Síh maréna

latinsky: Coregonus maraena
slovensky: Sih morský
anglicky: Whitefish, Freshwater Houting
německy: Seemaräne, Grossmaräne

řád: Bezostní
čeleď: Lososovití

potrava: všežravec
délka života: 10 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: listopad - prosinec

běžná velikost: 30 až 50 cm
maximum: přes 1 m

Stříbřitě zbarvená lososovitá ryba větších rozměrů dovezená do našich vod z jezer v zemích na sever od našeho území – zejména z Polska.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Síh maréna (Coregonus maraena)

Síh maréna (Coregonus maraena)

Maréna nepatří k často loveným rybám, ale na Lipenské nádrži se občas podaří úlovky, které opravdu stojí za to. Cílený lov této ryby je ale pro většinu rybářů spíš jen velkou výzvou.

Rozpoznávací znaky: protáhlé ploché tělo
stříbrné šupiny
šedé ploutve bez žlutavých či oranžových tónů
tuková ploutvička

Fotky čtenářů

Nahled

Síh maréna - Coregonus maraena

     Síh maréna je velká ryba – mezi síhy jeden z největších druhů, dosahující ve své domovině délky až kolem 1 m. Donedávna byla tato ryba uváděna jako jeden z poddruhů síha severního (Coregonus lavaretus maraena), v poslední době zřejmě tyto poddruhy získaly status samostatných druhů.
      Jikry marény nechal na naše území poprvé dovézt třeboňský rybníkář Šusta do svých rybníků poprvé v roce 1882 a od roku 1887 se daří produkovat násady tohoto druhu umělým výtěrem. Dovezené jikry pocházely pravděpodobně z polského jezera Miedwie.
      Od doby prvních pokusů je tato ryba místy chována jako doplňkový druh v produkčních rybnících a byla vysazena i do některých údolních nádrží. Občas bývá ulovena i v tekoucích vodách.
      Vzhledově maréna připomíná velké jedince bílé ryby, ale dobře znatelná tuková ploutvička jasně dokládá příslušnost k lososovitým rybám. Také viditelné řádkování šupin na bocích a tvar úst připomínají spíše lipana než kaprovité ryby. Základní zbarvení je stříbřité s tmavším hřbetem a šedými ploutvemi. Při srovnání s příbuzným síhem peledí se jeví štíhlejší. Pro sportovní rybáře je dalším rozdílem schopnost marény přijímat hrubší potravu a z toho plynoucí snadnější ulovitelnost na udici. Ani tak se ovšem nejedná o často lovený druh a navzdory tomu, že je v některých přehradách poměrně hojná, úlovky udicí tomu neodpovídají. Na Lipně se tato situace řešila odlovy do tenatních sítí.
      Maréna je velmi citlivá na stres, poranění a zákal vody. Během výlovů rybníků snadno hyne a proto se musí z loviště vybírat přednostně. Při sportovním rybolovu není díky zmíněné citlivosti, relativně krátkému věku a obtížné ulovitelnosti druhem, u něhož by bylo nutné důsledně uplatňovat filozofii „chyť a pusť“.
      V posledních letech se vlivem značného prokřížení s peledí z našich vod čistokrevná maréna téměř vytratila. Vědci uvádějí, že s těmito genetickými změnami v populacích síhů jde v ruku v ruce snížená reprodukční úspěšnost a také životaschopnost plůdku je prý nižší. Kříženci jsou nvíc údajně obtížněji ulovitelní na udici, což vede k poklesu úlovků dosažených sportovními rybáři. V současné době se proto objevují snahy o zavedení umělého chovu marény i peledě v čistokrevných liniích. Pro sportovní rybáře je to nepochybně dobrá zpráva, znamenající naději na stoupající počet úlovků této zajímavé ryby.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 30 až 50 cm
obvyklé maximum: do 60 cm
rekordní hodnoty: u nás kolem 75 cm, v Polsku přes 1 m

Hmotnost

průměrná: 0,5 až 1,5 kg
obvyklé maximum: do 2,5 kg
rekordní hodnoty: u nás kolem 5 kg, v Polsku přes 10 kg

Typické znaky

protáhlé ploché tělo
stříbrné šupiny
šedé ploutve bez žlutavých či oranžových tónů
tuková ploutvička

Výskyt v ČR

      Větší údolní nádrže, zejména Lipno, ale i Jesenice, Orlík a některé další. Místy i v tekoucích vodách.

