já 2 - Profil | Pá 25.5.2018 20:49:42
sliver >> Jenže v meandrech se Ti taky mnohem víc vody stihne vsáknout
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 20:48:12
Honza7 >> a k čemu to je? Meandrovat můžeš pouze v rovinatém terénu, při povodni se voda musí vylít a to momentálně nemůže, protože nebude mít kam.
WsaW - Profil | Pá 25.5.2018 20:43:27
potočák 62 >> Zdravím, ano máte pravdu. Nicméně proudění v březích je závislé na výšce hladiny v korytě. Proudění pod dnem je otázkou těsnosti dna. To všechno ale nemění nic na tom, že když v korytě nic nepoteče, tak je jedno, jak to proudění v březích přesně vypadá. Mimojiné i přirzené koryto může být utěsněné, stačí když je okolí toku jílovité. V písku je to něco jiného. Proto jsem psal, že je to celé na delší povídání.
A ta zásoba vody je diskutabilní. Vezměme si šířku řeky 10m +/- 20m na obě strany. Přenásobme to délkou toku (např. 1km), tak máme plochu 5ha, která drží zásobu vody, ale jen do výšky samotné hladiny v korytě. A teď okolo 1km toku bude na každou stranu 1km pole. A rázem jsme na 100ha plochy, která drží vodu. Upozorním je na to, že pórovitost zeminy v okolí toku je +/- stejná jako pórovitost orné půdy v širším okolí => i zásoba v 1m2 této půdy bude obdobná.
A teď otázka, co je víc 5 nebo 100. Kde je zadrženo více vody? Já netvrdím, že kolem koryta se nedrží voda. Jen tvrdím, že se dosáhne většího zadržení vody v krajině tím, že se zasákne do orné půdy. Jen vysvětluji těm co za vše viní vybetonovaná koryta, že problém je trochu obsáhlejší. A jen vybetonovaná koryta za vše nemůžou. Že je tu jiný problém, který když se vyřeší, tak se dosáhne lepšího efektu.
Co se týká ochrany měst před povodněmi, tak ano vybetonovaná koryta neochrání město před povodněmi. Povodeň totiž vzniká někde jinde. Ne v tom městě. Ale pokud to koryto ve městě, bude betonové, tak se zrychlí průtok městem a záplava nebude tak katastrofální. Představte si, že by to byo naopak, před městem beton a ve měste přirozené koryto. Co nastane? Do města bude přitékat více vody než odtékat?? Plníme "bazén"... Není tedy lepší aby se plnil "bazén" mimo město?
Honza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:40:51
WsaW >> Nejdříve začneme tím, že mi tykej.
Pokud budeš mít konstantní výšku hladiny, stejný sklon vodního toku, stejný průtok, stejný profil dna a stejné podloží, tak vždy se vsákne víc vody v takovém vodním toku, který bude delší - tedy až na jeden případ, že podloží by nepropustilo do podzemí žádnou vodu. V takovém případě je shoda, nevsáklo by se vůbec nic a je jedno jak ten tok by byl dlouhý.
potočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 19:14:08
Knedla12 >> V mládí jsem dělal na šachtě a když jsme měli rubání v prvním patře,to bylo 60-100m hluboko,tak jsi při jarním tání nebo při déle trvajících deštích velice dobře poznal,jakým způsobem jsou pole nad tebou obdělávaný a co se tam pěstuje.Někdy to bylo na pláštěnku.Petrův Zdar
pepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 19:12:48
potočák 62 >> přesně tohle jsem viděl v německu. takhle TO tam dělají taky.
u nás obráceně.
přitom pokud by šlo o to "protočit" prachy, tak se dají protočit i tímto směrem. ale jen by se muselo chtít. změnit myšlení a opustit "my to děláma 30let tahle" .
tenhle argument je mor.
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 19:11:11
Knedla12 >> taky žiju v bramborářské (kdysi) oblasti a pamatuju chovné potoky dřív a dnes, když tu jsou pastviny, řepka, bodlák a šťovík,je po potokach skoro. A bude hůř protože jsme kalamitní oblast s kůrovcem.
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 19:06:40
Knedla12 >> to je minimálně diskutabilní. Smrky začali naši předci ve velkém sadit tak před 350 lety. Byla velká potřeba stavebního dřeva a smrk je kvalitní a rychle roste. Nejvážnější chyby se staly až nedávno,po sametu. Šlo to ráz na ráz. Opět složitá tématika. Hospodaření v lesích bylo třeba za komancu o dost lepší než v současnosti.
Knedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 19:02:57
potočák 62 >> Není nad praktické znalosti, kór když to pomáhá i jinak, ať se daří i nadále.
potočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:59:10
Knedla12 >> Psal jsem,když jsou správně směrované a potom ti díky řádkům vlastně představují spoustu hrázek.A nedaleko od nás je jeden z mála bramborářských podniků u nás,tak můžu posuzovat,jak je to s vodnatostí drobných toků v jejich okolí v létě.Petrův Zdar
potočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:53:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
WsaW >> Nemáš pravdu v tom,že betonování toků ve městech je ochrání před povodněmi a jak vidíš,tak v zahraničí začínají beton nahrazovat něčím jiným.A rovněž není jedno,jaké je koryto.V betonovém korytě je voda jenom v korytě a když odteče,tak je pryč.U přirozeného toku proudí voda nejen po povrchu ale i dnem a v březích často ve vzdálenosti desítek metrů.Pochopitelně daleko pomaleji než v korytě ale zároveń poskytuje obrovskou zásobu vody pro období sucha,kdy se postupně do koryta stahuje.Petrův Zdar
Knedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:49:28
potočák 62 >> Stačí mírný sklon a z řádků se stává drenáž která sebou bere hlavně orniční vrstvu půdy což je hlavní problém.
Knedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:48:04
sliver >> Brambory si pěstujeme sami :)
Do lesů vysadili neuvěřitelné množství smrků, odhad je v současnosti něco kolem 51 %, podle vědců je únosné 20 - 25 (30) %, což je vzhledem k velice dobrému zalesnění ČR obrovská plocha.
potočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:40:49
Knedla12 >> Tak záleží na tom,kde jsou ty brambory pěstované.Pokud´ to je v podhorské oblasti a řádky jsou správně směrované,tak umožńují vsáknutí velkého množství vody a dost významně ovlivńují stabilní průtoky na menších tocích.Petrův Zdar
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 18:39:18
Knedla12 >> a jakou chybu udělali naši předci s lesama ?
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 18:38:01
Knedla12 >> brambory nejdou nahradit. Tobě snad chutnají vodnaté, skvrnité hnusy z Holandska a bůhví odkud ? Kupuješ snad v prosincu rané brambory z Egypta ?
Knedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:14:24
sliver >> I ty brambory jdou nahradit a jsem rád že zminujete zelené hnojení a meziplodiny.
V kapse nemám naprosto nic, jen nesnáším kecy typu brambor dobrý, řepka špatná. Slyším to pořád a prostě to tak není, brambory jsou po kukuřici (možná i před ni) asi nejhorší protierozní plodina u nás pěstována. Řepka taky není žádná výhra, hlavně její pěstování pro energetické účely, o kukuřici ani nemluvit.
Lesy jsou kapitola sama o sobě, tady je ale z velké části chyba našich předků, to ale určitě nevěděli jaké škody to napáchá.
Tohle je komplexní problém a pokud nenastanou legislativní změny (jakože nenastanou), tak to dopadne nevesele. Všichni tady mají v něčem pravdu, bohužel tady o tom můžeme maximálně diskutovat, k ničemu jinému to nepovede. Až začneme kupovat naše české potraviny, až budeme kupovat ovoce a zeleninu která je vypěstovaná podle rozumu a až přestaneme kupovat hnusný argentinský stejk, možná pak bude aspoň v tom zemědělství líp.
jelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 17:16:58
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 15:41:31 >> píšeš nesmysly jen abys něco napsal? Jde o zadržení vody z přívalových srážek v jinak suchém období, např. posledních dvou let. A ano spousta lidí ke štěstí vodu z kohoutku potřebuje.
sliver - Profil | Pá 25.5.2018 17:15:51
Knedla12 >> hele, nevím co máš v kapse za trumf,ale brambory jsou důležitá plodina v rotaci plodin a třeba rané brambory jsou velmi důležitá meziplodina. Vodu zadrzime jen v půdě a v lese. V řekách a přehradách je na to pozdě. Jenže zemědělci nemají hnůj,serou na zelené hnojení a na meziplodiny,tak půda degraduje. Nepotrebujou krmivo pro dobytek, hnojí se umělými hnojivy a to vše šíleným způsobem vyčerpává pole. To se můžem bavit týden vkuse a nikam nedojdem. Lesy to samé v bledě modrém.
načítám...
-46% KORUM feederové křesílko
Trička FOX a AVID
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
