Rybářské muzeum Střední rybářské školy

RK - Profil | Čt 27.2.2014 17:50:14

LaV. >> Ahoj LaV,ty jsi byl vždycky dobrej diplomat.Možná bys měl brnknout Teličkovi a hupsnout do Bruselu:)
Debata začala nevinně a trošičku mě nadzvedla. Ale jak se říká,každý svého dortu krůjcem.
A po pravdě-doporučil bys synátorovi tuto školu? Když bys nebyl z oboru a nemohl mu prošlapat cestičku mezi jinými rybkami?Nebo bys mu radši promluvil do duše?
A to je to oč tu běží.A ne o pošlapání rybářských snů................

• Nelíbí 0
• Líbí 1

fotojakes - Profil | Út 11.2.2014 12:16:57

RK >> Když budou lidi, včetně těch mladých hledat jen samá negativa, nebudou moci dělat téměř nic. Vše má své stinné stránky.

Já jsem byl žák s průměrným prospěchem a předměty jako čeština, jazyk, matika a podobně jsem měl spíše na hraně prolezení do dalšího ročníku. V devítce jsem si vyzkoušel i opravky. Když jsem si vybíral školu, rodiče mě do ničeho nenutili, jen mi často připomínali abych dělal to, co mě baví (za to jim moc děkuji). I když byla rybářská škola (hlásil jsem se do Třeboně) na druhém konci země a věděl jsem, že to je dřina za málo peněz a spíše než ryby uvidím lopatu a bláto, šel jsem do toho. Ty obecné předměty jsem válčil tak jako na základce, ale ty odborné jsem se učil poslechem výkladu ve škole. Později už jsem si nevedl ani zápisky a přesto jsem učňovské zkoušky udělal nejlépe v ročníku. Našel jsem se v tom, baví mě to a tak to šlo samo. Poté jsem si udělal i nástavbu i když při nástupu do školy jsem na něco takového díky svým známkám ze základky ani nepomyslel. Bohužel VŠ (hlásil jsem se pouze do ČB-rybářství) mi nevyšla, protože místo přijímaček se bral průměr známek a to jsem díky obecným předmětům neměl šanci ani na odvolání. Zkoušel jsem to dva roky a po tu bodu jsem pracoval na líhni. Je pravda, že po posledním marném pokusu dostat se na VŠ a první možnosti získat lépe placenou práci jsem od rybářů odešel montovat plastová okna, ale to jsem dělal tři týdny, než jsem v novinách narazil na inzerát redaktora rybářského časopisu. A ve výběrku jsem byl vybrán právě díky rybářské škole, znalosti rybařiny a tomu, že jsem měl jako koníčka focení. A kdybych od rybářů neodešel zpět na sever čech, nenarazil bych na ten inzerát a tuto práci, kterou už dělám osmým rokem, bych asi nikdy nedělal. Není to sice rybařina jako taková, i když i té se díky tomu co dělám mohu zase trochu věnovat.

Když se zeptáš kohokoliv úspěšného ve svém oboru, většina ti odpoví, že jejich úspěch je v tom, že dělají to, co je baví a šli za svým snem. Pokud se člověk nechá svázat negativy a bude dopředu počítat výhodnost cesty na kterou se má vydat, ničeho v životě nedosáhne.

Já osobně jsem rád, že jsem poslechl své rybářské sny a nepočítal jsem jestli tu práci mít budu, nebo ne. Ono to stejně není v těch školách, ale v nás samotných, jestli chceme, nebo nechceme a co jsme ochotni tomu dát, ale rozhodně jde vše snáz, když děláme co nás baví. Jinak obě rybářské školy jsou velmi kvalitní, mají bezvadné učitele a díky nevelkému počtu studentů je tam bezvadná atmosféra. Prostě ideální prostředí pro osobní růst těch, kteří chtějí.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Lauri - Profil | Út 4.2.2014 11:54:53

doporučuji přečíst, to je realita za komunistů byli rybáři páni, teď už bohužel toto krásné odvětví nefrčí


foto: ČTK

Mzdy rybářů rostou pomalu
Plat rybáře je nyní necelých sedmnáct tisíc. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
12. listopadu 2007 9:58 | Lidovky.cz

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Jestliže v Česku existuje profese, jejíž příslušníci si mohou nejvíce stěžovat na nejnižší nárůst mezd oproti dobám komunismu, pak to nejsou pracovníci v těžkém průmyslu, ale rybáři.


Z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem totiž překvapivě vyplývá, že z hlediska průměrných platů byly v roce 1989 nejlépe honorováni právě zaměstnanci v oboru rybářství a chovu ryb. Jejich průměrný plat těsně před pádem totality přesáhl 4100 korun hrubého. I když například někteří horníci brali i desetitisícové částky, celkově si v průmyslu lidé vydělávali takřka o čtvrtinu méně než rybáři.

