Petr64 - Profil | Ne 23.8.2020 16:07:03
Lasskoun >> Řekl bych,že to nebude platit stát,ale my. Bude to podobnej tunel,jako ty meandry na Dyji, kvůli zadržení vody v krajině.......rakouské.
Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 21:36:17
splavek >> Všechno jsem se učil, ale nikdy jsem to neaplikoval. Dík, zase jsem chyřejší:-)
splavek - Profil | Čt 20.8.2020 21:11:42
marmyš >> Proč ne. Já nikdy ve foliáku rajčata neměl, vždy jen venku.
marmyš - Profil | Čt 20.8.2020 20:32:28
splavek >> Mám rajčata přes 10 let na jedné půlce foliačku(5x3.3m) a jedou jak z vody každý rok. Před chvilkou jsem zapl ponorku ve studni,pozalíval rovnou z hadice tou studenou vodou a to je vše.Táhnu je na dva výhony a už jsou vysoké přes dva metry. Žádné hnojení ani postřiky.
splavek - Profil | Čt 20.8.2020 20:10:08
Bacha San >> Jo na jaře před květem, v něm a těsně po něm se dává hnojivo s bórem, lepší opylení. Dává se hořečnaté hnojivo, nebo se přidává i hořká sůl do postřiku, kvůli zpevnění pletiv a větší odolnosti rostlin. Dává se vápenaté hnojivo, také odolnost rostlin a hlavně odolnost vůči hořké pihovitosti plodů. Dává se hnojivo s větším obsahem fosforu na červeně plodící odrůdy, aby hezky červenaly. Je toho víc , používají se podpůrné prostředky na bázi humidových kyselin pro odolnost a lepší růst rostlin, to jsou přírodní prostředky, ne vše je nějaká čistá chemie.
Jsou prostředky, které působí na stres rostlin v chladu, nebo když ti to poťukají kroupy(pokud nemáš sítě).
Je toho hodně, fundovaně ti moc nemůžu odpovědět, protože jsem jen obyčejná lopata, co dostane rozpis tohle tam dej a takovou dávkou stříkej.. Určitě najdeš někde metodiku, co ti řekne víc.
Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 18:11:46
Lasskoun >> Dovolím si připomenout, že co se týče UV záření, nedopadá v našich zeměpisných šířkách ve stejném množství v každé fázi roku. To je taky problém při tvorbě vit.D a celkové imunitě organismu.
Zrovna na jaře je toho UV záření velmi málo. Díky odklonu Země je většina UV odrážena a část též pohlcena plynným obalem Země. Proto taky ty "pandémie":-)
Záleží tedy i na tom, kdy ty rostlinky klíčí a co je to za rostlinky, potažmo za jak dlouhou dobu jsou schopné asimilovat.
V obecné rovině se rostliny proti UV záření nějakým způsobem chrání.
Jinak ale s těmi "různými patogeny" souhlas:-)
Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 17:48:03
splavek >> Na list dáváte včetně stopových?
splavek - Profil | St 19.8.2020 19:51:23
Bacha San >> Hnojení na list má jednu obrovskou výhodu, živiny jsou v rostlině téměř okamžitě. Takže léčba fyziologických poruch ze špatné výživy je rychlá a účinná. Na rozdíl od klasického hnojení.
U nás v práci většina hnojiv co jdou na jabloně a višně jsou ve formě tekutých. Něco se hnojí na jaře klasikou, ale to je oproti těm tekutým minimum. Ty hnojiva se přidávají do postřiků.
Lasskoun - Profil | Út 18.8.2020 11:03:32
splavek >> ... ad "Moje domácí zkušenost je taková, že když se foliák každý rok posune, tak je vše ok."
... nuo, ono to může být aj tím, že materiál skleníků nebo foliáků nepropouští téměř žádné UV záření (/propouští ho naprosté minimum), jenž je ale schopno eliminovat všemožné patogeny ... = viz např. naše zkušenosti nabyté při klíčení semen jisté rostliny uvnitř skleníku + mimo něj:
- pokud se mladým rostlinkám ve skleníku nepřisvěcovalo UVčkem, tak během klíčení docházelo k mohutnému "padání klíčních rostlin" ... (a to částečně i přes pozdější nasazení Previcuru apod.)
