu, tím pádem i vody) takováto uvedená "zjednodušená vyřčení" nemají TÉMĚŘ žádnou vypovídající hodnotu (= jsou pouze hrubě orientační), jelikož nejde pouze o deficit kyslíku ve vodě
(= stačí aby některý z parametrů vody se mírně vychýlil mimo "normu" a hodnota kyslíku již nemusí být dostatečná, přestože kyslíku je ve vodě ještě relativně dostatek)
Jeden příklad za všechny:
Ono k neštěstí úplně stačí, aby hospodář v největším parnu NEVHODNĚ zamíchal vodu, ryba se pak nemá kam schovat a dojde tím k přehřátí jejího organismu,... ryba (navíc v teplé vodě mající větší spotřebu kyslíku, jehož se jí zrovna nedostává v dostatečném množství) pak má v hlavě "zatemněno a pusto" = je tzv. "duševně mimo" (je jí všechno jedno / nemyslí jí to / je apatická) = je tím pádem i totálně dezorientovaná (kdy ani neví, kde je nahoře nebo dole, což jí ale stejně není nic platné, jelikož si vlivem apatie ani nedojede loknout vzduchu z nad hladiny).
Během experimentů, kdy jsem v akvárku pozoroval ryby za simulovaných zhoršených podmínek, jimž se tzv. "nedostávalo vzduchu", tak v poslední fázi bylo evidentní, že přestaly ovládat plynový měchýř, který je tím pádem (vlivem vztlaku) vytáhl až těsně pod hladinu a "položil je na bok" = a ryby (ač ještě živé, dýchající) potom skončily prohnuty pod hladinou (tj. bokem nahoru, ale hlava a ocas byly níže) si tak již nebyly schopny "loknout vzduchu" (což by jim jinak možná ještě bylo schopno zachránit život), tudíž pak byly odkázány pouze na kyslík z několikacentimetrové vrstvy vody těsně pod hladinou (která je však v těch místech nejteplejší = obsahuje tím pádem minimum kyslíku) + navíc tím, že se ryba nepohybuje (neplave), tak si rychle "vydýchá" to málo kyslíku z prostoru kolem sebe, což zákonitě uspíší její konec.
Mmch, během provedených experimentů jsem i vyzkoušel dát takto "umírající rybu" na pár minut do ledničky (= bez vody), kdy po vrácení zpět do akvárka (do původní vody, která ji připravila kolapsový stav) tato okamžitě začala plavat, kdy byla schopna vyhledat část akvária s provzdušněnou vodou = pouhé ochlazení o o několik pouhých stupňů stačilo, aby jí to zase "začalo myslet" = aby opět začala ovládat životní funkce (ostatní ryby však dále "visely" pod hladinou a ani nepokusily o svoji záchranu).
To vše ukazuje, že v době krize není třeba provzdušnit komplet celý rybník, ale stačí:
- lokálně provzdušnit vodu
+ hlavně ji OCHLADIT,... např. za využití odparného tepla vody (= kdy odparem minimálního/postradatelného množství vody se dá významně ochladit velmi velmi velké množství vody až o několik stupňů Celsia = až několika setnásobně většího množství vody [Lasskoun - 22.8.2018 1:23:03 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 ]) ... nebo ještě jednodušeji pomocí "nočního ochlazování vody" .... (popř. pomocí mnohem sofistikovanějších metod, např. za použití tepelných čerpadel apod.)
(+ možno zároveň použít i další metody, rozepsané tamtéž,... např. ono kontroverzní "zvýšení chloridů ve vodě" [většinou zdejších diskutérů veskrze odmítané])
= ryby se pak do těch míst stáhnou a přežijí tam nejhorší období dne (nebo spíše noci), kdy o několik desítek metrů dále by přitom již (v tom hicu) nejspíše nepřežily ani pár desítek minut ....
A je přitom zcela jedno, jestli rybám zachrání život to, že "jim to ve studené vodě lépe myslí" .... nebo zda protože "studená voda je schopna pojmout větší množství rozpuštěného kyslíku"
Myslím (/jsem přesvědčen), že (vzhledem k předpovězeným trendům ve vývoji počasí, jenž mohou trvat několik dalších desetiletí) to do budoucna bude především o ochlazování vod (bez něhož do budoucna nebude možný produkční velkochov většiny našich původních ryb, tak jak se provozuje dnes, kdy právě ona zmíněná teplota vody je odvislá pouze od meteorologické situace = regulovaná tak pouze rozmary počasí)
L.