„Rybářství bylo vysoce ziskové a ryby se už tehdy masivně vyvážely na Západ. Rybářské podniky tak vydělávaly devizy, což se mimo jiné projevovalo i na poměrně vysokých platech,“ řekl LN Jiří Staněk, vedoucí rybniční výroby podniku Lesy a rybníky města Českých Budějovic. Rybáři jako jediní v republice v roce 1989 v průměrných platech překonali magickou čtyřtisícovou hranici, když celkově průměrný plat dosahoval 3100 korun. Už v prvních letech po sametové revoluci ale začala alespoň z hlediska mezd sláva rybářské profese rychle pohasínat. Dnes totiž rybáři berou v průměru 16 836 korun, což je jen necelý čtyřnásobek „komunistické“ mzdy a o čtyři tisíce nižší částka než celkový průměr hospodářství. Žádné jiné zaměstnanecké odvětví si z hlediska průměrných mezd tak nepohoršilo oproti časům komunismu jako právě rybářství. Například v průmyslu stouply mzdy v absolutních číslech šestkrát, v dopravě a spojích takřka sedmkrát. Rekordmanem v růstu platů zůstává ale obor finančního zprostředkování, v němž mzdy vzrostly za posledních osmnáct let takřka třináctkrát na současných 40 000 korun hrubého. V roce 1989 přitom zaměstnanci ve finančním sektoru brali v průměru 3100 korun a rybářům se čtyřmi tisícovkami mohli jen závidět. „Proč si rybáři tak pohoršili? To je takový komplex důvodů, že bychom si o tom museli povídat hodiny,“ tvrdí Staněk. Obecně se ale podle něj dá říci, že rybářství je součást zemědělské výroby, která z hlediska mezd zaznamenala malý růst. „Systém podpory a dotací je špatný, protože v mnoha případech odměňuje zemědělce spíše za to, když nic neprodukují. Druhý problém spočívá v tom, že sice rostou náklady na výrobu, ale prodejní ceny tomu neodpovídají,“ říká Staněk.

Fakt, že se mzdy v zemědělství pohybují pod celkovým průměrem, se nelíbí ani zástupcům Agrární komory ČR. Zatímco v roce 2006 si Češi v průměru vydělávali 20 050 korun hrubého, v oblasti zemědělské výroby, myslivosti a lesnictví si zaměstnanec v průměru vydělal 14 483 korun. Většina zaměstnanců odvětví však pobírala mnohem nižší částku.

Podle některých zemědělců dnes souvisí nízké platy v jejich oboru i s tím, že největší podporu a dotace nedostává zemědělská výroba, ale takzvaná údržba krajiny. „V Česku se podpora zemědělství týká především takzvaných sedláků z Václaváku, kteří si někde pronajmou stovky hektarů luk, nechají na ně vyhnat krávy a berou stamiliony korun za to, že jim tu louku třeba třikrát za rok někdo zmulčuje nebo pokosí. Jinak nic,“ stěžuje si například František Špatný, chovatel koz z Bílska na Strakonicku. Takzvaní pasečkáři, kteří sami možná krávu ani neviděli, tak podle něj profitují ze zemědělských

Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/mzdy-rybaru-rostou-pomalu-​d0f-/moje-penize.aspx?c=A071112_095821_ln_ekonomika​_vvr

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Tozan - Profil | Čt 23.1.2014 22:29:10

RK >> obávám se, že se asi od té doby hodně změnilo, jak na škole, co se týče studijních zaměření, tak i v celkovém pohledu na uplatnění, kde dnes většina rozumných po střední škole studuje dál a tam už je celá plejáda přírodovědných nebo vodohospodářských oborů... Uplatnění je velmi relativní pojem... Zastávám názor, že schopný člověk se neztratí... Pokud nemá nějakou životní ercsmůlu, jak popisujete... Vzhledem k tomu, že dnes stejně každý druhý pracuje v jiném oboru, než který vystudoval, je možná fajn si užít alespoň ty čtyři roky na střední škole podle svého gusta...

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Tozan - Profil | St 22.1.2014 23:15:07

Všechna čest, jakoukoli aktivitu propagující rybařinu a přírodní vědy velmi vítám... Vždycky jsem si přál na této škole studovat. Vzdávám hold těm, kterým se to podařilo...

• Nelíbí 0
• Líbí 1

trp - Profil | St 22.1.2014 21:51:41

Před prací všech, kteří se na proměně nevábného prostoru půdy, jak si jej pamatuji z doby studia, hluboce smekám! Josef Švejda

• Nelíbí 0
• Líbí 1