Povodí Moravy

Dobrý den,
všechny informace ohledně rybaření na VD Těšany jsou k dispozici na adrese: rybarstvi.pmo.cz (konkrétně informace o prodeji povolenek naleznete zde: http://rybarstvi.pmo.cz/cz/stranka/pravidla-rybolov​u/).
V případě jakýchkoliv dotazů, prosím, kontaktujte útvar rybářství - Ivo Krechler (krechler@pmo.cz).
Pěkný den.

Dobrý den,
ano, je pravda, že Povodí Moravy, s.p., jako správce vodního díla Letovice, připravuje projekt na jeho rekonstrukci. Účelem navržené rekonstrukce je uvedení vodního díla do bezpečného provozuschopného stavu, snížení rizika poruch konstrukcí přehrady při provozu a za povodní a zvýšení bezpečnosti vodního díla tak, aby povodňové ohrožení oblastí podél toku a ohrožení potenciálními poruchami vodního díla odpovídalo v současné době platným předpisům. Technicky tak budou provedeny zejména úpravy na koruně a návodním líci hráze a zkapacitněním objektů na převedení povodní (nový bezpečnostní přeliv vč. spadiště, podstatné rozšíření skluzu a nový vývar pod skluzem).

Pro umožnění provedení těchto prací bude nutné snížit hladinu v nádrži.

V současné době se ale celý projekt nachází teprve ve fázi zpracování dokumentace pro územní řízení a tak je termín zahájení prací v řádu ještě několika let.

Dobrý den,
v současné době probíhá ve zmiňovaném úseku pouze plánovaná oprava levobřežního zavázání jezu Kunovský les. Práce probíhají ve vývaru levého jezového pole, které se musí zahradit, takže kromě manipulace na vlastním jezu byla nutná také manipulace na jezu Nedakonice.
Příští rok na zmiňovaném úseku Moravy nejsou plánovány žádné opravy, které by vyžadovaly mimořádné manipulace na jezech (srážka vody bude probíhat na jezu Kroměříž, ale to je zřejmě již mimo území, které Vás zajímá).
Od roku 2017 bude na vodní nádrži Fryšták lov ryb úplně zakázán stejně jako vstup do ochranného pásma vodárenské nádrže.

Dobrý den, k Vašim dotazů zasílám následující informace:
V Podhradí nad Dyjí se mají budovat na dvou jezech rybí přechody. Oba tyto rybovody mají být malými vodními elektrárnami.
Jedná se o rybí přechody, jejichž druhotným efektem je využití energetického potenciálu vody pro výrobu elektřiny. Projekt, který v Rakousku získal státní cenu životního prostředí, chce Povodí Moravy aplikovat na profily v Podhradí jako pilotní projekt, který má za cíl prověřit možnost využití této technologie v profilech, ve kterých jsou klasické rybí přechody pro migraci neefektivní. Data k efektivitě přechodů budou získána v rámci rozsáhlého monitoringu. Z tohoto důvodu byl zvolen profil Podhradí, kde máme poměrně známé a konstantní množství ryb, které usiluji o migraci z konce vzdutí nádrže Vranov. Dvě obdobné stavby bezprostředně za sebou umožňují vyhodnotit i „kumulativní“ efekt zařízení. Důrazně upozorňujeme, že akcentování zájmu výroby a prodeje elektřiny, je zcela zásadní omyl. Nejenže existují mnohem efektivnější způsoby využití vodní energie, Povodí Moravy projekt nerealizuje s vidinou zisku za prodej energie. V současnosti státní podnik jedná se zástupci obce o bezplatném využití energie pro veřejnost (např. jako dobíjecí stanice pro elektrokola či osvětlení v obci).

Jsou tyto přechody potřebné a pro které druhy ryb ?.
Přechody jsou konstruovány pro všechny druhy ryb, které jsou pro danou lokalitu typické.

Byly vypracovány odborné posudky znalců ichtyologů a s jakým výsledkem ?
K zprůchodnění jezů byla vydána řada stanovisek a vyjádření. Základní hodnocení provedla Vídeňská univerzita BOKU. A přechody byly konzultovány s Komisí pro rybí přechody AOPK. Další monitoring je součástí projektu. AOPK projekt podpořila pozitivním vyjádřením.

Pokud ano, proč se mají stavět přechody s malou vodní elektrárnou, které bezpochyby naruší dosavadní přírodní ráz krajiny a ne klasické,tedy stupně bez finančně nákladného technologického zařízení a finančně bezpochyby několikanásobně levnější (takový je například na jezu v Krhovicích) a jsou téměř bezúdržbové na rozdíl těch s MVE za plánovaných 42 miliónů Kč ? Nejsou klasické rybí přechody mnohem šetrnější v porovnání s plánovanými MVE, či úplně nezávadné v ohledu na zachování přírodního rázu krajiny v Podhradí nad.Dyjí ?
Nejedná se o přechody s malou vodní elektrárnou, tedy dva objekty, ale o rybí přechod, který díky své technologii obousměrného Archimédova šroubu dokáže využít energetický potenciál vody a vyrábět elektřinu. Přičemž výroba elektrické energie je vedlejší efekt této technologie. Ze stavebního hlediska půjde prakticky jen o přikrytí (tedy zastřešení) samotného objektu, které přírodní ráz krajiny v chatařské oblasti nenaruší o nic více, než postavené chaty. Z hlediska financí jsou prostředky čerpány z dotačního titulu, který je určený pro taková opatření, tedy titul neumožňuje čerpat prostředky na jiný druh rybího přechodu. Současně se nejedná o několikanásobně (jak uvádíte) dražší technologii. Důvod popisuji výše. Aktuálně existuje na tocích v České republice řada míst, kde není doposud technologicky možné budovat rybí přechody, případně ryby tyto přechody neumí během migrace použít. Cílem této nové technologie je prověření, zda je možné realizovat tuto technologii na „problematických“ profilech. Musíme mít tedy dostatečné údaje o jejím přesném fungováním, k tomu právě slouží monitoring. Tento postup byl projednám v Komisi pro rybí přechody s tím, že výsledky z Podhradí budou podkladem pro zařazení či nezařazení technologie do metodického postupu AOPK.