-------------
Ještě abych předešel zbytečným poznámkám (typu např. "že nejsem profesionálním rybnikářem", apod.), tak předesílám, že k tomu, abych se dokázal vcítit do pocitů "ryby v posledním tažení", tak opravdu vůbec nemusím být "vystudován v oboru";-))
= kdy, při zhoršených parametrech vody, jenž jsou již na hranici, tj. mimo std. limit (v tomto létě především zvýšené hodnoty teploty vzduchu, tím pádem i vody) takováto uvedená "zjednodušená vyřčení" nemají TÉMĚŘ žádnou vypovídající hodnotu (= jsou pouze hrubě orientační), jelikož nejde pouze o deficit kyslíku ve vodě
(= stačí aby některý z parametrů vody se mírně vychýlil mimo "normu" a hodnota kyslíku již nemusí být dostatečná, přestože kyslíku je ve vodě ještě relativně dostatek)
Jeden příklad za všechny:
Ono k neštěstí úplně stačí, aby hospodář v největším parnu NEVHODNĚ zamíchal vodu, ryba se pak nemá kam schovat a dojde tím k přehřátí jejího organismu,... ryba (navíc v teplé vodě mající větší spotřebu kyslíku, jehož se jí zrovna nedostává v dostatečném množství) pak má v hlavě "zatemněno a pusto" = je tzv. "duševně mimo" (je jí všechno jedno / nemyslí jí to / je apatická) = je tím pádem i totálně dezorientovaná (kdy ani neví, kde je nahoře nebo dole, což jí ale stejně není nic platné, jelikož si vlivem apatie ani nedojede loknout vzduchu z nad hladiny).
Během experimentů, kdy jsem v akvárku pozoroval ryby za simulovaných zhoršených podmínek, jimž se tzv. "nedostávalo vzduchu", tak v poslední fázi bylo evidentní, že přestaly ovládat plynový měchýř, který je tím pádem (vlivem vztlaku) vytáhl až těsně pod hladinu a "položil je na bok" = a ryby (ač ještě živé, dýchající) potom skončily prohnuty pod hladinou (tj. bokem nahoru, ale hlava a ocas byly níže) si tak již nebyly schopny "loknout vzduchu" (což by jim jinak možná ještě bylo schopno zachránit život), tudíž pak byly odkázány pouze na kyslík z několikacentimetrové vrstvy vody těsně pod hladinou (která je však v těch místech nejteplejší = obsahuje tím pádem minimum kyslíku) + navíc tím, že se ryba nepohybuje (neplave), tak si rychle "vydýchá" to málo kyslíku z prostoru kolem sebe, což zákonitě uspíší její konec.
Mmch, během provedených experimentů jsem i vyzkoušel dát takto "umírající rybu" na pár minut do ledničky (= bez vody), kdy po vrácení zpět do akvárka (do původní vody, která ji připravila kolapsový stav) tato okamžitě začala plavat, kdy byla schopna vyhledat část akvária s provzdušněnou vodou = pouhé ochlazení o o několik pouhých stupňů stačilo, aby jí to zase "začalo myslet" = aby opět začala ovládat životní funkce (ostatní ryby však dále "visely" pod hladinou a ani nepokusily o svoji záchranu).
To vše ukazuje, že v době krize není třeba provzdušnit komplet celý rybník, ale stačí:
- lokálně provzdušnit vodu
+ hlavně ji OCHLADIT,... např. za využití odparného tepla vody (= kdy odparem minimálního/postradatelného množství vody se dá významně ochladit velmi velmi velké množství vody až o několik stupňů Celsia = až několika setnásobně většího množství vody [Lasskoun - 22.8.2018 1:23:03 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 ]) ... nebo ještě jednodušeji pomocí "nočního ochlazování vody" .... (popř. pomocí mnohem sofistikovanějších metod, např. za použití tepelných čerpadel apod.)
(+ možno zároveň použít i další metody, rozepsané tamtéž,... např. ono kontroverzní "zvýšení chloridů ve vodě" [většinou zdejších diskutérů veskrze odmítané])
= ryby se pak do těch míst stáhnou a přežijí tam nejhorší období dne (nebo spíše noci), kdy o několik desítek metrů dále by přitom již (v tom hicu) nejspíše nepřežily ani pár desítek minut ....
A je přitom zcela jedno, jestli rybám zachrání život to, že "jim to ve studené vodě lépe myslí" .... nebo zda protože "studená voda je schopna pojmout větší množství rozpuštěného kyslíku"
Myslím (/jsem přesvědčen), že (vzhledem k předpovězeným trendům ve vývoji počasí, jenž mohou trvat několik dalších desetiletí) to do budoucna bude především o ochlazování vod (bez něhož do budoucna nebude možný produkční velkochov většiny našich původních ryb, tak jak se provozuje dnes, kdy právě ona zmíněná teplota vody je odvislá pouze od meteorologické situace = regulovaná tak pouze rozmary počasí)
L.
-------------
Ještě abych předešel zbytečným poznámkám (typu např. "že nejsem profesionálním rybnikářem", apod.), tak předesílám, že k tomu, abych se dokázal vcítit do pocitů "ryby v posledním tažení", tak opravdu vůbec nemusím být "vystudován v oboru";-))
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 12:20:43
Seržant55 >> Ano, jako malý jsem byl namyšlený, ale už jsem dokonalý.
NSeržant55 - Profil | Pá 7.9.2018 11:59:09
Fishky >> -VŠEZNALEK.Ty rozumíš úplně všemu,pošli mi čísla co vyhrají první ve Sportce.To určitě víš jako vše ostatní,když projdu MRK tak jediný člověk který fundovaně rozhodne o výsledku všech diskuzí je Všeználek-Fishky.