- pokud se však tato stejná rostlina nechá vyklíčit přímo na poli (tj. vše se ponechá pouze na přírodě), tak "padání klíčních rostlin" nebylo nikdy pozorováno ... ":o)
Bacha San - Profil | Po 17.8.2020 21:59:44
splavek >> Tak to je dobrá zkušenost s tím foliákem, budu si to pamatovat. Díky.
Někdy bych se pobavil o tom hnojení na list. Nemám s tím zkušenosti a nikdy jsem to nedělal:-)
RAJA - Profil | Po 17.8.2020 21:01:52
splavek >> Presne ako hovoríš, nejsom študovaný záhradník, ale fóliák posunem každý rok a vsjo ok. Ako príklad uvediem, švagrová sadí každý rok rajčata na to isté miesto. Vidím na tých rajčákoch, že melú z posledného, listy pokrútené, 1/2 vzrast aj zakrnatená úroda oproti mojim a pod. Nedá si povedať, tož ju serem :-!
splavek - Profil | Po 17.8.2020 19:07:29
Bacha San >> Tak vinohrad se nesází na jeden rok , tam je půdní rozbor na místě. Také, když zakládáme nové výsadby jabloní, tak se udělá půdní rozbor. Dělá se i rozbor na plodech a listech běhen vegetace a podle toho se ordinují třeba hnojiva na list.
Moje domácí zkušenost je taková, že když se foliák každý rok posune, tak je vše ok. Budu se toho držet do budoucnosti.
Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 22:32:27
splavek >> Jsem studovaný zemědělec s mnohaletou praxí, takže jsem to psal ze zkušenosti.
Než jsem založil vinohrad, nechal jsem si udělat půdní rozbor. To taky pomůže. Jinak nevím.
splavek - Profil | Ne 16.8.2020 21:09:43
Bacha San >> Tohle všechno vím, mám na tohle i výuční list-zahradník.Ale opravdu to chce posunovat. Hnojím, přihnojuji během vegetace na list, jako běžnými, tak i hořečnatými a vápenatými hnojivy,ošetřuji proti mšicím, molicím, každý ro zareju docela dost hnoje..atd...bohatá zálivka, ale opravdu to prostě není ono.
Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 17:55:24
splavek >> I v tom foliáku musíš hnojit a vápnit. Přesně to, co popisuješ je vada. Musí se jednou za 4 roky hnojit hnojem a jednou za 4 roky vápnit. Vždy ob dva roky. Mráz a déšť na to nemá celkem vliv.
Samozřejmě během vegetace hnojit hnojivy podle plodiny. Ty kytky prostě z ničeho nevyrostou:-)
splavek - Profil | Ne 16.8.2020 16:53:13
Lasskoun >> Hele já zase mám doma problém ve foliáku. Postavil jsem nový,dal na něj folii, která vydrží x let. První tři roky celkem pohoda oharky, papriky nádhera, ale pak rapidní sešup. Letos už propadák. Takže ten foliák ruším postavím něco jiného, menšího už toho tolik nespotřebujeme, ale hlavně se každý rok posune o jedno místo jinam. Protože to trpí vyčerpáním půdy a množí se fyziologické poruchy rostlin. A o škůdcích a chorobách nemluvě.
Prostě to chce aby to místo na foliák v přes zimu řádně promrzlo, propršelo,nasněžilo(když dá bůh sníh) a nebylo jednotvárně vyčerpané. Vede mně k tomu zkušenost z let předešlých, kdy jsem každý rok měl ten foliák na jiném místě a problémy nebyly, nebo byly zanedbatelné a lehce řešitelné.
Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 12:04:30
Lasskoun >> Dobře, nebudu sem tu politiku tahat:-))) Tak proč je tu rozebírán článek s politickým tématem a politickým řešením?
Samozřejmě tu problematiku v technické rovině znám, ale v tomto případě jde přeci v první řadě o dotace. Já si pěstuju co potřebuju, mám tu podobné sucho jako na té jižní moravě a v klídku si to zavlažuju sám a bez dotací. I když zřejmě tu dešťovku využiju, páč mám střechu skoro 200m2, což znamená, že normovaná závlaha (42 srážkových mm) mi přinese 8 kubíků vody. Toto se má propagovat a ne nové a nové rozhazování.