Nejsou plánované rybí přechody s MVE při povodňových průtocích, či tahu ledů zranitelné, tedy vystavené nebezpečí poškození,nebo zničení ?
Z hlediska možného poškození při tahu ledů jsou objekty zabezpečené tak, že nedojde k jejich poškození. Současně manipulace u štěrkové propusti umožňuje ledy lámat.

Nezhorší tyto rybí přechody s MVE průtočnost řeky Dyje při povodních ?
Objekty byly navrhovány především s ohledem na to, aby jejich realizací nevznikla překážka pro průchod vody. Dle výpočtů bude vodní dílo díky možnosti manipulace povodně naopak zmírňovat. Manipulace umožní snížit hladinu až u dvacetileté povodně. Při větších průtocích nebude mít objekt zásadní vliv.

Dobrý den, prosím Vás o upřesnění dotazu - můžete upřesnit, který konkrétně úsek řeky Moravy máte na mysli? Moc děkuji.

Dobrý den, od roku 2017 bude na vodní nádrži Fryšták lov ryb úplně zakázán, stejně jako vstup do ochranného pásma vodárenské nádrže.

Dobrý den, zákaz přemísťování kamenů je čistě praktická záležitost, která je stanovena za účelem ochrany hráze a je stanovena v rybářském řádu vydávaném MRS.
Jsou zde sice místa, kam by se sedačky daly pohodlně umístit, ale bohužel většina míst k tomuto uzpůsobena není a na těchto by byl s přemisťováním problém. Na předmětném úseku nelze individuálně určovat místa vhodná a méně vhodná a nebo určovat vhodné a méně vhodné typy sedaček. Koruna hráze je ale dostatečně široká, aby se na ni vešel i rybář i cyklista (a je to jen o toleranci jedněch i druhých).
Rybáři musí mít samozřejmě svoje vybavení v takovém množství a stavu, aby je mohli okamžitě z hráze odklidit v případě, že potřebuje projet např. auto Povodí Moravy, obslužný stroj atd.
Pěkný den.

Vážený pane Kolegare, děkuji Vám za Váš dotaz, na který rádi odpovíme.
Nejprve obecně k problematice odstavených ramen: počet odstavených ramen se v Povodí Moravy počítá na stovky. Proto se muže zdát, že správce toku v tomto směru nic nečiní, opak je ale pravdou (můžeme zmínit např. významnou revitalizaci ramene Hrnčířské louky u Veselí nad Morovou, dále ramene Okluky (je ve fázi před vydáním územního rozhodnutí) a další významná studie odstavených ramen byla provedena v rámci česko-rakouské spolupráce na řece Dyji a v současnosti je již vydáno územní rozhodnutí na znovunapojení tří ramen). Pro optimální řešení odstavených ramen se vhodná řešení hledají v celé Evropě - Povodí Moravy se snaží vnímat tyto trendy a ověřovat je v pilotních projektech (například zmiňovaná řeka Dyje). Odstavená ramena jsou přirozeně velmi nestabilní prvky a řešení je proto nutné činit velmi obezřetně (příkladu neúspěšných projektu je v Evropě až příliš).
A dále konkrétněji k lokalitě Kanada u Kněžpole: odstavené rameno zde vzniklo při regulaci řeky Moravy ve 30. letech 20. století a pozemky patří soukromým osobám a ČR (Lesům ČR). Přírodní rezervace Kanada je také součástí evropsky významné lokality (EVL) Kněžpolský les, tzn. součástí sítě chráněných území NATURA 2000 = území chráněných podle evropské směrnice 92/43/EHS o stanovištích. Z tohoto vyplývá, že zmíněná chráněná území mají stanovený management (systém hospodaření), které mají vést k posilování cílů ochrany přírody a tomu je vše podřízeno (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je podle jeho § 90 odst. 4 vůči ostatním zákonům „předpisy zvláštními“ - ochranou přírody vykládáno jako „nadřazenými“). Z tohoto vyplývá, že pokud chce kdokoliv cokoliv provádět s odstavenými rameny musí jednat s vlastníky pozemků a především s úřady státní ochrany přírody a krajiny.
Snad jsme Vám podali dostačující informace. Pěkný den, PM

Dobrý den, podle popisu předpokládáme, že máte na mysli úsek toku Jevišovky nad Cukrovarským stavidlem. V nadjezí tohoto stavidla se nacházejí nánosy, ale doposud jsme neuvažovali o jejich odtěžení a ani jsme nezpracovávali studii na obnovu koryta vodního toku. Pěkný den

Pověření k rybolovu na nádržích s rekreačním rybolovem se nebudou prodávat na jednotlivé nádrže, ale na všechny tři nádrže současně, tozn.: jedno Pověření bude platit pro vodní nádrž Těšany, Ostrov nad Oslavou a Loudilka.
Zakoupení těchto Pověření bude možné bezhotovostně. V nejbližší době budou na stránkách http://rybarstvi.pmo.cz/ zveřejněny veškeré potřebné informace a instrukce.