NRockwell - Profil | Pá 7.9.2018 10:34:45
Fishky >> Jako vždy...ohradíš se nesmyslnou komunikací s blbem a končíš :-) Ať se ti daří a nepleť se do věcí, o kterých víš jen z doslechu.
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 10:32:02
Rockwell >> osobně? jak myslíš osobně, jakože když osobně nezpívám, nesmím se vyjádřit k výkonu Evy a Vaška? Nebo když jsem osobně nebyl ve vládě, tak se k naší politické situaci nesmím vyjadřovat. Obdobně jako když jsem nebyl v danou chvíli v Ponětovicích osobně, tak se k ní nesmím vyjádřit? Ale notak, to nemyslíš vážně. Člověk nemusí být expert ani znalý v oboru, aby si všiml souvislosti a spojitosti mezi rybníky, kterým padla ryba. Naopak mi přijde, že musí být totální blb, aby si toho nevšiml. A promiň, no debata s blbem je zbytečná. Měj se.
NRockwell - Profil | Pá 7.9.2018 10:22:07
Fishky >> Já jsem zaujatý??? Ale běž ty brepto !!! Kdo tady od počátku takřka "linčuje" hospodáře aniž by s celou vecí byl seznámen osobně??
A na ty otázky co kladeš ti už několik lidí odpovědělo a na některé snad ani odpovědět nejde....naopak já se také ptal na několik otázek, které jsi možná záměrně přehlédl.
A na ty otázky co kladeš ti už několik lidí odpovědělo a na některé snad ani odpovědět nejde....naopak já se také ptal na několik otázek, které jsi možná záměrně přehlédl.
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 10:15:12
Rockwell >> Ale kdeže, ani zdaleka nevím vše. Nicméně i včera jsi v obdobném módu nastoupil, odepsal jsem ti pár otázek, odpovědi bohužel stále nejsou? Ty máš také nějaký osobní zájem na tom, aby se na vše zapomenulo a jelo vše s úsměvem dál? Jevíš se celkem zaujatý, tak by mě zajímal důvod.
NRockwell - Profil | Pá 7.9.2018 10:09:57
Fishky >> Že nezajedeš do Ponětovic za hospodářem, vysvětlit mu to osbně, když to tady tak řešíš??? O situaci, co byla před, víš kulový, jen jsi to vyčetl z komentářů. Kdyby jsi byl členem MO, tak pochopím, že jsi v obraze a že víš kde je vina, ale nahltáš info z komentů a děláš chytrého....jak už jsem psal, tebe by chtělo mít každé MO...to by potom rybařina a vše okolo jen vzkvétalo !!!!!
NFishky - Profil | Pá 7.9.2018 9:50:34
kakr >> Já tomu rozumím a neřekl bych ani popel, kdyby se v reálu někdo skutečně snažil tomu zabránit.
Čtenáři této diskuse také sledují
NS feederem na kapry95188
NMethod feeder a vše kolem něj38327
NFeederařina na řece43778
NKorum - vše kolem téhle značky8902
NFeeder videa - výběr MM147
NPelety Sonubaits a minikuličky Cralusso4659
NPickermánia-ultra light fishing27154
NKlub fanoušků SPRO+Döme Gábor5349
NPreston - vše kolem této značky.3487
NKlub Fanoušků Feederů Daiwa.9885
Živě na MRK.cz
Kde to žije - feeder
21:34NDrennan - zkušenosti, rady, tipy 1069
21:31NPickermánia-ultra light fishing 27164
21:02NFeederařina na řece 43779
20:59NBleskovky: Rybáři šlo o život, na přehradě na něj najížděli v motorovém člunu 1
19:20NMethod feeder a vše kolem něj 38327
SoNPreston - vše kolem této značky. 3487
SoNJihočeská Feederliga . 9399
SoNSportex feeder pruty 4923
PáNVše kolem parmových prutů Bárbel. 5929
ČtNFeeder Shimano Catana BX 366 Medium 220
ČtNS feederem na kapry 95188
ČtNKorum - vše kolem téhle značky 8902
ČtNcelovka s uv svetlom na nočný lov 30
StNKlub Fanoušků Feederů Daiwa. 9885
StNPoradna: Feeder 8057
Co je nového - feeder + obecné
20:59NBleskovka: Rybáři šlo o život, na přehradě na něj najížděli v motorovém člunu
ČtNBleskovka: Potravních pyramidy - je důležitější chránit rostliny nebo dravce?
StNBleskovka: Ministr Výborný zahájil dnes stavbu malé vodní elektrárny Klecany II
. . . NVideo: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . NČlánek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . NČlánek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . NRecenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . NMiničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
. . . NMiničlánek: Pár zážitků od vody 2 aneb s feederem na výpravě
Akční nabídky
Pelety Coppens - Premium SelectKvalitní Black Halibut pelety bez díry vyrobené v Holandsku dodáváme ve 20 kg balení. Pelety jsou z řady Premium Select!
Oznámení - feeder
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
NEJLEPŠÍ Z KATALOGU
Doporučujeme prodejnu
RS Fish rybářské potřeby s.r.o
Havířov - Město, Hlavní Třída 438/73