Jinak, co se týče toho zeleného pokryvu si je třeba uvědomit, že 1m2 listové plochy vytranspitruje 5-10g vody každou hodinu. O chorobách se ani nezmiňuju. To je ta druhá strana mince.
Lasskoun - Profil | Ne 16.8.2020 11:05:25
splavek >> ... on tomu také velmi napomáhá "hydrotropismus", jelikož kořeny se "táhnou" do vlhčích částí zeminy, kde se pak rovněž více rozvíjejí, než v suchých částech (obdoba např. "fototropismu", kdy se rostlina "táhne" za světlem) ... navíc, pokud na poli není průmyslovou polnohospodářskou chemií totálně zničena mykorhiza, tak podhoubí podzemních hub pomůže rostlinám se zásobováním vodou i na relativně "velké" vzdálenosti (v řádu desítek decimetrů až metrů), kdy je rovnou zásobují i živinami,... a to jak z dálky, tak i z hloubky ... = rostliny (zelenina atd.) tudíž nemusejí být nutně zasazeny přesně v místech výstupu kapek z rozvodu systému kapénkové závlahy ... ":o) ...
Lasskoun - Profil | Ne 16.8.2020 10:44:44
Bacha San >> ... čau, Ervo ... ne, žádná politická debata nebude!! ... ":oDD ... alespoň ne zde ... o té "politické otázce" bychom však mohli natvrdo podebatit v jiné části fóra, jenž je pro to přímo určena, tedy v "Trochu politiky" ... ":o) ...
tomvec - Profil | Ne 16.8.2020 9:21:00
Bylo to myslím tady ve Fórech...
Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 8:07:32
Lasskoun >> Čau, to bude debata, co? :-))) Nemá on ten ministr na jihu Moravy nějaké "polnosti"? Je to bolševická struktura hrubého zrna s přímým napojením na hradního bumbála, tak bych se ani moc nedivil, že to bude nějaká levárna typu "malá domů" a náš soudružský eštébák těmi dotacemi do zemědělství přeci žije:-D
Hezky se to zabalí do krátkozraké vidiny potravinové soběstačnosti a koblihy to zblajznou i s navijákem:-)
Líbí se mi, jak se tím chce za peníze daňových poplatníků opět řešit marginálie s přímým profitem majitelů určitého segmentu trhu a na změnu zásadních věcí chybějí koule.
Káceč - Profil | So 15.8.2020 23:30:48
marmyš >> slyšel si dobře, polskej zemědělec je osvobozen od placení sociálního a zdravotního pojištění spolu s rodinou. Platí to za ně stát.
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 23:18:20
Petr64 >> ... já zase vycházím z uvedeného v článku: "Počítá se čtyřiceti kilometry závlahových řadů.", popř. ze zmíněného ve videu, že "hlavní rozvod (dle mě "páteř") bude platit stát" ...
Petr64 - Profil | So 15.8.2020 20:55:03
Lasskoun >> Tak na rovině by si musel mít páteřní potrubí z přehrady ( beru podmínky u nás) 20km pod městem a nebo 30 km obchvatem. Je to rentabilní? Proto píšu že to lze jen v kopcích.
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 20:54:47
Petr64 >> ... a proč se jí proboha zbavovat?:o) ...
- většinou klíčí až koncem května, tedy v době, kdy je ostatní zelenina již dávno vzrostlá
- roste při zemi, tudíž se téměř s ničím netluče (krom několika specifických bylin, jenž rostou ve stejné vrstvě - bohužel) ...
= tím pádem je úžasně půdokryvná = zadržuje vodu, přitom je nenáročná ...
= pod ovocnými stromy působí jako "dopadový polštář" pro plody, které se tím pádem při pádu nepotlučou (a ani neproseknou o zeminu) ...
- navíc je jedlá, chutná a především velmi zdravá (ATA = rostlinná obdoba Omega-3, na kterou se v těle syntetizuje)
- příchodem mrazů zcela zblátovatí, slouží tak jako zdroj půdních živin pro další sezónu ...
