chladek >> Jenom tak na upřesnění už za 1. republiky se v našich zemích pužívala metoda nastražení mio háček. Nejsem tak starý, abych to pamatoval, ale dost na to, že jsem osobně poslouchal vyprávění a prohlížel udělátka pro tento spůsob lovu u bratří Tlustošů.Jeden z nich Adolf, byl původním výrobcem a konstrukterem všech navijáku značky TAP, i v tom předběhl Anglii a do roku 1949 je tam prodával. Stražili tak částí ovoce, husí střívko, lučního koníka, větší hmyz, myš. Byl jsem tehdy chlapec až dorostenac, Josef mi nabízel několikrát svoje už tehdy historické pruty, navijáky, vychtávky a fotoalba se slovy až umřu domácí to roztahají a nezbude nic. Jak řekl tak se stalo mě zůstal na památku TAP 1936 sestavený osobně Adolfem.Kdybych nebyl hlupákem....... a poslouchal starší mohl jsem to dnes nafotit a dokázat. Kampak s anglčany na českou mazanost.
FOUSATEJ HAT >> Máš pravdu, rohlík či houska jsou hlavně nejjednodužší. Ty moje placičky mají pouze tu výhodu, že mají kůrčičky hned dvě a tím lépe drží na háčku a je v nich zapečené navíc něco dráždivého, co se vodou rychle nevylouhuje jako běžný suchý dip, nasypaný na povrch..
Jj to je parádní nástraha, když jsem dělal v pekárně, to je už asi 10 let, tak jsem si takovýhle placky dělal, ale teda jen z rohlíkovýho těsta, a taky to fungovalo. ale pokud mě se tejká tak nemá nic na obyčejnou kůrku z housky nebo rohliku, ono je to jedno, je to všechno stejný těsto
Jarda Š. >> Dneska jsem vyzkoušel nový typ domácího pečiva: halp und halp hladká mouka a jemně namixované a prosáté konopné semínko, trochu chili, soli, cukru, droždí a vody (bez oleje). Cejnkům a kapříkům kostičky evidentně moc chutnaly a šlo by bez problémů vysekat i nelisované vločky. Určitě zajímavá jiná varianta měkoučké, lehce potápivé pečivové nástrahy.
Šinic - Profil | Ne 6.1.2013 17:10:19 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Jarda Š. >> Zdravím. Není to žádná věda, všechno je od oka. Postup pro cca 100g mouky:
1. v mouce udělám ďůlek, naleju trochu teplé vody, kávovou lžičku cukru a kousek (čtvrtku) droždí, přikreju utěrkou a.nechám napěnit. Přidám špetku soli a ostré mleté koření dle libosti, raději víc (curry, chili, česnek, zázvor, pepř, perník aj.) a polévkovou lžíci stolního oleje.
2. přidám cca deci teplé vody a uhnětu kouli. Chvíli to hrozně lepí, ale pak se to poddá. Mezi tím zapnu na minimum troubu (asi 50 stupňů)
3. kouli přikrytou utěrkou a dám vykynout do trouby. Počkám (půl až hodinu) až zhruba zdvojnásobí velikost. Mezi tím naolejovaným papírem umastím plech (mám keramický, ten je nejlepší. Kdo má obyč dá tam pečící papír).
4. po vykynutí vyklopím kouli na vál, rozřežu na kousky a ty rozválím na různě tlusté (2-6mm) obdélníčky a pokladu na plech. Troubu mezi tím zahřeju na 190-200 (každá trouba stejně hřeje jinak). Plech s těstem dám na nejnižší výšku a peču. Po chvíli bobtnající placičky otočím, aby už netloustly. Ty nejslabší jsou tak za 5, nejsilnější za 15 min. Nesmí to být upražené, ale pěkně vláčné.
5. placky dám vychladnout do mikroteňáku. Vychladlé nařežu na kostičky a vrátím do pytlíku. V ledničce vydrží několik dní pěkně vláčné, připravené na navlékání.
(V případě, že se něco nepovedlo, nic se neděje, rodina to s chutí sežere místo sušenek.)
Sven >> Nápodobně,ono tenkrát toho moc na výběr nebylo.Ještě jednu mám a to od Pana Šimka Rybářství na tekoucích vodách-ta je ještě starší.Srší znich taková nostalgie.
Hlubočepy >> na střívko jsem také nikdy nechytal, tak nevím.
Ale máš pravdu, v té knížce to tak je, podobně jako s plátkem slaniny a obnaženým háčkem. To jsem jednou, kdysi zkoušel a přesvědčil jsem dvě kudly :-))
Ta knížka je klenot a stále se k ní vracím. Nad některými radami se dá sice polemizovat ale zatím u nás nic hodnotnějšího nevyšlo. Pravda, nehýří superlovci a superčuníky na křídovém papíře, ale zato dává praktické rady, stále platné v našich zeměpisných šířkách.
Kdysi jsem svou 1000+1 půjčil a už jsem ji nikdy neviděl....
Když jsem to tu před časem zmínil, kamarád bombarďák mě věnoval svou, dokonce signovanou autorem.
Moc si toho považuji a v mé rybářské knihovničce zaujímá čestné místo.
Šinic - Profil | Ne 6.1.2013 15:06:53 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Jarda Š. >> Návodů na výrobu nástrahy z pečiva je na Mrku plno, další nemá cenu vytvářet. Tak snad jenom pár poznámek, ale pro většinu nic nového. Každé pečivo po určité době změkne a pohybem nástrahy, proudem nebo po útoku menších rybek z háčku spadne. Bránit tomu můžeme víceméně úspěšně několika málo způsoby. Pásek hutnějšího pečiva, například oplatky pevně omotat a napíchnout. Silným stiskem čerstvé, nebo napařené střídky mezi prsty, speciálními kleštěmi nebo jinak vytvořit jakousi sraženinu, která zůstane velmi dlouho tuhá. K pečivu na háčku přidat "zarážku", nejčastěji červa, nebo hnojáčka (Poláci tomu hezky říkají " kanapka" = sendvič), nebo prošít vlasem, jako v tomhle článku a nebo omotat nití, ze kterou se zavlékne háček. Všechny tyto metody mají své klady i zápory. Návod na provléknutí nitě je na obrázku.
Nejsem línej a pečivo si peču doma v el. troubě sám. Má to několik výhod. Levné, jednoduché (hladká mouka, voda, droždí, koření, trochu oleje), zapečené koření jako dip se nevylouhuje, mohu to obarvit, tloušťkou si volím velikost kostiček, nenapařuji aby to zůstalo pěkně nadýchané atd.
Sven >> Nejen toto i drůbeží střívko se nastražovalo mimo háček.Je nakreslemo i v 1000+ 1 rada pro rybáře od p.Říhy.Se střívkem jsem se nesetkal,ale tu švestku jsem na Sázavě takto dle starých mistrů nastražoval.
načítám...
GScarp.cz
