Síh peleď

latinsky: Coregonus peled
slovensky: Sih vel`ký
anglicky: Peled whitefish, Siberian Cisco
německy: Peledmaräne

řád: Bezostní
čeleď: Lososovití

potrava: všežravec
délka života: jen několik let
pohlavní dospělost: 2-6. rok
doba rozmnožování: listopad - prosinec

běžná velikost: 30 až 45 cm
maximum: přes 60 cm

Dovezený druh vysazený na našem území ve snaze zlepšit produkci kaprových rybníků. Snáší teplejší a kalnější vodu než příbuzný síh severní – maréna, ale pro sportovní rybáře představuje ještě tvrdší oříšek.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Síh peleď je možná poměrně velká, hezká, zajímavá a konzumně hodnotná ryba. Ale zkuste ho ulovit na udici!

Rozpoznávací znaky: stříbrné šupiny
tuková ploutvička
šedé ploutve bez žlutavých či oranžových tónů
ve srovnání s marénou vyšší tělo, kratší hlava, tupěji zakončené ploutve
spodní čelist nepatrně přesahuje horní (ústa směřují více nahoru), u marény je tomu naopak

Fotky čtenářů

Nahled

Síh peleď - Coregonus peled

      Síh peleď se původně vyskytoval pouze v jezerech a velkých řekách na území dnešního Ruska, ale postupně jak byla doceňována jeho hodnota v komerčním rybářství, byl vysazen na mnoha místech Evropy. U nás je spolu se síhem severním – marénou jedním ze dvou druhů síhů, které se v našich vodách významněji prosadily. Rybníkáři na něm oceňují vyšší toleranci k přehřátí, zákalu a znečištění vody než u marény, díky čemuž ho lze chovat na většině našeho území. I přesto se ale jedná o choulostivou rybu, která snadno hyne během výlovů i při transportu a vyžaduje zvláštní zacházení. Po dobrých zkušenostech s rybničním chovem byl tento druh vysazen i do sportovních revírů, kde se však ukázalo, že je ještě obtížněji lovitelný než maréna. Protože navíc dochází běžně i ke křížení obou druhů, vyskytuje se na mnoha lokalitách směs obou rodičovských druhů i mezidruhových kříženců a díky nízkému podílu čistokrevné marény, která se přece jen loví udicí nejsnáze, jsou dnes úlovky síhů z těchto vod nižší než kdysi.
      Vzhledově se peleď maréně velmi podobá, je to také stříbřitá ryba s tmavými ploutvemi, tukovou ploutvičkou, relativně malou hlavou a šupinami tvořící nezřetelné řádky.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 30 až 45 cm
obvyklé maximum: 55 cm
rekordní hodnoty: přes 60 cm

Hmotnost

průměrná: 0,3 až 1 kg
obvyklé maximum: kolem 2 kg
rekordní hodnoty: přes 3 kg

Typické znaky

stříbrné šupiny
tuková ploutvička
šedé ploutve bez žlutavých či oranžových tónů
ve srovnání s marénou vyšší tělo, kratší hlava, tupěji zakončené ploutve
spodní čelist nepatrně přesahuje horní (ústa směřují více nahoru), u marény je tomu naopak

Výskyt v ČR

      Síh peleď je především druhem chovaným v produkčních rybnících jak v Čechách tak i na Moravě. Byl vysazen i do některých údolních nádrží, z nichž nejznámější je asi Lipno.

Biologie druhu

     Ve své domovině žije peleď v řekách a jezerech, říční populace podnikají třecí migrace, jezerní jsou stálé. Lze předpokládat, že k nám dovezené peledě původně pocházejí z některé netažné jezerní formy. U nás se síhové peledě vysazují prakticky výhradně do stojatých vod – rybníků a údolních nádrží.
      Během roku se peledě pohybují daleko od břehů na volné vodě, často i poměrně hluboko. Pouze v období rozmnožování připlouvají ke břehům a pohybují se nějakou dobu v jejich blízkosti.
      Potravou peledí je podobně jako u většiny síhů plankton. Filtrují jej na žaberních tyčinkách, které mají hustší a jemnější než maréna. Právě výrazná specializace na lov planktonu je důvodem obtížné lovitelnosti tohoto druhu na udici. Okrajově se peledě živí i vodním hmyzem, náletovou potravou a potěrem ryb. Nálezy detritu v zažívadlech těchto ryb svědčí o tom, že část potravy mohou získávat i ze dna.
      Peleď pohlavně dospívá v závislosti na rychlosti růstu někdy už ve druhém roce života (u nás je to běžné), zatímco v tvrdých podmínkách sibiřských řek to může být i v 6 letech. V našich vodách se peleď rozmnožuje jen místy, pro potřeby rybničního chovu se vytírá výhradně uměle. K výtěru dochází v zimních měsících, obvykle na přelomu listopadu a prosince při poklesu vody na 2 – 3 °C. Jikry jsou kladeny na štěrkovité nebo kamenité dno. Samice jich klade obvykle 20 000 – 150 000 kusů, ojediněle možná i víc.
      Význam síha peledě pro naše rybníkářství je nesporný, v podmínkách sportovních revírů je naopak možno o jeho významu diskutovat a vysloveně z rybářského hlediska by bylo žádoucí potlačení jeho početnosti ve prospěch marény, která je sportovně zajímavějším druhem.

Rozměry a růst

      O rozměrech, růstu a dosahovaném stáří síha peledě na našem území není mnoho údajů. Potíže působí i časté záměny se síhem severním – marénou a vysoký podíl mezidruhových kříženců. Každopádně je zřejmé, že se jedná o rychle rostoucí druh, který se nedožívá příliš vysokého věku – obvykle jen několik let.

Růst síha peledě (průměr z různých, převážně produkčních vod)

      (délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Věk (roky)123
Celková délka (mm)100 - 324367 - 450484

      Za zmínku stojí značné růstové možnosti v prvním roce života. Kromě jiného je to způsobeno i tím, že síhové jsou schopni přijímat potravu i v zimě. Větší počet ročníků není k dispozici – choulostiví síhové odchovaní v rybnících jsou obvykle po dosažení konzumní velikosti dodáváni na trh.

Sportovní rybolov

      Peleď je ryze planktonožravá ryba zdržující se ve sloupci na otevřené vodě daleko od břehu a tedy jen obtížně lovitelná udicí. Ojedinělé úlovky navíc obvykle splývají s úlovky marény a nejsou samostatně vykazovány. Za situace, kdy se oba druhy běžně kříží, na tom ani není nic divného. Je pravděpodobné, že v rámci celé republiky se ročně uloví sportovním způsobem jen desítky, maximálně stovky peledí.
      Pouze zjara nebo na podzim je naděje na úlovek větší. Ryby si v té době doplňují jídelníček i bentickou potravou a rybím potěrem a jsou občas ochotny zabrat na drobnou rybku nebo různé druhy červů ať už na plavanou nebo i na položenou. Pravděpodobně by byl možný i lov muškařením, ale pro technickou náročnost a malou jistotu úlovku se o něj málokdo pokouší.