Biologie druhu

      Síhové jsou obecně ryby žijící ve vodním sloupci velkých jezer anebo i moří. Maréna je původně rybou obývající hluboké vody v Polsku a východním Německu, kterým dominuje už zmíněné jezero Miedwie. K životu potřebuje poměrně čistou vodu s dostatkem kyslíku a teplota nad 25°C je už pro ni smrtelná.
      Během roku tvoří marény hejna, která se pohybují ve velkých hloubkách na volné vodě. Potravu marény tvoří po většinu roku plankton doplňovaný červy, měkkýši, larvami chrostíků a potěrem ryb. Plankton síhové zachycují na žaberních tyčinkách, přičemž populace odkázané výhradně na tento druh potravy mají tyčinky mnohem hustší než ryby z jiných lokalit.
      Tření marén probíhá v listopadu a prosinci a hejna ryb k němu najíždějí do pobřežní zóny. Přirozený výtěr u nás probíhá jen na některých lokalitách (prokázán byl např. na Lipně a Jesenici). Do většiny revírů jsou proto vysazovány marény získané umělým výtěrem.
      Maréna dospívá ve 2. – 3. roce života. Ryby ve věku 3 – 4 roky jsou pak vybírány jako ideální pro umělý výtěr.
      Počet jiker se běžně pohybuje od 20 000 do 60 000, výjimečně by mohl být i vyšší.
      V našich vodách představuje maréna dovezený druh, který svým způsobem doplňuje obsádku některých údolních nádrží. Je otázkou nakolik bylo její vysazení šťastné, protože pro sportovní rybolov i rybí společenstva těchto vod představuje druh stojící poněkud stranou, i když místy dost početný. Jelikož se ale v případě nádrží jedná o umělé ekosystémy, určitě se v nich najde dost místa i pro marénu a časem možná bude díky stále lepšímu náčiní i propracovanějším technikám lovu tato ryba lovena v mnohem větším měřítku.Význam marény v rybničním chovu je nesporný a pro produkční rybářství představuje jednoznačný přínos.

Rozměry a růst

      Maréna roste poměrně rychle, ale nedožívá se příliš vysokého věku (vzácně přes 10 let, většinou mnohem méně). Její růst byl u nás sledován nejvíce u jedinců z rybničního chovu, kde se ale marény nedožívají vyššího věku, protože jsou maximálně jako čtyřleté ryby (často i dříve) distribuovány na trh.
      Růst je rychlý zejména v prvním roce, roční marény z Lipna měřily 22 – 25 cm, z Jesenice dokonce 30 cm.
      Pravděpodobně největší údaj o velikosti marény pochází z táborského Jordánu, odkud je zmiňován jedinec o hmotnosti 8 kg.

Některé úlovky síha severního - marény z našeho území

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
74 cm5,50 kgÚN Lipnorok 1994?
76 cm4,26 kgÚN Slapy5.8. 1999chumáč hnojáčků
64 cm2,75 kgÚN Slapy29.7. 1999burizon

Růst marény na chovných rybnících, průměr z více lokalit

Věk (roky)1234
Celková délka (mm)233393 - 431369 - 482556 - 650

      Údaje pocházejí z více lokalit, takže jsou údaje v tabulce poněkud nevyrovnané, ale je víc než dobře vidět, že v podmínkách rybničního chovu roste maréna opravdu rychle.

Sportovní rybolov

      Sportovní lov marény je poměrně obtížný. Tato planktonožravá ryba je většinu roku ve vodním sloupci daleko od břehů a pro většinu rybářů je nedostupná. Většina úlovků pochází z jarního nebo podzimního období, kdy se hejna marén objevují u břehů a vzhledem k omezené potravní nabídce jsou poměrně aktivní.
      Marény je možno lovit i muškařením a výjimečně zaberou i na menší vláčecí nástrahy.

Možný výběr náčiní pro lov marény

      Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů umožňujících odhoz - matchový prut, bolonézka nebo i lehčí delší teleskopický prut.
      Koncový návazec v rozmezí 0,10 - 0,16 mm.
      Nástraha – drobná rybka, žížaly, červi, larvy vodního hmyzu.
      Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, vyhovuje i feeder kategorie „light“.
      Monofilní vlasce v rozmezí 0,12 - 0,18 mm.
      Vhodné nástrahy jsou tytéž jako při lovu na plavanou.
      Muškaření: Běžné náčiní pro lov na stojaté vodě, při lovu z lodě lze použít i kratší prut než je na „stojácích“ běžné.
      Zkušeností s lovem marény muškařením je málo, ačkoli v zahraničí se síhové na umělé mušky loví. Nabízí se tu možnost průkopnických činů pro kreativní a trpělivé muškaře.