... mmch, odpadlý lístek pro její rozmnožení rozhodně nestačí ... zkus to ... ";o)) ...
marmyš - Profil | So 15.8.2020 20:53:25
Sa(l)micka >> Máme málo úředníků na Ministerstvu zemědělství.
Sa(l)micka - Profil | So 15.8.2020 20:48:52
marmyš >> Pravda... kvůli tomu nám Polsko kope řitě i v prodeji ryb.
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 20:41:31
Petr64 >> ... asi se nechápeme ... já to zamýšlel takto (ber to jako trasu):
1.) přehrada v kopcích - zdroj vody ...
2.) od ní samospádový páteřní potrubí (pro který postačí trubka o menším průměru) ...
3.) na něm (na páteři), v místě hlavních odboček (od kterých vedou trubky o větším průměru), by na vyvýšených místech byly vybudovány retenčky, ta aby výška všech jejich hladin odpovídala výšce výtoku z přehrady (popř. hladiny přehrady) ...
= tím pádem by nebyla nutná žádná čerpadla ... už je jasné, jak jsem to mínil?:o)
(retenčka = v tomto případě "vyrovnávací nádrž" - pro větší místní "vydatnost" fungující jako místní buffer ... a nikoliv jako zádržná nádrž, odkázaná na dešťovku)
Petr64 - Profil | So 15.8.2020 20:24:13
Lasskoun >> Šrůcha je plevel,kterýho se nejde bez pomoci chemie zbavit. Tady tomu říkáme zahradní mor. Odpadlej lístek vytvoří rostlinu.
Petr64 - Profil | So 15.8.2020 20:21:59
marmyš >> Není nad Bio. Buď se urodí,nebo ne.😉
Petr64 - Profil | So 15.8.2020 20:20:49
Lasskoun >> To lze u nás v kopcích,Tady na rovině retenčku nenaplníś ani deśtěm (možná jednou za 5 roků, jako letos). Kanál využil jen převýšení v nadjezí Přízřenice. Oproti hladině Svitavy,která teče cca 50 m +/- bokem je rozdíl asi 4 metry ( bylo to přes Svitavu vedený potrubím). Čerpačky jely jen 6 hodin denně, aby dostaly potrubím vodu na místo určení. Celej hlavní kanál byl na samospád.
Pokud bys retenčky plnil čerpadlem,bylo by to kontraproduktivní a rybu by si musel místo samovýtěru dosazovat.
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 20:18:29
Bacha San >> ... OOT ... ahoj "žluťáku", ani jsem nezaregistroval, že sis obnovil registraci ... rád tě zase vidím ... ":o) ...
marmyš - Profil | So 15.8.2020 20:13:26
Petr64 >> Mám ten folník a jen záhonek cibule. Tu jsem pracně nedávno hledal v trávě,taky to mám bio. :-)
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 19:59:08
Petr64 >> ... spíše jsem to zamýšlel tak, aby se to zcela obešlo bez velkých čerpadel, proto ty retenčky na vyvýšených místech (de facto spojité nádoby = hladiny všech by tím pádem byly "vždy" na stejné úrovni, téměř ... a aby mohly sloužit rybochovně, samozřejmě by se ty retenčky nemohly nikdy zcela vypustit, popř. by musely být vybaveny hlubší dostatečnou jímkou, kam by se fišové na těch pár hodin stáhly ... (pozn: přičemž, aby ryby v jímce netrpěly nedostatkem kyslíku, tak odtékající voda z retenčky by mohla ještě pohánět dajaké provzdušňovací zařízení ":o) ...
... jinak dostat "vodu přes kopec", přitom bez jakýchkoliv čerpadel, to uměli již staří Římané ... ":o) ...
Lasskoun - Profil | So 15.8.2020 19:56:09
Petr64 >> ... a za mlada se dá konzumovat ... ať už v salátech nebo dušená ... ":o) ...
načítám...
CHYTIL boilies 50% FISH - 3 kg
Daiwa Naviják Emcast BR LT 5000 C | SLEVA 39%
