MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

Síh peleď - Coregonus peled

      Síh peleď se původně vyskytoval pouze v jezerech a velkých řekách na území dnešního Ruska, ale postupně jak byla doceňována jeho hodnota v komerčním rybářství, byl vysazen na mnoha místech Evropy. U nás je spolu se síhem severním – marénou jedním ze dvou druhů síhů, které se v našich vodách významněji prosadily. Rybníkáři na něm oceňují vyšší toleranci k přehřátí, zákalu a znečištění vody než u marény, díky čemuž ho lze chovat na většině našeho území. I přesto se ale jedná o choulostivou rybu, která snadno hyne během výlovů i při transportu a vyžaduje zvláštní zacházení. Po dobrých zkušenostech s rybničním chovem byl tento druh vysazen i do sportovních revírů, kde se však ukázalo, že je ještě obtížněji lovitelný než maréna. Protože navíc dochází běžně i ke křížení obou druhů, vyskytuje se na mnoha lokalitách směs obou rodičovských druhů i mezidruhových kříženců a díky nízkému podílu čistokrevné marény, která se přece jen loví udicí nejsnáze, jsou dnes úlovky síhů z těchto vod nižší než kdysi.
      Vzhledově se peleď maréně velmi podobá, je to také stříbřitá ryba s tmavými ploutvemi, tukovou ploutvičkou, relativně malou hlavou a šupinami tvořící nezřetelné řádky.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 30 až 45 cm
obvyklé maximum: 55 cm
rekordní hodnoty: přes 60 cm

Hmotnost

průměrná: 0,3 až 1 kg
obvyklé maximum: kolem 2 kg
rekordní hodnoty: přes 3 kg

Typické znaky

stříbrné šupiny
tuková ploutvička
šedé ploutve bez žlutavých či oranžových tónů
ve srovnání s marénou vyšší tělo, kratší hlava, tupěji zakončené ploutve
spodní čelist nepatrně přesahuje horní (ústa směřují více nahoru), u marény je tomu naopak

Výskyt v ČR

      Síh peleď je především druhem chovaným v produkčních rybnících jak v Čechách tak i na Moravě. Byl vysazen i do některých údolních nádrží, z nichž nejznámější je asi Lipno.

Biologie druhu

     Ve své domovině žije peleď v řekách a jezerech, říční populace podnikají třecí migrace, jezerní jsou stálé. Lze předpokládat, že k nám dovezené peledě původně pocházejí z některé netažné jezerní formy. U nás se síhové peledě vysazují prakticky výhradně do stojatých vod – rybníků a údolních nádrží.
      Během roku se peledě pohybují daleko od břehů na volné vodě, často i poměrně hluboko. Pouze v období rozmnožování připlouvají ke břehům a pohybují se nějakou dobu v jejich blízkosti.
      Potravou peledí je podobně jako u většiny síhů plankton. Filtrují jej na žaberních tyčinkách, které mají hustší a jemnější než maréna. Právě výrazná specializace na lov planktonu je důvodem obtížné lovitelnosti tohoto druhu na udici. Okrajově se peledě živí i vodním hmyzem, náletovou potravou a potěrem ryb. Nálezy detritu v zažívadlech těchto ryb svědčí o tom, že část potravy mohou získávat i ze dna.
      Peleď pohlavně dospívá v závislosti na rychlosti růstu někdy už ve druhém roce života (u nás je to běžné), zatímco v tvrdých podmínkách sibiřských řek to může být i v 6 letech. V našich vodách se peleď rozmnožuje jen místy, pro potřeby rybničního chovu se vytírá výhradně uměle. K výtěru dochází v zimních měsících, obvykle na přelomu listopadu a prosince při poklesu vody na 2 – 3 °C. Jikry jsou kladeny na štěrkovité nebo kamenité dno. Samice jich klade obvykle 20 000 – 150 000 kusů, ojediněle možná i víc.
      Význam síha peledě pro naše rybníkářství je nesporný, v podmínkách sportovních revírů je naopak možno o jeho významu diskutovat a vysloveně z rybářského hlediska by bylo žádoucí potlačení jeho početnosti ve prospěch marény, která je sportovně zajímavějším druhem.

Rozměry a růst

      O rozměrech, růstu a dosahovaném stáří síha peledě na našem území není mnoho údajů. Potíže působí i časté záměny se síhem severním – marénou a vysoký podíl mezidruhových kříženců. Každopádně je zřejmé, že se jedná o rychle rostoucí druh, který se nedožívá příliš vysokého věku – obvykle jen několik let.

Růst síha peledě (průměr z různých, převážně produkčních vod)

      (délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Sportovní rybolov

      Peleď je ryze planktonožravá ryba zdržující se ve sloupci na otevřené vodě daleko od břehu a tedy jen obtížně lovitelná udicí. Ojedinělé úlovky navíc obvykle splývají s úlovky marény a nejsou samostatně vykazovány. Za situace, kdy se oba druhy běžně kříží, na tom ani není nic divného. Je pravděpodobné, že v rámci celé republiky se ročně uloví sportovním způsobem jen desítky, maximálně stovky peledí.
      Pouze zjara nebo na podzim je naděje na úlovek větší. Ryby si v té době doplňují jídelníček i bentickou potravou a rybím potěrem a jsou občas ochotny zabrat na drobnou rybku nebo různé druhy červů ať už na plavanou nebo i na položenou. Pravděpodobně by byl možný i lov muškařením, ale pro technickou náročnost a malou jistotu úlovku se o něj málokdo pokouší.